Kontroverzní astronom Avi Loeb opět ukazuje na kometu a tvrdí, že 41P jsou mimozemšťané

13. 4. 2026 Iveta Mauci 0 komentářů 7 min read 50 Zobrazení 41P, Avi Loeb, kometa, mimozemšťané, UFO

I když se u komety uvolňování plynů očekává, tady je hodně podobné tryskovému proudění. Další věcí je, že se kometa nachází na stabilní oběžné dráze.

Jak jsem psala v předešlém článku, podle pozorování NASA, se kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresak začala chovat dost neobvykle. Než se ale pustím do pitvání mimozemského života podle Loebova tvrzení, že u této komety jde o technologickou stopu, kterou k nám poslali mimozemšťané, probereme si pravděpodobnější vysvětlení pro její podivné chování. Ale připomínám, že se pořád motáme okolo teorií, nikoli kolem hmotných důkazů…

O víkendu jsem narazila na nový článek publikovaný harvardským astronomem Avi Loebem, který dříve spekuloval o tom, zda by mezihvězdná kometa 3I/ATLAS mohla být mimozemskou sondou, se nyní ve svém článku nově zaměřuje na další neobvyklou kometu (41P) a ptá se, zda by mohla mít mimozemskou technologii.

Zdroj: Kometa 41P, ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA

Stejný autor se také pustil do pátrání po všeobecně známém mezihvězdném objektu, který nouzově přistál v Tichém oceánu. I tehdy Loeb spekuloval, zda to mohla být „mimozemská vesmírná loď“. Tehdy dokonce Abraham Avi Loeb plánoval pátrání po záhadném meteoru, který se na Zemi zřítil v roce 2014. Mise měla stát 2 miliony dolarů a Avi Loeb je tehdy získal. Jak to ale dopadlo jsem zatím nezjistila.

Další podivná kometa

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresak, byla v posledních několika stoletích pozorovaná nejméně třikrát. Veterán americké občanské války a astronom pracující v observatoři Harvard College, Horace Parnell Tuttle, byl prvním, kdo spatřil kometu 3. května 1858. Po něm následoval Michael Giacobini, který kometu zahlédl v roce 1907. Při jejím třetím objevu, který v roce 1951 provedl Ľubor Kresák, měli astronomové o kometě konečně dostatek informací, aby mohli předpovědět její dráhu a spojili tak několik pozorování se stejným astronomickým tělesem.

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresak 22. března 2017 20:00-20:45 UTC poblíž galaxií Messier 108 a Messier 97 (mlhovina Sova). Triplet Esprit 100 APO/Canon6Da. 17x120 sekund pro kometu (shromážděno v režimu DeepSkyStacker Cometmode) a 40x240 sekund iso1600 (17.+18. března 2017). Oba snímky zkombinovány s pixelmath v Pixinsight. Snímky pro oba snímky mají přesně stejný střed a orientaci. Observatoř Knight, Tomar — Popis: Kometa 41P/Tuttle–Giacobini–Kresák, pozorovaná 3. března 2017 poblíž galaxie
Messier 108 a mlhoviny Sova.

Kometa s jasnou oběžnou dráhou

V současnosti už víme, že kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresak patří do rodiny komet Jupiterova typu. Během svého 5,4letého cyklu se pohybuje od vnitřní Jupiterovy oběžné dráhy až téměř k Zemi. Kometa je pozoruhodná svými velkými výbuchy a velmi proměnlivou jasností. V roce 1973 byla kometa po jednom výbuchu obzvláště jasná, když dosáhla magnitudy 4.

V květnu 2017 se kometa stala ještě více podivnější. Pozorování sondou Swift organizace NASA ukázala, že její rotace se poměrně náhle zpomalila a nyní se otáčí třikrát pomaleji, než když ji pozoroval dalekohled Discovery Channel Telescope na observatoři Lowell v Arizoně.

Ve studii, kterou vědci publikovali koncem března, astronomové, sledující pohyb komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresak zjistili, že se zdá, že zpomalila svou rotaci a pak změnila směr rotace.

Předchozí rekord v rotaci komety drží kometa 103P/Hartley 2, která zpomalila svou rotaci ze 17 na 19 hodin během 90 dnů, uvedl ve svém prohlášení pro NASA v roce 2018 Dennis Bodewits, tehdejší vědecký pracovník Marylandské univerzity. Oproti tomu kometa 41P se za pouhých 60 dnů zpomalila více než desetkrát rychleji, takže rozsah i rychlost této změny vědci dosud neviděli.

Hubbleův teleskop pozoroval kometu od 11. do 14. prosince v rámci programu General Observer. David Jewitt na základě 24 užitečných pozorování komety zjistil, že rotace jejího jádra se i po největším přiblížení ke Slunci nadále mění, což pravděpodobně vede k obrácení její rotace.

Pokud byste před devíti lety stáli na povrchu komety 41P, když se blížila ke Slunci, mohl byste zažít šok. Každý den se na kometě během několika týdnů drasticky prodlužoval, dokud se rotace objektu úplně nezastavila. Když se opět probudila k životu, začala se otáčet zpátky.

Během této doby se kometa otočila z jedné rotace každých 20 hodin na jednu rotaci každých 53 hodin. V článku z března 2026 David Jewitt, astronom z Katedry věd o Zemi, planetách a vesmíru na UCLA, použil archivovaná data z Hubbleova vesmírného dalekohledu ke studiu toho, co se s kometou po těchto pozorováních stalo.

Nejjednodušším vysvětlením měnící se periody je, že jádro bylo tlačeno zpětnými silami z anizotropního uvolňování plynů, jak bylo široce prokázáno u jiných komet. Pozemní pozorování skutečně stanovila horní limit poloměru jádra rn ≲ 0,7 km, což je velikost, která činí jádro náchylné k rychlému vývoji spinu v důsledku krouticích momentů uvolňování plynů.“

I když se u komety uvolňování plynů očekává, tady je pozorované uvolňování obzvláště podobné tryskovému proudění. Další věcí je na této kometě obzvláště záhadné, a to, že se podle zjištění nachází na stabilní oběžné dráze.

Doba životnosti jádra do rotační nestability je několik desetiletí, což je ve srovnání s dynamickou životností (∼10³ ^[ let]) na jeho současné oběžné dráze, krátké. Pokračující existence 41P proto naznačuje, že buď je současná úroveň aktivity uvolňování plynů podstatně vyšší než je průměr, anebo že jádro je pozůstatkem kdysi mnohem většího tělesa.

Další pozorování by mohla prozradit více o rotaci komet a možná i o tom, jak jsou komety ničené svou vlastní rotací. Současné důkazy ukazují, že komety prostě nežijí tak dlouho. Podle všeho to vypadá, že existuje nějaký jiný proces, který ničí komety a vypadá to, že je to rotace.

Hubbleův teleskop také mohl kometu pozorovat během obzvláště aktivního období, což vedlo k nadhodnocení ztráty hmoty a kroutivému pohybu způsobenému uvolňováním plynů a také k podhodnocení doby životnosti komety.

Trojský kůň mimozemšťanů

Existuje však i třetí varianta. Možná, že je 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák trojský kůň s vnějším vzhledem přírodního ledovce, ale s technologií zabudovanou v jeho břiše. Jak píše Avi Loeb ve svém článku. V tomto případě je jeho obrácení rotace technologickým podpisem.

Na základě mé osobní zkušenosti, kdyby tuto teorii zmínil ve svém článku David Jewitt z UCLA, jako technologickou možnost, jeho článek by byl jistě zablokován a nepublikován.

Návrh, že se jedná o mimozemšťany je lákavý. Kdo z nás by nechtěl znát odpověď na otázku, zda jsme ve vesmíru sami? Tento návrh je však vzhledem k tomu, co vědci u komety dosud pozorovali, zřejmě zbytečný. Loeb v minulosti naznačil, že i jiné objekty můžou být mimozemskou technologií, včetně toho, že 1I/’Oumuamua by mohl být mimozemského původu, 3I/ATLAS by mohla být mimozemská kosmická loď a asteroid CNEOS 2014-01-08, který v roce 2014 dopadl na Zemi, sem mohl být poslaný mimozemšťany.

Žádná z těchto hypotéz zatím nevykazuje mnoho slibných výsledků, přičemž téměř všichni astronomové upřednostňují přirozená vysvětlení. Hledání technologických podpisů na 3I/ATLAS a 1I/’Oumuamua nepřineslo žádné výsledky a oba objekty (ačkoli zajímavé a odlišné od objektů Sluneční soustavy) nevykazují žádné známky toho, že by dělaly cokoli neobvyklého, natož aby využívaly Jupiter k brzdnému manévru, což je možnost, kterou navrhl Loeb, ale která se nepotvrdila.

Pokud jde o kometu 41P/Tuttle-Giacobini-Kresak, tato kometa se v roce 2028 vrátí zpátky do vnitřní sluneční soustavy, což nám přinese další příležitosti pozorovat tuto kosmickou zvláštnost a přesně určit, co se s ní děje. Bohuýel to vypadá, že ani tady nepůjde o přítomnost mimozemšťanů. Škoda, vzhledem k tomu, že jsme dosud pozorovali několik podivných objektů, ale jako mimozemšťani se potvrdilo celkem nula (0) mimozemských artefaktů. Nicméně projekt Galileo Aviho Loeba stále hledá důkazy o mimozemských návštěvách.

Malí zelení mužíčci jsou minulostí, přichází nová teorie bytostí s umělou inteligencí

21. 7. 2025 Iveta Mauci 6 min read 12724 Zobrazení aliens, mimozemšťané, UFO, umělá inteligence

Nové UFO Záhady

Od mimozemšťanů poháněných umělou inteligencí, kteří nás tiše pozorují, až po mrazivou teorii, že lidé jsou domestikováni vyspělými mimozemskými civilizacemi. Jak ale skutečně vypadají, o tom bychom mohli vést dlouhé diskuze. Faktem je, že dokud o nich nic nevíme, máme z nich přirozený strach.

Hanson už dlouhé roky odhaluje, kde se mimozemský život s největší pravděpodobností objeví, proč by pozorování UFO mohla být skutečná a jak by naše chápání „tichých“ vs. „hlasitých“ mimozemšťanů by dokonce mohlo změnit vše, co víme o naší budoucnosti.

Hanson pro to vymyslel frázi „Velký filtr“, numericky ji odhadl pomocí modelu „chamtivých mimozemšťanů“ a má mnoho milionů zhlédnutí videí, většinou na toto téma: (7,9 milionu Proč by mimozemšťané mohli už být na cestě k nám, 1,6 milionu Lidstvo se zrodilo mnohem dříve, než byla jeho doba. Důvodem jsou chamtiví mimozemšťané, 0,4 milionu Zmocníme se vesmíru? Předpovědi mimozemšťanů, 0,9 milionu Mimozemské civilizace, UFO a budoucnost lidstva, 1,5 milionu. Co by se stalo, kdybychom si nahráli mozek do počítače.

Rozvinul také teorii posvátného (.pdf. v anj.), psal o riziku (Umělé inteligence budou našimi dětmi mysli) umělé inteligence (Jaké jsou oprávněné obavy z umělé inteligence?) a zaměřil se také na pokles celosvětové plodnosti a kulturní drift jako jeho základní příčinu.

S představou o mimozemšťanech, která dodnes dráždí lidstvo, přišel jako první syrský řečník, satirik a spisovatel Lucian ze Samosaty (narozen přibližně okolo roku 120). Představa o mimozemšťanech tedy vznikla už ve druhém století našeho letopočtu. Stalo se tak ve chvíli, když napsal román v řečtině s „ironickým?“ názvem Pravdivý příběh. Aniž by tušil, vynalezl zcela nový žánr beletrie: Sci-fi. Žánr o cestování vesmírem, meziplanetárních válkách a mimozemských bytostech komunikujících s lidmi. Pokud ale opravdu jde jen o sci-fi.

Přichází tedy otázka, která nás provokuje. Jsme ve vesmíru opravdu sami, nebo už žijeme po boku starověké mimozemské inteligence? V tomto ohromujícím průzkumu profesor Robin Hanson z univerzity George Masona a Oxfordský institut pro budoucnost lidstva, rozebírá statistické pravděpodobnosti existence mimozemského života a proč už mohl být nalezen v naší sluneční soustavě.

Vyspělí mimozemšťané skutečně existují a máme dostatek dat, abychom zhruba určili, kde se v prostoru a čase nacházejí a kdy je uvidíme nebo se s nimi setkáme, tvrdí profesor Hanson.

A jak tedy vypadají?

Vypadat můžou všelijak. Můžou mít špičaté uši nebo rýhy na čele. Možná jsou malí a mají divné hlavy jako ET mimozemšťan a extra dlouhé zářící prsty. možná jsou nemotorní jako Jar Jar ze Star Wars, ale nakonec prostě nejsou zas tak mimozemští.

Možná nemají stejné základní touhy jako my. My jsme se vyvinuli v expanzivní druh pod darwinovským tlakem. Selekce upřednostňovala inteligenci, ale také agresi. Pokud se ale darwinovský tlak na tyto umělé entity nevztahuje, není důvod, proč by měly být agresivní. Možná nám jen chtějí předat hluboké myšlenky.

Jejich čtyři končetiny, vzpřímený postoj a absence ochlupení na těle jsou pouhými představami nás samotných. Hollywood tyto bytosti nabízí jako obyvatele vzdálených světů. Ale ve skutečnosti jsou to „jen ti chlapi od vedle“, bez obočí a bělma.

Podle Šostakova není pravděpodobné, že by mimozemšťané, kteří se vydají na naši planetu, byli formami života založenými na uhlíku, ať už by byli chlupatí nebo bez srsti. Jejich kognitivní schopnosti pravděpodobně nebudou poháněné houbovitou hmotou buněk, kterou bychom nazvali mozkem.

Šostakov jde ještě dál. „Pravděpodobně překročí biologické chápání a vlastně i biologii samotnou,“ napsal. „Nebudou živí.“

Argumenty pro umělou inteligenci

Mohla by první interakce lidstva s mimozemským životem být skutečně jen propojením s umělou inteligencí (AI)? Jako výsledek jednoho až příliš mnoha futuristických myšlenkových experimentů zní dost bizarně, ale praktické argumenty jsou přesvědčivé.

„Důvodem je prostý důsledek ohromujících vzdáleností ke hvězdám,“ argumentoval Šostak. „Dokonce i ta nejbližší hvězda Proxima Centauri, je od Země vzdálená 4,24 světelných let daleko. I ty nejrychlejší rakety by k ní doletěly za 75 000 let.

Navzdory nesmrtelným medúzám není takový časový rámec pro většinu biologického života jednoduše proveditelný. A i když se podíváme na Star Trek a cestování časoprostorem, nejde o nic jiného než o fiktivní MacGuffin: „Galaxie může obývat společnosti, které jsou o miliony nebo dokonce miliardy let napřed před Homo sapiens,“ napsal Šostak. „Jejich technologie by mohla být v jiné lize.“

„Mimozemšťané musí fungovat podle stejných fyzikálních zákonů,“ napsal a cestovat rychleji než světlo se do tohoto rámce prostě nehodí.

Není to ovlivněno jen žalostně omezenou délkou života organických bytostí. Představte si, že nějaký mezigalaktický cestovatel narazí na překvapivou černou díru nebo pole asteroidů a musí korigovat kurz, to vyžaduje určitou úroveň inteligence.

„Lidstvo dosud zkoumalo vesmír pouze s roboty, které ovládají pozemské příkazy,“ zdůraznil v loňské eseji Avi Loeb, profesor vědy na Bairdově univerzitě a ředitel institutu na Harvardově univerzitě a autor knih Extraterrestrial a Interstellar.

Ale pro mezihvězdné nebo mezigalaktické cestování to jednoduše „není možné, kvůli dlouhému zpoždění komunikace při rychlosti světla a slabosti komunikačního signálu na velké vzdálenosti a neschopnosti přenést všechny relevantní informace v rozumném čase.“

Řešením je, že budeme muset vyslat sondy, které se na základě okolností dokážou rozhodovat samy, předpověděl Loeb a mozkem těchto autonomních vesmírných sond by byla umělá inteligence (AI).

A jakmile se tyto stroje stanou dostatečně chytré, budou pravděpodobně schopné,…. se také v podstatě rozmnožovat. Strojová inteligence se totiž může vyvíjet mnohem rychleji než biologická,“ řekl Shostak začátkem tohoto roku pro časopisu Popular Mechanics, ve kterém tvrdí, že umělá inteligence je ve skutečnosti formou „mimozemské inteligence“ a překoná lidstvo!

Zanedlouho a myslíme tím opravdu , vůbec ne zas tak dlouho se objeví entita inteligentnější než organické bytosti, které ji stvořily. „Výzkumníci pracující v oblasti umělé inteligence odhadují, že stroje schopné porazit lidi v testu IQ se v laboratořích objeví do poloviny století,“ napsal Šostak. „Pokud to dokážeme my, někteří mimozemšťané to už dokázali.“

„Proto je rozumné očekávat, že jakákoli kosmická inteligence, která nás navštíví, bude syntetická.“

Co můžeme očekávat?

Pokud se někdy setkáme s mimozemským životem, co bychom měli očekávat? Pro astronomy, jako je Šostak a Loeb, stejně jako pro další velká jména, jako je například britský královský astronom Martin Rees, je odpověď jasná a upřímně řečeno, je poněkud zahanbující.

„Většina lidí žije v iluzi, že neexistuje nic lepšího než lidská inteligence,“ řekl Loeb časopisu Popular Mechanics. „Mluví o vědomí a svobodné vůli jako o vlastnostech, které jsou schopni vlastnit pouze lidé.“

„Myslím si ale, že jakmile budou mít systémy umělé inteligence více parametrů než lidský mozek, projeví vlastnosti, kterým říkáme svobodná vůle a dokonce i vědomí,“ řekl.

Co když nás najdou první ?

No, upřímně řečeno, asi bychom si neměli dělat příliš velké starosti. Zaprvé, pokud se k nám dostanou nějací uměle inteligentní mimozemšťané a budou mít vůči naší planetě zlé úmysly… no, moc s tím nenaděláme. „Upřímně řečeno, pokud je to to, co mají na mysli, je pravděpodobně nemožné je udržet na uzdě,“ napsal Šostak.

——————————————-

Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%BAkianos; https://mason.gmu.edu/~rhanson/bio.html; https://en.wikipedia.org/wiki/Robin_Hanson, https://mason.gmu.edu/~rhanson/greatfilter.html; https://quillette.com/2023/08/06/ais-will-be-our-mind-children/; https://quillette.com/2023/04/14/what-are-reasonable-ai-fears/, https://quillette.com/2023/04/14/what-are-reasonable-ai-fears/; https://www.popularmechanics.com/technology/a64241678/artificial-intelligence-is-alien-intelligence/; https://www.bbc.co.uk/future/article/20231025-if-alien-life-is-artificially-intelligent-it-may-be-stranger-than-we-can-imagine;

Tři světla pozorovaná u západního pobřeží USA ve vojenském prostoru, byla asi komerční letadla (video)

20. 4. 2024 Iveta Mauci, šéfredaktorka a licencovaná autorka vědeckých zpráv NASA, ESO, ESA, AAAS a EurekAlert 0 komentářů 2 min read 378 Zobrazení AARO, anomálie, komerční letadla, UFO, USA, video, vojenský personál, vojenský prostor

Nové TOP 10 UFO Záhady

Americký úřad pro řešení anomálií, řízený Ministerstvem obrany USA, vydalo závěrečné stanovisko k UAP pozorovaných ve vojenském vzdušném prostoru. Případ byl nahlášen vojenským personálem v roce 2021. Tři objekty byly popsány jako stejně vzdálená světla, která letěla relativně konstantní rychlostí.

Poloha: Západní pobřeží USA, vojenský vzdušný prostor
Rok: 2021
Nadmořská výška: Mezi 6 až 12 km
Tvar: Podlouhlé tečky/světla
Ohlašovatel: vojenský personál
Snímač: vojenský: Infračervený (IR)

Synchronizovaný pohyb letu vypadá opravdu velmi zvláštně. Podle amerického úřadu se nejedná o UAP, ale o běžná komerční letadla, jejichž průlet se je shoduje s termínem a časem průletu právě v této zóně.

Video AARO pořízené vojenským personálem:

Analýza videa a důkazy

Specialisté pro vyšetřování anomálií provedli analýzu videa a porovnali časovou osu v kombinaci s daty komerčních letů v regionu, uvádí zpráva AARO, zveřejněná na webu Ministerstva obrany. V závěru zprávy je uvedeno, že objekty byly tři samostatná komerční letadla letící ve velké vzdálenosti od infračerveného senzoru. Záznamy radarových stop byly srovnané s komerčními letadly. Podle závěru byly zarovnány s objekty, které byly vzhledem ke značné vzdálenosti od senzoru vidět pouze jako malé tečky. Jinými slovy, letadla kopírují trasy pozorovaných objektů.

Stav případu: Vyřešeno

Světla letadla byla vzdálena až 300NM (555 km) od senzoru. AARO případ vyhodnotilo takto: Neidentifikované UAP v tomto případě byly téměř jistě komerční letadla letící na dobře zavedených vzdušných koridorech až do vzdálenosti 300 námořních mil (555 km) od plošiny. Zpravodajská a vědecká služba AARO a její oddělení (S&T) nezávisle na sobě dospěli ke stejnému závěru v souladu s analytickým rámcem AARO. Objekty silně korelovaly s konkrétními komerčními letadly, která se pohybují na různých leteckých trasách až do vzdálenosti 300 námořních mil od senzoru. Ke stejnému závěru dospěli nezávisle na sobě i vědecko-techničtí partneři AARO.

Case_Resolution_of-_Western_United_States_Uap_508-02262024

Zpravodajské hodnocení: Ke zkreslení tvaru UAP v západní části USA došlo v důsledku vibrací senzoru.

AARO, anomálie, komerční letadla, UFO, USA, video, vojenský personál, vojenský prostor

Pentagon zveřejnil několik nových videí nevysvětlitelných anomálních jevů

31. 3. 2024 Adam Walko 0 komentářů 4 min read 1615 Zobrazení anomální jevy, Pentagon, UAP, UFO

TOP 10 UFO Záhady

„Nevyřešeno“: Americká vláda zveřejňuje čerstvou dávku záběrů UFO pro veřejnost. Cizí nebo ne, tyto objekty se chovají docela zvláštně.

Vláda USA zveřejnila na svém webu AARO novou dávku záběrů pořízených neidentifikovaných létajících objektů (UFO) po celém světě, stejně jako vysvětlení, která z několika z nich udělala FO.

Při otevřeném slyšení o neidentifikovaných anomálních jevech před senátním výborem pro ozbrojené služby dne 19. dubna 2023, sdílel Dr. Sean Kirkpatrick, ředitel úřadu pro řešení anomálií ve všech doménách (AARO), videa zobrazující neidentifikovaný objekt se zjevnou atmosférickou brázdou nebo kavitací. Jak se pohyboval po zorném poli senzoru zleva doprava.

Úřad Pentagonu Úřad pro řešení anomálií ve všech doménách (AARO), zveřejnil záznam a uvedl, že nenašel žádný důkaz, že by jakékoli vyšetřování UFO – aka neidentifikovaných anomálních jevů (UAP), „potvrdilo, že jakékoli pozorování UAP představuje mimozemskou technologii “.

„Veškeré výzkumné úsilí na všech úrovních klasifikace dospělo k závěru, že většina pozorování byly obyčejné předměty a jevy a byly výsledkem špatné identifikace.“

Mezi zveřejněnými záběry však byla videa jevů, které AARO nedokáže plně vysvětlit.

Samozřejmě, že několik případů se ukázalo jako docela vysvětlitelných, pokud se podařilo dohledat časové údaje o komerčních letech, jako například u těchto případů.

Infračervený video senzor MQ-9 zachytil tyto záběry v jižní Asii, když nahrával další MQ-9. Po analýze videa s plným pohybem, zahrnutí dalších záběrů s delší ohniskovou vzdáleností a analýze dat komerčních letů v regionu, AARO vyhodnotí, že objekt je pravděpodobně komerční letadlo a že kavitace vzadu je senzorový artefakt, který je výsledkem videa. komprese.

Video vlevo je dodatečný záznam s delší ohniskovou vzdáleností. Zdánlivý pohyb tam a zpět je artefaktem delší ohniskové vzdálenosti a senzoru, který se pokouší přiblížit rychle se pohybující UAP, spíše než MQ-9.

Case_Resolution_of_Atmospheric_Wakes_508-02262024

Case_Resolution_of-_Western_United_States_Uap_508-02262024

Prohlášení o veřejných zdrojích agentury AARO.

„Infračervený video senzor MQ-9 zachytil tyto záběry v jižní Asii, když nahrával další MQ-9,“ napsal AARO o jednom UFO na svých webových stránkách spolu s dalšími případy, které byli schopni vysvětlit.

„Po analýze videa s plným pohybem, zahrnutí dalších záběrů s delší ohniskovou vzdáleností a analýze dat komerčních letů v regionu, AARO vyhodnotí, že objekt je pravděpodobně komerční letadlo a že kavitace vzadu je výsledkem senzorového artefaktu. komprese videa.“

Video 1.: UAP Video: Atmospheric Wake – South Asian Object (Sensor #1)

Infračervený video senzor MQ-9 zachytil tento záznam v jižní Asii, když nahrával další MQ-9. Po analýze videa s plným pohybem, zahrnutí dalších záběrů s delší ohniskovou vzdáleností a analýze dat komerčních letů v regionu, AARO vyhodnotí, že objekt je pravděpodobně komerční letadlo a že kavitace vzadu je senzorový artefakt, který je výsledkem videa. komprese.

Rozlišení případu Atmospheric Wakes

UAP Video: Middle East Object

Tento klip byl pořízen MQ-9 na Středním východě, a zatímco AARO vyhodnotí, že objekt v klipu nevykazuje anomální chování, objekt zůstává neidentifikován.

Video UAP – Nevyřešený případ: Průlet námořnictva 2021

Toto video, které zachytil pilot v kokpitu stíhačky námořnictva, ukazuje typickou rychlost, jakou se vojenské letadlo může přiblížit k neznámému objektu.

Jeden z těchto případů zahrnuje záběry natočené posádkou amerického námořnictva na palubě letadel F/A-18. Při dalším incidentu na Středním východě byli schopni vyloučit, že neznámý objekt vykazoval „anomální chování“, ale nebyli schopni jej identifikovat.

Kyslíkové úzké hrdlo neumožňuje vznik vyspělému druhu civilizace

18. 1. 2024 Iveta Mauci 1 komentář 4 min read 507 Zobrazení cizí planety, kyslík, mimozemský život, oheň, UFO

TOP 10 UFO Vesmír

Vzhledem k tomu, že kyslík je nezbytný pro dýchání a metabolismus mnohobuněčných organismů na Zemi, jeho přítomnost může být klíčová pro vývoj složité biosféry na jiných planetách. A protože život samotný prostřednictvím fotosyntézy přispěl k vytvoření naší atmosféry bohaté na kyslík, byl kyslík dlouho považován za možný biologický podpis, píše IFL Science.

Zde uvažujeme o vztahu mezi atmosférickým kyslíkem a rozvojem technologie. Tvrdíme, že pouze planety se značným parciálním tlakem kyslíku ( O2 ) budou schopny vyvinout pokročilé technosféry a tedy i technosignatury, které dokážeme detekovat. Ale spalování pod širým nebem (potřebné například pro metalurgii) je možné pouze v atmosférách podobných Zemi, když O2 ≥ 18 %. Tento limit je vyšší než limit potřebný k udržení komplexní biosféry a mnohobuněčných organismů.

Dále přezkoumáváme další možné složení atmosféry planet a docházíme k závěru, že kyslík je nejpravděpodobnějším kandidátem na vývoj technologických druhů. Přítomnost O2 ≥ 18 % v atmosférách exoplanet tedy může představovat kontextové předurčení potřebné pro plánování a interpretaci hledání technosignatur.

Volný atmosférický kyslík je samozřejmě jedním z klíčových znaků potenciálního života, na který je třeba dávat pozor. Jediná planeta, o které víme, že existuje inteligentní život (no, trochu), má dostatek volného atmosférického kyslíku. Přirozeně jsme ho hledali na jiných planetách, vzhledem k důležité roli, kterou na Zemi sehrál ve vývoji života zvířat.

Jak zdůrazňuje nový dokument, přínosy dýchání nejsou jedinou věcí, kterou kyslík pro lidi udělal.

„Na Zemi sehrál oheň zcela jistě zásadní roli při vzniku lidské civilizace a nástupu technologie,“ vysvětluje dokument. Vaření jídla bylo samozřejmě důležité v našem vývoji, dalo nám více energie a možná pomohlo zvětšit velikost našeho mozku. Oheň byl také využíván lidmi k ovládání našeho prostředí a pomáhá nám při lovu.

„Nicméně zdaleka nejdůležitější rolí ohně při vzestupu lidské civilizace je jeho využití jako zdroje energie,“ pokračuje článek. „Pravděpodobně to začalo velmi brzy jako způsob, jak se udržet v teple, čímž se zvýšil rozsah podmínek prostředí vhodných pro osídlení. Pak se to vyvinulo do sofistikovanějších použití, jako je tavení kovů, tavení a výroba nástrojů. Nakonec oheň poskytl jak zdroj energie, tak i zdroj a palivo (například dřevěné uhlí), které iniciovalo průmyslovou revoluci a vedlo k ‚velkému zrychlení‘ a antropocénu“.

Bez ohně by nebyla průmyslová revoluce. A tady to může být špatná zpráva pro každého, kdo se chce setkat s jiným mimozemským životem. Aby byl oheň, nepotřebujete ho jen trochu, ale hodně. Z hlediska ohně je tu sladká tečka. Nedostatek kyslíku a rostlinná hmota se nespálí. Jakékoli vyšší množství než 35 procent bude spalovat tak dobře, že by lesy nebyly schopny růst a udržet se samy. Podle tohoto dokumentu je obsah kyslíku pod 18,5 procenta a možnost hoření omezená, ale těsně nad 20 procenty (na Zemi je to v současnosti kolem 21 procent) se zdá být sladkou tečkou, kde mohou hořet ohně a růst vegetace.

Jakékoli méně než 18,5 procenta a druhy se mohou stát inteligentními, ale zjistí, že nejsou schopny vyrobit komplikovanou technologii (nebo dokonce tavit kovy, jak jsme to dělali po tisíce let.

„Představte si mladý a inteligentní druh na cizím světě s atmosférou, která obsahuje pouhé 1 procento kyslíku,“ napsal spoluautor článku Adam Frank pro Big Think. „Ti chytří tvorové, kteří používají nástroje, by nikdy nedostali příležitost sledovat, jak strom hořel poté, co byl zasažen bleskem a nenapadlo by je používat oheň pro své vlastní účely. „Nikdy by neměli šanci naučit se, jak lze oheň využít k vaření jídla, vyčistit zemi nebo, což je nejdůležitější, roztavit kovy. Chudoba kyslíku v jejich vzduchu by tyto tvory pravděpodobně navždy uzavřela a omezila jejich vývoj.“

„Přítomnost vysokého stupně kyslíku v atmosféře je jako úzké hrdlo, kterým se musíte dostat, abyste měli technologický druh,“ dodal Frank v prohlášení. „Všechno ostatní můžete nechat fungovat, ale pokud nemáte kyslík v atmosféře, nebudete mít technologický druh.“

Kyslíkové úzké hrdlo, jak to tým nazval, by mohlo zabránit tomu, aby se inteligentní, nástroje a možná komunikativní druhy staly technologicky vyspělými druhy schopnými navázat s námi kontakt, což možná vysvětluje nedostatek kontaktu . Tým navrhuje další možné způsoby, jak by primitivní druhy mohly produkovat teplo, jako je zaostřování paprsků jejich hvězd nebo geotermická energie, ale žádný není tak snadný nebo volně dostupný jako spalování.

Na druhou stranu tým doufá, že kyslíkové hrdlo může pomoci při hledání mimozemské inteligence. Kromě toho, že nám dává vědět, že při hledání technologických civilizací může být lepší hledat planety bohaté na kyslík, pokud bychom obdrželi potenciální technologické podpisy, hladiny kyslíku na planetách v regionu by nám mohly pomoci zjistit, zda je na nich pravděpodobně přítomna technologie. Pokud je příliš nízká, můžeme hádat, že je pravděpodobně nepravděpodobné, že by druh vyvinul technologii potřebnou pro kontakt.

„Důsledky objevení inteligentního technologického života na jiné planetě by byly obrovské,“ dodal spoluautor Amedeo Balbi. „Proto musíme být extrémně opatrní při interpretaci možných detekcí. Naše studie naznačuje, že bychom měli být skeptičtí k potenciálním technopodpisům z planety s nedostatečným atmosférickým kyslíkem.

Článek je publikován v časopise Nature Astronomy

Pozn. redakce: „Je opravdu nutné, aby ´jiné´ civilizace potřebovaly k životu kyslík? Co když je to pouze potřeba druhu, který se zrodil na planetě Zemi?“

Sopka nebo UFO? Co vytvořilo tento tajemný sibiřský kráter?

12. 12. 2023 Iveta Mauci 0 komentářů 2 min read 448 Zobrazení Badoybinsky, Irkutské oblasti, meteorit, radiace, Sibiř, sopka, UFO, záhady

TOP 10 UFO Záhady

Slavný kráter Patomsky se nachází v okrese Badoybinsky v Irkutské oblasti. Byl objeven geologickým týmem vedeným Vadimem Kolpakovem na konci 40. let 20. století, píše Svět poznání.

Tento záhadný útvar od pradávna pronásleduje vědce, kteří si nedokážou vysvětlit jeho původ. Kráter je 40 metrů vysoký vápencový kopec ve tvaru kužele o průměru až 180 metrů. Tento kužel o objemu až 250 tisíc metrů krychlových. metrů tvoří drcený šedý vápenec. Místní nazývají kráter „Hnízdo ohnivého orla“; toto „hnízdo“ se nachází na úbočí hory mezi jehličnatými stromy.

Plochý vrchol kráteru v centrální části má trychtýř, který podle řady předpokladů mohl vzniknout v důsledku sopečné činnosti. Zatímco modříny na stráni jsou staré asi 200 let, strom rostoucí ve středu vápencového kopce se odhaduje na 71 let.

Slavný kráter Patomsky se nachází v okrese Badoybinsky v Irkutské oblasti. Byl objeven geologickým týmem vedeným Vadimem Kolpakovem na konci 40. let 20. století.

Od samého počátku existovalo několik verzí původu kráteru – vulkanické, kosmické (pád meteoritů), mimozemské (havárii mimozemské lodi) a vojenské (test jaderné nálože). V důsledku tří složitých expedic uskutečněných v novém tisíciletí dospěli vědci k závěru, že kráter je neobvyklá sopka tvořená emisemi metanu.

Existuje také oblíbená verze, že pod kráterem je havarovaný létající talíř. Nad ním je elektromagnetické záření mimo měřítko a v jeho hloubce se podle vědců nachází jakýsi objekt ve tvaru čočky o průměru 8 až 16 metrů.

Badatel tvrdí, že mimozemské mumie byly živé a plné vajec

6. 10. 2023 Adam Walko 0 komentářů 2 min read 564 Zobrazení CT vyšetření, Cusco, doly, mumie, Peru, UFO

Historie Nové UFO Věda Záhady

Po CT vyšetřeních se příběh o „mumifikovaných mimozemšťanech“ stal ještě hloupějším

Příběh o „mumifikovaných mimozemšťanech“, kteří byli „nalezeni“ v dolech v peruánském městě Cusco, se stal ještě hloupějším, než se dříve zdálo, píše IFL Science. Minulý týden byli lidé zmateni, když novinář a badatel v oblasti UFO Jaime Maussan představil „mimozemšťany“ mexickému kongresu a tvrdil, že jsou tisíce let staří. Podle BBC byly předměty – vypadající podezřele podobné mimozemšťanovi z filmu E.T. – a které byly odeslány na skenování soudnímu lékaři námořnictva Josému de Jesús Salce Benítezovi.

Podle lékařů, kteří je zkoumali pomocí počítačové tomografie a rentgenových snímků, mají těla „jedinou kostru, která nebyla spojena s dalšími kusy“, a každé z nich bylo „kompletní organickou bytostí“.

Ale to je vlastně to nejméně bizarní tvrzení.

„Když jsme se dostali břichu, kde jsme pozorovali ty kousky, které vypadaly nebo by mohly být vejci, opět se setkáváme s tělem, které kdyby bylo posmrtně upraveno, mělo by řadu změn, které by byly v těchto studiích viditelné ,“ řekl podle Infobae během zkoumání Maussanův spolupracovník Benítez. „Protože jsme nenašli žádné z těchto posmrtných znaků, určujeme, že se jedná o organismus, který byl živý, byl neporušený, byl biologický a byl v těhotenství.“

Přesně tak, mimozemšťan byl živý a plný vajíček. Co si o tom máme myslet? Nepřekvapivě se přikláníme na stranu silného skepticismu s dodatkem: „Jste si naprosto jistí, že to není pes?“.

Lidé jsou samozřejmě k „mimozemšťanům“ skeptičtí už od jejich veřejné prezentace minulý týden. Na nejnovější tvrzení reagoval vědec NASA Dr. David Spergel, který se ptal, proč ti dva nezpřístupní vzorky svých dat k prozkoumání veřejnosti.

Maussan již dříve „mimozemšťany“ veřejnosti prezentoval. Zejména v roce 2015 ukázal jednoho, z něhož se vyklubala mumifikovaná mrtvola lidského dítěte, která prošla umělou deformací lebky. V roce 2018 našel další várku mimozemšťanů. Tentokrát bylo vysvětlení méně makabrózní, ale jen o něco málo.

„Nejbezpečnějším kandidátem na materiál, na němž byla (mumie) vyrobena, je psovitá šelma,“ uvedli pro Radio Capital vědci z Ústavu soudního lékařství a forenzních věd ministerstva veřejného. „Co to znamená? Aby mohli vyřezat tuto protáhlou hlavu, museli odstranit čenich a všechny zuby. Přes to byla nasazena umělá kůže.“

Ačkoli je zvenčí mizivá šance, že lovec mimozemšťanů, který jako mimozemšťany prezentoval několik ne-imozemšťanů, šel a narazil na skutečného mimozemšťana, byli bychom skeptičtí, dokud by ho nezkoumali nezávislí vědci a neprezentovali v recenzované publikaci, která by prokázala, že nejde o dítě nebo psa.

I skeptici uvěří: 5 smrtelných případů střetu lidstva s UFO, ze kterého dodnes vstávají vlasy na hlavě

7. 8. 2023 Markéta Beňovská, Mgr. 0 komentářů 3 min read 530 Zobrazení mimozemšťani, nevysvětlené záhady, UFO, vesmír, záhady

Paranormal UFO Záhady Zajímavosti

Povíme vám úžasné příběhy, které dokáží přimět k víře v existenci mimozemských civilizací i ty nejkategoričtější a nejzatvrzelejší skeptiky, píše server Sochi24.

Létající talíř v Austrálii

Ráno 6. dubna 1966 došlo ve Westallově škole v Melbourne k nečekané a znepokojivé události. Poblíž školy se vznášel podivný objekt – „kulatý hrbatý objekt s plochou základnou“ stříbrošedé barvy. Události bylo svědkem více než 200 lidí – studentů a učitelů.

Podle vzpomínek očitých svědků vše trvalo asi 15-20 minut, během nichž se k UFO přiblížila vojenská letadla, která chtěla s mimozemským plavidlem přistát. Mimozemšťanům se však podařilo vzlétnout a uniknout.

Záhadná světla v Británii

Neobvyklou záři červené a zelené barvy zaznamenala americká armáda umístěná poblíž lokality Rendlesham v anglickém Suffolku. Stalo se tak v prosinci 1980 na Silvestra. Pestrobarevná světla letěla po podivné trajektorii a klesala do lesa.

Mohlo být snadno zaměněno za pyrotechniku, kdyby sami američtí důstojníci nehlásili něco jiného.

Téměř o 40 let později se vysloužilý vojenský důstojník Steve Longero odvážil vyprávět o tom, co viděl. Řekl, že viděl červená a zelená fluorescenční světla vznášející se nad korunami stromů. Když se tým vojáků vydal prozkoumat oblast Rendleshamského lesa, nabyl přesvědčení, že mystická světla patří mimozemskému plavidlu.

Stříbrné pavučinky v Itálii

Dne 27. října 1954 proti sobě ve Florencii nastoupily fotbalové týmy Fiorentina a Pistoise. Po prvním poločase se fanoušci přestali dívat na hřiště a začali hledět do nebe – tam podle očitých svědků cestovala kulatá vesmírná loď připomínající vejce. Vrhala jasné světelné odlesky a zanechávala za sebou podivná vlákna, která vypadala jako pavučina.

Kvůli tomu, co se dělo, byl zápas zastaven a vědci z Florentské univerzity se pustili do dlouhého zkoumání této podivné „pavučiny“. Ve složení cizího vlákna našli bor, křemík, vápník a hořčík.

„Phoenix Lights“ v Americe

Tento případ je považován za největší hromadné pozorování neidentifikovaných létajících objektů v Americe. Večer 13. března 1997 nahlásily tisíce lidí 5 objektů, které se podivně pohybovaly po obloze. K tomu došlo mezi půl osmou a půl jedenáctou večer. Někteří lidé viděli objekty nehybné, jiní je viděli letět v řadě za sebou, zatímco další hlásili záchranným službám, že se světla pohybovala po obloze jako součást podivného letadla ve tvaru V. Na místě se objevilo několik světel, která se pohybovala po obloze.

Záhadný objekt se podařilo „rozzářit“ poblíž města Phoenix. Americké vojenské ministerstvo zároveň uvedlo, že let byl součástí vojenského cvičení. Ti, kteří tento podivný úkaz viděli, však byli přesvědčeni, že nic podobného nikdy neviděli.

Mimozemšťané v Zimbabwe

Dne 16. září 1994 došlo v Zimbabwe k podivné události.

Dvaašedesát školáků bylo svědky toho, jak se z oblohy na sousední pole sneslo několik stříbrných letadel. Nějakou dobu po přistání si chlapci všimli, že se k nim blíží humanoidní bytosti s dlouhými vlasy a obrovskýma očima, oblečené do černých skafandrů.

Žákům se podařilo s mimozemšťany dorozumět na telepatické úrovni: vyměňovali si s nimi informace o životním prostředí a vyzývali lidi, aby neničili planetu. Kontakt trval pouhých 15 minut.

Záběry amerického námořnictva ukazují, jak sférické UFO létalo kolem, než se ponořilo do moře

1. 8. 2023 Adam Walko 0 komentářů 2 min read 61117 Zobrazení koule, Lockheed Martin, mětalická, pobřeží, San Diego, stříbrná, UFO, USS Omaha

Nové Tajné projekty Technologie TOP 10 UFO Záhady

Na videu pořízeném americkým námořnictvem je vidět neidentifikovaný létající objekt, který před pádem do oceánu pluje po obrazovce a vzbuzuje představivost lovců UFO po celém světě, píše IFL Science. V současné době je o objektu jen málo informací, kromě toho, že Pentagon potvrdil, že záběry jsou autentické a video zpřístupnil na internetu dokumentarista UFO.

„Americké námořnictvo vyfotografovalo a natočilo UFO „kulovitého“ tvaru a pokročilá transmediální plavidla. Zde je část těchto záběrů.“ uvádí filmař Jeremy Corbell na svých webových stránkách, kde se podělil o klip a podrobnosti o objektu.

Podle Corbella bylo video pořízeno před dčtyřmi lety, v roce 2019, ale od té doby bylo zpřístupněno veřejnosti. Předpokládá se, že pochází z vnitřku bojového informačního centra USS Omaha, které ho pořídilo při plavbě okolo pobřeží San Diega, i když to není potvrzeno.

Ačkoli je video krátké, zdá se, že objekt je schopen cestovat vzduchem i vodou, což z něj činí pokročilejší transmediální prostředek než jakákoli známá vojenská či jiná vozidla. Samotný objekt je neuvěřitelně malý, radarové snímky ukazují pevnou kouli o průměru pouhé 2 metry. Zdá se však, že je rychlý a během letu vzduchem dosahuje rychlosti až 254 kilometrů za hodinu.

Krátce po jeho spatření bylo provedeno pátrání pomocí ponorky, ale objekt byl již dávno pryč.

V současné době není známo žádné plavidlo, které by dokázalo delší dobu létat vzduchem a poté přejít do vody a pokračovat v cestě. V průběhu devadesátých let 20. století byla zkoumána koncepce létající ponorky, ale značné problémy se zásobováním vzduchem a palivem způsobily, že se tato myšlenka nikdy zcela neujala. V roce 2008 se Spojené státy připravovaly na vypsání zakázek na létající ponorku, ale poté, co společnost Lockheed Martin zrušila své plány na ponorný bezpilotní letoun, se zdá, že se zakázky nikdy neuskutečnily.

Mají těla mimozemšťanů i mimozemskou technologii, tvrdí expert USA

27. 7. 2023 Iveta Mauci 3 min read 3935 Zobrazení důkazy, Itálie, kongres, Mellon, papež, svědci, UFO, USA, vyšetřováné

Tajné projekty Technologie TOP 10 UFO

USA našly na místech dopadu neidentifikovaných létajících objektů těla mimozemského původu. S takovým tvrzením přišel ve středu na půdě amerického Kongresu bývalý příslušník tajných služeb David Grusch, píše New York Post. Bývalý příslušník amerických tajných služeb David Grusch poodhalil světu tajné zprávy přímo z Pentagonu. Na středečním slyšení pod přísahou přiznal, že Američané našli na místech dopadu UFO těla mimozemského původu.

„Jak jsem již veřejně prohlásil v rozhovoru pro Newsnation, tyhle nálezy učinili biologové,“ dodal. Nalezená těla prý nepatřila lidem. „Byla jiného než lidského původu. Takový byl úsudek lidí s přímou znalostí programu, se kterými jsem mluvil,“ uvedl.

Nejde přitom o jedinou novou informaci, která z Pentagonu v poslední době unikla. Bývalý náměstek ministra obrany pro zpravodajské služby v Clintonově a Bushově administrativě Christopher Mellon přišel před nedávnem s tvrzením, že Spojené státy disponují mimozemskou technologií.

Officer David Grush declares under oath for the first time that the US government is in possession of UFOs and non-human bodies. pic.twitter.com/ltLk6caSQo
— Anonymous (@YourAnonOne) July 26, 2023

„Bylo mi řečeno, že jsme získali technologii, která nepochází z této Země, a to úředníky ministerstva obrany a bývalými zpravodajskými pracovníky,“ řekl Mellon, kterého citoval deník Daily Mail. Amerika tak podle něj má „mimozemskou technologii získanou z programu někoho jiného“. Vládní úředníci jeho tvrzení ale zpochybňují. V dubnu řekl Sean Kirkpatrick z úřadu amerického ministerstva obrany pro sledování a analyzování zpráv o neidentifikovaných objektech (AARO), že „zatím neexistují žádné věrohodné důkazy o mimozemské aktivitě nebo mimozemské technologii“.

AARO ale podle Mellona není věrohodným zdrojem. Informace by prý na pravou míru měl uvést Kongres. Na jeho středečním zasedání měli podle deníku The New York Times svědectví podat i další dva muži, a to veterán amerického námořnictva David Fravor a poručík Ryan Graves. Jejich letky zachytily UFO v roce 2004 a 2015.

„Myslím, že cílem a příležitostí je, aby americký lid lépe pochopil, proč tolik lidí v Kongresu ve skutečnosti bere vážně myšlenku, že existují UFO, UAP [neidentifikované vzdušné jevy], které narušují vzdušný prostor USA, a s tím spojené fámy, obvinění, že můžeme mít mimozemskou technologii získanou z vesmírného programu někoho jiného,“ řekl Mellon.

Mellon, který v roce 2017 předal New York Times video tří UFO, dodal, že věří Gruschovým tvrzením, že USA s pomocí zahraničních vůdců získaly vesmírné lodě z celého světa.

Grusch, 36, veterán letectva a bývalý zpravodajský důstojník, minulý měsíc tvrdil, že jeden z talířů, které si američtí představitelé v průběhu desetiletí obstarali, pocházel od italského diktátora z druhé světové války Benita Mussoliniho na základě tipu od papeže Pia XII.

„Devatenáct set třicet tři bylo prvním oživením v Evropě, v italské Magentě,“ řekl NewsNation. „Získali částečně neporušené plavidlo a italská vláda ho přesunula na zabezpečenou leteckou základnu v Itálii až kolem roku 1944, 1945.

„Papež to nasměroval zpět a řekl Američanům, co měli Italové a nakonec jsme to sebrali,“ řekl Grusch o údajné poválečné misi. Grusch je připraven promluvit a poskytnout další vysvětlení sněmovnímu kontrolnímu výboru ve středečním šetření.

Doplnil ho Ryan Graves, bývalý pilot námořnictva a výkonný ředitel asociace Američané pro bezpečný letecký průmysl a David Fravor, bývalý velící důstojník Letky Černých es u amerického námořnictva.

Tvrzení, že USA získaly mimozemská UFO, byla oficiálně zpochybněna vládními nadřízenými, kteří tvrdí, že neexistuje žádný důkaz, že by Amerika kdy získala nepozemskou technologii. Dr. Sean M. Kirkpatrick, ředitel úřadu pro řešení anomálií ve všech doménách, dříve svědčil Kongresu, že „dosud neexistují žádné věrohodné důkazy o mimozemské aktivitě“ nebo „technologii mimo svět“.

Mellon s ním nesouhlasil a řekl, že úkolem dozorčího výboru Sněmovny je vypořádat se s protichůdnými svědectvími mezi Kirkpatrickem a Gruschem.

„Kongres je uprostřed a musí to vyřešit,“ řekl Mellon o nadcházejícím slyšení.

Zvláštní kameny, nebo zbytky vesmírné lodi? Podivný objev na Marsu

27. 7. 2023 Tomáš Pokorný 3 min read 1080 Zobrazení havárie, mimozemská loď, NASA, UFO

Nové TOP 10 UFO Vesmír

Astronomy zkoumající Mars zaujaly neobvyklé fotografie. Na obrázcích, které vědcům zaslalo vesmírné vozítko Curiosity, si povšimli podivných skalních formací, které připomínají rybí kosti. Podle jedné vědecké studie není vyloučené, že by mohlo jít o stopy mimozemského vozidla, píše Earth Sky. Vesmírné vozítko Curiosity už snímá povrch Marsu skoro 11 let a za tu dobu pořídilo tisíce fotografií rudé planety. Mezi těmi, které poslalo zpět na Zemi letos v dubnu, se ale objevily i snímky, nad kterými zůstává rozum stát.

Jedná se o fotografie, na kterých jsou viditelné zvláštní kamenné útvary. Řady tenkých protáhlých výrůstků připomínají na první pohled rybí kůstky. Řady jsou navíc od sebe vzdálené v pravidelných intervalech, takže mohou vypadat i jako vyježděné koleje po terénním automobilu.

Tyto podivné formace mohou být výsledky dopadu vesmírného tělesa, či dokonce vesmírné lodi. Vědecká studie zabývající se Galeovým kráterem, kde byly fotky pořízeny, uvádí, že tuto možnost nelze zcela vyloučit, tvrdí portál Sun. V jiné části kráteru totiž Curiosity vyfotilo útvary, které připomínají kola, osu a rozsypaný materiál.

Na fotografiích zjizvené skály se dokonce zdá, že se na ní nacházejí kola, náprava a další úlomky.

Na Marsu jsou však tyto útvary ještě vzácnější. „Není vůbec jisté, co stálo za vznikem těchto hřebů a podobných struktur, ale naše poznatky nasvědčují tomu, že podobně jako na Zemi jde i zde o následek seismické aktivity,“ řekl portálu Daily Mail profesor Richard Armstrong z Aston University v britském Birminghamu.

Kromě seismické aktivity a mimozemského tělesa počítali vědci s řadou dalších teorií. Jako možné původce probírali vědci například fosílie pravěkých ryb nebo pozůstatky neúspěšných planetárních sond, které narazily do povrchu Marsu. V tuto chvíli je však vysvětlení vzniku hřebů seismickou aktivitou nejpravděpodobnější.

Odborníci uvedli, že „úlomek z mimozemské nebo pozemské kosmické lodi nelze s naprostou jistotou vyloučit“.

Bizarní hroty a hrboly jsou na snímcích pořízených vozítkem Curiosity Rover společnosti Nasa, které v dubnu zkoumalo 96 km dlouhý kráter Gale na Rudé planetě. Astrobioložka vesmírné agentury Dr. Nathalie Cabrolová je tehdy označila za „nejbizarnější skálu“, kterou za 20 let studia Marsu viděla.

In 20 years of studying Mars, that's the most bizarre rock I have ever seen. I cannot wait to have a microscopic image of this one…It is part of a Gigapan of Gale crater that you can see here: https://t.co/LxljtDHyIl pic.twitter.com/wHhn1ckqjL
— Nathalie A. Cabrol (@shasta721) April 10, 2023

Nyní nová výzkumná práce dochází k závěru, že se může jednat o „písečné hroty“, jaké se na Zemi tvoří při silných zemětřeseních. Autoři, mezi nimiž je i profesor Richard Armstrong z Astonské univerzity, uvedli, že objekty pravděpodobně nepocházejí z deseti lidmi vyrobených kosmických lodí, které se zřítily nebo zmizely na Marsu.

Profesor Armstrong dodal: „O mimozemském původu lze jen spekulovat. „Snímky Marsu často ukazují podivné útvary, které „vypadají“ jako známé objekty.“

Výbor Sněmovny reprezentantů vyslýchal svědky UFO

27. 7. 2023 Petr Kovanda 3 min read 508 Zobrazení svědci, UFO, Výbor Sněmovny reprezentantů, vyšetřování

Exkluziv TOP 10 UFO

Jaké jsou neidentifikované objekty s nimiž se setkávají američtí vojenští piloti ve vzduchu? O objasnění této otázky se pokusila Sněmovna reprezentantů USA, mezi svědky byli vojenští piloti a zpravodajský důstojník, píše WP Tech. Zejména svědectví posledně jmenovaného vyznělo velmi senzačně.

„Neidentifikované anomální jevy: důsledky pro národní bezpečnost, veřejnou bezpečnost a vládní transparentnost“. – Tak zněl název slyšení před americkým podvýborem pro národní bezpečnost, hranice a zahraniční věci, které se konalo 26. července.

Ve zkratce by se dalo nazvat slyšením o UFO, ale při řešení tohoto tématu je třeba zdůraznit, že – na rozdíl od asociací vybudovaných popkulturou – tato zkratka neznamená vesmírnou loď, v níž zelení mužíčci přiletěli na Zemi unášet krávy.

UFO je přesně to, co vývoj zkratky naznačuje – létající objekt, jehož původ nebyl potvrzen. Používá se i jiný termín, poněkud méně využívaný, a proto neutrálnější: UAP (Unidentified Aerial Phenomena). Tuto konkrétní zkratku používají mimo jiné americké ozbrojené síly.

Bez ohledu na používaný název zůstává faktem, že po celém světě jsou zaznamenávány neidentifikované jevy a objekty, jejichž chování ve vzduchu je v rozporu se současnými znalostmi aerodynamiky nebo pohonných systémů používaných v letectví.

Dokumenty Pentagonu

Bylo by snadné zaškatulkovat zprávy na toto téma jako výmysl nadšenců pro mimozemskou civilizaci nebo zastánců různých konspiračních teorií, nebýt toho, že některé z nich byly zdokumentovány americkými ozbrojenými silami.

Právě tato otázka, tedy existence veřejnosti nedostupné dokumentace, se stala osou mezistranického sporu, který již léta vedou američtí politici. Politicky emotivní otázkou není, zda „zelení mužíčci“ existují, ale jaké informace jsou nebo mohou být úřady veřejnosti zatajovány a zda zdokumentované případy UAP představují hrozbu pro Spojené státy.

Bitvu o transparentnost v této otázce již léta svádí mimo jiné demokratický senátor Chuck Schumer a 26. července před výborem jako svědci zasedli dva vojenští piloti, David Fravor a Ryan Graves, a bývalý zpravodajský důstojník letectva David Grusch.

Ten stojí za nedávnou publicitou kolem problematiky UAP a jakožto takzvaný „whistleblower“ dostal možnost vypovídat v rozporu s doložkou o mlčenlivosti.

Svědectví Davida Grusche

Informace, které David Grusch poskytl během své výpovědi pod přísahou, znějí poměrně senzačně a zároveň v souladu s popkulturním vnímáním „spiknutí UFO“. Před slyšením v Kongresu se Grusch pokusil zveřejnit svůj pohled na případ UAP v médiích, ale velké redakce, které pečlivě prověřují své zdroje, odmítly senzační zprávy zveřejnit.

Podle Davida Grusche si je americká vláda vědoma existence mimozemské civilizace již od 30. let 20. století, disponuje předměty „nelidského“ původu a pozůstatky mimozemských forem života, jakož i technologiemi získanými reverzním inženýrstvím.

David Grusch rovněž uvedl, že americké úřady tají poznatky o UAP a různými způsoby – včetně poškození zdraví – ovlivňují ty, kteří se pokoušejí tyto informace zveřejnit.

Výpovědi vojenských pilotů

Dotazovaní piloti byli ve svých hodnoceních o něco zdrženlivější. – Pokud jsou UAP zahraničními drony, představují naléhavý problém pro národní bezpečnost. Pokud jsou něčím jiným, je to záležitost pro vědce. V každém případě představují UAP hrozbu pro bezpečnost letů, řekl Ryan Graves.

Jeho slova podpořil David Fravor, pilot a velitel létající letky F/A-18 VFA-41 z letadlové lodi USS „Nimitz“, když vzpomínal na vlastní setkání s UAP v roce 2004: – „Technologie, s níž jsme měli co do činění, byla mnohem lepší než cokoli, co jsme měli k dispozici.

Fravor mimo jiné popsal setkání s objektem, který byl několik dní sledován radary amerických lodí. Podle této výpovědi měl objekt tvar tic-tacu a prováděl manévry neodpovídající pilotovým znalostem aerodynamiky.

David Fravor přitom zdůraznil nadřazenost „tic-tacu“ nad americkými bojovými letouny a poukázal na to, že pokud se jedná o zařízení, které je výsledkem nějakého tajného amerického vývojového programu, vyžadují tyto aktivity zvláštní dohled úřadů.

Studie zjistila, že hysterie studené války vyvolala posedlost UFO

19. 7. 2023 Adam Walko 2 min read 423 Zobrazení atomová válka, hrozba, paranoia, Sovětský svaz, společenský fenomén, studená válka, tajné projekty, UFO

Nové Tajné projekty TOP 10 UFO

Britští vědci, kteří odhalili tisíce dříve tajných vládních a vojenských zpráv a prozkoumali desítky pozorování, dospěli k závěru, že létající talíře byly produktem paranoie studené války, nikoli návštěvníků z vesmíru, píše GUARDIAN.

Studie Davida Clarka a Andyho Robertse dospěla k závěru, že žádný z důkazů neukazoval na žádnou formu mimozemského kontaktu. Místo toho by měla být rozšířená víra v UFO, která začala v 50. letech 20. století a trvala až do současnosti, považována za společenský fenomén.

Clarke řekl, že šílenství UFO začalo na začátku studené války, kdy nad světem visela nová hrozba atomové války se Sovětským svazem. „Bylo jednoduché chtít věřit v něco tam nahoře na obloze, co by nás mohlo zachránit,“ řekl.

Mnoho z prvních pozorování UFO bylo zdánlivě potvrzeno začínajícím britským radarovým systémem, který často vysílal k obloze bojové letouny, aby prozkoumal podivná pozorování. Ale jak se nová technologie zdokonalovala, počet incidentů objevujících se na radaru rychle klesal na nulu. „To nemůže být náhoda. Ta časná potvrzení byla jen produktem primitivního radarového systému,“ řekl Clarke.

Ale Clarke a Roberts, jejichž výzkum byl publikován v knize nazvané Ven ze stínu, odhalili důkazy, že Americká tajná služba s možným souhlasem Britů zkoumala způsoby, jak využít veřejnou paniku kvůli UFO jako psychologickou zbraň proti Rusům.

V poznámkách CIA označených jako „tajné“ a viděných v The Observer, nejvyšší představitelé zvažují využití šílenství UFO. „Navrhuji, abychom prodiskutovali možné útočné nebo obranné využití těchto jevů pro účely psychologické války,“ napsal ředitel CIA Walter Smith v roce 1952.

„Krátce po tomto setkání vyslala CIA delegaci do Británie, aby projednala UFO. Je těžké si představit, že se svými britskými protějšky nediskutovali o aspektech psychologické války,“ řekl Clarke.

Clarke, který začínal jako věřící v UFO, ale nyní patří mezi skeptiky, řekl, že víra v mimozemské návštěvy kdysi dosahovala až do nejvyšších pozic ve vládě. Premiér Winston Churchill kdysi nařídil vyšetřování a lord Mountbatten pevně věřil v létající talíře. V 50. letech 20. století Británie zřídila pracovní skupinu pro létající talíře složenou z nejvyšších ministrů a zaměstnanců armády. „Proto je tento obor důležitý pro akademický výzkum. Mělo to dopad na vládní politiku v klíčové fázi historie,“ řekl.

Jednou útěchou pro konspirační teoretiky je důkaz, že britská a americká vláda se pustily do systematického zakrývání pozorování UFO, zejména vojenskými piloty. Zprávy byly drženy v tajnosti a vojenskému personálu bylo řečeno, aby o nich nemluvili. Ale Clarke věří, že takové akce nebyly podniknuty proto, aby zamaskovaly kontakt s mimozemšťany, ale proto, že vláda nechtěla připustit, že ani ona nemůže vysvětlit hysterii UFO.

Odkud se vzala vize šedého mimozemšťana?

19. 7. 2023 Iveta Mauci 6 min read 2351 Zobrazení Akta X, mimozemšťani, Roswell, šediváci, UAP, UFO

Nové Tajné projekty UFO

Když řekneme „mimozemšťan“, jaký obrázek se vám vybaví? Někteří lidé si samozřejmě představí obrovská mezigalaktická chapadlová monstra, která se vynořují z vesmírných portálů nebo tak něco. Ale je více než pravděpodobné, že si lidé nepředstaví zelené mužíčky z Marsu, ale malé šedé chlápky s velkými hlavami, píše GRUNGE.

Všichni už tu představu známe: malí, možná metr vysocí, extrémně hubení a s dlouhými prsty, obřími hlavami, zanedbatelnými ústy a těma velkýma, úplně černýma očima. Nemluví, jsou telepatičtí, unášejí lidi z jejich ložnic v nočních hodinách, provádějí na nich testy a opravdu neradi se nechávají zachytit na HD videozáznam. Odkud se však vzala tato typická „šedá mimozemská“ vize?

Věřící lidé možná rychle řeknou: „Ano, víme, jak mimozemšťané vypadají, protože nám to řekli unesení.“ To je pravda. Jak se říká, unesení se vrátili na Zemi, rozšířili zprávu o malých strašidelných chlapících z vesmíru, kteří vás rádi pozorují, když spíte, a voilá: teď už víme, jak ty potvory vypadají. Vynecháme-li pravdivost jakýchkoli podobných tvrzení, skutečnost se komplikuje. Vizuální portrét šedých mimozemšťanů – známých také jako Greys/šediváci), Šediváci z Roswellu, Zeta Reticulans atd., se po údajné havárii UFO v Roswellu v Novém Mexiku v roce 1947 časem rozrostl na sněhovou kouli. Jak se píše v Today I Found Out, obraz malého šedého mimozemšťana se v šedesátých letech minulého století začlenil do příběhů údajných unesených a později se zpopularizoval prostřednictvím médií, jako jsou „Blízká setkání třetího druhu“ z roku 1977 a ano, „Akta X“.

Historická havárie Roswellského „meteorologického balónu“

Incident v Roswellu v Novém Mexiku sice nepřinesl světu nezpochybnitelný důkaz o existenci mimozemského života, ale vytvořil základ celého našeho moderního UFO mýtu a přímo vedl k naší sdílené vizi šediváků.

Příběh, nesčetněkrát vyprávěný a znovu převyprávěný časopisem Sky at Night, začíná 24. června pilotem Kennethem Arnoldem, který spatřil devět neidentifikovaných „objektů ve tvaru půlměsíce“ letících rychlostí asi 1,5 Machu (asi 1 200 km/h). Pro zajímavost: Charles „Chuck“ Yeager oficiálně překonal zvukovou bariéru až o několik měsíců později, 14. října téhož roku, jak připomíná Národní muzeum letectví a kosmonautiky. A pokud si myslíte, že plavidla, která Arnold viděl, byla experimentální proudová letadla, nejste sami.

Podle časopisu Sky at Night Arnold uvedl, že plavidla se bizarně kymácela, „jako by to dělal talíř, kdybyste ho přeskočili nad vodou“. Noviny se tohoto popisu chopily a nasadily nám tak známý termín: „létající talíře“. O několik týdnů později, 7. července 1947, se přihlásil novomexický rančer W. W. „Mac“ Brazel, který tvrdil, že našel kovové trosky roztroušené po svém pozemku. Podle časopisu Smithsonian Magazine otiskly místní noviny Roswell Daily Record zprávu, že Brazel našel sestřelený létající talíř. Oficiální záznamy FBI uvádějí, že objektem byl šestiúhelníkový disk zavěšený na šňůrách z meteorologického balonu. Ale na tom nezáleží, UFO horečka byla v plném proudu.

Přicházíme v míru

Načasování roswellského incidentu nemohlo být dokonalejší a výmluvnější. K údajné havárii mimozemské kosmické lodi v Roswellu v Novém Mexiku došlo v roce 1947, pár let po skončení druhé světové války a na počátku desetiletí trvající studené války Spojených států s Ruskem. Jak píše The Guardian, Roswell ztělesňoval a definoval obavy a zájmy té doby: existenční hrozby ze strany cizích mocností, soupeření o technologickou převahu a paranoiu ohledně skrytých identit a plánů.

Během krátké doby Hollywood chrlil jeden film za druhým, které kontakt s mimozemšťany vykreslovaly jako vojenskou bitvu podobnou pozemské válce mezi národními státy: „Věc z jiného světa“ (1951), „Válka světů“ (1953), „Země vs. létající talíře“ (1955) a mnoho dalších. Ze všech těchto filmů vyniká „Den, kdy se zastavila Země“, natočený černobíle, svým šedě oděným mimozemským humanoidem Klaatuem, šedým robotem Gortem a šedým létajícím talířem. Jinými slovy, hodně a hodně šedé.

Dávno předtím poskytla povídka H. G. Wellse „Člověk roku milion“ z roku 1893 model moderních mimozemšťanů, který časem pronikl do obecného povědomí a prolnul se s filmy jako „Den, kdy se zastavila Země“. Wells ve své povídce, kterou si lze částečně přečíst na JSTORu, popisuje fyzicky křehké lidstvo budoucnosti s drobnými, tenkými těly, bez uší, s miniaturními ústy, velkými hlavami a tvářemi „jako sklizený měsíc“ a „velkýma, lesklýma“ očima.

Ztracený čas na venkovské silnici

V roce 1961 se manželé Betty a Barney Hillovi svezli na vlně nadšení pro UFO a vytvořili předlohu pro příběh, který se stal bolestivým klišé, příběhy o únosech mimozemšťany. Osamělý pár jedoucí v noci po odlehlé venkovské silnici? Jasně. Podivná světla v dálce? Jasně. Vtáhnutí na palubu mimozemské lodi za účelem nechtěného tělesného zkoumání? Jasně. Ztracený čas a potlačené vzpomínky? Ano. Telepatičtí mimozemští únosci bez vlasů a s šedou kůží? Jasně. Přesně to tvrdí Betty a Barney Hillovi, kterým se to stalo v New Hampshiru, podle Today I Found Out. I když původně Barney, veterán z druhé světové války, tvrdil, že mimozemšťané se oblékali jako nacisté, a Betty tvrdila, že měli obrovské nosy.

Betty také řekla, že jí mimozemšťané ukázali hvězdnou mapu jejich dvojhvězdné domovské soustavy Zeta Reticuli, vzdálené od Země 39,2 světelného roku. Zeta Reticuli – pravděpodobně nejlepší sci-fi jméno všech dob – je skutečná soustava, ale Bettyiny popisy neseděly. Jak ukazuje časopis Sky at Night, dvojice si užila svých deset minut slávy, ale co je důležitější, spustila řadu příběhů o únosech, které se opakovaly ve stejném duchu. Profesor sociologie na Chapmanově univerzitě Christoper Bader píše, že fyzické popisy mimozemšťanů se v té době ještě lišily, od „vysokých, blonďatých árijců“ až po bezhlavé černé postavy s pavučinami na nohou. Vznikla však komunita UFO, která potřebovala ústřední obraz mimozemšťana. To se jim splnilo v roce 1977 ve filmu „Blízká setkání třetího druhu“.

Pravda je tam venku

Film Stevena Spielberga „Blízká setkání třetího druhu“ z roku 1977 téměř natrvalo upevnil obraz šedých mimozemšťanů v myslích veřejnosti, zejména závěrečnou sekvencí, kdy hlavní hrdina Roy Neary opouští Zemi. Následoval film „E.T. the Extraterrestrial“ z roku 1982, rovněž Spielbergův film, ale s šedým mimozemšťanem vhodným pro děti, „Communion“ z roku 1989 s Christopherem Walkenem, ultra znepokojivý „Fire in the Sky“ z roku 1993 a převrat v alternativním zobrazování mimozemšťanů: „Akta X, která se původně vysílala v letech 1993 až 2002.

V současné době je víra v mimozemšťany silnější než kdy jindy. Podle agentury YouGov 34 % těch, kteří viděli UFO, věří, že šlo o mimozemskou loď, a pouze 39 % Američanů pochybuje o tom, že v příštích 50 letech dojde ke kontaktu s mimozemšťany. Mezitím americká vláda v roce 2022 zveřejnila 1 500 stran dokumentů týkajících se UFO a ujala se překřtění UFO na UAP (neidentifikované letecké jevy). Pravda o životě a vzhledu mimozemšťanů zůstává neznámá, ale jak se říká v seriálu Akta X: pravda je někde venku.

Pátrání po humanoidních mimozemšťanech v historii pyramid

14. 7. 2023 Iveta Mauci 5 min read 9803 Zobrazení China, Egypt, humanoidi, kresby, mimozemské rasy, papyrus, paramidy, souhvězdí Draka, souhvězdí Labutě, souhvězdí Orion, souřadnice, starověké civilizace

Nové TOP 10 UFO Záhady

Jednoho dne lidstvo určitě začne podnikat cesty do hlubokého vesmíru, píše Svět poznání. V každém případě k tomu vše směřuje. A je zcela zřejmé, že úkolem prvních výzkumných výprav bude hledání jiných inteligentních civilizací. Dobrá zpráva je, že jejich předpokládané místo pobytu lze zjistit již dnes.

Kolonizující bohové

Existuje mnoho faktů potvrzujících, že lidstvo na úsvitu své historie bylo v kontaktu s představiteli jiných civilizací. Ve skutečnosti se s největší pravděpodobností jednalo o mimozemšťany z vesmíru, tedy o bytosti, které naši vzdálení předkové považovali za bohy sestoupivší z nebes. Quetzalcoatl, nejvyšší bůh starých Aztéků, který naučil národy Jižní Ameriky matematice, astronomii, písmu, tkaní, výrobě šperků, zavedl kalendář a také zakázal lidské oběti (dával přednost motýlům a kolibříkům). První čínský císař Huangdi, který byl podle legendy napůl člověk a napůl drak, také dorazil na naši planetu na jakémsi tajemném zařízení obklopeném plameny. Souhlasím, že popis je velmi podobný raketě.

Také papyry ze starověkého Egypta podrobně vyprávějí o sestoupení bohů na Zemi. Ti střídavě vládli zemi, pak je vystřídali polobozi a teprve poté přešla moc na faraony. Je logické předpokládat, že prvními egyptskými bohy byli mimozemšťané, z jejichž spojení s pozemskými ženami se zrodili polobozi a z nich pak faraoni.

Starověké indické mýty vyprávějí, že na území země kdysi existovala mocná civilizace, jejíž představitelé stavěli kosmické lodě a cestovali ke hvězdám.

Průvodce pyramidami

K nalezení rodného domu „bohů“ však nestačí výklad starověkého textu, potřebujete přesné souřadnice. Je těžké tomu uvěřit, ale existují!

Největší zájem v tomto ohledu vzbuzují pyramidy v Číně, o nichž se svět dozvěděl až v roce 1994, po vydání knihy německého badatele Hartwiga Hausdorfa „Bílá pyramida“. Hausdorff nejenže popsal mnoho pyramidálních staveb nacházejících se v Nebeské říši, ale také spojil jejich stavbu s mimozemšťany z vesmíru. Těmi, kteří podle čínských rukopisů vyšli z kovových draků a s rachotem sestoupili z nebes.

Hlavní část čínských pyramid vysokých od 25 do 100 metrů se nachází na planině Čchin-čchüan. Je mezi nimi i skutečný obr, který se tyčí 300 metrů nad zemí a svou velikostí výrazně převyšuje slavnou Cheopsovu pyramidu, je to takzvaná Bílá pyramida.

Vědci z celého světa se samozřejmě nemohou dočkat, až budou moci čínské pyramidy podrobně prozkoumat. Nebeské úřady však přístup k nim turistům i zahraničním archeologům uzavřely. Navíc těch 400 pyramid, které se nacházejí na území Číny, budou zkoumat až další generace Číňanů.

O co tady jde? Je možné, že se Číňané jednoduše bojí vstoupit do těchto staveb, které pravděpodobně postavili mimozemšťané. Čínští historici zjistili, že při stavbě Bílé pyramidy zahynulo asi 700 000 lidí. Neděsil je však počet obětí, ale stav ostatků: všechny nalezené kosti byly smíchané dohromady! Nenašla se ani jedna celá kostra. Vypadalo to, jako by mrtvé někdo roztrhal na kusy. Podle legendy v roce 200 př. n. l. služebníci jednoho z císařů otevřeli vchod do pyramidy, kvůli čemuž došlo k výbuchu neznámé látky. Nebo šlo o výbušný mechanismus instalovaný mimozemšťany? Od té doby se pyramidy nikdo nedotkl, úřady drží občany mimo nebezpečí.

Je pravda, že v roce 1959 došlo poblíž města Wuhan k silnému zemětřesení, v jehož důsledku se zřítilo několik kopců. Zde se i zjistilo, že se vlastně jednalo o starověké pyramidy, spojené s reliéfem terénu. Uvnitř čínští archeologové objevili kresby staré asi 45 000 let. Byli na nich vyobrazeni lovci pronásledující kořist. Jedna z postav přitom pronásledovala šelmu na létajícím stroji. Zvíře mělo na sobě oděv podobný moderním kombinézám. Další postava zobrazovala hvězdnou oblohu. Zřetelně zobrazovala sluneční soustavu s Marsem a Zemí v kruhu. Od souhvězdí Labutě k nim vedla přerušovaná čára. Odtud pravděpodobně přišli na Zemi stavitelé čínských pyramid.

Souhvězdí Orion

Dvě velké pyramidy objevili vědci i na poloostrově Kola. Poprvé o nich vyprávěl Alexandr Barčenko. Na počátku 20. let 20. století se vydal na expedici na sever Ruska v naději, že prozkoumá jev podobný masové hypnóze: tzv. merjacii. A našel uměle vytvořené starověké památky. Následně oblast Lovozero a Seidozero navštívilo několik dalších skupin vědců, kteří zjistili, že zdejší pyramidy jsou staré nejméně 40 000 let. To znamená, že jsou stejně staré jako čínské stavby. Kvůli obtížné dostupnosti však tyto pyramidy zůstávají prakticky neprozkoumané.

Alexej Michajlovič Popov, slavný cestovatel a etnograf Karélie, byl jedním z mála odvážlivců, kterým se podařilo dosáhnout pyramid na poloostrově Kola. Zaznamenal několik zvláštností, které ho zaujaly. Za prvé ho překvapila teplota kamenů, které tvořily obrovskou pyramidu: ukázalo se, že jsou teplé – zvenku i zevnitř. Hlavní šok ho však čekal uvnitř stavby. Na stěně pyramidy Popov a další členové expedice spatřili kresbu hvězdné oblohy: přerušovaná čára spojovala Sluneční soustavu se souhvězdím Orion.

A je třeba poznamenat, že mnozí badatelé věří, že bohové – mimozemšťané řady starověkých civilizací Země pocházeli ze souhvězdí Orion. Také tři velké pyramidy v Gíze svou polohou přesně opakují tři hvězdy pásu Orionu. Toto souhvězdí naznačuje i tzv. jižní důl v Cheopsově pyramidě. A ve staroegyptských papyrech se objevují informace, jako by bohové přišli na Zemi z hvězdy Sírius A, která se nachází poblíž souhvězdí Orion.

Dvě rasy mimozemšťanů

Lze předpokládat, že na úsvitu lidských dějin byla naše planeta kolonizována mimozemšťany, kteří pocházeli ze dvou různých souhvězdí.

Bytosti, které se staly bohy pro národy Eurasie a Egypta, pocházely ze souhvězdí Orion. Byli to vysocí bílí humanoidi. Právě takové později zobrazovali své bohy Slované, Skandinávci a staří Řekové. Tyto bytosti nesly národům naší planety vědění a kulturu.

Zatím co bohové Číny a Jižní Ameriky přišli z hvězd ležících na hranici sousedních souhvězdí Labutě a Draka. Mimozemšťané, kteří odtud přišli, měli podobu reptiloidů a měli špatnou povahu: zotročili národy Číny a Jižní Ameriky. Obě mimozemské rasy se po příchodu na Zemi nemohly ubránit střetu. Bitva, která se mezi nimi odehrála, je zaznamenána ve světových eposech: indické „Mahábháratě“, čínských rukopisech, legendách severských národů. Válka naštěstí skončila příměřím. Pokud věříme slovanským rukopisům, had nebo drak (reptiloid) a bůh jako humanoid, si planetu rozdělili rovným dílem. Následně všichni bohové-nezemšťané opustili Zemi, zanechavše po sobě četné pyramidální stavby, jejichž pravý účel vztyčení lidstvo dosud neodhalilo.

Žádný náznak, že 3 sestřelená UFO v USA mají mimozemský původ

12. 7. 2023 Adam Walko 3 min read 888 Zobrazení balóny, Bílý dům, Čína, neidentifikované objekty, prohlášení, UFO, USA

Nové UFO

Bílý dům uvedl, že tři UFO, která byla sestřelena americkými stíhačkami v únoru tohoto roku, měla být viděna odděleně od čínského špionážního balónu sestřeleného začátkem měsíce, píše server Outlook. Uprostřed tajemství a nedostatku informací o třech sestřelených neidentifikovaných létajících objektech (OFO) Bílý dům uvedl, že nic nenasvědčuje tomu, že by objekty měly mimozemský původ.

Tisková tajemnice Bílého domu Karine Jean-Pierreová na tiskové konferenci uvedla, že uznala otázky o povaze UFO sestřelených v minulém týdnu.

Za čtyři dny sestřelily americké stíhačky nad Severní Amerikou tři UFO. První sestřelila americká stíhačka F-22 nad Aljaškou. Druhý byl sestřelen v sobotu při společné americko-kanadské operaci v regionu Yukon na severozápadě Kanady americkou stíhačkou F-22. Třetí byl sestřelen v neděli americkým F-16 nad Lukem Huronem v americkém státě Michigan.

Karine řekla: „S těmito nedávnými sestřeleními nejsou žádné známky mimozemšťanů nebo pozemské aktivity. Chtěla jsem se ujistit, že to věděli Američané, všichni z vás to věděli a bylo důležité, abychom to řekli odtud, protože jsme tom slyšeli hodně z internetu. Vím, že se kolem toho vyskytly otázky a obavy, ale po těchto nedávných sestřelech opět nic nenasvědčuje mimozemšťanům nebo mimozemské aktivitě.“

Ačkoli Bílý dům uvedl, že zatím neexistuje žádný náznak o mimozemském nebo vesmírném původu sestřelených UFO, zatím neexistuje žádné potvrzení o jejich původu nebo povaze. Existuje jen málo podrobností o jejich vzhledu a piloti, kteří pozorovali tato UFO, hlásili podivné chování.

Možnost, že sestřelená UFO mají mimozemský původ, byla podnícena komentářem amerického Severního velení a velitele NORADu generála Glena VanHercka, ve kterém řekl, že nevylučuje — mimozemský — původ těchto UFO.

„Nechám na tom pracovat zpravodajskou komunitu a kontrarozvědku. Nic jsem nevyloučil. V tuto chvíli pokračujeme ve vyhodnocování každé neznámé hrozby nebo potenciální hrozby, která se blíží k Severní Americe, ve snaze ji identifikovat.“ “ řekl VanHerck, když byl dotázán na možný mimozemský původ těchto UFO, podle agentury Reuters.

Pokud jde o zdůvodnění sestřelení, Bílý dům uvedl, že předměty létaly v zóně civilního leteckého provozu a to představovalo hrozbu. Bílý dům také uvedl, že jejich hodnocení vylučuje jakékoli bezprostřední ohrožení kohokoli na zemi ze strany tří sestřelených UFO.

Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby řekl, že tři UFO se pohybovala v tak nízké výšce, že představovala riziko pro civilní letecký provoz.

„Za prvé, existovalo velmi reálné potenciální riziko pro civilní letecký provoz. Objekt sestřelený v sobotu – byl ve výšce asi 20 000 stop (6 km). A dva sestřelené v pátek a sobotu byly ve výšce asi 40 000 stop (12 km). Víte, transkontinentální letecký provoz je zhruba kolem 30 000 stop (18 km). Záleží samozřejmě na počasí… Druhým účelem – a o tom jsem také mluvil dříve – bylo, i když jsme neměli žádné náznaky, že by některý z těchto tří objektů mělo povahu sledování, to jsme nemohli vyloučit,“ odpověděl Kirby na otázku, proč byla UFO sestřelena, pokud neexistuje bezprostřední ohrožení.

Kirby také řekl, že tři UFO, která byla sestřelena, jsou samostatnou epizodou a nemají nic společného s čínskými špionážními balóny a od této chvíle by neměla být spojována.

„Myslím, že potřebujeme oddělit čínský špionážní balón. Věděli jsme, co to je. Věděli jsme, kam míří. Věděli jsme, o co se snaží…Takže to oddělme od těchto tří,“ řekl Kirby. Neznámé informace o UFO, spočívající v jejich povaze, původu nebo účelu, z nichž všechny byly známy o čínském letadle sestřeleném začátkem tohoto měsíce u amerického pobřeží.

Fyzik tvrdí, že přišel na to, proč jsme ještě nepotkali mimozemšťany a je to dost znepokojivé

6. 7. 2023 Adam Walko 2 min read 2006 Zobrazení aliens, Fermiho paradox, mimozemské civilizace, UFO

Budoucnost Nové UFO Vesmír

Otázka „kde jsou všichni?“ je podstatou Fermiho paradoxu. Pokud život na Zemi není nijak zvlášť výjimečný a jedinečný, kde jsou všechny mimozemské civilizace? Bylo navrženo mnoho vysvětlení, proč se zdá, že jsme v obrovském vesmíru sami. Žádné z nich nebylo stoprocentně přesvědčivé a lidé si nadále lámou hlavu nad řešením, píše IFLSciece.

Ruský fyzik Alexander Berezin z Národní výzkumné univerzity elektronických technologií (MIET) má jiný nápad. Nazývá ji řešením Fermiho paradoxu „první dovnitř, poslední ven“. Předpokládá, že jakmile civilizace dosáhne schopnosti šířit se po hvězdách, nevyhnutelně vyhladí všechny ostatní civilizace.

Toto chmurné řešení nepředpokládá nutně zlou mimozemskou rasu. Jednoduše si nás nemusí všímat a jejich exponenciální expanze napříč galaxií pro ně může být důležitější než to, co by se stalo nám.

„Prostě si toho nevšimnou, stejně jako když stavební parta zbourá mraveniště, aby mohla postavit nemovitost, protože jim chybí motivace k její ochraně,“ píše v článku, který je k dispozici v preprintu a teprve bude recenzován.

Zatímco obrázek, který vykresluje, je poměrně chmurný, je tu ještě méně veselý aspekt. Naznačuje, že důvodem, proč jsme stále tady, je to, že pravděpodobně nebudeme mravenci. Jsme budoucími ničiteli nesčetných civilizací.

„Za předpokladu, že je výše uvedená hypotéza správná, co to znamená pro naši budoucnost? Jediným vysvětlením je odvolání se na antropický princip. Jsme první, kdo dorazí na [mezihvězdné] stadium. A s největší pravděpodobností budeme poslední, kdo ji opustí,“ vysvětlil Berezin.

Berezinovo řešení paradoxu vychází z několika zjednodušení předpokladů. Například naše definice života závisí na sedmi parametrech, ale pro Berezina je důležitý pouze jeden: růst. Růst je snaha o expanzi za hranice planety původu a pokud se snaha o expanzi stane dominantní silou, zašlape jakýkoli jiný existující život ve vesmíru. Kolonialismus a kapitalismus jsou dva historické příklady takových sil.

Je to tedy ono? Buď musíme jít ven a dobývat, nebo být zničeni? Berezin doufá, že se mýlí. Jedním z dalších požadavků jeho řešení je, že život lze nalézt pouze tehdy, když je velmi blízko, a ne na dálku. Takže nalezení cizího života dříve, než se vydáme na cestu zkázy, by z nás mohlo udělat slušnou civilizaci.

Mimozemšťané provádějí podivné lékařské experimenty

2. 7. 2023 Petr Kovanda 7 min read 467 Zobrazení Deborah Laneová, divný plod, Elonauti, Nick Bergton, těhotenství, traumata, UFO, únosy

Nové Paranormal UFO

Mimozemské dítě a další příběhy ze skutečného života o únosech

Mimozemšťané jsou všudypřítomní. Mohou člověka unést na volném prostranství, na dálnici a dokonce i z vlastního bytu, píše Svět poznání. Jakkoli jsou mimozemšťané všemocní, odpor není marný. Ani když se snaží unést člověka se stejnou bezstarostností jako krávu nebo ovci. Ufologové Herman Kolchin a Alexander Varakin popisují několik takových případů. Dva z nich se odehrály ve slunné Brazílii.

Případ Deborah Laneové

Nick Bergton, chirurg na San Franciské klinice, se ve své praxi setkal s jedinečným případem. Přijal pacientku Deborah Laneovou, která potřebovala ze zdravotních důvodů provést pozdní potrat. Když byl plod vyjmut, Bergton neomdlel, i když pohled na plod byl vskutku škokující: embryo mělo obrovskou hlavu s velkýma nelidskýma očima. Končetiny vyjmutého plodu také nebyly zcela normální, ruce měly čtyři dlouhé prsty a jazyk v ústech chyběl. Technicky vzato byl za otce dítěte považován Debořin manžel Michael Lane. Dlouho neměli děti a Debořino těhotenství pro ně bylo velkou radostí. Když zjistila, jak plod vypadá, žena dostala záchvat vzteku. Když se však uklidnila, vzpomněla si na podivnou událost, která se stala asi před půl rokem. Michael odjel služebně mimo město a Debora byla v bytě několik dní sama. Jednou v noci se probudila a měla pocit, že ji někdo sleduje. Debora otevřela oči a uviděla, že u její postele stojí několik podivných postav.

– Nebyly to lidské bytosti,“ řekla. – Šedá vrásčitá kůže, obrovské černé oči bez zorniček a čtyři prsty na každé ruce.

Dál se vše odehrávalo jako v mlze. Žena jako by se pomalu vznášela vzduchem. Po chvíli se ocitla v místnosti, která vypadala jako operační sál. Jasné světlo jí oslepovalo oči, ale Debora viděla bytosti, které se nad ní skláněly. Něco mi dělali s tělem, ale nevím co,“ vzpomínala. Druhý den ráno se probudila ve své vlastní posteli a po chvíli přemýšlení se rozhodla, že o noční můře nikomu neřekne. Koneckonců by jí to stejně nikdo neuvěřil.

|Psychiatr Samuel Walter již několik let studuje fakta o únosech a pomáhá lidem, kteří trpěli setkáním s humanoidy, překonat psycho-emocionální traumata. Dr. Walter si je jistý, že mimozemské únosy jsou více než skutečné.

Mimozemšťané jsou všudypřítomní. Mohou člověka unést na volném prostranství, na dálnici a dokonce i z vlastního bytu

V roce 1991 v Rjazani zůstala dívka jménem Luda sama doma, když její rodiče odešli do kina. Náhle se odněkud nad oknem objevil silný paprsek. Neznámá síla vytrhla Ludu z podlahy. Dívka měla pocit, jako by jí něčí přilnavé ruce stahovaly kůži ze zad. Odněkud, neznámo odkud se ozval hlas, který ji žádal, aby se držela, jinak bude ještě hůř… Když se rodiče vrátili domů, našli dceru v bezvědomí. Ležela nahá na podlaze a záda měla celá zarudlá.

Před rokem byl mechanik Boldyrev v loděnici ve vesnici Slavjanka nedaleko Vladivostoku během čtyř měsíců unesen ufony dokonce třikrát. Pokaždé, když byl unesen, byl na palubě UFO vždy tři dny a všechny tyto přesuny ve vesmíru měly negativní dopad na jeho zdraví. Nejenže mu krvácelo tělo, ale byla vážně zasažena i jeho psychika. Po druhé cestě se Boldyrev během několika dní zotavil, ale po třetí cestě se zpomalila jeho řeč, chůze se stala méně přirozenou a více mechanickou a svou matku ani ženu už nepoznával. Ufologové ukázali nešťastného Boldyreva v náchodské televizi.

Před několika lety uspořádal ruský ufolog Jevgenij Litvinov v Petrohradě výstavu „Záhady vesmíru“. Šlo o jeho vlastní svědectví:

Jedna z návštěvnic šokoval i mě. Když jsem hovořil o mimozemských dvojnících a jejich pokusech infiltrovat pracovní týmy i rodiny, všiml jsem si dramaticky změněného výrazu její tváře. Na konci prohlídky si mě odtáhla stranou a beze svědků mi vyprávěla svou tragédii (nepočítaje její syny ve věku 9 a 10 let). Věděla, že její milovaný manžel byl od roku 1986 v kontaktu s nějakou civilizací. Když se tedy ztratil, žena nebila na poplach a doufala v jeho brzký návrat a on se skutečně vrátil, ale nezdál se být stejný… Z nějakého důvodu byl zrzavý a jejich domácí mazlíčci ho nemohli vystát! Kočce se postavily chlupy na zádech a začala prskat, pes šlehl ocasem a schoval se. Takový ještě nikdy nebyl. A o pár měsíců později měl „manžel“ autonehodu při které… zmizel! Zatím nemá žádné zprávy. Odmítla ale prozradit svou adresu a příjmení a tak už jsem ji nikdy neviděl.

Potřebují naši krev!

V roce 1991, nedaleko peruánského hlavního města Limy, ufoni násilím vzali dva horníky do svého létajícího talíře tak, že je vytáhli z auta. Ufologové znají jména obětí: Rosarri a De Pozo. V místnosti, která připomínala operační sál, mimozemšťané položili pozemšťany na stoly, vypustili jim krev a odebrali vzorky kůže a nehtů. Je třeba říci, že způsob, jakým mimozemšťané sají krev, byl zdokonalen – čerpají ji přímo přes kůži. Proces je podle unesených různě bolestivý. Někdy „pokusné osoby“ prostě trpí nesnesitelnou bolestí.

Téhož roku uneslo šest hmyzích tvorů v Mexiku matku s dcerou. Podivní mimozemšťané je obě položili na kovový stůl ve své vesmírné lodi a čtyři hodiny z nešťastnic vysávali krev.

V Itálii se stala hrozná věc dělníkovi jménem Provenzano. Když nečekaně beze stopy zmizel, nikdo ho nedokázal najít. Pátrání však trvalo krátce – o dva dny později byl Provenzano nalezen, ale vůbec nic si nepamatoval, nemohl na nic vzpomenout, a tak na něj lékaři aplikovali regresivní hypnózu. Během sezení se nešťastníkovi podařilo vzpomenout si, že ho vyšetřovaly jakési zelenošedé bytosti. Kromě toho, že mu mimozemšťané odebrali různé vzorky, vystavili uneseného elektrickým šokům a radiaci, ponořili ho do horké tekutiny a potřeli mu kůži různými žíravými činidly.

Další články z rubriky:

Odpor není marný

Jakkoli jsou mimozemšťané všemocní, odpor není marný. Ani když se snaží unést člověka se stejnou bezstarostností jako krávu nebo ovci. Ufologové Herman Kolchin a Alexander Varakin popisují několik takových případů. Dva z nich se odehrály ve slunné Brazílii.

V roce 1976 šel barman jménem Hermelindo právě po ulici, když se nad ním na laně či šňůře z UFO snesl humanoid a nešťastníka napadl. Barman však byl vzhledem k povaze své práce mužem zvyklým na divoké dovádění opilých zákazníků a dokázal si s útočníkem poradit, přestože měl nelidskou sílu. Zloduch však už vykonal svou špinavou práci: zaháknul Hermelinda za jakýsi hák a „komplicové“ začali Brazilce táhnout na loď. Nicméně barman se z háku dostal a dal se na útěk. Ufoni měli tentokráte smůlu.

Méně štěstí měl farmář jménem Gianunsio. Když ho mimozemšťané zahákovali podobným hákem, farmář se chytil kmene palmy a obtočil kolem něj ruce a nohy, jak nejlépe dovedl. Létající talíř hnal Gianunxia po kmeni stromu nahoru a dolů a když to nepomohlo, Ufoni nešťastníka postříkali vařící vodou. Ten se dál zoufale držel kmene až ho nakonec ho pustili. Ufoni odletěli, ale po tom všem, co se stalo, se Gianunxio dlouho a bolestivě zotavoval. Zvláště proto, že mu palmová kůra odloupla značnou část kůže. Zdá se však, že unikl ještě nebezpečnějšímu dobrodružství.

V roce 1965 se Argentince pokusili unést mimozemšťané ze zahrady jeho vlastního domu. Bylo jich pět, ale muž nebyl sám. Soused, který celý ten zmatek viděl, vytáhl zbraň a začal po ufonech střílet. Nejbizarnější na tomto příběhu není pokus o únos, ale to, že jen o pár hodin později se historie opakovala. Mimozemšťané se vrátili a znovu zaútočili na farmáře. Soused opět vzal zbraň a začal po nich střílet. Mimozemšťané byli donuceni utéct.

V roce 1989 Nataša Barinová z Nalčiku unikla únosu jen zázrakem. Humanoidi na ni hodili síť ze šestihranných buněk, stejně lehkou jako silnou. Dívka vykřikla a mimozemšťané zmizeli.

V roce 1984 Švédovi Ente Johnsonovi pomohlo, že ztratil vědomí, když zápasil se šesti Ufony, kteří se ho snažili dostat z auta. Mimozemšťané přestali. Jako by byli naprogramováni unášet pouze pohybující se (živé) oběti. Alexander Varakin však v tomto bodě podává vysvětlení: – Ve světle známé tendence Enlonautů „vymazat“ paměť „testovaného subjektu“ si troufám pochybovat, že ho tam skutečně nechali a odešli. Spíše si myslím, že jde o poslední bod traumatu, který si ze svého zážitku pamatuje.

Další UFO zachycené na kamery nad Las Vegas: „Na 100 procent to nejsou lidé“

29. 6. 2023 Petr Kovanda 3 min read 43303 Zobrazení 2 metry, květen, Las Vegas, mimozemšťané, pád, policejní kamery, UFO, video

Nové TOP 10 UFO Záhady

Místní nahlásili na policii podivná stvoření s jiskřivýma očima

Další UFO bylo spatřeno jak letí nad Las Vegas jen pár týdnů poté, co jedna místní rodina tvrdila, že na jejich zahradě byli „10stopí mimozemšťané s velkýma lesklýma očima“ a policejní kamera navíc zachytila podivné světlo padající z nebe, píše LA Times.

„Dne 1. května 2023 přibližně ve 12:29 hodin přijal dispečink LVMPD telefonát o podezřelé situaci,“ uvedlo policejní oddělení Las Vegas v e-mailovém prohlášení. „Policista provedl předběžné šetření a událost uzavřel jako neopodstatněnou.“

„Velké, lesklé oči. Tyčící se do výšky téměř 10 stop. Stoprocentně to není člověk. Jsou to mimozemšťané.“

Tak znělo volání na tísňovou linku 911, které minulý měsíc volal obyvatel oblasti Las Vegas, jenž nahlásil mimozemský pohyb na své zahradě, a to jen asi hodinu poté, co místní policie byla svědkem pádu objektu z oblohy.

Podle místního televizního kanálu 8 News Now zachytil 30. dubna kolem 23:50 záznam z tělesné kamery strážníka lasvegaské městské policie jasný zářící objekt protínající oblohu. Asi o 40 minut později zavolal na tísňovou linku 911 místní obyvatel, aby oznámil, že na něj ze zahrady zírá něco, co „stoprocentně není člověk“, krátce poté, co on a jeho rodina viděli objekt padat z oblohy, uvedla stanice.

„Přísahám Bohu, že to není vtip, že je to doopravdy, jsme vyděšení,“ řekl volající.

„Vedle toho je asi dvoumetrový člověk a další je u nás, ale má to velké oči a dívá se to na nás a pořád to tam je,“ řekl dispečerovi volající, který uvedl, že on a jeho rodina viděli něco padat z nebe.

O příběhu jako první informoval místní televizní kanál 8 News Now, který získal videozáznam a zvukový záznam z onoho podivného večera, včetně telefonátu na tísňovou linku a záznamu z tělesné kamery.

Dispečerka si s volajícím vyjasňovala situaci a dávala si pozor, aby volila správná slova.

„Takže jsou tam dvě osoby – na vašem dvorku jsou dva subjekty?“ zeptala se dispečerka.

„Správně, a jsou velmi velcí,“ řekl volající. „Mají tak osm stop, devět stop, deset stop. Připadají nám jako mimozemšťané. Velké oči. Mají velké oči. Jako, nedokážu to vysvětlit. A velkou pusu. Mají lesklé oči a nejsou to lidé. Na sto procent nejsou lidi.“

K domu volajícího se dostavili dva policisté, uvedla agentura KLAS.

„Jsem teď tak nervózní,“ řekl jeden ze zasahujících policistů cestou k domu. „Mám motýly, brácho.“ Pokračoval, … že lidé „viděli padající hvězdu a teď ti lidé říkají, že mají na zahradě mimozemšťany“.

Policisté rodinu vyslechli na trávníku před domem. „Co jste viděli?“ ptá se na záznamu jeden z policistů.

„Bylo to něco jako velké stvoření,“ řekl jeden ze svědků a dodal, že to bylo asi dva metry vysoké. Policista jim pak vypráví o události, kterou viděl jeho kolega těsně předtím, než přišlo volání.

„Nebudu vás obelhávat, lidi. Jeden z mých kolegů říkal, že také viděl něco padat z nebe,“ řekl policista. „Tak proto jsem tak trochu zvědavý. Viděli jste něco přistát na vaší zahradě?“ „Ano,“ odpověděl volající.

Muž v županu řekl, že někteří členové jeho rodiny viděli, jak shora padá „něco velkého se světlem“.

Policie večer pokračovala ve vyšetřování a ptala se sousedů, zda také nebyli svědky pádu nějakého neobvyklého předmětu z oblohy. Vyšetřování podle KLAS trvalo několik dní.

Policejní vyšetřování paranormálních jevů nepřineslo žádné odpovědi.

Ministerstvo obrany sleduje více než 800 případů „neidentifikovaných leteckých jevů“, často nazývaných UFO, z posledních 27 let, uvedli vládní úředníci, kteří dodali, že pouze 2 až 5 % případů lze vysvětlit.

NASA vydala zprávu o mimozemských jevech, UFO mění na UAP

26. 6. 2023 Iveta Mauci 3 min read 5954 Zobrazení NASA, Pentagon, pozorování, UAP, UFO

Nové UFO

NASA bude nyní UFO označovat jako UAP neboli neidentifikované anomálie

NASA vytvořila v roce 2022 tým UAP, který se skládá z odborníků ze 16 oborů, jako je fyzika a astrobiologie, aby zkoumal „události pozorované na obloze, které nelze identifikovat jako letadla nebo známé přírodní jevy“. V předchozích desetiletích byly nevysvětlitelné objekty na obloze oficiálně označovány jako UFO (neidentifikované létající objekty). Američtí úředníci však později změnili iniciály na „UAP“, což znamená „neidentifikované letecké jevy“, aby se vyhnuli sci-fi stigmatu spojenému s termínem UFO, napsala ALJAZZERA.

Členové panelu pro UFO tvrdí, že jejich práce na vyšetřování nevysvětlitelných jevů byla na internetu urážena a zesměšňována.

Vesmírná agentura, 31. května odvysílala čtyřhodinové slyšení, na němž vystoupil nezávislý panel odborníků, kteří slíbili transparentnost. V týmu 16 vědců a dalších odborníků vybraných NASA, byl i americký astronaut ve výslužbě Scott Kelly, který strávil téměř rok ve vesmíru.

NASA uvedla, že cílem veřejného zasedání v sídle agentury ve Washingtonu bylo uspořádat „závěrečné jednání“ před tím, než tým zveřejní zprávu, jejíž vydání je podle předsedy panelu Davida Spergela plánováno na konec července. „Kdybych měl shrnout do jedné věty to, co si myslím, že jsme se dozvěděli, tak je to, že potřebujeme vysoce kvalitní údaje,“ řekl Spergel během úvodního projevu.

„Současné úsilí o sběr dat o UAP je nesystematické a roztříštěné mezi různé agentury, často se používají přístroje nekalibrované pro sběr vědeckých údajů,“ řekl Spergel. Tým má před sebou „několik měsíců práce“, uvedl Dan Evans, vedoucí pracovník vědeckého oddělení NASA, a dodal, že členové panelu byli od začátku své práce vystaveni zneužívání a obtěžování na internetu.

Panel představil vůbec první podobné šetření pod záštitou americké vesmírné agentury, které se týká tématu, jež vláda kdysi svěřila do výlučné a tajné kompetence vojenských a národněbezpečnostních činitelů.

Studie NASA je oddělena od nově formalizovaného vyšetřování neidentifikovaných vzdušných jevů, které v posledních letech zdokumentovali vojenští letci a které analyzovali američtí obranní a zpravodajští úředníci.

Souběžné úsilí NASA a Pentagonu, které se uskutečnilo s určitým náznakem veřejné kontroly, poukazuje na zlom, k němuž došlo v americké vládě po desetiletích, kdy se snažila odvrátit, vyvrátit a zdiskreditovat pozorování neidentifikovaných létajících objektů – dlouho spojovaných s představami létajících talířů a mimozemšťanů -, která se datují do 40. let 20. století.

NOW: An audio-only media briefing following today's public discussion on unidentified anomalous phenomena, or UAPs. https://t.co/y4gMK6n1M9
— NASA (@NASA) May 31, 2023

USA nenašly žádné důkazy, že by pozorování z letadel byla mimozemskými vesmírnými plavidly: NYT. Zatímco vědecká mise NASA byla některými vnímána jako příslib otevřenějšího přístupu k tématu, americká vesmírná agentura dávala od začátku najevo, že se nechystá dělat žádné závěry.

„Neexistuje žádný důkaz, že by UAP byly mimozemského původu,“ uvedla NASA při oznámení vzniku panelu loni v červnu.

"Chci to zdůraznit nahlas a hrdě: neexistují absolutně žádné přesvědčivé důkazy o mimozemském životě spojeném s" neidentifikovanými objekty, řekl po středečním zasedání člen panelu Evans.

Představitelé americké obrany uvedli, že nedávný tlak Pentagonu na prošetření takových pozorování vedl ke stovkám nových zpráv, které se nyní zkoumají, ačkoli většina z nich zůstává zařazena do kategorie nevysvětlených.

Šéf nově vytvořeného úřadu Pentagonu pro řešení anomálií ve všech oblastech rovněž uvedl, že existence inteligentního mimozemského života nebyla vyloučena, ale že žádné pozorování nepřineslo důkazy o mimořádné existenci.

Australské záhady UFO: Zmizení Fredericka Valenticha

30. 5. 2023 Adam Walko 12 min read 505 Zobrazení Austrálie, Cesna, Frederick Valentich, UFO, zmizení

Nové TOP 10 UFO Záhady

Před zhruba 45 lety, v podvečer 21. října 1978, hlásil pilot Frederick Valentich v rádiové komunikaci se Stevem Robeyem z Letecké služby v Melbourne, že se k jeho letadlu Cessna 182L (registrace VH-DSJ) přiblížil „velký letoun“, který měl „dlouhý tvar“ a „zelené světlo“, zdálo se, že má jasný kovový lesk a čtyři jasná světla, pohybující se různě vysokou rychlostí a zřejmě se také nehybně vznášel chvíli nad ním kroužil, napsal magazín NEW DAWN.

Po šesti minutách Valentich ohlásil, že motor jeho letadla běží na volnoběh a podivný objekt se „vznáší a není to letadlo“. Poté, co naznačil, že má v úmyslu letět dál na King Island, Valentichova komunikace skončila po 17 sekundách „kovových“ zvuků. Valentich ani Cessna nebyli nikdy nalezeni. Tato událost se stala jednou z největších australských leteckých záhad a zjevné spojení s UFO zůstává nevyřešeno.

1978 zmizení pilota nad Bassovým průlivem v Austrálii

Oblasti, které jsou v incidentu ve Valentichu prominentní – Cape Otway (jeho poslední pozemní hovor), Bassův průliv (zřejmé místo jeho zmizení) a King Island (jeho zjevný cíl) – všechny mají rozsáhlé precedenty pro aktivitu UFO.

Během dvouměsíčního období kolem ledna 1978 rekreanti, rybáři, školní učitelé, místní policie a strážci majáků v oblasti Cape Otway hlásili, že viděli UFO. Během července 1977 viděli místní obyvatelé a strážce majáku na mysu Otway nevysvětlitelný zářivý světelný zdroj, který se půl hodiny vznášel na moři.

*Ztracená Cessna VH-DSJ fotografovaná na letišti Essendon v roce 1974.*

Bassův průliv figuruje v záhadách UFO zejména v letech 1920 a 1944. Noviny Melbourne Argus dokonce popsaly, že mnoho lidí vidělo objekty ve tvaru doutníků létat nad Bassovým průlivem již v roce 1896.

Nejméně tři měsíce před zmizením Fredericka Valenticha se na 425 čtverečních mílích ostrova King Island objevovala vlna neidentifikovaných nočních světel ve vzduchu. Světla oválného tvaru pronásledovala auta a mátla místní obyvatele. Podivná světla se objevovaly u severní části ostrova.

K jednomu z nejpozoruhodnějších blízkých setkání s UFO v této oblasti došlo 10. dubna 1976 těsně před svítáním v divoké a neobydlené části pobřeží ostrova King Island poblíž Whistler Point. „Paprsek světla“ vycházející z „objektu ve tvaru kříže“ se v přímé linii přiblížil k autu lovce kachen. Světelný projev se nakonec vzdálil přímo podél linie přiblížení a ukončil tichou inspekci, když zmizel nad vzdáleným obzorem.

Mnohé naznačuje souvislost s UFO v případu Valentich, ale konečná odpověď nám bohužel uniká. Navzdory provokativnímu charakteru nahraného rozhovoru mezi Valentichem a letovou kontrolou v Melbourne před jeho zmizením, který se zmiňuje o možné přítomnosti UFO, zůstává celá záležitost záhadou.

Valentichovo záhadné zmizení se v roce 1978 dostalo na titulní stránky novin. Na snímku v deníku Sun vpravo je Frederickův otec Guido a jeho bratr Richard.

Incident s Valentichem je protkán strašidelnými, nebo spíše posměšnými indiciemi, které člověka vybízejí k nejrůznějším protichůdným směrům. Mnozí přicházejí s různými řešeními, od bizarních až po vznešená. Uneslo Valenticha UFO? Vymyslel si celou záležitost Valentich? Zřítil se, jak si mnozí myslí, do Bassova průlivu a nezanechal po sobě žádné stopy? Nebo jsou v tom i jiná prozaická vysvětlení? Množství různých směrů pátrání se rozbíhá do všech možných stran. Většina z nich nás odvádí od skutečných faktů, totiž že dosud nebyly nalezeny žádné stopy po pilotovi ani letadle.

Záhada rezonuje v australském povědomí na místě, které je vyhrazeno mýtickým epizodám, jako je strašidelná fikce „Piknik na Hanging Rock“. Inspirovala dramatická díla, jako je hluboká a konfrontační hra „Sky“ a bizarní a působivá televizní minisérie „Kobylky a divoký med“. Musíme si připomenout, že rodina čeká na odpověď, která zatím nepřišla. Doufám, že jednou tuto odpověď najdou.

Spis ministerstva dopravy V116/783/1047
Díky houževnatému úsilí Keitha Basterfielda, badatele z Adelaide, můžeme nyní v roce 2012 studovat dříve omezený spis ministerstva dopravy V116/783/1047, který je k dispozici v digitální podobě na webových stránkách Australského národního archivu. Naposledy jsem tento spis viděl koncem roku 1982, když jsem seděl před panem A. Woodwardem v melbournské kanceláři Úřadu pro vyšetřování letecké bezpečnosti. Spis měl otevřený před sebou, když odpovídal na mé otázky. Snažil jsem se, aby nebylo příliš nápadné číst spis v jeho obrácené perspektivě.

Zveřejněné Valentichovy spisy poskytují náznaky některých možných odpovědí a je možné, že odpověď nakonec nezahrnuje UFO. Sladění podrobné analýzy zveřejněných údajů s rozsáhlým výzkumem, který o případu v průběhu let provedli badatelé, by nám mohlo pomoci dospět ke konečné odpovědi. Zatím se však Frederick Valentich a jeho letadlo Cessna stále pohřešují, takže konečné uzavření uniká těm, kteří se chtějí něco dozvědět.

Seriál „The Unexplained Files“ (Nevysvětlitelné spisy) na Discovery Science Channel v září 2013 představil vynikající rekonstrukci neobvyklé Valentichovy záhady. Můj přítel George Simpson (působící v Melbourne ve státě Victoria) se v tomto pořadu významně podílel na zaznamenání tohoto příběhu.

Díky houževnatému úsilí výzkumníka Keitha Basterfielda z Adelaide v roce 2012 můžeme nyní studovat dříve omezený soubor ministerstva dopravy V116/783/1047, který je k dispozici v digitálním formátu na webových stránkách National Archives of Australia. Naposledy jsem tento spis viděl koncem roku 1982, když jsem seděl před panem A. Woodwardem v melbournské kanceláři Úřadu pro vyšetřování letecké bezpečnosti. Při odpovídání na mé otázky měl před sebou spis otevřený. Snažil jsem se nebýt příliš zřejmý při čtení souboru v jeho obrácené perspektivě.

Vydané soubory Valentich poskytují tipy na některé možné odpovědi a může se stát, že nakonec odpověď nezahrnuje UFO. Srovnání podrobné analýzy zveřejněných dat s rozsáhlým výzkumem, který výzkumníci v průběhu let na případu provedli, by nám mohlo pomoci přijít s konečnou odpovědí. Ale zatím Frederick Valentich a jeho letadlo Cessna stále chybí, takže definitivní uzavření uniká těm, kteří to chtějí vědět.

Série „The Unexplained Files“ na Discovery Science Channel v září 2013 představovala vynikající zopakování mimořádného tajemství Valentich z roku 1978. Můj přítel George Simpson (se sídlem v Melbourne, Victoria) byl nápomocný při zachycení tohoto příběhu v programu.

Steve Robey z Melbournské letecké služby byl v pořadu zjevně stále rozrušen Valentichovým zmizením. Frederickův mladší bratr Richard dodal příběhu rodinný pohled. Oba tyto prvky nám připomněly, že tuto záhadu stále provází znepokojivý a tragický prvek. George Simpson vedl rozhovor s Royem Manifoldem, který pořídil několik zajímavých fotografií v době a místě Valentichova zmizení.

*Roy Manifold pořídil několik zajímavých fotografií (včetně výše uvedených) v době a místě Valentichova odjezdu z australské pevniny na cestě na King Island v Bassově průlivu.*

Dr. Richard Haines případ vyšetřoval a je autorem knihy Melbournská epizoda: (1987). Zprostředkoval odvysílání podivného zvuku, který zazněl na konci Valentichova posledního rozhlasového rozhovoru se Stevem Robeyem. Poslouchal jsem tu nahrávku v roce 1984, když jsem pobýval u doktora Hainese v Kalifornii. Hainesova poznámka v pořadu „Nevysvětlitelné soubory“, že zvuk mohl pocházet z kontaktu mezi Cessnou a UFO, které Valentich v šestiminutovém rozhovoru popisoval, způsobila, že jsem náhle přehodnotil velmi podivný příběh, na který jsem narazil počátkem roku 1995.

Deník Coonabarabran Times v severozápadní části Nového Jižního Walesu v Austrálii přinesl ve svém vydání ze 17. listopadu 1994 stručné informace o zjevném blízkém setkání s UFO ve tvaru kosočtverce, ke kterému došlo 15. listopadu 1994 blízko země na silnici Mendooran jižně od města.

S pomocí místní policie jsem vyslechl čtyři hlavní svědky tohoto zjevného blízkého setkání. Jeden ze svědků z této oblasti mi řekl, že bych měl vyhledat Laurieho, místního podnikatele, který má o UFO spoustu historek.

Jeden příběh byl naprosto překvapivý a neuvěřitelný. Zřejmě souvisel se záhadou Valentiche a původně mi ho vyprávěl jeden ze svědků z Coonabarabranu, který ho slyšel prostřednictvím Laurieho. Ostatní nás vybízeli, abychom se Laurieho zeptali na další příběhy. Obojí jsme udělali, ale dotyčný příběh vyčníval.

Laurie nám řekl, že příběh slyšel přímo od jednoho jihoaustralského farmáře, který koupil pozemek na severozápadě Nového Jižního Walesu. Farmář přišel do svého podniku a řeč se stočila na UFO. Podělil se s Lauriem o zážitek, který měl na svém jihoaustralském pozemku den po zmizení Fredericka Valenticha.

Farmář uvedl, že sklízel vojtěšku, když uslyšel hlasitý skřípavý zvuk vycházející z kombajnu. Napadlo ho, že by to mohlo být ložisko, a tak odpojil kombajn od pohonu traktoru, seskočil z něj a šel se podívat zpět. Farmář se snažil přijít na zdroj pokračujícího hluku, když si uvědomil, že se nachází ve stínu. Vzhlédl a uviděl, že se nachází přímo pod velkým objektem ve tvaru talíře, jehož velikost odhadl podle velikosti svého kombajnu na 30 metrů. Hlasitý skřípavý zvuk pokračoval.

Přímo pod objektem prý farmář viděl dva soustředné vnější prstence nebo pásy, které se otáčely proti sobě a pracovaly různou rychlostí. Jeden se pohyboval velmi rychle, tak rychle, že bylo třeba mrknout, aby bylo vidět, že se pohybuje. Druhý se pohyboval velmi pomalu v opačném směru. Byly tam dva malé výstupky, které farmář považoval za kormidla, a dva velké otvory, z jednoho vycházelo „mihotavé teplo“, z druhého šlehaly malé plamínky.

Farmář si začal myslet, že s tím obrovským objektem je něco strašně špatně a že se na něj může zřítit. Rozběhl se, aby se zpod něj dostal. Měl dojem, že jeden z motorů objektu přestal fungovat.

Když se farmář vzdaloval, ohlédl se na objekt, který nyní viděl na okraji. Na vrcholu měl velkou kopuli a podél základny kopulovité konstrukce něco, co vypadalo jako černé těsnění proti povětrnostním vlivům. Pak si všiml něčeho, co vypadalo jako „kostelní dveře se zakřivenou horní částí, ale nebyla vidět žádná okna ani kliky“.

Lauriemu řekl, že nejneobvyklejší bylo, že na masivním objektu byla zvenčí přilepená Cessna – „celé letadlo“. Byla připlácnutá k boku objektu a ocas jí visel dolů. Laurie řekl, že si není jistý, zda farmář říkal, že po vnější straně Cessny stéká motorový olej, ale jasně viděl registrační značky letadla. Našel hřebík a vyškrábal registrační číslo letadla do laku svého traktoru.

Podle Laurieho farmář uvedl, že objekt – „talíř“ – stále doprovázený pískavým zvukem, pak odletěl přes hřeben směrem k nedaleké armádní střelnici.

Farmář Lauriemu řekl, že o tom, co se stalo, nikomu neřekl. Později během dne se vydal do města. Jeden z jeho sousedů ho uviděl a zřejmě řekl: „Vidím, že děláš ještě nějaké rozmetání obilí.“ Všichni se na něj podívali. On řekl, že ne, proč to říkáte. Soused řekl: „Dnes jsem viděl Cessnu nahoře ve vašem horním výběhu.“ A on se nad tím podivoval. Odpověděl sousedovi: „V mém horním výběhu žádná Cessna není.“ Soused mu odpověděl: „Ale je, je to pravda.“ Trval soused na svém: „Ano, je tam, byl jsem tam nahoře, velmi blízko, dnes jsem ji tam viděl.“ „Ano?“ odpověděl soused. Farmář řekl: „To je zajímavé, podívám se na to, až přijdu domů.“

Vyšel nahoru do horního výběhu a žádné letadlo nenašel, ale viděl tři stopy po pneumatikách a nějaké stopy po letadle. Sledoval stopy až k místu, kde končily a na zemi byla „kaluž motorového oleje“.

Laurieho vyprávění jsem zaznamenal při dvou různých příležitostech, jednou po telefonu v lednu 1995 a o měsíc později tváří v tvář v Coonabarabranu za přítomnosti mého přítele Robba Tilleyho. Laurie byl příběhem ohromen. Robb ani já jsme prostě nevěděli, co si o tom myslet. Získat další informace se ukázalo jako nepolapitelné.

Nechtěl jsem rodinu Valentichových ani úřady zatěžovat dalším neověřeným příběhem. Největším problémem pro mě bylo, že si Laurie nemohl vzpomenout na farmářovo jméno. Řekl mi, že si to všechno zapsal do poznámek, ale nepodařilo se mu je najít. Nějakou dobu jsem s Lauriem zůstával v kontaktu, ale i přes pokusy přijít na jméno jsme bez jeho poznámek nemohli ve vyšetřování pokročit, když jsme neměli k dispozici obrovské množství času a prostředků.

V té době jsem na Paranetu (oblíbeném výzkumném internetovém zařízení) rozšířil stručnou zprávu, ale nic z toho nebylo. Příběh zůstal uspaný až do komentáře doktora Hainese v pořadu Discovery Science. Okamžitě jsem se dostal ke svým poznámkám a nahrávkám a začal jsem hodnotit, zda výrazně lepší zdroje internetu, sociálních médií a dalších zdrojů nyní umožní další pokus dostat se k jádru příběhu. Bohužel jsem se dozvěděl, že Laurie zemřel zhruba před sedmi lety.

Kontaktoval jsem George Simpsona a podělil se s ním o příběh. Oba jsme se shodli, že navzdory bizarnosti příběhu bychom se měli pokusit zjistit, zda se nám podaří vypátrat někoho, kdo o příběhu ví a zda se nám podaří zjistit jméno farmáře. Od té doby jsme vypátrali nejrůznější stopy.

Victorian UFO Action (VUFOA) uspořádala k 40. výročí událost, na níž vystoupili lidé zapojení do kauzy Valentich a jejího vyšetřování, včetně Steva Robeyho, Rhondy Rhustonové a George Simpsona. Videozáznamy z této akce jsou k dispozici na kanálu VUFOA na YouTube. V roce 2018 vyšlo 3. vydání rozsáhlého dvousvazkového díla Jeroma Clarka Encyklopedie UFO s mou zprávou o Valentichově zmizení.

Ačkoli je nyní k případu k dispozici množství údajů, co se stalo s Frederickem Valentichem a Cessnou, kterou pilotoval, zůstává záhadou.

Další informace o tomto případu najdete v mé práci: „The Missing Cessna and the UFO: a preliminary report on the Bass Strait-King Island Affair“, Flying Saucer Review, Volume 24, No. 5, March 1979, 3-5; „Vanished – A report on the Valentich – Bass Strait Affair“, Australian UFO Researcher (No. 56 & 57, No. 58 & 59, No. 60, January 1979 až December 1979). Tato zpráva obsahovala podrobnosti o rozsáhlé aktivitě UFO ve stejný den, kdy došlo k incidentu, o precedentní aktivitě UFO nad mysem Otway, Bassovou úžinou a ostrovem King Island, o precedentních případech zmizení nebo havárií letadel souvisejících s UFO; „Valentich-Bass Strait (Australia) affair“, in Ronald Story’s The Encyclopedia of UFOs, 1980; „Vanished? The Valentich Affair re-examined“, Flying Saucer Review, Vol. 30, No. 2, 1984; „1978 and the RAAF“ a „Frederick Valentich and Delta Sierra Juliet – Vanished?“ v mém obsáhlém online dokumentu „UFOs Sub Rosa Down Under“ na www.theozfiles.com/ufos_subrosa4.html a www.theozfiles.com/ufos_subrosa6.html; aféru také obsáhle popisuji ve své knize The OZ Files – the Australian UFO Story z roku 1996.

Tento článek byl publikován v časopise New Dawn 173.

Nad sibiřskou tajgou se v roce 1908 odehrálo něco, co neumíme vysvětlit. Tunguzský rébus po 115 letech

24. 5. 2023 Iveta Mauci, šéfredaktorka a licencovaná autorka vědeckých zpráv NASA, ESO, ESA, AAAS a EurekAlert 6 min read 510 Zobrazení sibiřská tajga, tunguský meteorit

Historie TOP 10 UFO Záhady

Nad sibiřskou tajgou se v roce 1908 odehrálo něco, co neumíme vysvětlit. A tak tomu raději říkáme Tunguzský meteorit. Toto je připomínka záhady, která nemá řešení ani po 115 letech, napsal Aeroweb. Čas od času se objeví v médiích senzační odhalení, obvykle s názvem jako Záhada tunguzského meteoritu s konečnou platností vyřešena a předhazují se nám různorodá tvrzení, ale všechna „vědecky dokazující“, co mohl tzv. meteorit být: jádro komety, zbloudilý asteroid, černá díra, laserový paprsek nesoucí poselství mimozemšťanů, vynález Nikoly Tesly a tak dále.

Dokonce prý existuje studie NASA z 90. let minulého století hovořící o mimozemské sondě, která havarovala právě nad Tunguzkou (což je ovšem jedna z prosazovaných teorií i v Rusku). Ale pozor! Založená na jakýchsi troskách lodě, obíhajících v rámci kosmického smetí kolem Země a sebraných raketoplánem Atlantis v květnu 1993. Trosky měly pocházet z „hvězdoletu“, který sondu k Zemi vyslal, a když havarovala, po marném čekání se sám dezintegroval – v roce 1961! Problém je ovšem v tom, že Atlantis v květnu roku 1993 do vesmíru nestartoval, dokonce ani jiný raketoplán. 8. dubna to byl Discovery, 26. dubna Columbia a až 21. června Endeavour.

Pravda, existenci takovéto studie se mi nepodařilo potvrdit a byť se zdá být nesmyslná včetně dlouholeté (neviditelné!) existence hvězdoletu zvaného „Černý princ“ na dráze kolem Země, dokáže podobně jako Kazancevova teorie vysvětlit všechny okolnosti a následky tehdejší události. Mnoho příznivců má také teorie, podle níž za explozí stály pokusy vynálezce Nikoly Tesly, který právě tehdy provozoval záhadné pokusy na své obrovské a´la vysílací stanici Wardenclyffe.

Z čeho vycházejí? Archivy nám uchovaly dopis, který v srpnu 1914 Nikola Tesla adresoval tehdejšímu prezidentu USA W. Wilsonovi:

„Pane prezidente, před šesti lety jsem na vrcholku věže v newyorském Shorehamu, známém nedůvěřivému světu jako Wardenclyff, provedl tajný pokus, který, jak jsem doufal, může ochránit tuto velkou zemi a zabránit státům, aby znovu okusily hrůzy války. Peklo, které se nedávno rozpoutalo v mé rodné zemi, nyní zachvacuje celou Evropu, a nyní, kdy Vám tento dopis píši, ohrožuje celý svět. Mou snahou v červnu 1908 bylo zničit část arktické tundry na západ od Pearyho expedice, a tak bezpečně vyzkoušet účinky mého světelného paprsku. Byl jsem šokován a pln obav, když jsem obdržel několik zpráv od tohoto neohroženého muže, ve kterých opakovaně prohlašoval, že žádná exploze viděna nebyla. Novinové články, které vám posílám, mi přišly do rukou několik měsíců po tom, co jsem svůj pokus považoval za naprostý neúspěch. Náhle se můj pohled na celý experiment změnil, nemohu o celé věci mlčet. Abych řekl pravdu, pane, několik let po události v tunguzské tundře jsem se styděl za svůj výzkum i za sebe samého. A jen velké štěstí zabránilo, aby má tvrdohlavost způsobila největší ztráty na životech v dějinách lidstva, a to rukou jediného člověka…“

Na tuto teorii prý dnes věří i velká část obyvatel dnešní Vanavary. A tím by šla celá záležitost uzavřít. Nicméně teorie „Tesla“ se nadále řadí mezi spekulativní, byť, jak se zdá, se sám Tesla domníval, že výboj z jeho věže udeřil do tajgy u Vanavary. Je tu totiž ještě jiné vysvětlení…

Manévrující „meteorit“

Lze říci, že obě hlavní teorie, kometární i jaderně-kosmická, si stojí 1 : 1. Ale oficiální věda se raději, tak jako v mnoha dalších podobných případech, staví na pozici tak zvaně střízlivé, nefantastické hypotézy. Podobně jako s tzv. Sfigou či pyramidami na Marsu nechce brát v úvahu, že Země, či její blízké okolí, už bylo konfrontováno s mimozemskými bytostmi. To si raději vymýšlejme jiné, vědecky „přijatelnější“ hypotézy, když už nechceme souhlasit s kometou.

Vědeckému světu se katastrofa jeví optimálně takto: při průletu atmosférou se neznámé těleso o velikosti cca 50 metrů v průměru prudce zahřálo a ve výši 15-5 km se prudce vypařilo. Při rychlosti 30-50 km za sekundu se pak podle propočtů při „výbuchu“ mohlo naráz uvolnit tolik energie, kolik odpovídá 40 megatunám TNT. Tím je také vysvětlena rázová vlna i magnetické anomálie, světelné i teplené efekty, které jsou nepopiratelné. Veškerá hmota prý přešla do stavu jemné disperze a oblak mikroskopických částic se měl snést severozápadně od epicentra.

Skutečně – ve vrstvách lišejníků pocházejících z roku 1908 se našly mikroskopické kovové a silikátové kuličky od bezbarvých po zelenkavé. V některých z nich byly dokonce objeveny bublinky plynů či miniaturní diamanty.

Ovšem tzv. „zelená keramika“ se nachází i v oblasti první atomové střelnice, v americkém Alamogordo, v Novém Mexiku.

O čem svědčí tzv. zelená keramika z povodí Tunguzky?

Je tu ovšem ještě jedno důležité tvrzení, podepřené fakty: tunguzský meteorit nebyl meteoritem. Ani kometou. Těleso přeci manévrovalo! A žádné přírodní těleso neumí změnit směr letové dráhy. Že by těleso umělé? V roce 1908 sotva vzlétala první letadla, takže pozemské určitě nebylo.

Problém je v tom, že nejen staří Evenkové, ale i školení a zkušení pozorovatelé popisují směr letu tunguzského tělesa různě. Už ředitel irkutské observatoře A. V. Vozněsenskij udával směr letu od jihu k severu. I. S. Astapovič na základě shrnutých výpovědí zase od jihozápadu na severovýchod.
Dnes se má za to, že objekt se blížil v azimutu o 115 stupních, přičemž sestoupil na horizont pod vstupním úhlem přibližně 35 stupňů. Poté pokračoval severozápadním směrem, až se zdálo, že zmizí na obzoru. Když objekt sestoupal nad oblastí Podkamenné Tunguzky do výšky kolem devíti kilometrů, došlo ke gigantickému uvolnění energie, připomínající explozi. Okolní lesy pak hořely celé týdny! Došlo k devastaci plochy o více jak 2 000 kilometrech čtverečních a vlivem celosvětové cirkulace vzduchu pak byl popel roznesen prakticky do všech částí planety.

Skutečně měnilo ono těleso směr letu? Anebo bylo přelétávajících těles víc, jak teoretizují odpůrci katastrofy jaderně-kosmické? Několik odborníků v oblasti balistiky, kteří nedávno znovu fenomén na půdě tzv. „Akademie bezpečnosti“ Ruské federace zkoumali, došlo k závěru, že těleso těsně před explozí prolétávalo z východu na západ! Navíc – podle matematických simulací je patrné, že těleso letělo na kometu či meteorit příliš pomalu, a dokonce v poslední fází letu zpomalovalo. Je to vůbec možné? Průlet meteoritu atmosférou je totiž obvykle velice krátký, v řádu vteřin, a meteorit letí velmi rychle (mezi 5 a 25 km/s) po přímce v určitém stejném úhlu k zemskému povrchu. Což je v přímém rozporu s výše uvedeným!

Z výpovědí pamětníků a souhrnu pozorování lze tak vyvodit, že objekt zpočátku přilétal od jihu, ale nad řekou Kežmou (215 km od epicentra) se obrátil k východu. Ještě jeden manévr pak provedl nad Preobraženskem, kdy se obrátil opět k severozápadu. Není asi třeba příliš zdůrazňovat, že meteority ani komety nic takového nedokáží. A tak se můžeme znovu a znovu – i po 115 letech – ptát: co se tedy vlastně 30. června 1908 nad Podkamennou Tunguzkou stalo?

Kdyby těleso dopadlo na Prahu, vypálilo by vše v okruhu 25 km – včetně Kladna, Neratovic, Úval, Berouna či Mníšku pod Brdy…

Mimozemské únosy a paranormální jevy. Co všechno děsí naši populaci

22. 5. 2023 Petr Kovanda 14 min read 538 Zobrazení kvantová fyzika, léčitelství, paralelní vesmíry, paranormal, poltergeist, spojení, UFO, únosy

Nové Paranormal UFO Záhady

Populaci jednadvacátého století děsí bludy širokého spektra. Opravdu jde ale o halucinace, sny a nebo fantazii přenesenou do reality takovým způsobem, že jsou lidé přesvědčeni o skutečnosti prožitku a zbytek života přežívají v tísnivém strachu, že se vše bude opakovat? Co nás lidi děsí nejvíce, tak právě na to se podívali v redakci magazínu New dawn, aby vybrali pár příkladů.

Mezi nejznámější mimozemské únosy patří příběh o tom, co se stalo Betty a Barneymu Hillovým. Americkému páru z Portsmouthu v New Hampshire, kteří byli údajně uneseni mimozemšťany, když se vraceli z dovolené v Montrealu.

Pár popsal, že byl vzat do mimozemské kosmické lodi, kde na nich byly prováděny podivné chirurgické operace. Pár si zpočátku nemohl na incident vzpomenout. Teprve když se probudili, zjistili, že urazili 35 mil, aniž by si pamatovali, co se dělo poslední dvě hodiny. Teprve hypnotickou regresí si vybavili setkání s mimozemskými bytostmi, které se vyznačovaly neúměrně velkým čelem a černýma neprůhlednýma očima. Přestože se pár vrátil do normálního života, po rozsáhlé hypnoterapii pokračovali v diskusích o incidentu s přáteli, rodinou a výzkumníky UFO.

Co je na tomto příběhu nejděsivější je fakt, že žena byla před únosem mimozmšťanů těhotná, ale po návratu z dovolené žádné dítě nečekala!

Od setkání Betty a Barney Hillových v roce 1961 se únosy mimozemšťany staly rozšířeným fenoménem. Studie provedená sociologem Doktorem Ronem Westrumem, naznačuje, že téměř čtyři miliony Američanů byly uneseny mimozemšťany v určitém okamžiku během jejich života. Pro tato „mimozemská“ setkání existuje mnoho vysvětlení: někteří se domnívají, že jsou výsledkem spánkové paralýzy, nebo jsou součástí neodhaleného vojenského projektu. Nicméně tento jev zůstává fascinujícím tajemstvím, které dosud nebylo plně pochopeno.

Paranormální spojení

Mnoho lidí si neuvědomuje, že mezi mimozemskými únosy a paranormálním jevem existuje úzký vztah. Doktor Richard Boylan, klinický psycholog z Kalifornské státní univerzity, studoval únosy mimozemšťany několik desetiletí. Boylan ve své knize Blízká mimozemská setkání: Pozitivní zkušenosti se záhadnými návštěvníky (1994), uvádí dvacet charakteristik spojených s mimozemským únosem, z nichž několik zahrnuje přijímání telepatických zpráv a rozvoj psychických schopností.

Kenneth Ring, profesor psychologie na Univerzitě v Connecticatu, také zjistil, že mnoho unesených hlásí zvýšenou citlivost na elektromagnetická pole, zvýšenou kapacitu zpracování informací a rozvoj psychických schopností. Je také běžné, že unesení zažívají větší spojení s přáteli, rodinou a okolím. Renomovaný mimozemský kontaktér a autor Whitley Strieber tvrdí, že mnoho unesených zažívá paranormální jevy jako součást širší duchovní transformace. Napsal:

„Co se v podstatě stane, je, že celý smysl svědka pro realitu exploduje. Lidé se stanou jasnovidci, začnou věřit, že mohou vidět do budoucnosti... získají moudrost a nový soucit... začnou se hluboce zajímat o blaho životního prostředí.“

Souvislost mezi mimozemskými únosy a paranormálním jevem byla rozsáhle studována Denisem Stonerem a Kathleen Mardenovou. V roce 2012 provedli nezávislí výzkumníci studii, ve které 75 lidí, unesených mimozemšťany, dostali dotazník s možností výběru a zeptali se na jejich osobní původ, náboženské/duchovní přesvědčení a další relevantní informace. Vyplnili také průzkum, který obsahoval 16 doplňujících otázek týkajících se jejich zkušenosti s únosem. Podle údajů 51 % z nich zažilo paranormální aktivitu poprvé po kontaktu, 89 % uvedlo, že přijalo telepatické zprávy od svých mimozemských návštěvníků a 72 % tvrdilo, že jsou citlivější na okolní prostředí.

Únosy a následná aktivita poltergeista

Jedním z paranormálních jevů běžně spojovaných s mimozemskými únosy je poltergeistická aktivita. Ve studii provedené Simonem Brianem Harvey-Wilsonem, bylo ze skupiny unesených náhodně vybráno 11 dobrovolníků na podporu výzkumu únosů v Austrálii a dotazováno na jejich setkání s mimozemšťany.

Wilson zjistil, že mnoho subjektů po kontaktu s mimozemšťany zažilo ve svých domovech neobvyklou aktivitu. Subjekt jménem Angela popsala svůj zážitek takto: „Většina elektrických spotřebičů v jejich přítomnosti nefunguje, mají hodně statické elektřiny. A televize… často prostě přejde do statického proudu.“ Další subjekt, jménem Karen, vysvětlila, jak se její stereo systém zapnul „uprostřed noci a pak se skutečně přepnul na její oblíbenou skladbu na CD… a píseň se prostě přehrála. A pak se to zastavilo a vypnulo.“ Jedna osoba si dokonce vzpomněla, jak předměty létaly z polic bez jakékoli známky rušení a elektrický systém v jejím domě náhle bouchl:

„Měla jsem případy, kdy se věci pohnuly z police a nerozbily se o podlahu… mohly se velmi opatrně přesunout z jednoho místa na druhé… Jindy jsem měla v domě obrovskou elektrickou aktivitu, až takovou, že jsem cítila proudění vzduchu. Ve skutečnosti by to spustilo poplašný systém nebo zapnulo věci, které by se rozsvítily, ale nestalo se tak.“

Tyto zkušenosti korespondují s výzkumem Stonera a Mardenové, kteří zjistil, že 88 % unesených po kontaktu zažilo poltergeista ve svých domovech. 68 % z nich uvedlo závady na elektronických zařízeních, jako jsou počítače, rádia a televize. Někteří z nich také hlásili rozsvícení a zhasnutí žárovek, blikání pouličního osvětlení, když pod nimi procházeli a otáčející se ručičky na hodinkách.

Souvislost mezi mimozemskými únosy a aktivitou poltergeistů se během výzkumu Mardenové a Stonera natolik zviditelnila, že se rozhodli změřit elektromagnetická pole svých subjektů. Použili TriField Natural EMF Meter k měření okolního prostředí a těl unesených do čtyř dnů od únosu, stejně jako těl kontrolní skupiny. Údaje naznačovaly, že elektromagnetické pole unesených bylo výrazně vyšší než okolní prostředí a kontrolní skupina po setkání s mimozemšťany. Ačkoli velikost vzorku byla příliš malá na to, aby bylo možné učinit definitivní závěry, zjištění korespondují s výzkumem, který provedl profesor Ring z Univerzity v Connecticutu, který zjistil, že mnoho unesených hlásí zvýšenou citlivost na elektromagnetická pole.

Ještě zajímavější je, že mnoho výzkumníků UFO věří, že existuje základní spojení mezi mimozemšťany a elektromagnetismem. Výzkumník UFO Chris Line věří, že mimozemské bytosti mají vibrační povahu, a proto mají schopnost se skrývat v infračervené části elektromagnetického spektra.

Autorka Ann Druffelová se také domnívá, že vzhledem k tomu, že realita je v konečném důsledku elektromagnetická, „pozorování blízkého setkání a zejména ta, která zahrnují paralýzu, únos a další nepříjemné zážitky, mohou pocházet z interdimenzionálního zdroje koexistujícího s naší Zemí“. Pokud tyto mimozemské bytosti existují jako čistě energetická forma vědomí, je možné, že budou interferovat s elektromagnetickými poli produkovanými fyzickými objekty a také lidskou myslí a tělem. Aktivita poltergeistů by mohla být představitelem stejné mimozemské inteligence, se kterou se setkali během mimozemských únosů, ale pouze se projevila v jiné formě. To by dávalo smysl, vezmeme-li v úvahu, že mnoho unesených tvrdí, že mimozemšťané mají schopnost měnit tvar a přijímat různé fyzické i nefyzické podoby.

Léčivé schopnosti

Aktivita poltergeistů není jediným paranormálním jevem spojeným s mimozemskými únosy. Simon Brian Harvey-Wilson během svého výzkumu zjistil, že u mnohých z jeho subjektů, se následně vyvinuly léčitelské schopnosti buď před nebo po kontaktu. Jeden subjekt, jménem Patricia, vysvětlila, jak její setkání s mimozemšťany vedlo k tomu, že se stala holistickou léčitelkou. Tvrdí, že má nyní schopnost „sbírat informace o tom, kde došlo k traumatu nebo kde se v těle nacházejí energetické bloky, které se mohly projevit jako nemoc. Jaké informace, jaké emoce jsou v tom obsaženy, nebo jaké trauma je v těle zadržováno. Další subjekt, jménem Angela, tvrdila, že se u ní rozvinuly léčitelské schopnosti poté, co byla v pubertě unesena mimozemšťany a nyní dokáže „získat pocity, emoce a myšlenky lidí“ a zjistit, „kde mají problémy, jako jsou nemoci v jejich tělech.“

Tyto zprávy korespondují s výzkumem renomovaného psychiatra a spisovatele Johna E. Macka (1929–2004), který vedl rozhovory se stovkami unesených v rámci vládou sponzorovaného výzkumného projektu mimozemských jevů. Zjistil, že u významného procenta unesených se po kontaktu rozvinuly léčitelské schopnosti a také větší spojení s lidmi, zvířaty a přírodou. To koresponduje s výzkumem Stonera a Mardenové, kteří zjistili, že 50 % unesených bylo schopno po únosu mimozemšťany na krátkou dobu léčit ostatní a 2 % měla léčitelské schopnosti od mládí. Mardenová uvádí, že mnoho subjektů uvedlo, že jejich vibrační frekvence se během únosu zvýšila, což zřejmě souviselo s rozvojem léčitelských schopností.

Otázka, proč se u unesených rozvíjejí psychické schopnosti, zůstává záhadou. Jedním z vysvětlení však je, že tito mimozemšťané jsou benevolentní a chtějí posílit psychospirituální vývoj lidstva. Myšlenka bytostí z jiného světa pomáhajících lidstvu je nedílnou součástí kultury šamanských společností, ve kterých šaman komunikuje s duchovními pomocníky, aby získal znalosti nebo moudrost, které mohou být přínosem pro komunitu. Náboženský historik Mircea Eliade hovoří o tom, jak „šaman často vidí a radí se se svým strážným duchem… Pomáhá mu a používá ho k tomu, aby pomáhal ostatním zotavit se z nemoci a zranění“. Srovnáme-li šamanismus a podivnost mimozemských setkání, šamani a unesení by v podstatě mohli komunikovat se stejnou benevolentní „mimozemskou“ inteligencí, která má v určitých případech za cíl fyzicky, emocionálně a duchovně léčit lidi.

Možné teorie a vysvětlení

Bylo provedeno mnoho výzkumů psychologického složení unesených, aby se zjistilo, zda určité osobnostní rysy zvyšují pravděpodobnost, že jednotlivci zažijí paranormální jevy. I když jsou tyto studie z vědeckého hlediska cenné, neříkají nic smysluplného o samotné zkušenosti. Pokud jsou paranormální jevy skutečné, ale mohou je zažít pouze určitý typ osobnosti, dávalo by smysl, aby unesení sdíleli společný psychologický profil. To však nijak nečiní jejich zkušenosti neplatnými nebo klamnými.

Z filozofické perspektivy je veškerá smyslová zkušenost zprostředkována prostřednictvím psychologie mysli. Pokud byste umístili vysoce pozorného jedince do středu města, všimli by si určitých tváří, předmětů a budov, kterých by si ostatní lidé nemuseli všimnout. To neznamená, že to, čeho jsou svědky, je čistě imaginární. Jejich psychologická predispozice jim spíše umožňuje zažít širší rozsah smyslových podnětů než „obyčejnému“ člověku. V tomto smyslu by se dalo tvrdit, že unesení častěji prožívají paranormální jevy, protože jsou vnímavější, bystřejší a otevřenější takovým zážitkům.

Empirická věda možná nikdy nebude schopna vysvětlit vztah mezi mimozemskými únosy a paranormálním jevem, pokud tyto zkušenosti reprezentují realitu, která existuje mimo běžné hranice smyslového vnímání. Jak poznamenalo mnoho výzkumníků UFO, myšlenku, že unesení komunikují s entitami z jiných světů, nelze zcela zavrhnout.

Výzkumník UFO Nick Pope navrhuje, že „myšlenku únosů vysvětlovaných z hlediska interakce naší reality s jinými realitami je třeba zvážit. Pokud dochází k únosům, pak je možné, že ti, kdo jsou za to zodpovědní, mohou pocházet z jiné dimenze nebo paralelního vesmíru.“ Spisovatel CDB Bryan také věří, že „mohou existovat souběžně jiné reality. Dále, že k únosům mimozemšťany dochází během nebo v rámci nějakého druhu překrývání těchto realit.“ V tomto smyslu by vztah mezi mimozemskými únosy a paranormálním jevem mohl být vysvětlen existencí jiných dimenzionálních realit, ke kterým mají únosci přístup prostřednictvím změněných stavů vědomí.

Toto vysvětlení dává smysl z pohledu, že mozek funguje jako televize a může se „naladit“ na různé frekvence reality. Spisovatel a novinář Graham Hancock je známým zastáncem této teorie a říká, že „vztah vědomí k mozku může být méně podobný vztahu ke generátoru k elektřině, kterou vyrábí, a spíše vztahu televizního signálu k televizor.“ ²⁰V tomto smyslu mozek nevytváří vědomí, ale působí jako bioelektrický kanál pro jeho příjem; svět, který pravidelně vnímáme, je jednou z mnoha dimenzí, které teoreticky existují, ale zůstávají během běžných stavů uvědomění nedostupné. Unesení však mají schopnost „naladit“ se na jiné frekvence reality a komunikovat s entitami interdimenzionální povahy.

Zatímco vědecký materialismus tvrdí, že vědomí je generováno mozkem, tento argument představuje hluboký filozofický problém: jak elektrické obvody v mozku, které jsou nevědomé, vytvářejí vědomí? Tato otázka se stává mnohem méně problematickou, pokud předpokládáme, že mozek „přijímá“ vědomí a že lze přistupovat k dalším realitám, když je biochemické složení mozku změněno. Z této perspektivy mimozemské únosy a určité paranormální zážitky ukazují na jiné dimenzionální reality, které se zhmotňují během změněných stavů vědomí.

Ačkoli tato teorie vědomí odporuje materialistickému názoru, že mimozemské únosy jsou výsledkem biochemické aktivity v mozku, tyto perspektivy nejsou neslučitelné. Není důvod předpokládat, že protože mimozemské únosy probíhají v mozku, nemají žádnou dimenzionální realitu. Z filozofické perspektivy má každá smyslová zkušenost neurologické vysvětlení. Celé naše vnímání – barva, tvar, chuť, vůně, dotek – je produktem biochemických procesů, které probíhají v mysli. Pokud předpokládáme, že mozek funguje jako receptor pro různé frekvence reality, pak je možné, že unesení přistupují do alternativních světů a komunikují s entitami interdimenzionální povahy.

Paralelní vesmíry a kvantová fyzika

Myšlenka, že existuje více dimenzí, je stále více podporována moderní vědou, zejména v oblasti kvantové fyziky. V roce 1957 navrhl absolvent Princetonu, Hugh Everett III, interpretaci kvantové mechaniky „mnoha světů“ jako prostředek k vyřešení problému „kolapsu vlnové funkce“. Vlnová funkce je matematickým vyjádřením všech potenciálních stavů subatomárního systému, jako je každé možné umístění kvantové částice. Jednomu stavu nelze přisuzovat větší míru reality než jinému; všechny existují jako matematické potenciály, dokud je nezměří vědomý pozorovatel, kdy se vlnová funkce „zhroutí“ a jeden stav se stane pozorovatelným. To představuje problém s ohledem na to, co definuje „měření“ a proč akt pozorování ovlivňuje realitu na subatomární úrovni. Aby se tento problém vyřešil, Everett teoretizoval, že když se provádí měření, jeden výsledek nastane ve vesmíru, který právě obýváme, a jiný v alternativním vesmíru. V tomto smyslu existuje mnoho různých vesmírů, které se neliší od našeho vlastního, ve kterých dochází ke všem možným výsledkům.

Teorii „více světů“ od té doby vyvinuli jiní vědci. V roce 2014 fyzici Michael Hal, Dirk-Andre Deckert a Howard M. Wiseman, publikovali akademický článek nazvaný „Kvantové jevy modelované interakcemi mezi mnoha klasickými světy“, ve kterém navrhují, že existuje nekonečný počet vesmírů, které se navzájem překrývají a zabírají stejné oblasti časoprostoru současně. Vícerozměrnost je navíc klíčovou složkou teorie strun, která navrhuje, aby se subatomární částice skládaly z vícerozměrných „strun“ nebo „smyček strun“.

Jak moderní věda nachází více důkazů o existenci více vesmírů, interdimenzionální vysvětlení mimozemských únosů a jejich spojení s paranormálním jevem začíná dávat mnohem větší smysl. Jak poznamenal americký etnobotanik, mystik a psychonaut Terence McKenna (1946–2000), „když si vezmete široký svět takzvaných mystérií – parapsychologických, šamanských, mimozemských atd. – a předpokládáte další prostorovou dimenzi, pak všechny tyto záhady se stávají triviálními… Tento druh věcí se stává zcela běžným během věcí, pokud by byly hypotetické dimenze skryté běžné zkušenosti.“

Závěr

Jak je vidět, existuje úzký vztah mezi mimozemskými únosy a paranormálním jevem. Výzkum, který provedli Simon Brian Harvey-Wilson, Denise Stoner, Kathleen Mardenová a John E. Mack, naznačuje, že mnoho unesených zažívá poltergeistovu činnost a rozvíjí léčitelské schopnosti. Prožívají také větší spojení s přáteli, rodinou a okolím v rámci širší duchovní transformace. Zatímco vědečtí materialisté by mohli tvrdit, že unesení jsou náchylnější k paranormálním zážitkům kvůli jejich neurologii, tento argument je nadbytečný, vezmeme-li v úvahu, že veškerá smyslová zkušenost pochází z mozku. Jen proto, že jev má neurologické vysvětlení, neznamená to, že je neplatný nebo nepravděpodobný.

Zajímavým vysvětlením mimozemských únosů a paranormálních jevů je, že odrážejí alternativní dimenze existující mimo běžné hranice smyslového vnímání. Z této perspektivy mozek funguje podobně jako televize a může se „naladit“ na různé frekvence reality. I když se tato teorie může zdát absurdní, moderní věda nachází stále více důkazů o existenci více dimenzí. Interpretace kvantové mechaniky „mnoha světy“ stejně jako teoretický rámec teorie strun naznačují, že ve stejné oblasti časoprostoru existuje více vesmírů, které se navzájem překrývají.

Pokud jsou únosci schopni nějak přistupovat k těmto paralelním světům a komunikovat s bytostmi interdimenzionální povahy – nebo skutečně „mimozemšťané“ pronikají do našeho světa, pak by paranormální jevy mohly být výsledkem interakce s těmito alternativními dimenzemi.

ZDROJE

1. en.wikipedia.org/wiki/Barney_and_Betty_Hill

2. en.wikipedia.org/wiki/Alien_abduction_claimants

3. Richard Boylan, Close Extraterrestrial Encounters: Positive Experiences with Mysterious Visitors , Wild Flower Press, 1997

4. K. Ring, The Omega Project: Near-Death Experiences, UFO Encounters and Mind at Large , William Morrow & Co, 1992

5. W. Strieber, Confirmation: The Hard Evidence of Aliens Among Us , Simon & Schuster, 1998

6. www.kathleen-marden.com/et-contact-what-experiencers-know.php

7. ro.ecu.edu.au/cgi/viewcontent.cgi?article=2390&context=theses

8. www.kathleen-marden.com/et-contact-what-experiencers-know.php

Šokující video údajného „experimentálního letadla“ vyvolalo na internetu debatu o UFO

22. 5. 2023 Tomáš Pokorný 2 min read 528 Zobrazení 2023, experimentální letadlo, Nové Mexiko, Roswell, UFO, video

Nové Tajné projekty TOP 10 UFO

Video ukazuje neidentifikovaný létající objekt na obloze v Roswellu v Novém Mexiku. Badatelé ho označují za „nejjasnější“ záběry UFO pořízené v tomto roce. Na obloze je vidět vznášející se lesklý, válcovitě vypadající objekt, který zaujal několik přihlížejících, aby pořídili video, píše TheSUN. Šokující video údajného „experimentálního letadla“ vyvolalo na internetu debatu, zda byla objevena mimozemská loď.

Video bylo údajně pořízeno poblíž Roswellu v Novém Mexiku, které má bohatou historii o pohybu mimozemšťanů a pozorování UFO. Zdálo se, že se objekt pomalu pohybuje, i když vypadal jako zavěšený ve vzduchu.

Video sdílel kanál na YouTube ThirdPhaseOfMoon. V jednom okamžiku videa se objekt dostane do těsné blízkosti neznámého letadla. „Křišťálově čisté záběry za denního světla,“ uvedl moderátor ThirdPhaseOfMoon po videem. „Lepší už to nebude. Co se to sakra v Novém Mexiku děje?“ „Ať už se děje cokoli, právě tady se možná díváme na nové experimentální letadlo.“

Moderátoři zdůraznili, že se nejedná o žádnou možnou manipulaci CGI, ale také stále kladli otázky týkající se letadla, přičemž poznamenali, že jej ve vzduchu nedrží žádná vrtule.

Video, které získalo více než 36 000 zhlédnutí, obdrželo také stovky komentářů, což vyvolalo další debatu o letadle.

„Nemyslím si, že je to v prvním videu CGI. Je to divné, ať už je to cokoli. Ale vadí mi, kde je zbytek videa?“ zeptal se jeden z diváků, který uvedl, že se podíval na původní video, které bylo zveřejněno na TikToku.

„Proč bys nepokračoval v natáčení, dokud se ti nevybije telefon? Jediná dobrá výmluva, proč přestat natáčet, je, když vám na hlavu spadne meteorit nebo vás přejede vlak.“ Další fanoušek spekuloval, že letadlo mohla být vzducholoď, konkrétně od společnosti Sceye, která vyrábí vzducholodě.

„Když si je vygooglujete, vypadají úplně stejně a Sceye sídlí v Novém Mexiku a testuje tam své vzducholodě. Na některých fotkách jsou dokonce vidět ploutve na spodní části vzducholodě,“ napsali.

Šéf Pentagonu pro UFO říká, že přítomnost mimozemské mateřské lodi v naší sluneční soustavě je možná

11. 5. 2023 Adam Walko 2 min read 532 Zobrazení Loeb, NASA, Pentagon, UFO, výzkumná zpráva

Nové UFO Vesmír Záhady

Existuje možnost, že mimozemské mateřské lodě a menší sondy mohou navštěvovat planety v naší sluneční soustavě, poznamenal vedoucí úřadu pro výzkum neidentifikovaných vzdušných jevů v Pentagonu v návrhu zprávy sdílené v úterý Observation Post.

„Umělý mezihvězdný objekt by mohl být potenciálně mateřským plavidlem, které během svého blízkého průchodu k Zemi vypustí mnoho malých sond, operační konstrukce, která není příliš vzdálená misím NASA,“ Sean Kirkpatrick, ředitel Pentagonu pro Řešení anomálií ve všech doménách, napsal ve výzkumné zprávě, jejímž spoluautorem je Abraham Loeb, předseda astronomického oddělení Harvardské univerzity.

Kirkpatrick, který byl jmenován ředitelem AARO, když byla založena v červenci 2022, dříve sloužil jako hlavní vědec v Centru pro raketové a kosmické zpravodajství Agentury obrany. Podle tiskové zprávy Pentagonu bylo AARO zřízeno za účelem vyšetřování neidentifikovaných „objektů zájmu“ kolem vojenských zařízení.

Loeb se naopak proslavil tím, že v říjnu 2017 navrhl, že naši sluneční soustavou prošel její první extrasolární návštěvník. V té době teleskop PanSTARRS na Havaji detekoval objekt pohybující se rychlostí, která přiměla některé vědce k domněnce, že vznikl mimo náš systém. Dráha objektu také naznačovala další síly kromě gravitace Slunce ovlivňující jeho pohyb.

Vědci nazvali objekt „Oumuamua“, což je havajský termín pro „zvěd“, který Kirkpatrick a Loeb nabízejí ve své výzkumné práci jako příklad možné mateřské lodi se schopnostmi sondy.

„Se správným designem by tyto malé sondy dosáhly Země nebo jiných planet sluneční soustavy za účelem průzkumu, protože mateřská loď prolétá kolem zlomku vzdálenosti Země-Slunce – stejně jako ‚Oumuamua‘,“ vysvětlili autoři. „Astronomové by nebyli schopni zaznamenat spršku minisond, protože neodrážejí dostatek slunečního světla na to, aby si je všimly stávající průzkumné teleskopy.“

Výzkumný dokument – nazvaný „Fyzická omezení neidentifikovaných vzdušných jevů“ – přichází po měsíci intenzivního zkoumání neidentifikovaných létajících objektů, což je vzrušující trend, který vzplanul, když čínský špionážní balón uchvátil národ tím, že byl unášen vzdušným prostorem USA. Následně byly nalezeny tři další neidentifikované předměty.

Dne 16. února senátor Marco Rubio, R-Fla., Kirsten Gillibrand, DN.Y., a 12 dalších senátorů poslali dopis náměstkyni ministra obrany Kathleen Hicksové a zástupkyni ředitele Mezinárodní inteligence Stacey Dixonové, v níž žádali o plné financování AARO. Předchozí žádost Bidenovy administrativy o financování pro fiskální rok 2023 nedokázala financovat nic nad rámec základních provozních nákladů úřadu, argumentovali zákonodárci.

„AARO poskytuje příležitost integrovat a řešit hrozby a nebezpečí pro USA a zároveň nabízí větší transparentnost pro americký lid a snižuje stigma,“ uvedl dopis zákonodárců. „Úspěch AARO bude záviset na masivním financování jeho aktivit a spolupráci mezi ministerstvem obrany a zpravodajskou komunitou.“

Spojené království odhalilo oficiální hotspoty UFO, včetně města, kde téměř každý pátý obyvatel zažil pozorování

9. 5. 2023 Iveta Mauci 3 min read 458 Zobrazení Británie, pozorování, průzkum, UFO

Budoucnost Nové TOP 10 UFO

Edinburgh, Londýn a Leicester, byly podle výzkumu potvrzeny jako oficiální hotspoty UFO ve Spojeném království. Studie na 2 000 dospělých zjistila, že 18 procent obyvatel skotského města je přesvědčeno, že měli legální pozorování, píše TheSUN. S největší pravděpodobností také věří, že někde ve vesmíru existují mimozemšťané, i když žádného nikdy neviděli.

Na celostátní úrovni téměř polovina (48 procent) věří, že mimozemšťané existují, a 10 procent si myslí, že byli svědky něčeho neobvyklého, přičemž šest z 10 (59 procent) z nich věří, že jde o mimozemský původ.

Nick Pope, který vyšetřoval UFO pro ministerstvo obrany, řekl: „UFO jsou nyní velkou zprávou a mnoho lidí hlásí – a někdy i natáčí – mimořádné věci.

„I když je mnoho lidí přesvědčeno, že tato pozorování zahrnují mimozemský život, většina případů se ukáže jako chybná identifikace. Je pravděpodobné, že jinde ve vesmíru existuje inteligentní život, a přestože obrovské vzdálenosti činí přímý kontakt výzvou, setkání s mimozemskou civilizací by byl největší příběh v historii lidstva.“

Studie zjistila, že města na severu byla mnohem pravděpodobnější, že budou útočištěm pozorovatelů UFO – pouze Bristol a Londýn se objevily v top 10 z jihu. Tři z 10 (31 procent) všech dotázaných dospělých procent věří, že lidstvo v určitém okamžiku naváže kontakt s mimozemšťany z jiné planety nebo galaxie.

Londýňané s největší pravděpodobností v tuto možnost věří, následováni těmi v Newcastlu. Věřící v UFO v Leicesteru také nejčastěji věří, že našli skutečné důkazy nebo měli zkušenost dokazující existenci mimozemšťanů.

Z těch, kteří věří v UFO, má 26 procent jen „vnitřní pocit“, který jim říká, že tomu tak je. Dalších 12 procent považuje za uklidňující věřit, že existují další mimozemské druhy, které čekají na své objevení. Jeden ze tří respondentů by si přál, aby byl projekt Ministerstva obrany UFO, který vyšetřoval zprávy o pozorováních UFO, znovu otevřen – protože byl ukončen v roce 2009.

A více než čtyři z 10 (42 procent) mají podezření, že vláda uchovává informace o UFO jako dobře utajené tajemství. Pokud by Zemi navštívili malí zelení muži a ženy, 41 procent si myslí, že by tu byli, aby provedli vědecké studie a 21 procent se obává, že by na planetě sklízeli suroviny.

Zatímco 14 procent by si představovalo, že tu byli kvůli vojenskému průzkumu a 11 procent by nebylo překvapeno, kdyby celou lidskou rasu vzali do otroctví. Pokud by ale mimozemšťané požádali své pozemské protějšky, aby se připojili ke Galaktické federaci – údajné alianci mimozemských civilizací v rámci Mléčné dráhy – většina Britů by chtěla, aby sir David Attenborough zastupoval třetí planetu od Slunce.

Druhý na seznamu byl profesor Brian Cox a Barack Obama podle údajů OnePoll.com na třetím místě. Nick Pope dodal: „Sir David Attenborough byl opět vybrán jako zástupce toho nejlepšího z lidstva.

„Strávil svůj život zkoumáním a předváděním nejvzdálenějších končin planety Země, takže není překvapením, že se umístil na prvním místě v anketě o to, kdo by byl nejlepší pro první kontakt s mimozemšťany.

Možná by se měl přestěhovat do Edinburghu , kde většina lidí tvrdí, že viděla UFO – možná by dostal svou šanci.“

Výzkum zadal National Geographic před uvedením nového dokumentárního seriálu UFO’s: Investigating the Unknown. Diváci se vydají na cestu za odhalením pravdy o záhadných jevech UFO, které uchvacují lidstvo po celé generace, protože bude odhalen přísně tajný program Pentagonu o UAP (Unidentified Aerial Phenomena) americké vlády.

Satelity Starlink na nás přivedou mimozemšťany, stejně jako mobilní telefony

9. 5. 2023 Adam Walko 2 min read 481 Zobrazení mimozemšťané, pozorování, radar, satelity, Starlink, UFO

Technologie TOP 10 UFO

Výkon rádiového signálu Země nezahrnuje satelity Starlink

Vědci studující radiovou energii Země zachytili mylný předpoklad. Stále nevylučují, že nás mimozemšťané mohou odposlouchávat. Věří však, že návštěvníci o naši televizi a rozhlas zájem mít nebudou. Ale právě satelity Starlink a mobilní telefony mohou tuto praxi podporovat, píše WP Tech.

Rádiové signály jsou jedním z vedlejších efektů rozvoje pozemské civilizace. Naše rozhlasové a televizní vysílače a dokonce i elektrické sítě „hučí“ do vesmíru. Kam až sahá náš hlas a proč se vědci domnívají, že mimozemskou inteligenci lze nejlépe zachytit pomocí mobilních telefonů a satelitů Starlink?

Síla rádiového signálu Země

Podle nové studie vědců z kalifornského institutu SETI (Search for Extraterrestrial Intelligence), jsou nyní rádiové signály Země detekovatelné ve vzdálenosti asi šesti světelných let. To znamená, že mimozemšťané, vybavení příslušnou technologií, jsou schopni lokalizovat naši civilizaci tím, že se dostanou k nejbližším hvězdám viditelným ze Země.

Vědci však nejsou o jejich výsledku přesvědčeni a předpokládají, že je vážně podceněný. Problémem je model výkonu zemského rádiového signálu.

Porucha modelu výkonu rádiového signálu Země

Mike Garrett, vedoucí výzkumného týmu, profesor na univerzitě v Manchesteru a ředitel Jodrellského bankovního centra astrofyziky, poukazuje na to, že výkonné televizní a rozhlasové vysílače ztrácejí na Zemi svůj význam.

Je jich stále méně a snižuje se i intenzita využívání těch stávajících. Země však v rádiu nemlčí, protože intenzivně vyvíjíme mobilní komunikační systémy a satelitní komunikaci.

„Současné odhady naznačují, že do konce desetiletí budeme mít na nízké oběžné dráze kolem Země více než 100 000 satelitů. Země je již anomálně jasná v rádiové části spektra. Pokud bude trend pokračovat, mohla by nás snadno detekovat jakákoli vyspělá civilizace „se správnou technologií.“

Satelity Starlink a mobilní sítě slyšitelné z vesmíru

Cesta, na které nás mohou mimozemské civilizace chytit, jsou podle vědce:

Wi-Fi sítě,
radary vojenských a civilních agentur,
mobilní telefony,
satelitní souhvězdí.

V dnešní době vědci příležitostně posuzují vliv vysílačů sítě 5G, ale dostatečně komplexní simulaci za jejich účasti zatím nikdo neprovedl. Chybí také výzkum zahrnující satelity Starlink.

Mezitím jich SpaceX udržuje na oběžné dráze Země více než 4000 a v budoucnu má mít souhvězdí minimálně 40 000 objektů. Podle vědců jde o stále důležitější zdroj umělého rádiového signálu Země a rok od roku bude mnohem snazší jej odhalit na větší a větší vzdálenosti.

V Británii začíná první prohlídka UFO, při níž se údajně střílelo na záhadné světelné koule

19. 4. 2023 Iveta Mauci 1 min read 434 Zobrazení Británie, světelné koule, UFO

Nové TOP 10 UFO Záhady

PRAVDA JE VENKU | První britská prohlídka UFO bude zahájena 17 strašidelnými pozorováními v Suffolku

Bývalý policista Gary Heseltine provede veřejnost Rendleshamským lesem v Suffolku, který byl v roce 1980 místem 17 strašidelných pozorování, píše The SUN. Tvrdí se, že personál amerického letectva sídlící poblíž viděl UFO, když přistávalo na zemi.

Jedna z dozorkyň prý také zahájila palbu na oranžovou světelnou kouli, která se snesla na její džíp. Později byla letecky přepravena zpět do USA a nikdy o tom nemluvila.

Nicméně kolega, který měl tu noc službu, incident reprodukoval 63letému Garymu, který má za sebou 24 let u britské dopravní policie a šest let u policie RAF.

Gary z Featherstonu ze Západního Yorku ve své knize Nelidské incidenty v Rendleshamském lese, uvádí: 42 let popírání: „Pokud je toto svědectví pravdivé, tak je skutečně dechberoucí.“

Přísně tajná sonda amerického letectva do „humanoidního mimozemšťana“

21. 3. 2023 Petr Kovanda 5 min read 580 Zobrazení Blue Book, Modrá kniha, palačinky, UFO

Nové TOP 10 UFO Záhady

Americké letectvo zahájilo přísně tajné vyšetřování bizarních tvrzení, že mimozemšťan podával svědkovi palačinky k snídani poté, co přistál se svým létajícím talířem na dvorku farmáře, odhalil dokument z vyšetřování Blue book. Farmář a chovatel kuřat, Joe Simonton, v oficiálním dokumentu tvrdí, že létající talíř přistál na jeho příjezdové cestě a humanoidní mimozemšťan mu naservíroval k snídani čtyři palačinky, píše The SUN.

Překvapivé je, že tento případ byl dokonce „Projektem Modré knihy“ a samotné palačinky byly odeslány k analýze. Oficiální studii provedlo americké letectvo zabývajícím se UFO v 50. a 60. letech.

Profesor J Allen Hynek, který se objevil ve sci-fi filmu Stevena Spielberga ET, byl dokonce povolán, aby prošetřil tento nepřehledný případ jménem letectva.

54letý Joe tvrdil, že na jeho farmě ve městě Eagle River ve Vilas County ve Wisconsinu, 18. dubna 1961, v 11 hodin dopoledne, přistál „lesklý kovový“ předmět. Tvrdil, že se ve dveřích objevil mimozemšťan a dělal popíjející pohyby.

Podal mu šálek a Joe ho naplnil vodou. Tvrdí, že se entita dotkla jeho čela, aby mu poděkovala. Joe tvrdí, že uvnitř plavidla byli další dva „mimozemšťané“ v mikinách.

Jejich oblečení popsal jako „jednodílnou tuniku bez knoflíků nebo zipů, které by určitě viděl, ale s kapucí přes hlavu“. Řekl, že vypadali jako lidé, ale byli menší. Zdálo se, že jeden mimozemšťan vařil na sporáku a Simonton tvrdí, že mu dal čtyři palačinky. Dveře se zavřely, plavidlo vystřelilo a povalilo borovici.

***Oficiální zpráva J Allena Hynka o bizarním incidentu.***

Překlad zprávy

Objekt ve tvaru 2 polévkových misek dohromady, jako kulatý talíř. Průměr cca 30 stop a tloušťka 12 stop od středu se zužuje na stopu na okraji. Světlejší než chrom. Výfukové trubky o průměru 6-8 stop rozmístěné ve vzdálenosti 1 stopy od sebe kolem kruhu. Přistál a následovalo setkání s lidmi ze spacu. Objekt při odletu způsobil silné vzdušné turbulence. Při vysoké rychlosti zněl jako sněhové pneumatiky na pevnůstce, jen hlasitěji. Zvuk podobný tryskám. Přistál za oknem pozorovatele.

Případ měl širokou publicitu ve zpravodajských médiích a u fanoušků talířů. Vyšetřováno letectvem na místě a podle názoru vyšetřovatelů byl svědek shledán vyrovnaným člověkem s dobrým duševním zdravím a že skutečně věří, že se sled událostí skutečně stal. Nesrovnalosti spolu s nedostatkem podpůrných důkazů však spíše naznačují, že svědek trpěl halucinací a následným bludem.

Vedoucím projektu Blue Book byl v té době bývalý plukovník letectva Tuskegee, Robert Friend. Friend se o případu doslechl 26. dubna ze sektoru protivzdušné obrany Duluth Minnesota. Zavolal vědeckému konzultantovi Modré knihy, profesoru J Allenovi Hynkovi, který souhlasil s okamžitým odletem.

Hynek byl tehdy profesorem a předsedou katedry astronomie na Severozápadní univerzitě. Vzal s sebou dva své postgraduální studenty astronomie, Waltera Wellera a Johna Tumlina. Vyhledali Simontona a vzali ho na večeři.

Hynek poznamenal, že lidé procházející kolem stolu, Simontona zdravili, „jako by byl velmi váženým členem komunity“. Hynek se šel do baru zeptat místních na Simontonovo setkání. Z této a dalších řečí, které slyšel ve městě, měl dojem, že většina lidí v Eagle River Simontonovi věří.

Hynkovým největším problémem případu bylo, že se týkal jediného svědka. Poradil letectvu, že by se mělo držet praxe nevyšetřování takových případů a že by to mělo být zohledněno při projednávání tohoto případu. Dodal, že letectvo by mělo uvést, že tento konkrétní případ byl vyšetřován pouze „kvůli jeho možné obtěžující hodnotě“.

**Wisconsinská farma, kde se mimozemšťané údajně objevili**.

Kromě Hynka případ nezávisle vyšetřovali pracovníci 676. radarové perutě, Antigo AF Station ve Wisconsinu. Oni i Hynek dostali vzorek Simontonových palačinek. Kus od vyšetřovatele 676. radarové letky byl poslán do divize leteckých systémů a Hynkův vzorek byl zaslán Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv.

ASD dospěla k závěru, že materiál sestával z nízkoproteinové mouky, cukru a soli vařené v hydrogenovaném oleji. Mikroskopická analýza FDA ukázala přítomnost tuku, škrobu, pohankových slupek, pšeničných otrub a slupek sóji. Došli k závěru, že to vypadalo jako kus obyčejné pohankové palačinky.

Foto 1: Simonton drží palačinku, Foto 2: Nároky prošetřoval pro letectvo Hynek | Foto 2: Letecký plukovník, Robert Friend, byl v té době vedoucím projektu Blue Book.

Foto 1: Simonton drží palačinku, Foto 2: Nároky prošetřoval pro letectvo Hynek | Foto 2: Letecký plukovník, Robert Friend, byl v té době vedoucím projektu Blue Book.

„Závěr na záznamové kartě projektu Modrá kniha pro zprávu je, že Simonton ‚trpěl halucinací následovanou bludy. „Toto je vzácný případ v souborech Projektu Modré knihy, kde je jako vysvětlení použit duševní stav svědka. Ať už ti z komunity věřících na létající talíře souhlasili s vysvětlením, nebo ne, letectvo nemůže být obviněno z ignorování případu.“

Britský vyšetřovatel UFO Philip Mantle, 62, který vydal knihu, ve které se o tomto případu zmiňuje, dodal: „Toto je jeden z nejbizarnějších případů v ufologii a je hodně daleko od nedávných případů UAP, které vyšetřuje nový program: Pentagon UFO.

„Zajímalo by mě, jestli by se dnes podívali na takový případ, kdyby jim ho předložil příslušník ozbrojených sil USA. Vím, že ano. Pobavilo by mě to, když už nic jiného.“

Jak špionážní balóny poštvaly Čínu proti USA a přiměly lidi vzpomenout si na invazi UFO?

18. 3. 2023 Iveta Mauci 4 min read 387 Zobrazení balóny, Čína, FBI, špionáž, UFO, USA

Nové Tajné projekty Tajné zbraně TOP 10 UFO

*Pilot amerického letectva U-2 se dívá na podezřelý čínský průzkumný balón, který se 3. února 2023 vznášel nad kontinentální částí Spojených států,* *než byl sestřelen stíhačkou u pobřeží Jižní Karolíny.*

Po několika dnech pozorování létajícího objektu na obloze, sestřelila 5. února armáda USA, čínský balón nad Jižní Karolínou. Bílý dům jej označil za „špionážní“, zatímco Čína tvrdila, že balón byl civilní a vychýlil se z kurzu kvůli větru, píše server Lenta. Tento incident opět napnul vztahy mezi oběma zeměmi. Od té doby americká armáda sestřelila několik dalších neidentifikovaných létajících objektů, které vstoupily do vzdušného prostoru USA. O jejich původu nebyly zveřejněny žádné informace. Pentagon dokonce připustil, že by mohlo jít o mimozemšťany.

Po zprávách o přeletech vzducholodí nad USA se i další země zamyslely nad prověřením bezpečnosti svého vzdušného prostoru. Server Lenta píše o příčinách a důsledcích „balónové hysterie“ pro Spojené státy, Čínu a celý svět.

Patrick Ryder, mluvčí Pentagonu, 3. února oznámil, že ve vzdušném prostoru USA byl zjištěn čínský balon, a upřesnil, že armáda objekt sledovala několik dní. Předpokládalo se, že balon přiletěl z Aleutských ostrovů přes Kanadu a poté zůstal stát nad Montanou. Americké ministerstvo obrany okamžitě uvedlo, že sonda byla vypuštěna za účelem průzkumu.

Pentagon popsal balon jako součást špionážní balonové jednotky z Číny, 
která údajně létá nad všemi pěti kontinenty.

Čínské ministerstvo zahraničních věcí (MZV) však v reakci uvedlo, že zjištěný objekt byl pouze meteorologickou sondou, která se omylem vychýlila z kurzu v důsledku větru. Ministerstvo vyzvalo USA, aby přestalo spekulovat a vyjádřilo ochotu spolupracovat. Tato tvrzení americkou stranu nepřesvědčila, ale balón se rozhodla nesestřelit kvůli riziku poškození Američanů nebo jejich majetku.

*Zvláštní agenti FBI zpracovávají materiál získaný z čínského balónu, který byl sestřelen americkým vojenským letadlem u pobřeží Jižní Karolíny, 9. února 2023.*

Informace o špionážním balonu nad územím USA vyvolala v mediálních 
a politických kruzích obrovský rozruch.

Americký prezident Joe Biden byl okamžitě pokárán za slabost, protože se rozhodl objekt týden nesestřelit. Například republikánská členka Sněmovny reprezentantů USA, Marjorie Taylorová Greenová, prohlásila, že bývalý prezident Donald Trump „by něco takového netoleroval“.

Někteří politici zároveň vyjádřili obavy z nákladu, který mohl být na balonu. Například předseda výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů James Comer naznačil, že sonda, která vyletěla z Wuhanu, domova koronaviru, mohla nést biologické zbraně. Balon byl nakonec na příkaz prezidenta Joea Bidena 4. února sestřelen nad vodami u Jižní Karolíny.

Tím však incidenty neskončily. Během následujících osmi dnů armáda sestřelila další tři létající objekty nad územím USA.

Dne 10. února byla sestřelena sonda nad Aljaškou, 11. února nad Kanadou a 12. února byl sestřelen balon nad jezerem Guron na americko-kanadské hranici.

4
neidentifikované balóny sestřelené nad územím USA během osmi dnů v únoru 2023.

Na rozdíl od prvního balonu úřady nedělaly v případě těchto sond tak rychlé závěry. Například generál americké armády, Glenn Van Herk, dokonce připustil jejich mimozemský původ, což vyvolalo vlnu konspiračních teorií. Mluvčí Bílého domu Carine Jean-Pierreová však zdůraznila, že nic nenasvědčuje tomu, že by sestřelené sondy byly spojeny s mimozemšťany nebo měly mimozemskou aktivitu. Přesto se úřady rozhodly zřídit meziagenturní skupinu, která má fenomén neidentifikovaných létajících objektů (UFO) důkladně analyzovat.

Incidenty s balonem vyvolaly mnoho otázek jak mezi americkými politickými elitami, tak mezi běžnými Američany. Občané zpochybnili bezpečnost vzdušného prostoru země a schopnost úřadů rychle reagovat na hrozby. Situace se sondou navíc způsobila zhoršení vztahů mezi Čínou a USA, které už tak zažívají špatné časy.

Zvýšená hrozba, kterou představují špionážní balóny, by také mohla umožnit americkému letectvu (AFP) získat další finanční prostředky. Vice píše, že armáda již léta využívá hrozbu UFO k získání dalších peněz z rozpočtu. Otázka bezpečnosti vzdušného prostoru země, která znepokojuje nejen Pentagon a Bílý dům, ale i obyčejné Američany, by se pro armádu mohla stát vhodnou pákou k nátlaku na vládu.

Čínský horkovzdušný balón, který letěl nad naší zemí, mohl být víc než jen operace shromažďování zpravodajských informací. Možná to byla zkouška i vzkaz: neuspěli jste a my se nebojíme odvety z vaší strany. Naše protivzdušná obrana byla poražena pomocí zpravodajských technologií 18. století.

Americký myslitel z článku „Když je potřeba síla, Spojené státy ukazují slabost“

Příznivý okamžik

V posledních letech se ve vztazích mezi Spojenými státy a Čínou objevilo mnoho rozporů. Čína byla opakovaně označována za hlavní výzvu a strategického protivníka Spojených států.

Státy se vzájemně obviňovaly z nárokování světové hegemonie, budování vojenské aktivity a zasahování do mezinárodních záležitostí. Situaci ještě zhoršily rozdílné postoje zemí k ruské speciální vojenské operaci na Ukrajině a také k Tchaj-wanu, který Čína považuje za nedílnou součást svého území.

Tajemná kovová koule nalezená vloni v Mexiku po „pádu z nebe“

8. 3. 2023 Tomáš Pokorný 2 min read 563 Zobrazení kovová koule, Mexiko, nebe, pád, tajemná

Nové Tajné projekty Technologie TOP 10 UFO

Podle zpráv má koule z venku kód

Fanoušci tajemných kousků kovu jásali. V Mexiku byla nalezena velká kovová koule, což lidi přimělo spekulovat, že je součástí mimozemské vesmírné lodi. Koule, kterou meteorolog Isidro Cano ve svém příspěvku na Facebooku popsal jako „velmi tvrdý plast nebo slitinu různých kovů“ – se objevila na vrcholu stromu severně od města Veracruz. Podle Cana svědci viděli kouli „padat z nebe“, slyšeli jak vydává hluk, ale okolo nebyl žádný oheň.

Alarmujícím písmem vysvětlil, že by se lidé „NEMĚLI DOTÝKAT NEBO PŘIBLIŽOVAT, DOKUD TO NEPROHLÉDNE SPECIALISTA“, a dodal: „MŮŽE TO BÝ RADIOAKTIVNÍ“.

V dalším příspěvku se zmínil o „kódu“ na vnější straně koule a zopakoval, že „NESMÍ BÝT OTEVŘENA“, přestože také tvrdil, že neexistují žádné zjevné otvory, kterými by se koule mohla otevřít.

K tomu, co je koule, přidal další záhadu: tvrdil, že koule „JSOU NAČASOVANÉ TAK, ABY SE NĚKDY SAMY OTEVŘELY A UKAZOVALY CENNÉ INFORMACE, KTERÉ V NICH NALEZNETE“.

Cano vysvětlil svým příznivcům, že „artefakt“ byl ve 3:15 místního času odstraněn vysoce vyškoleným a specializovaným týmem, aby byl vyvezen za hranice Mexika.

Pokud jde o to, co to bylo, rozumný odhad je, že to mohl být meteorologický balon, nebo – pokud chcete být exotičtí – skutečný vesmírný odpad. V roce 2022 právě o tomto víkendu, spadla zpět na Zemi čínská raketa Dlouhý pochod 5B, jejíž kusy se našly na Borneu i na Filipínách, zatímco dříve v červenci našel australský farmář velký kus něčeho, co vypadalo jako část rakety SpaceX, takže to není vyloučeno.

Ačkoli jeho následovníci upřednostňovali teorie od UFO po dračí vejce, Cano spíše upřednostňoval teorii vesmírného smetí, alespoň ve svém prvním příspěvku.

„PODLE MÉHO TO MŮŽE BÝT SOUČÁST ČÍNSKÉ RAKETY, KTERÁ SE VYMKLA KONTROLE A TEN VELKÝ POČET SOUČÁSTÍ BYL VIDĚT PADAT V MALAJSII NA DRUHÉ STRANĚ SVĚTA,“ napsal.

Australian farmers have found large pieces of space junk thought to be from the SpaceX Crew-1 Dragonhttps://t.co/pqxB2GGpNS
— IFLScience (@IFLScience) August 1, 2022

Ale co je to doopravdy, si můžete myslet sami. Jde o odpad, mimozemské trosky anebo dračí vejce?

Kontakt s UFO málem rozpoutal 3. světovou válku: Usovský incident

7. 3. 2023 Adam Walko 2 min read 653 Zobrazení aliens, incident, jaderná válka, paranormal, skutečná fakta, UFO, Usov

Nové Paranormal Tajné projekty Tajné zbraně Technologie TOP 10 UFO Vesmír Záhady

Jak často si my, obyčejní lidé, klademe otázku, co je za sluncem? A je v tomto obrovském vesmíru ještě někdo kromě nás? Samozřejmě je nepopiratelné, že vědci ušli dlouhou cestu při studiu sluneční soustavy a vesmíru jako celku. Ale ať říkáte cokoli, procento nastudovaných a ověřených informací na toto téma je ve skutečnosti mizivé, píše Svět poznání.

Lidé se musí spoléhat na příběhy, mytologii a dohady. Zde je několik krátkých příběhů, které mění skutečnost, že nejsme sami:

Usovský incident

Dne 4. října 1982 málem došlo v 50. raketové divizi strategických sil Vojenského okruhu Karpat k nepovolenému odpálení strategické rakety. Vše začalo tím, že v 18:30 moskevského času, se na obloze nad pozicemi divize, objevilo několik nejasných letadel, pohybujících se po drahách nepřístupných pozemské technologii. Ve skutečnosti to byla právě tato chvíle, kdy málem začala třetí světová válka! A incident v Usovu vešel do dějin jako slavný „Usovský incident“.

UFO bylo poprvé spatřeno asi dva kilometry od Usova. Armádní důstojníci mimo základnu také hlásili, že nad lesem viděli světla a podivné objekty. Navíc jeden z důstojníků oznámil, že když jel blíž, jeho vojenský vysílač nefungoval. Ale to nejhorší se tehdy událo uvnitř bunkru. Ve střední fázi pozorování jevu, což bylo ve 21: 30 moskevského času, na velitelském stanovišti jednotky raketových sil náhle zafungoval automatický řídicí systém bojového komplexu. Na okamžik se rozsvítily všechny kontrolky oznamovací tabule, například jako při kontrole nouzové situace. A hlavně se rozsvítil nápis „Start“!

Major Kataman, který měl na starosti bezpečnost odpalovací rampy, oznámil, že několik jaderných střel bylo právě aktivováno. Samy o sobě, bez signálu z Moskvy! Žádný z přítomných zaměstnanců nemohl zastavit proces spouštění. Jediné, co mohli dělat, bylo bezmocně sledovat, jak se rakety připravují ke startu. Najednou bylo po všem a panely se vypnuly. Jak se později zjistilo, stalo se to v okamžiku, když se podivná světla začala pohybovat směrem k odletu. Následné testy systému neprokázaly žádné závady v programech odpalování raket. Všechna preventivní opatření fungovala. Ale pro to, co se stalo, neexistuje dodnes žádné vysvětlení. (Zdroj:dzen.ru)

Po setkání s UFO zmizeli beze stopy

7. 3. 2023 Iveta Mauci 4 min read 522 Zobrazení Felix Monkla, neznámý objekt, Robert Wilson, UFO, vojenský stíhač, vyšetřování, zmizelí

Nové TOP 10 UFO Záhady

Dne 23. listopadu 1953 radarová kontrolora amerického letectva zaznamenala pohyb poblíž Horního jezera kousek od hranice Michiganu. K nebi se vznesl vojenský stíhač na kterém letěli poručík Felix Monkla a poručík Robert Wilson. To, co se stalo potom, šokovalo oba piloty. Po přiblížení se k cíli, se stíhačka vznášela nad mimozemským objektem, uvedl UNEXPLAINED na svém Tweetu.

Hlavní věž pouze zaznamenala, že se dvě tečky na radaru spojily a posádka navždy zmizela. Žádné trosky, žádné stopy, žádná odezva. Samotné úřady tvrdí, že v této oblasti nikdy žádná letadla neměla…

Večer 23. listopadu 1953, velitelství protivzdušné obrany Ground Intercept, operátoři radaru v Michiganu, identifikovali neobvyklý cíl nad Horním jezerem poblíž Soo Locks. Tryskové letadlo F-89C Škorpion z letecké základny Kinross bylo vysláno na základě šifry „ohrožení“, aby prozkoumalo informaci z radaru. Škorpion byl pilotován nadporučíkem Felixem Monclou, který vzlétl společně s nadporučíkem Robertem Wilsonem, jednajícím jako radarový operátor Škorpionu.

Wilson měl problém sledovat objekt na radaru Škorpionu, takže operátoři pozemního radaru Moncla k objektu navigovali za letu. Moncla se nakonec k objektu přiblížil ve výšce asi 2 a půl kilometru. Pozemní řízení sledovalo Škorpiona a neidentifikovaný objekt jako dvě „tečky“ na obrazovce radaru, které se k sobě přibližovaly a přibližovaly, až se zdálo, že splývají. Za předpokladu, že Moncla proletěl buď pod cílem, nebo nad ním, pozemní řízení předpokládalo, že se Škorpion o chvíli později objeví znovu jako dva samostatné body. Donald Keyhoe hlásil, že panovala obava, že se dva objekty navzájem střetly, ale jen jediný bod pokračoval ve svém předchozím kurzu.

On Nov. 23 1953, USAF pilot 1st Lt. Felix Moncla and radar operator 2nd Lt. Robert Wilson were scrambled in an F-89 Scorpion to intercept a UFO flying over Lake Superior.

They and their plane were never seen again.

S6E14 Extra: Under the Lake, up nowhttps://t.co/jITi1m8iqf pic.twitter.com/q0jqnXAMDg
— UNEXPLAINED (@unexplainedpod) May 20, 2022

Pokusy kontaktovat Moncla přes vysílačku, byly neúspěšně. Okamžitě byla zahájena pátrací a záchranná operace jak USAF, tak Královského kanadského letectva (RCAF), ale nepodařilo se najít žádné stopy po letadle ani po jeho pilotech. Povětrnostní podmínky však byly hlavním faktorem, které bránily hledání.

Zpráva o vyšetřování nehody USAF

Poručík Gene Moncla z T-33 na Truax Field v Madisonu, Wisconsin

Oficiální zpráva o vyšetřování nehody USAF uvádí, že F-89 byl poslán, aby prošetřil RCAF C-47 Skytrain, který letěl mimo kurz. Letoun F-89 letěl ve výšce 2,5 kilomertů, když se střetl s druhým letadlem, jak se očekávalo při záchytu. Jeho IFF signál také zmizel poté, co se oba body spojily na radarovém dalekohledu. Přestože pokusy kontaktovat posádku rádiem byly neúspěšné, pilot jiného letadla F-89 vyslaného do pátrání uvedl ve svědectví na palubě nehody, že věřil, že asi čtyřicet minut poté, co letadlo zmizelo, slyšel od pilota krátký rádiový přenos.

Vyšetřovatelé USAF hlásili, že Moncla mohl pociťovat závratě a zřítit se do Horního jezera. USAF uvedlo, že o Monclovi bylo známo, že čas od času pociťoval závratě: „Další stopy odhalené během tohoto pozdějšího průběhu vyšetřování naznačovaly, že by mohla existovat možnost, že poručík Moncla byl vystaven záchvatům závratí o něco více, než jsou obvyklé stupně. Při pronásledování těchto stop bylo zjištěno, že prohlášení byla učiněna bývalými členy organizace poručíka Moncly, ale nešlo o důkazy z první ruky a byly považovány za doslech.“ Pilotovi závratě nejsou uvedeny jako příčina nebo možná příčina v žádném ze zjištění a závěrů Rady pro vyšetřování nehod USAF.

Oficiální zpráva o nehodě uvádí, že když byl neznámý signál poprvé zachycen radarem, mělo se za to, že se jedná o letoun RCAF „VC-912“, ale byl klasifikován jako „NEZNÁMÝ“, protože byl mimo kurz letového plánu asi o padesát kilometrů. Toto tvrzení důrazně popřel pilot tohoto letu RCAF Gerald Fosberg, když s ním dělali rozhovor pro dokument Davida Cherniacka „Vzpomínky na Moncla“ produkovaný pro seriál Enigma VisionTV.

Spisovatel UFO, Donald Keyhoea, ve své knize „Spiknutí létajících talířů“ z roku 1955, údajně obdržel telefonát o „zvěsti na Selfridge Field, že F-89 z Kinross [sic] byla zasažena létajícím talířem“, ale následný telefonát důstojníkovi pro veřejné informace, Robertu C. Whiteovi odhalil, že „neznámý objekt byl v tomto případě kanadský letoun DC-3, který byl „omylem“ mimo letovou trasu“. Týká se omezeného vzdušného prostoru nad zdymadly americko-kanadské hranice na jihovýchodním konci Horního jezera. (Zdroj: Wikipedia)

Zprávy o součástech nalezených v roce 1968

Je možné, že některé části letadel nalezené koncem října 1968 poblíž východního břehu Hrního jezera byly z chybějící F-89. Důstojník USAF potvrdil, že díly byly z vojenského proudového letadla a zprávy spekulovaly, že by to mohlo být z Monclovy F-89. Identita částí nebyla nikdy zveřejněna a kanadská vláda uvádí, že o nálezu nemá žádný záznam.

Hoax z roku 2006 „Potápěčská společnost Great Lakes“

Podle příběhu, který koloval mezi nadšenci UFO na internetu v roce 2006, skupina potápěčů z Michiganu, kteří si říkali „Great Lakes“, objevila Monclův letoun F-89 na dně Horního jezera v přibližném místě, kde letoun zmizel z radaru.

Chile: Chybějících 5 dní po mimozemském únosu UFO

6. 3. 2023 Adam Walko 9 min read 624 Zobrazení andělé, Armando Valdés, kontroverze, mimozemšťani, UFO, únos, vzkaz pro lidstvo

Nové Paranormal TOP 10 UFO Záhady

Chile: Kontroverze ohledně nejznámějšího případu po setkání s UFO

25. dubna 1977 v Pampa Lluscuma nedaleko Putre v Chile, zůstal v šoku voják po podivné, pětidenní návštěvě UFO. Šest členů armádní hlídky vidělo z oblohy sestupovat dva jasné objekty. Desátník Armando Valdes, velitel hlídky, se vydal na průzkum sám a podle mužů prostě zmizel. O patnáct minut později se prý znovu objevil, pokusil se promluvit, ale omdlel. Datum na jeho hodinkách bylo o pět dní dopředu a na tváři měl pětidenní strniště, píše server Journal News.

Případ Valdés – nejparadigmatičtější epizoda chilské ufologie, byl znovu prozkoumán v knize „La noche de los centinelas“ (Noc hlídky). Dlouhých 8 let probíhalo novinářské vyšetřování, které se zabývá událostmi v pozadí, lokalizuje protagonisty a „odhaluje více než jedno překvapení“, říká autor.

„Pokud někdo hledá příběh o mysticích v přímém kontaktu s Marťany, tady ho nenajde. To, co najdou, jsou informace, informace a další informace. Výsledek podrobného novinářského vyšetřování, které umožňuje rekonstrukci skutečného zajímavého případu, který zaujal titulky před více než 46 lety.

Voják ztrácí 5 dní na UFO

SANTIAGO, Chile – Chilský voják je stále v šoku po podivném, pětidenním utrpení s UFO. Toto je jeho příběh. Bylo 4:15, v pouštní zemi na dalekém severu Chile, šest členů armádní hlídky leželo u táborového ohně, zatímco dva muži stáli na stráži. Najednou začaly z oblohy sestupovat dva jasné objekty.

Jeden klesl do podhůří And mimo přímý dohled, ale muži v hlídce, nyní zcela probuzení, viděli záři jeho světla. Druhý, řekli, klesl téměř k zemi asi 500 metrů od tábora. Muži říkali, že to zářilo fialovým světlem se dvěma body intenzivně červené.

Desátník Armando Valdes, velitel hlídky, nařídil vojákům, aby se chopili zbraní. Pak se vydal sám na průzkum a podle mužů prostě zmizel. O patnáct minut později se prý znovu objevil, pokusil se promluvit a omdlel.

Řekli, že se probral kolem 7 hodiny ráno, ale že jeho hodinky ukazovaly stále 4:30, přibližný čas, kdy se znovu objevil. Také řekli, že datum na hodinkách bylo posunuto o pět dní dopředu a že Valdesovi narostly asi týdenní vousy.

Podle jeho kolegů, když Valdes začínal nabývat vědomí, řekl: „Nevíte, kdo jsme, ani odkud pocházíme. Ale říkám ti, že se brzy vrátíme.“

K tomuto údajnému pozorování došlo 25. dubna a od zveřejnění příběhu vojáků byly hlášeny desítky dalších neidentifikovaných létajících objektů po 4 345 km dlouhém Chile.

Valdes říká, že si nepamatuje nic, co se stalo během 15 minut, kdy byl pryč. Někteří skeptici tvrdili, že vojáci možná viděli přelud v poušti. Ale další pozorování byla hlášena také na předměstí hlavního města, v deštivé jezerní oblasti na jihu a nad Magellanovým průlivem na studeném jižním cípu kontinentu.

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku a Chilská univerzita společně provozují stanici pro sledování vesmíru několik mil severně od Santiaga, ale úředníci na stanici neměli ke zprávám žádný oficiální komentář.

Zdroj ze stanice, který si nepřál být identifikován, uvedl, že měl pocit, že některá z předchozích pozorování UFO v Chile byly satelity nebo letadla. Ale řekl, že většina nedávných pozorování, uskutečněná na relativně blízké vzdálenosti, se nezdála být jako satelity.

Oscar Bravo, rozhlasový hlasatel z Punta Arenas, hlavního města na Magellanově průlivu, řekl, že se jedné noci probudil kolem třetí hodiny ráno a šel do kuchyně pro sklenici vody.

„Nejprve jsem si všiml, že nebe je jasné,“ řekl.

„To způsobilo, že jsem roztáhl závěsy a viděl jsem, jak tyto dvě věci visely ve vzduchu a vyzařovaly silné světlo, jasné a oranžové.

„Světlo zhaslo, ale vrátilo se s divokou barvou.“ Pak se tyto dvě věci oválného tvaru pohybovaly velkou rychlostí, otevíraly se jako V a uzavíraly se ve vyšším bodě na obloze. Nakonec zmizeli nad úžinami, řekl.

O několik nocí později cestující v autobuse jedoucím z Puerto Monti do Puerto Varas v jižním Chile řekli, že viděli něco podobného. 90 metrů nad nimi na obloze.

Několik lidí, kteří nedávno viděli UFO, odhadlo jejich velikost na průměr asi 3,5 metru. Většina říká, že jsou kulaté nebo oválné – „jako obrovské kolo vozu,“ řekla jedna žena. – Associated Press / San Antonio News, 23. května 1977

——————–

Desátník Valdes se PŘIZNÁVÁ: „Vážně, NEBYL JSEM UNESEN“

TEMUCO, 26. září 2003 – V exkluzivním rozhovoru pro Terra.cl legendární desátník Armando Valdes tvrdil, že od začátku věděl, že nebyl unesen. Ze svého domova v Temuco uvedl, že jeho příběh byl nesprávně interpretován, „ačkoli záležitost s vousy a náramkovými hodinkami byla pravdivá“.

Hovořil také o svém aktuálním projektu: knize, která by měla vyjít do konce roku a v níž převypráví svou verzi událostí, které se staly 25. dubna 1977 v Prvním regionu Chile.

Terra: Nedávno jste se zabýval diskrétním výzkumem svých zkušeností. Je to pravda?

AV: Ano, ve skutečnosti jsem se plně zapojil do vývoje své knihy a navíc jsem se zabýval svými zkušenostmi, protože si přeji být ve svém příběhu co nejfaktičtější.

Terra: V důsledku tohoto výzkumu jste se vrátil na místo událostí?

AV: Ano, vrátil jsem se v listopadu 2002 – o 25 let později… Pampa Lluscuma a zbytky koňských stájí, kde se události odehrávají. Tam jsme ve společnosti výzkumníka a novináře Patricia Abuslemeho znovu vytvořili události a provedli řadu měření, při nichž jsme shromáždili velmi důležité základní informace.

Terra: Jak ses cítil při návratu na toto místo?

AV: Jak si dokážete představit, bylo to šokující. Bylo to poprvé, co jsem se vrátil po dvou desetiletích. Byla to motivující zkušenost, která mi v první řadě umožnila potvrdit nebo si vybavit určité detaily, které se postupem času ztratily.

Terra: I když se toho o „únosu“ desátníka Valdése hodně řeklo, nic se nestalo. Jaká je vaše verze?

AV: Opravdu, nebyl jsem unesen. To je důvod citlivé povahy toho, co v knize uvádím. Uvolňují se některé důležité podrobnosti o pozadí.

Terra: Myslel jsi někdy, že jsi byl unesen, nebo jsi vždycky věděl, že to tak není?

AV: Hele, to je najednou opravdu složité vysvětlit. To je důvod mé cesty do Putre, mých vědeckých studií a knihy, kterou píšu, protože je to všechno velmi složité.

Terra: Ale myslel sis nejdřív, že jsi byl unesen?

AV: Řekl bych, že jsem okamžitě věděl, jak se věci staly. To, co ve své knize vysvětluji, [upozorňuji] na důvody, pro které některé položky zmizely na jiné koleji.

Terra: Jinými slovy, váš původní příběh byl špatně vysvětlen?

AV: Opravdu. Zpočátku jsem si nemyslel, že jsem byl unesen, i když otázka růstu vousů je pravdivá, stejně jako téma mých náramkových hodinek. Ale z tohoto důvodu jsem se pustil do psaní knihy, abych vysvětlil důvody všech těchto věcí.

Terra: V poslední době jste v médiích mlčel. Proč?

AV: Co se děje, je, že jsem ponořený do dokončování své knihy. Chtěl jsem pracovat v tichosti, dokud nebude úkol dokončen.

Terra: Kdy můžeme očekávat vydání knihy?

AV: V knize samotné říkám, že bylo vážnou chybou slibovat data. Stalo se mnoho zvláštních situací, několik velmi zvláštních věcí, ale snažím se to do konce roku dokončit. Dávám do toho všechno, protože bych to rád dokončil co nejdříve.

Terra: Máte nějaké možnosti, jak vydat knihu v zahraničí?

AV: Ano, přišly nabídky ze zahraničí, ale nechci je řešit, dokud nebude kniha hotová. Mým největším přáním je, aby si ji přečetl každý, protože v ní mám poselství pro celé lidstvo. Proto jeho zveřejnění v Chile nebo jinde není důležité. Někdy se rozhodneme, kde to zveřejníme.

Terra: Chápu, že jste [znovuzrozený] křesťan a evangelikál. Je to pravda?

AV: Ano, jsem a jsem učitel evangelické víry.

Terra: Jak ovlivnilo vaše náboženské prostředí váš příběh? Nebo spíše, jak byl váš příběh přijat?

AV: Můj příběh a vysvětlení byly do určité míry přijaty a řekl jsem jim určité věci a určitým způsobem. Je mnoho lidí, kteří zastávají jiné názory než já, a nemusím popírat, že existují rozpory. Ale jak jsem řekl, příběh je můj a na mou knihu mě vůbec neovlivnily. Ve skutečnosti existují lidé, kteří mohou zítra souhlasit nebo nesouhlasit s mou knihou a nepřestanou s tím, co dělám.

Terra: Řekl byste, že zážitek, který jste podstoupil v Pampa Lluscuma, byl spíše duchovní než ufo událost?

AV: Jsou zde smíšené položky. Termín UFO je dnes kontaminován jiným typem věcí, a já raději mluvím v termínech FANI (Neidentifikovatelný fenomén). Myslím, že podle mých zkušeností je od všeho trochu – dobrá míra paranormálních jevů, podivné efekty, světla, mnoho věcí působících v souzvuku, a to je to, co ve své knize ukazuji, i když je pro mě těžké to sdělit přes papír. Co jsem cítil, co jsem zažil a co se skutečně stalo.

Terra: A konečně, jste v kontaktu s těmi, kteří se také zúčastnili neobvyklé události a kteří byli součástí vaší hlídky?

AV: Ano, po telefonu víc než cokoli jiného. Z nějakého důvodu jsme nebyli schopni mít bližší vztah, ale jsme v kontaktu po telefonu a musím říct, že momentálně máme neshody ohledně událostí, které se staly. Někteří vyprávějí jiný příběh. – Terra Networks Chile SA

Prameny:

Inexplicata-The Journal of Hispanic Ufology

Dotek – Únos mimozemšťany a výzkum extrémních zážitků Dr. Johna Macka

ufoevidence.org

The Associated Press

Mimozemšťané mezi námi : 2 dokumentární sady – UFO , Únosy mimozemšťany , Vládní maskování – 226 minut

Operace Létající talíř: Odtajněné dokumenty hnědých „ďáblů“ útočících v Brazílii 1977

26. 2. 2023 Adam Walko 6 min read 461 Zobrazení Brazílie, hnědí ďáblové, odtajněné dokumenty, UFO

Nové TOP 10 UFO Záhady

Tématu UFO je v posledních letech věnována zvýšená pozornost a vlády největších zemí světa se vážně obávají mimozemské invaze. A zatímco většina států světa o tomto problému pouze diskutuje, Brazílie už 45 let bojuje s mimozemšťany, kteří svým vzhledem připomínají spíše „čerty“ ze středověkých legend, napsal Svět poznání.

Démon městského parku

Neobvyklý příběh se stal v lednu 1996 v brazilském městě Varginha, které se nachází ve státě Minas Gerais.

Jednoho rána spatřil místní farmář neidentifikovaný létající objekt v podobě doutníku letět směrem k městu, za nímž se táhl oblak kouře, jako by bylo UFO sestřeleno nebo poškozeno. O nějaký čas později dostali hasiči ve městě zprávu, že očití svědci viděli v centrálním parku Varginji. Strašlivé zvíře, které nedokázali identifikovat.

Hasiči, mezi jejichž povinnosti v Brazílii patří odchyt divokých zvířat, vyjeli na místo narušení. K jejich překvapení se ukázalo, že potížista není vůbec zvíře, jak do telefonu říkali očití svědci, ale tajemná bytost, která vypadá jako démon nebo ďábel, jak se popisovalo v evropském středověkém folklóru. Byl to humanoidní tvor vysoký asi dva metry. Na hlavě tvora byly jasně vidět tři kostní výrůstky, které by se daly bezpečně nazvat rohy. Barva kůže monstra byla hnědá a ona sama byla pokryta nepochopitelným mastným hlenem. Jeho oči hořely rudým ohněm. I přes strašidelný vzhled tvora přes něj hasiči statečně přehodili síť. Park uzavřela armáda, která monstrum uzavřela do kontejneru a odvezla neznámým směrem.

Mnoho místních obyvatel sledovalo boj hasičů s „čertem“ z oken svých domů s výhledem do parku. Tím ale příběh neskončil. Asi ve tři hodiny odpoledne šly tři dívky ulicí kolem rozestavěného domu u parku, kde byl ráno chycen první čert. Najednou přímo před sebou spatřili druhého podobného tvora, kterého si pamatovali pro přítomnost rohů. Slečny se ve strachu vrhly na útěk, ačkoli to podivné stvoření ani nenapadlo je pronásledovat. Díky křiku žen se na místě shromáždil dav a pak přijeli vojáci, zabezpečili „ďábla“ a odvezli ho neznámým směrem.

Pitva „ďábla“

Mezi ufology je velmi oblíbené video o takzvané pitvě mimozemšťana, jehož letadlo havarovalo v Roswellu v roce 1947. Něco podobného se stalo v Brazílii, ale události se vyvíjely poněkud neobvyklým způsobem. Logicky, jak se stalo v jiných zemích světa, když byl pilot UFO zajat nebo bylo objeveno jeho tělo, byl mimozemšťan obvykle převezen na uzavřenou vojenskou základnu, kde vojenští lékaři nebo zástupci speciálních služeb provedli pitvu.

V tomto případě však byl z nějakého důvodu první z chycených „čertů“ přivezen do městské nemocnice. Když byl kontejner otevřen, tvor byl již mrtvý, což novinářům řekli lékaři, kteří se stali nevědomými očitými svědky těchto událostí. Zároveň se podle nich z nádoby linul přetrvávající zápach čpavku, který byl přítomen i na místě, kde byli záhadní mimozemšťané zachyceni. K prohlídce těla „ďábla“ bylo pozváno osmnáct lékařů různých odborností. Bylo zjištěno, že tvor měl tři prsty, černý jazyk a genitálie v lidském smyslu zcela chyběly. Další den vyšly městské noviny se znepokojivými titulky, které naznačovaly, že ti místní, kteří se s podobnými tvory setkají, aby to nahlásili armádě na uvedená čísla.

Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Službu zavolal obyvatel předměstí Varginji s tím, že třetí „ďábel“ se skrývá v nejbližším lesním pásu. Za necelou hodinu obklíčily zelený masiv vojenské jednotky, které metodicky začaly pročesávat les. Podle policie, která kontrolovala perimetr, byly na zelených plochách slyšet výstřely a vojáci se vrátili s několika těžkými taškami. V lese se evidentně neskrýval jen jeden, ale hned několik „čertů“, kteří byli zabiti.

O několik měsíců později, jeden z obyvatel města narazil na „ďábla“ u východu z restaurace a jiný řidič dodávky málem rozdrtil takového tvora na noční silnici za městem. Nabízí se otázka, proč brazilská armáda tak bez okolků ničila mimozemšťany v podobě „ďáblů“, kteří neprojevili žádnou viditelnou agresi, místo toho, aby se je snažil kontaktovat. Odpověď se může skrývat v událostech, které se na území země odehrály v letech 1977-1978.

Mimozemská bitva

Musím říci, že poměrně agresivní postoj brazilské armády vůči mimozemšťanům z vesmíru lze pochopit. Odpověď na to je skryta v odtajněných materiálech o operaci Flying Saucer, kterou v 70. letech provedlo brazilské letectvo. V průběhu skutečných bojových operací proti mimozemšťanům bylo pořízeno více než pět set fotografií a natočeno asi šestnáct hodin videomateriálu.

Vzhledem k tomu, že USA teprve před několika lety oznámily, že mají několik videí s UFO, která by mohla být považována za pravá, brazilská armáda to udělala před pětačtyřiceti lety! Všechno to začalo tím, že na podzim roku 1977 v amazonské oblasti obyvatelé několika vesnic řekli úřadům, že jsou pravidelně svědky četných letů UFO, které se snesly pod vodu.

Zvláště často byly v oblasti Marajo Bay k vidění létající disky, doutníky a pyramidy. Mimozemšťané přitom neprojevovali jen agresi, ale doslova terorizovali místní obyvatelstvo. Jejich letadla zaútočila na lodě rybářů a obyvatele pobřežních vesnic. Nejprve člověka zasáhl žlutý paprsek, který ochromil jeho pohyby a poté se objevil červený paprsek, který, jak se věřilo, pomocí neznámé technologie vypumpoval část krve osoby. Občas se objevili mimozemšťané v montérkách a helmách, kteří na souši propichovali těla pozemšťanů zařízením podobným pistoli a táhli je do vody ke dnu. Když se armáda přesunula na místo, byla skeptická k příběhům místních obyvatel a byla velmi překvapena, když byly zprávy plně potvrzeny.

V neklidném regionu bylo dotazováno více než tři sta obyvatel, bylo pořízeno mnoho fotografií a videí UFO. Dále byla provedena tajná operace k neutralizaci mimozemšťanů, jejíž údaje spadaly pod titul „Přísně tajné“.

Když se o několik desetiletí později jeden z vůdců operace, jménem Hollande, rozhodl prozradit její podrobnosti, po prvním rozhovoru v tisku byl nalezen mrtvý. Podle zástupce letectva, které se novinářům podařilo zaznamenat, byla předána informace, že mimozemšťané byli nazýváni „kupa-chupa“ nebo „absorbující“.

*Registro de avistamento de Objeto Voador Não Identificado – OVNI ocorrido em dezembro de 1977, na Bahia.jpg*

Bitva právě začala!

Po událostech z let 1977-1978 není nic překvapivého na tom, že úřady země mají negativní postoj ke všem vystoupením UFO a jejich pilotů v Brazílii. Jedna věc je, když byl mimozemský útok proveden ve venkovské oblasti daleko od velkých osad, a něco úplně jiného, když se „ďáblové“ objevili v jednom z velkých měst země. Je zcela logické, že se armáda pokusila invazi zastavit v zárodku, i když mimozemšťané zpočátku neprojevovali agresi. Následné události ukázaly, že brazilská armáda jednala zcela oprávněně.

Je známo, že v letech 2013–2016 se na brazilské obloze několikrát objevily mimozemské vesmírné lodě, které na obyvatele vyzařovaly světelné paprsky, jako tomu bylo v 70. letech 20. století v Amazonii. Při kontaktu s paprskem zaznamenali obyvatelé země výrazné zhoršení pohody. Naštěstí se tyto události odehrály, stejně jako v minulosti, v odlehlých osadách. V roce 2015 však tyto případy vyšetřovala vládní komise.

Jistý poplach je inspirován tím, že lety UFO nad Brazílií ani dnes neustávají. Trojúhelníkový neidentifikovaný létající objekt byl naposledy viděn ve státě Sao Paulo v září 2021. Je možné, že invaze mimozemšťanů na Zemi začne z území Brazílie. Doufejme, že zpravodajské služby největších zemí světa, zabývající se tématem studia UFO, pomohou svým brazilským kolegům, aby zabránili útoku hnědých „ďáblů“.

Pozorování UFO, která zahájila mytologii „Muži v černém“

24. 2. 2023 Adam Walko 5 min read 396 Zobrazení MIB, Muži v černém, odtajněno, UFO

Tajné projekty TOP 10 UFO Záhady

Ve všech svých inkarnacích mají Muži v černém obvykle jeden hlavní účel: umlčet svědky podivných, paranormálních jevů. Je možné, že příběh Mužů v černém, tajemných postav, které se staly předmětem fascinace v kruzích spiknutí UFO a nakonec pronikly do mainstreamové populární kultury, lze jednoho dne vysledovat: 27. června 1947, píše HiSTORY. Je docela možné, že všechno to začalo mužem, chlapcem a psem na lodi.

Jak příběh pokračuje, Harold Dahl byl na ochranářské misi na Puget Sound poblíž východního pobřeží washingtonského Maury Islandu a sbíral klády, když uviděl šest překážek ve tvaru koblihy vznášejících se necelý kilometr nad jeho lodí. Netrvalo dlouho a jeden z nich spadl z výšky téměř 500 metrů a následoval déšť kovových úlomků, z nichž některé zasáhly Dahlova syna Charlese na ruce a také jejich psa, který zásah nepřežil. Dahl dokázal pořídit několik snímků plavidla pomocí svého fotoaparátu, které později ukázal svému nadřízenému Fredu Crismanovi. Skeptický Crisman se vrátil na místo činu, aby se podíval, a sám na vlastní oči viděl podivné plavidlo.

Následujícího rána Dahla navštívil muž v černém obleku. Skončil v místní restauraci, kde muž dokázal mimořádně podrobně vyprávět, co Dahl právě zažil. „To, co jsem řekl, je pro vás důkazem, že o této vaší zkušenosti vím mnohem víc, než budete chtít uvěřit,“ řekl muž podle knihy autora Graye Barkera z roku 1956: Věděli příliš mnoho o létajících talířích.

Dahlovi bylo řečeno, aby o incidentu nemluvil. Kdyby to udělal, staly by se špatné věci.

Předpokládané události na Maury Island dodnes živí konspirační teorie, i když vyšetřování americké vlády to považovalo za podvod poté, co to Dahl a Crimson později přiznali. Zejména zmínka o muži v černém obleku by se vyvinula v klíčovou posedlost pro nadšence UFO a rozšířila by se do americké populární kultury díky komiksové sérii a filmové trilogii s velkým trhákem.

Ve všech svých různých inkarnacích mají Muži v černém (MIB) obvykle jeden hlavní účel: umlčet svědky podivných, paranormálních jevů. Téměř vždy nosí černé obleky a klobouky. Na očích mají tmavé sluneční brýle, řídí černá auta a přijíždějí ve skupinách po dvou nebo po třech. Někteří je popisují jako agenty FBI, zatímco jiní si pamatují, že MIB mají zvláštní vzhled, někdy s nadpřirozenými rysy, jako jsou zářící oči a zvláštní bílá pleť.

Obálka knihy Graye Barkera Věděli příliš mnoho o létajících talířích. — *Obálka knihy Graye Barkera* *Věděli příliš mnoho o létajících talířích,* Mary Evans. Picture Library/Everett

„Transformace příběhu z první tiskové zprávy přes folklórní příběh ke komiksu a nyní k filmu ilustruje, jak se mýtus mění,“ napsal Phil Patton v The New York Times v době, kdy byl natočen první film Muži v černém v roce 1997. „Tento proces je podobný dětské hře ‚telefon‘ nebo tomu, co literární kritik Harold Bloom nazývá ‚inovace nesprávnou interpretací‘. „

Držíme-li se analogie s telefonem, první telefonát byl uskutečněn Kennethu Arnoldovi, pilotovi, který měl své vlastní údajné pozorování UFO, 24. června 1947, poblíž Mt. Rainier, Washington. Ačkoli se to stalo tři dny po incidentu na ostrově Maury, bylo to první široce hlášené pozorování a „vyvolalo senzaci talíře“, jak bylo napsáno ve vládní zprávě z roku 1949 s názvem „Létající talíře“.

Zpráva uvádí, že Dahl a Crimson oslovili chicagský časopis ve snaze prodat svůj příběh a redaktor časopisu poté kontaktoval Arnolda v naději, že by mohl pomoci ověřit jejich příběh. Arnold poté „povolal dva důstojníky armádní zpravodajské služby A-2, aby pomohli při vyšetřování Dahlova a Crismanova tvrzení,“ uvádí zpráva.

V červenci 1947 to přišli vyšetřovat dva armádní zpravodajští důstojníci A-2. Následující den po odletu v jejich B-25 začalo letadlo hořet a havarovalo, zabilo oba důstojníky a neudělali tak nic pro utišení spiknutí UFO.

Ale příběhu z ostrova Maury si v komunitě UFO nevšimli až do Barkerovy knihy z roku 1956, ve které psal o „souboru o případu ostrova Maury“, který se z velké části skládal ze spisů Raye Palmera, redaktora chicagského časopisu, na který se odkazuje ve vládní zprávě. Barker dále spojoval body mezi „mužem, který měl na sobě černý oblek“, který vzal Dahla na snídani a třemi podobně oblečenými muži, kteří údajně v roce 1953 navštívili mladého nadšence UFO jménem Albert K. Bender.

Byl to Bender, kdo „téměř sám zahájil mor Mužů v černém – stejně jako Arnold zahájil éru UFO,“ napsal ufolog Nick Redfern ve své knize: Skuteční muži v černém. Ale byla to Barkerova kniha, která vyprávěla Benderův příběh, a tak představila koncept MIB mnohem širšímu publiku.

(Analogie s telefonickou hrou stále platí.)

Archiv Bettmann/Getty Images — Kenneth Arnold, uprostřed, se dívá na fotografii neidentifikovaného létajícího objektu, který spatřili na cestě do Seattlu ve státě Washington s piloty EJ Smithem a Ralphem E. Stevensem.

„Stále má důležité dědictví,“ řekl Robert Sheaffer, výzkumník UFO. „Před jeho zveřejněním nikdo mimo velmi úzkou skupinu odběratelů bulletinů létajících talířů nikdy neslyšel o Benderovi nebo jeho MIB.“

Barker popsal Benderovy návštěvníky jako: „Tři muži v černých oblecích s výhružnými výrazy ve tvářích. Tři muži, kteří do vás vstoupí a kladou určité požadavky. Tři muži, kteří vědí, že vy víte, co jsou talíře ve skutečnosti zač!“

Bender ve své vlastní knize Flying Saucers and the Three Men z roku 1962 popsal MIB mnohem děsivějším jazykem.

„Vznášeli se asi stopu nad podlahou… Vypadali jako duchové, ale nosili klobouky podobné homburskému stylu.“ Obličeje nebyly jasně rozeznatelné, protože klobouky je částečně skrývaly a stínily… Oči všech tří postav se najednou rozzářily jako žárovky baterek… Zdálo se, že se mi vpálily do duše, protože bolesti nad mýma očima byly téměř nesnesitelné,“ napsal Bender.

Barker pokračoval v psaní několika dalších knih souvisejících s paranormálním jevem a UFO, včetně Stříbrného mostu ze 70. let, který pomohl rozšířit příběh další populární paranormální postavy, stvoření známého jako Mothman. Ale jak velká část jeho psaní byla provedena v dobré víře, bylo zpochybněno mnoha členy komunity zabývající se výzkumem UFO.

„Barker mi dal jasně najevo, že nebral MIB nebo Mothmana příliš vážně,“ říká Sheaffer, který si s Barkerem příležitostně dopisoval. „Nicméně věřil, že na celém UFO a paranormálních jevech je stále ‚něco tajemného‘.“

Bez ohledu na Barkerovy motivy, bylo od vydání knihy „Věděli příliš mnoho“, před téměř 60 lety, hlášeno nespočet setkání s MIB.

Hnědí „ďáblové“ útočící na Brazílii, odtajněné dokumenty operace Flying Saucer

22. 2. 2023 Adam Walko 6 min read 394 Zobrazení Brazílie, démon, Flying Saucer

TOP 10 UFO Záhady

Démon městského parku

Neobvyklý příběh se stal v lednu 1996 v brazilském městě Varginha, které se nachází ve státě Minas Gerais.

Pitva „ďábla“

Mimozemská bitva

Bitva právě začala!

Co, nebo kdo jsou Plazmosauři? Žijí v Antarktidě a jde o mimozemskou hmotu

20. 2. 2023 Petr Kovanda 2 min read 457 Zobrazení Antarktida, mimozemská hmota, plazma, pod ledem, polárníci, žhavé koule

Nové TOP 10 UFO Vesmír Záhady

V roce 1959 vyrazila ze stanice Mirnyj k jižnímu magnetickému pólu expedice šesti sovětských polárníků, píše Svět poznání. Vrátili se pouze dva. Jeden z účastníků této antarktické expedice, Jurij Koršunov, uvedl, že poblíž magnetického pólu si skupina postavila hlavní tábor a rozhodla se jít brzy spát. Nemohli však usnout kvůli podivnému pocitu blížící se katastrofy. Při odchodu ze stanu 300 metrů od terénního vozu, Koršunov spatřil obrovskou zářící kouli o průměru 15-20 metrů. Odrážela se a pohybovala směrem ke stanu a každým okamžikem byla temnější. Když polárník začal křičet, koule se začala rozpínat, zdálo se, že má ohavný čumák s otvorem podobným ústům.

O dva dny později došlo k nové tragédii. Nad nejbližším kopcem se objevila stejná koule jako minule a za ní další dvě. Jakmile koule změnily tvar, polárníci začali střílet. Koršunovovi se zatemnilo vědomí. Když se probral, cítil ve vzduchu silný zápach ozonu. Jeden ze spolubojovníků polárníka, který se účastnil konfliktu, přišel o zrak i o rozum a střelci byli mrtví.

Sníh pod podivnou hroudou syčel a tál. Fotograf Alexandr Goroděckij se vydal s fotoaparátem směrem k úkazu. Pak se koule náhle proměnila v dlouhou kouřovou stuhu a začala vířit kolem polárníka. Nad jeho hlavou se objevila jakási světelná svatozář, načež fotograf vykřikl a zhroutil se mrtev. Muži začali po příšeře střílet explozivními náboji a ta náhle vybuchla a explodovala, rozpadla se na jasné jiskry a krátké záblesky.

Takových obětí bylo mezi polárníky ještě několik. A vždy se tragédie odehrála v místech poblíž jižního magnetického pólu. V roce 1962 se do Antarktidy vydala nejmodernější americká vědecká expedice. Všichni její členové přežili, ale polovina z nich skončila v psychiatrické léčebně. Posledním v nepochopitelné sérii úmrtí byl v roce 1991 člen francouzské expedice J. Balance, který riskoval, když se chtěl přiblížit k zářícímu monstru a vyfotit ho.

V roce 1966 vědci po několika letech popírání a pokusů o ignorování tento hrůzný antarktický jev přece jen uznali. Americký badatel R. Christopher nazval podivnou svítící kouli plazmosaurem. Podle jeho hypotézy jde o kapku plazmatu, která se za normálních podmínek nachází ve výšce 400-800 km, a je tedy pro mnoho přístrojů neviditelná. Z neznámého důvodu se v oblasti jižního magnetického pólu mohl plazmosaurus přiblížit k Zemi, zhoustnout a podle toho se stát viditelným pro lidské oko.

Podobné myšlenky vyslovil i ruský vědec B. Solomin. Předpokládal, že místem pobytu plazmosaurů slunečního nebo pravděpodobně galaktického původu jsou radiační pásy naší planety. Tito tvorové mají vysoký stupeň organizace a vykazují známky inteligence. Tím, že sestupují podél magnetických siločar Země do spodních vrstev atmosféry, představují pro člověka velké nebezpečí, protože mohou vyvolávat halucinace a provokovat nekontrolovatelné chování.

Plasmosauři jsou vysoce organizovaní a vykazují známky inteligence. Tím, že sestupují podél linií zemského magnetického pole do spodních vrstev atmosféry, představují pro člověka nebezpečí, protože mohou mít negativní vliv na psychiku.

Plazmosauři: Expedici šesti polárníků přežili jen dva

16. 2. 2023 Adam Walko 2 min read 450 Zobrazení Anterktida, Myrnij, plazmosauři, vesmírní tvorové, žhavé koule

Nové TOP 10 UFO Záhady

Plasmosauři jsou vysoce organizovaní a vykazují známky inteligence. Tím, že sestupují podél linií zemského magnetického pole do spodních vrstev atmosféry, představují pro člověka nebezpečí, protože mohou mít negativní vliv na psychiku.

Létající talíře k ovládání mysli: 24 odtajněných tajemství armády a CIA

10. 2. 2023 Iveta Mauci 22 min read 426 Zobrazení CIA, dokumenty, FBI, odtajněné, Pentagon

Nové Tajné projekty Technologie TOP 10 UFO

Zveřejněné dokumenty skrývají spoustu tajemství. Od programů na stavbu nadzvukových létajících talířů až po atomové bomby. Zde jsou nejvíce fascinující odtajněná vojenská tajemství CIA, napsal Livescience.

Vládní a vojenská tajemství se mohou pohybovat od děsivých přes zábavná až po přímo absurdní, ale většina z nich není nic menšího než fascinující. Od tajného projektu amerického letectva na stavbu nadzvukového létajícího talíře přes nyní známý výzkumný program z dob druhé světové války, který vyrobil první atomové bomby, až po plán vycvičit domestikované kočky ke špehování Sovětského svazu, zde je 24 odtajněných vojenských a tajemství CIA.

Avro Canada VZ-9AV Avrocar v Národním muzeu letectva Spojených států amerických.

Projekt 1794

Odtajněné návrhy ukazují pokusy amerického letectva sestrojit létající talíř schopný jak vznášení, tak nadzvukové.(Obrazový kredit: Národní archiv)

Koncem roku 2012 americké letectvo odtajnilo řadu dokumentů, včetně záznamů o tajném programu na stavbu letadla typu létajícího talíře určeného k sestřelení sovětských bombardérů. Ambiciózní program nazvaný Projekt 1794 byl zahájen v 50. letech 20. století a tým inženýrů měl za úkol postavit letadlo ve tvaru disku schopné cestovat nadzvukovou rychlostí ve vysokých nadmořských výškách.

Odtajněné dokumenty odhalují plány, které zahrnují požadavek, aby letadlo dosáhlo maximální rychlosti 4 Mach (čtyřnásobek rychlosti zvuku) a dosáhlo výšky 30 480 metrů. Odhadovaná cena projektu byla více než 3 miliony dolarů, což by v dnešních dolarech bylo více než 26 milionů dolarů.

Projekt 1794 byl zrušen v prosinci 1961 poté, co testy naznačovaly, že konstrukce létajícího talíře byla aerodynamicky nestabilní a pravděpodobně by byla při vysokých rychlostech neovladatelná (natož nadzvukových rychlostech).

Projekt Iceworm

V 60. letech minulého století zahájila americká armáda tajný program výstavby mobilních odpalovacích zařízení jaderných střel pod grónským ledovým příkrovem. Operace měla kódové označení „Projekt Iceworm“, ale fungovala pod krycím výzkumným projektem nazvaným „Camp Century“.

V 60. letech 20. století se americká armáda pustila do tajné mise s cílem vybudovat pod grónským ledovým příkrovem řadu mobilních odpalovacích zařízení pro jaderné střely. Cílem bylo umístit rakety středního doletu dostatečně blízko, aby zasáhly cíle v Sovětském svazu.

Program dostal kódové označení Project Iceworm, ale aby otestovala jeho proveditelnost, armáda v roce 1960 zahájila krycí výzkumný projekt nazvaný „Camp Century“. Ten měl rekreační halu, ošetřovnu, laboratoře, zásobovací místnosti, komunikační centrum a jadernou elektrárnu.

Základna, která byla před dánskou vládou držena v tajnosti a fungovala sedm let. Program byl zrušen v roce 1966 poté, co posun ledu vytvořil nestabilní podmínky. Dnes jsou rozdrcené zbytky Projektu Iceworm pohřbeny pod arktickým sněhem.

Projekt MK-ULTRA

(Foto: RealCG Animation Studio| Shutterstock

Během studené války zahájila CIA projekt MK-ULTRA. Tajný a nelegální výzkumný program na lidech, který měl prozkoumat potenciální systémy kontroly mysli. Operátoři programu zkoumali účinky hypnózy, biologických látek a drog, jako je LSD a barbituráty, na lidské subjekty. Někteří historici naznačují, že program byl navržen tak, aby vyvinul systém kontroly mysli, který by mohl být použit k „programování“ mozků potenciálních vrahů.

V roce 1973 tehdejší ředitel CIA Richard Helms nařídil, aby byly zničeny všechny dokumenty z Projektu MK-ULTRA, ale o několik let později bylo zahájeno formální vyšetřování programu. Projekt se stal základem pro několik filmů, jako je „Mandžuský kandidát“ a „Muži, kteří zírají na kozy“.

Oblast 51

Letecký pohled na Area 51 a Groom Lake v Nevadě. (Obrazový kredit: Public domain)

Téměř žádné jiné místo nezískalo tolik pozornosti konspiračních teoretiků a nadšenců UFO jako Area 51. Odlehlý pouštní úsek poblíž Groom Lake v Nevadě, zhruba 134 kilometrů severozápadně od Las Vegas. Intenzivní utajení kolem základny podnítilo lidskou představivost a Oblast 51 byla běžně spojována s paranormálními aktivitami, včetně všudypřítomných teorií, které naznačovaly, že Oblast 51 ukrývá mimozemšťany a UFO.

V červenci 2013 odtajněné dokumenty CIA poprvé uznaly existenci Oblasti 51 a potvrdily, že přísně tajné místo bylo používáno k testování různých špionážních letadel, včetně známého průzkumného letounu U-2, o UFO a mimozemšťanech ale nepadlo ani slovo.

Zatímco Oblast 51, která funguje jako oddíl Edwardsovy letecké základny v sousední Kalifornii, nikdy nebyla prohlášena za tajnou základnu, výzkum a činnosti, které se tam prováděly, patřily k nejpřísněji střeženým tajemstvím země.

Projekt Grudge

ufo, alien, spaceship — Ilustrace létajícího talíře

Zatímco Oblast 51 nebyla přísně tajnou základnou určenou ke studiu mimozemšťanů, americké letectvo existenci UFO přesto zkoumalo. Projekt Grudge byl krátkodobý program zahájený v roce 1949 ke studiu neidentifikovaných létajících objektů. Mise následovala dřívější program, známý jako Project Sign, který na začátku roku 1949 zveřejnil zprávu, v níž se uvádí, že i když se některá UFO zdála být skutečnými letadly, nebylo k dispozici dostatek údajů k určení jejich původu.

Kritici Projektu Grudge uvedli, že program byl zaměřen pouze na odhalení zpráv o UFO a bylo provedeno velmi málo skutečného výzkumu. Edward J. Ruppelt, kapitán letectva a ředitel projektu Grudge, ve své knize na toto téma napsal: „Není třeba příliš studovat staré soubory UFO, abych zjistil, že standardní zpravodajské postupy nebyly sledovány projektem Grudge. Všechno bylo vyhodnocováno na základě předpokladu, že UFO nemůže existovat. Bez ohledu na to, co vidíte nebo slyšíte, nevěřte tomu….“

Operace kancelářská sponka

Dr. Wernher von Braun (uprostřed) popisuje odpalovací systém Saturn prezidentu Johnu F. Kennedymu (vpravo, ukazuje). Zástupce správce NASA Robert Seamans stojí nalevo od von Brauna. (Foto: NASA)

V září 1946 prezident Harry Truman schválil program nazvaný Operace Kancelářská sponka, jehož cílem bylo přilákat vědce z nacistického Německa do Spojených států po druhé světové válce. Zaměstnanci Úřadu strategických služeb (předchůdce CIA) rekrutovali německé vědce do Ameriky, aby pomohli poválečnému úsilí země, což by také zajistilo, že cenné vědecké poznatky neskončí v rukou Sovětského svazu nebo rozděleného Východu a Západního Německa.

Nejznámějším rekrutem operace Paperclip byl raketový vědec Wernher von Braun, který pokračoval v řízení misí NASA Apollo na Měsíc.

Operace Northwoods

Fidel Castro při přijezdu na terminál MATS, Washington, DC (Fotot: Warren K. Leffler, Library of Congress)

Napjaté vztahy mezi Spojenými státy a Kubou během studené války vedly Ústřední zpravodajskou službu (CIA) k vylíhnutí řady bizarních plánů zaměřených na svržení Castrova režimu. Zatímco cílem většiny těchto tajných operací (jako je operace Mongoose) bylo zavraždit samotného Fidela Castra, jiné plány měly za cíl podnítit totální válku mezi USA a Kubou, uvedli odborníci.

V roce 1998 zveřejnil Národní bezpečnostní archiv (NSA) – nevládní organizace, která zveřejňuje informace zpřístupněné prostřednictvím zákona o svobodě informací – odtajněné dokumenty související s operací Northwoods. Tento plán, který v roce 1962 vymysleli náčelníci štábů (uniformovaní členové ministerstva obrany USA, kteří radí prezidentovi a dalším), zahrnoval páchání násilných činů proti americkým a kubánským civilistům a následné obviňování těchto činů na kubánskou vládu, podle dokumentů NSA. Tyto činy, které zahrnovaly fingované teroristické útoky v amerických městech, únosy letadel a potápění lodí plných kubánských emigrantů na cestě do USA, by pak podle dokumentů byly použity k ospravedlnění války s Kubou.

Kennedyho administrativa uznala pošetilost operace Northwoods a odmítla ji. Alespoň podle zpráv.

Projekt Manhattan

Jediná dostupná barevná fotografie výbuchu Trinity, pořízená vědcem z Los Alamos a amatérským fotografem Jackem Aebym z blízkosti základního tábora. Jak později řekl Aeby: „Bylo to tam, tak jsem to zachytil.“(Obrazový kredit: Jack Aeby)

Jedním z nejznámějších tajných výzkumných programů je projekt Manhattan, který nakonec vyrobil první atomové bomby na světě. Projekt začal v roce 1939 a byl zahalen tajemstvím, když fyzici zkoumali potenciální sílu atomových zbraní. Od roku 1942 do roku 1946 vedl projekt Manhattan generálmajor Leslie Groves z US Army Corps of Engineers.

První jaderná bomba byla odpálena v 5:30 16. července 1945 během takzvaného testu Trinity na letecké základně Alamogordo, 193 km jižně od Albuquerque, NM. 12 200 m a výbušná síla bomby byla ekvivalentní více než 15 000 tunám TNT.

Měsíc po testu Trinity byly v ubývajících fázích druhé světové války svrženy dvě atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki v Japonsku. K dnešnímu dni zůstávají bombardování Hirošimy a Nagasaki jediným použitím jaderných zbraní ve válce.

Operace Gladio

Slavnostní příjezd Giulia Andreottiho, předsedy Rady ministrů Italské republiky, 17. dubna 1973. (Obrazový kredit: Správa národních archivů a záznamů)

Během studené války vyvinula Severoatlantická aliance, neboli NATO, tajný plán, jak udržet Evropu „v bezpečí“ v případě sovětské invaze. Plán známý jako operace Gladio volal podle odtajněných dokumentů k vytvoření tajných armád nebo organizací „zůstaňte v pozadí“ v mnoha zemích NATO, včetně Itálie, Belgie a Francie.

Poslání tajných armád bylo jednoduché: Připravit se na potenciální převzetí moci komunisty a vést ozbrojený odpor, pokud by k takovému převzetí došlo. V některých zemích „příprava“ na sovětskou invazi zahrnovala špionáž a hromadění munice.

A tyto tajné armády nebyly jen tajné před Sovětským svazem. Vysoce postavení vládní úředníci v zemích, kde vojenské síly operovaly, někdy o existenci armád ani nevěděli. Italský premiér v té době, zesnulý Giulio Andreotti, prozradil v roce 1990 informace o italské tajné armádě studené války (známé jako Gladio), čímž se stal prvním vůdcem země NATO, který veřejně uznal jednu z těchto sil. Odtajněné dokumenty související s armádami NATO zůstávající v pozadí jsou přístupné prostřednictvím webové stránky The Black Vault, která zpřístupňuje odtajněné dokumenty veřejnosti.

Masakr v My Lai

Neidentifikované vietnamské ženy a děti před zabitím při masakru v My Lai. (Obrazový kredit: Public Domain)

V březnu 1968 američtí vojáci zavraždili stovky neozbrojených civilistů v jihovietnamské vesničce My Lai, podle zpráv o masakru, které popisují trýznivé zabití nejméně 300 žen, dětí a starých lidí.

Armádním činitelům se podařilo masakr tajit celý rok, než investigativní novinář z Associated Press (AP) v listopadu 1969 upozornil americký lid na zvěrstvo v My Lai. Vyšetřování vyústilo v trestní obvinění proti 14 důstojníkům americké armády, z nichž všichni kromě jednoho byli za své zločiny zproštěni viny. Odtajněné dokumenty související s vyšetřováním jsou k dispozici v Kongresové knihovně.

Po masakru v My Lai Pentagon zřídil pracovní skupinu známou jako Vietnam War Crimes Working Group, která vyšetřovala incidenty podobné zabíjení v My Lai. Tato skupina sestavila více než 9 000 stran dokumentů podrobně popisujících zločiny amerických vojáků během války ve Vietnamu, z nichž mnohé byly odtajněny během 90. let. Tyto a další odtajněné dokumenty týkající se válečných zločinů ve Vietnamu jsou přístupné prostřednictvím Národního archivu.

Provoz Umývadlo

Tajné armády existovaly také ve Spojených státech během studené války. V roce 2014 odtajněné dokumenty amerického letectva a Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) odhalily vysněný plán na „tajnou zpravodajskou a únikovou operaci na Aljašce“ v roce 1950.

Plán přezdívaný „Operace Washtub“ počítal s výcvikem obyčejných Aljašanů v kódování, dekódování a dalších špionážních technikách, aby mohli špehovat nepřítele v případě sovětské invaze na Aljašku. I když k takové invazi nikdy nedošlo, podle zpráv bylo pro tento účel vycvičeno celkem 89 „agentů“.

Oleg Penkovský

Pas plukovníka Olega Penkovského vydaný v roce 1960 pro cestu do Londýna, který ho identifikuje jako záložního důstojníka. (Obrazový kredit: Ústřední zpravodajská služba)

Oleg Penkovsky byl vysoce postavený sovětský vojenský zpravodajský důstojník, který během studené války pracoval jako špión pro Spojené státy a Velkou Británii. Penkovskij, nejlépe známý pro svou roli v kubánské raketové krizi v roce 1962, poskytl americké vládě cenné podrobnosti o schopnostech sovětských raket, které byly instalovány na Kubě.

Špión byl nakonec vyčenichán svými kolegy, sovětskými zpravodajskými důstojníky a obviněn ze zrady. Následně byl v roce 1963 popraven. Existují však někteří lidé, kteří věří, že Penkovskij byl jen návnada, která mohla předávat falešné informace o sovětských zbrojních schopnostech americkým zpravodajským agentům. Někteří poukazují na odtajněné dokumenty popisující zpravodajské informace poskytnuté Penkovským jako důkaz, že špionova loajalita byla ve skutečnosti k Sovětskému svazu.

Akustická kočička

Program s přezdívkou Acoustic Kitty zahrnoval implantaci elektronického špionážního zařízení do živých koček a jejich následný výcvik, aby „odposlouchávaly“ nic netušící rivaly z dob studené války. (Obrazový kredit: Ústřední zpravodajská služba)

Zpráva z roku 1967 ukazuje, že CIA utratila miliony dolarů ve snaze vycvičit domestikované kočky ke špehování Sovětského svazu. Ano, čtete to správně. Program s přezdívkou Acoustic Kitty zahrnoval implantaci elektronického špionážního zařízení do živých koček a jejich následný výcvik, aby „odposlouchávaly“ nic netušící rivaly z dob studené války.

Pokud nevěříte, že tento směšný program existoval, můžete si o něm přečíst více v tomto memorandu vydaném Národním bezpečnostním archivem.

Grónská ztracená bomba

Snímek letecké základny Thule v Grónsku. (Obrazový kredit: US Air Force)

V roce 1968 se poblíž letecké základny Thule v Grónsku zřítil americký bombardér B-52 nesoucí čtyři vodíkové bomby na rutinní (ale tajné) misi. Po havárii zahájili američtí a dánští představitelé projekt na vyčištění radioaktivních úlomků a shromáždění rozptýlených kusů jaderných bomb. Po mnoho let však zprávy z Dánska a USA zpochybňovaly, zda byly všechny čtyři bomby skutečně lokalizovány.

V roce 2008 BBC publikovala článek založený na odtajněných dokumentech o nehodě Thule, v němž tvrdila, že jedna ze čtyř vodíkových bomb nebyla z místa havárie nikdy vytažena. Toto tvrzení respektované publikace vedlo dánského premiéra k žádosti o nové prošetření odtajněných dokumentů použitých pro zprávu BBC. Toto vyšetřování vedené dánským vědcem Svendem Aage Christensenem zjistilo, že zpráva BBC nebyla založena na žádných nových odtajněných informacích (čerpala z informací, které byly dříve odtajněny) a že všechny čtyři zbraně byly ve skutečnosti zničeny během havárie v roce 1968, podle Národního bezpečnostního archivu.

Projekt Horizon

Shrnutí projektu Horizont. (Obrazový kredit: US Army)

Než civilní vesmírná organizace NASA v roce 1969 vyslala prvního astronauta na Měsíc, nejméně dvě americké vojenské organizace vypracovaly plány na zřízení strategických lunárních vojenských základen. V roce 1959 vypracovala americká armáda návrh na „vojenskou“ základnu na Měsíci. Tento návrh, který předložil šéf výzkumu a vývoje armády, byl nazván Projekt Horizon a podle odtajněných dokumentů by „rozvíjel a chránil potenciální zájem Spojených států na Měsíci“.

Další tento program, vyvinutý americkým letectvem, usiloval o vytvoření „zemního bombardovacího systému založeného na Měsíci“, který splňoval specifické vojenské požadavky. Další studie letectva, předložená v roce 1959, zahrnovala odpálení jaderné zbraně na Měsíci. Studii vedl Leonard Reiffel, tehdejší fyzik na Illinoiském Institutu Technologie a zahrnovala také příspěvky astrofyzika Carla Sagana. V rozhovoru pro The New York Times z roku 2010 Reifell řekl, že „hlavním záměrem Spojených států [nukleární detonace], bylo zapůsobit na svět svou udatností.

Tichá zóna Mapimi

Odtajněný dokument by mohl pomoci objasnit některé městské legendy v jedné z nejbizarnějších turistických pastí v Mexiku. Takzvaná Mapimi Silent Zone je malý úsek pouště v Durangu v Mexiku, kde podle místní legendy nelze přenášet rádiové vlny. Mapimi, které je často přirovnáváno k Bermudskému trojúhelníku, je navštěvováno turisty, kteří hledají paranormální dobrodružství.

Ale skutečný důvod, proč je Mapimí zajímavou lokací, nemá nic společného s mimozemšťany nebo paranormální energií — souvisí to s velkou chybou amerického letectva. V roce 1970 se v poušti Durango zřítila raketa ATHENA V-123-D nesoucí dvě malé lahvičky kobaltu 57 (radioaktivní izotop, který se někdy používá v nasolených bombách). Raketa měla podle dokumentů odtajněných v roce 2013 přistát v Novém Mexiku. V důsledku tohoto propadáku letectva se mohly vyrojit místní legendy.

Írán let 655

Členové posádky sledují radarové obrazovky v bojovém informačním centru na palubě křižníku s řízenými střelami USS Vincennes v roce 1988. (Obrazový kredit: US Navy)

V roce 1988 sestřelila americká válečná loď v Perském zálivu íránské civilní letadlo na cestě do Dubaje a zabila všech 290 cestujících na palubě. Podle odtajněných dokumentů personál námořnictva před odpálením rakety, která let sestřelila, nesprávně identifikoval civilní letadlo jako íránskou stíhačku.

USA dosáhly v roce 1996 dohody s Íránem, ve které souhlasily s tím, že zaplatí 61,8 milionu dolarů na odškodnění rodin íránských obětí. Americká vláda se však nikdy neomluvila. Pentagon provedl nyní odtajněné oficiální vyšetřování incidentu v roce 1988 a u námořních důstojníků nenašel chybu, kteří let 655 sestřelili.

V návaznosti na vyšetřování ministerstva obrany však několik novinářů poukázalo na rozpory mezi oficiální zprávou a pozdějšími zprávami o tom, co se stalo. Například se původně říkalo, že se let odchýlil od své standardní trasy, ale to se později ukázalo jako nepravdivé. Zpráva také uvádí, že válečná loď v době odpálení rakety operovala v mezinárodních vodách, když ve skutečnosti operovala v íránských výsostných vodách.

Únos Luniku

Stránka z dokumentu o satelitu Lunik. (Obrazový kredit: CIA)

Někdy se odtajněné dokumenty čtou jako scéna z filmu Jamese Bonda. To je případ i tohoto dokumentu s názvem „Únos Luniku“. Vypráví příběh o misi pod vedením CIA, která si „vypůjčila“ sovětský lunární satelit jen na jednu noc.

K takzvanému únosu došlo na počátku 60. let 20. století, kdy vrcholily americko-sovětské vesmírné závody. Aby bylo jasné, že tento závod vyhrávají, zahájili Sověti mnohonárodní výstavu své družice Lunik, první kosmické lodi, která se dostala do blízkosti pozemského Měsíce.

Jedné noci tajní agenti CIA přesvědčili řidiče kamionu, který převážel satelit z města do města, aby si odpočinul v nedalekém hotelu a nechal satelit v jejich péči, ukázaly dokumenty. Poté si sovětský orbiter „vypůjčili“, rozebrali ho a vyfotografovali jeho součásti, než jej vrátili zpět na nákladní automobil. Podle odtajněných dokumentů nic nenasvědčovalo tomu, že by Sověti věděli, co se osudné noci stalo.

USS Liberty

V roce 1967, uprostřed Šestidenní války (konflikt mezi Izraelem a jeho sousedními arabskými státy), zaútočila izraelská letadla na USS Liberty, loď shromažďující informace pro americkou Národní bezpečnostní agenturu (NSA). Při útoku zahynulo 34 Američanů a 171 dalších bylo zraněno. Byl ale útok úmyslný?

Mnoho lidí se domnívá, že izraelská vláda chtěla zahájit palbu na takzvanou „špionážní loď“, aby jí zabránila zachytit citlivé informace o nadcházejících bitvách, uvádí odtajněná zpráva NSA. Oficiální vyšetřování amerických i izraelských agentur však dospělo k závěru, že útok nebyl úmyslný, přičemž piloti potvrdili, že věřili, že USS Liberty je nepřátelská loď. Tato odtajněná zpráva NSA vysvětluje postoj agentury ke sporné otázce.

Sledovací letadla FBI

V roce 2015 agentura AP přinesla zprávu o sledovacím programu FBI, který využívá malá letadla ke špehování podezřelých osob na zemi. Letadla nesou technologii sledování videa a mobilních telefonů a jsou registrována na fiktivní společnosti. Když AP v červnu 2015 zveřejnila svou zprávu, letadla byla během 30 dnů pozorována nad více než 30 městy v 11 státech USA.

Zatímco FBI agentuře AP řekla, že její program leteckého sledování není tajemstvím, podrobnosti o tom, jaké informace letadla shromažďují, jsou podle AP ve veřejně dostupných dokumentech vysoce cenzurovány. Zpráva také uvádí, že FBI provozuje tato letadla bez soudního souhlasu. Jeden dokument, který získal Národní bezpečnostní archiv, uvádí jména a adresy fiktivních společností, které letadla provozují. Expert NSA a historik Matthew M. Aid také vytvořil seznam letadel, která se používají v tomto „letectvu“ FBI.

Operace Crossroads

V červenci 2016 zveřejnil Národní bezpečnostní archiv odtajněné dokumenty , filmy a fotografie, které ukazují americké testy atomových bomb na atolu Bikini v roce 1946. Testy nazývané Operace Crossroads označovaly první atomové výbuchy od bombardování Japonska během druhé světové války v roce Srpen 1945. [ Na fotografiích: Ponor na vrak USS Independence ]

I když je o testech veřejně známo mnoho, odtajněné dokumenty vrhají nové světlo na to, jak testy ovlivnily lidi z atolu Bikini, kteří byli nuceni se přestěhovat. Nabízejí také pohled na námitky vznesené vědci a vojenští představitelé před bombovými útoky, stejně jako zdůvodnění rozhodnutí provést testy navzdory těmto námitkám.

Doktor Živago

Během studené války hrála CIA roli v distribuci knihy „Doktor Živago“ po celém Sovětském svazu. Knihu ruského spisovatele Borise Pasternaka, podle článku Washington Post, Sověti zakázali, protože ukazovala otevřený pohled na bolševickou revoluci a její protagonista, lékař-básník, byl zarytě individualistický.

Vzhledem k potenciálu knihy, jako nástroje propagandy, spolupracovala CIA se svými spojenci v nizozemské rozvědce na dodání asi 1000 výtisků knihy do sovětských rukou, podle dokumentů odtajněných v roce 2014. Podle Národního bezpečnostního archivu byly knihy distribuovány hostujícím Sovětům na Světové výstavě v Bruselu v roce 1958 s pomocí Vatikánu.

Knihy vázané v neoznačeném modrém plátně a zabalené do hnědého papíru, se dostaly do Sovětského svazu, kde CIA doufala, že rozdmýchají antikomunistické nálady mezi nespokojenými občany. CIA také propašovala do Sovětského svazu další zakázané knihy, včetně: „Portrét umělce jako mladého muže“ od Jamese Joyce a „Pnin“ od Vladimira Nabokova.

FLIR, GIMBAL a GOFAST: Videa Pentagonu o UFO

Videa amerického námořnictva s údajnými pozorováními UFO unikla do médií dříve, než byla oficiálně odtajněna. (Obrazový kredit: US Navy)

V prosinci 2017 pronikla do tisku tři utajovaná videa amerického námořnictva ukazující neidentifikovaná letadla pohybující se zdánlivě nemožným způsobem. Videa s kódovým označením FLIR, GIMBAL a GOFAST byla zachycena piloty námořnictva během rutinních misí nad pobřežím Kalifornie v roce 2004 a nad východním pobřežím v letech 2014 a 2015. V každém případě se piloti pokoušeli sledovat neobvyklé, bezkřídlé letadla, která se pohybovala hypersonickou rychlostí, bez viditelných prostředků pohonu.

Během nadcházejících měsíců nesčetná média sdílela záhadná videa, což vedlo k širokému zájmu a spekulacím. V roce 2019 byli představitelé Pentagonu nuceni přiznat, že videa byla skutečná a „součástí většího problému“ zvýšeného pozorování UFO poblíž amerických vojenských základen, uvedl The Times.

…A stovky dalších pozorování UFO

Dvě letadla oznámila, že v červenci 2021 spatřila nad Kanadou jasně zelené UFO. (Obrazový kredit: Getty)

Po úniku videa následovala četná slyšení v Kongresu a v červnu 2021 Pentagon vydal neutajovanou zprávu podrobně popisující více než 140 setkání mezi vojenským personálem a neidentifikovanými vzdušnými jevy (UAP), což je jiný název pro UFO. Zatímco pouze jeden z incidentů mohl být vysvětlen s vysokou jistotou, zpráva v žádném případě nenaznačovala, že by mimozemšťané měli něco společného s UAP. Většinu incidentů UAP lze pravděpodobně vysvětlit jako zahraniční sledovací drony nebo vzduchem přenášený nepořádek, jako jsou meteorologické balóny, uvedli představitelé Pentagonu v listopadu 2022.

Od zveřejnění videí zaujal Pentagon mnohem transparentnější postoj k vyšetřování UFO/UAP a začátkem roku 2022 otevřel specializovanou kancelář pro správu případů UAP s názvem All-domain Anomaly Resolution Office (AARO). Zprávy o údajných pozorováních UFO z různých amerických vojenských poboček zaplavily novou kancelář a jen v roce 2022 bylo zjištěno více než 360 nových případů. Z toho 171 případů zůstalo ke konci roku nevyřešeno a nevysvětlitelné, vyplývá z první výroční zprávy úřadu.

Jaká monstra Antarktidy usmrtila vědce? Odtajněné dokumenty

8. 2. 2023 Adam Walko 10 min read 1019 Zobrazení Antarktida, horvitzovy příšery, Isaac Gorwitz, KGB, zabijácké koule, záhady

Nové Podcast Tajné projekty Technologie UFO Video Záhady

Podcast: Jaká monstra Antarktidy usmrtila vědce?

Pro většinu lidí jsou jedinými „obyvateli“ Antarktidy, tajemného ledového kontinentu, legrační a neškodní tučňáci. Teď ale nejde o ně. Nyní mluvíme o dalších, mnohem méně známých, ale nebezpečnějších obyvatelích ledového kontinentu, napsal Svět poznání. Těch, o kterých polárníci neradi mluví nahlas a kterých se bojí každý, kdo kdy vkročil hluboko do ledové pustiny.

Ti, kteří žili v Antarktidě dávno předtím, než byla pevnina pokryta mnohakilometrovou ledovou čepicí a jsou připraveni bránit své území před lidskými zásahy ze všech sil. Ti, kterým se říká „MONSTRA Antarktidy„.

V ledovém zajetí

Polárníci bývalého Sovětského svazu byli první, kdo se setkal s tajemnými monstry. Na této skutečnosti není nic překvapivého. Faktem je, že to byli právě tito průzkumníci, kteří vkročili nejhlouběji do středu tajemství ledové pustiny. A dá se předpokládat, že byli prvními, kteří za to zaplatil krvavou cenu.

K prvnímu setkání se záhadnými monstry došlo během jedné z výzkumných cest hluboko do Antarktidy. Padesátá léta se chýlila ke konci, Unie aktivně objevovala nový kontinent. Není to tak dávno, kdy byla založena první vědecká stanice Mirnyj, a to 13. února 1956. Práce byly v plném proudu. Jedním z úkolů před vědci a výzkumníky bylo provést geologický průzkum oblasti sousedící s Mirnym. Jako vždy na tomto odlehlém místě, bylo i toho dne málo lidí, takže výprava musela vyslat malé party 5-6 lidí s jedním traktorem a jedním obytným domkem na saních.

V lednu 1958 se jedna z těchto skupin vydala na západ, aby prozkoumala Wilkes Land. Skupina měla pracovat autonomně po dobu jednoho měsíce. Výzkumné záměry zahrnovaly geodetické zaměření oblasti a hlubinné vrty za účelem odebrání vzorků ledu z hlubin 3kilometrové ledové čepice. Získaná data by mohla osvětlit mnohá tajemství Antarktidy. Týden poté, co se skupina vydala hluboko na kontinent, zasáhla oblast sněhová bouře. Mirnyj byl pokryt sněhem. Vánice byla tak silná, že neopatrný člověk riskoval, že se ztratí tři metry od domu a umrzne, aniž by věděl, že spásné teplo je na dosah. Ale pořád to byla jen polovina problémů. Sněhové bouře by se nakonec neměli bát ti, kdo jdou dobýt ledový kontinent. Něco jiného bylo horší: byl to už třetí den od té chvíle co skupina, která se vydala na průzkum, přestala komunikovat. A to byl stav nouze!

Vedení sovětské antarktické expedice bylo šokováno. Bylo nutné organizovat pátrání, ale jak?! Počasí bylo takové, že létání nepřicházelo v úvahu! I kdyby bylo možné přitáhnout letadlo na dráhu pomocí tahačů, nárazy bočního větru by ho jednoduše odhodily do oceánu. Poslat další záchrannou výpravu na traktorech? Ale kam? Skupina byla celou dobu na cestě, poslední radiogram říkal, že se pohybovali po trase. Zmatek přidala podivná zpráva přijatá radisty, ve které se dala rozeznat jen tři slova: „hrůza“ a „všichni zemřeli“.

Bouře utichla stejně rychle, jako se zvedla. Jako by někde vysoko na obloze ten, kdo je zodpovědný za špatné počasí, jen vzal a otočil vypínačem. V Mirném začala okamžitě vřít práce. Piloti a technici připravovali letoun ke startu. A o hodinu později se stroj s červenými křídly vznesl do vzduchu. Následovaly dlouhé, mučivé hodiny čekání. Letoun se vinul do kruhů po navržené trase skupiny, piloti se snažili rozeznat stopy po sněžném tahači a osobách ve sněhu. A brzy měli štěstí.

Na obzoru, téměř na hranici viditelnosti, na panenském sněhu cosi zčernalo. Když se letadlo přiblížilo, piloti zahlédli hrozný obraz – uprostřed kráteru trčel z rozbředlého sněhu ohořelý nákladní vůz. Nedaleko byla nějaká beztvará hromada spáleného dřeva a zkrouceného kovu. Podle všeho se jednalo o obytný domek. A kolem ležela čtyři těla. Soudě podle toho, jak se krčili ve sněhu v nepřirozeně zmrzlých polohách, byli všichni mrtví. Najednou se, za zvuku motorů, objevili dva muži, kteří vystoupili z kabiny tahače a mávali rukama na piloty. Tito dva byli jediní, kteří zůstali naživu.

Zabijácká koule

Po návratu do tábora, ti, kteří měli to štěstí, že přežili, mluvili o tom, co se jim stalo. Rozhovor byl však zcela důvěrný, jediným posluchačem byl šéf stanice. Zbytek polárníků byl informován, že došlo k nehodě – zkrat, požár. Požár,…. který se rozšířil na nádrže s naftou atd. V důsledku toho čtyři muži zemřeli a dvěma se podařilo jako zázrakem přežít. Skutečný obraz toho, co se stalo, se stal známým až o mnoho let později, když z něj bylo odstraněno tajemství. Zde je popis, jak se věci vyvíjely:

Čtvrtý den expedice byl pohodový pracovní den. Vítr se utišil, teploměr ukazoval minus 30° Celsia, prakticky letovisko pro tato místa. Skupina rychle smontovala vrtnou soupravu, zapálila ji a železná vrtačka s křupáním zaskřípěla ve stoletém ledu. Dílo bylo kontroverzní. A najednou si jeden z polárníků koutkem oka všiml podivné záře. Když se otočil, uviděl, že nad jednou z dříve vyvrtaných děr se vznášela velká světélkující koule. Muž varovně křičel na ostatní.

Když polárníci spatřili tajemnou kouli, prudce se naklonili na stranu. Nikdo nevěděl, co to bylo. Koule vypadala jako kulový blesk, ale každý ví, že blesk nevzniká z čista jasna a už vůbec ne na holém sněhu.

Jedno však bylo jasné, držet se od ní dál. Koule byla očividně velmi horká, sníh kolem okamžitě tál, měnil se ve vodu, do vzduchu se táhl tenký proud páry. Jeden z polárníků přistoupil k plesu, vytáhl fotoaparát, aby pořídil velkolepý snímek neobvyklého jevu. A právě tato událost, jak se ukázalo, posloužila jako spouštěč tragédie, která se odehrála v následující minutě.

Koule se vrhla k muži, krátce se ho dotkla a… naolejovaná kombinéza vzplála horkým plamenem. Během mrknutí oka se fotograf proměnil v hořící pochodeň křičící bolestí a valící se sněhem. Koule létala mezi lidmi jako živá. Stačil letmý dotek a člověk vzplál jako hlavička sirky. Koule narazila do dřevěného trámu a projela jím jako nůž máslem. Dům byl okamžitě v plamenech. Všechno, co se stalo, netrvalo déle než 10-15 vteřin.

Koule zmizela a zanechala za sebou čtyři ohořelá těla, roztátý sníh a hořící plamen. Nějakým zázrakem přežili dva členové expedice, kteří stáli dále než ostatní. Podařilo se jim odstranit hořící trám z traku, auto odvézt stranou.

Pak následovaly dlouhé dny, během kterých se polárníkům, vyhřívajícím se v kabině tahače, podařilo obnovit radiostanici z dochovaných náhradních dílů a vyslat nouzový signál Mirnému. Báli se přiblížit k tělům svých kamarádů. O pokračování v práci nemohlo být ani řeči. Oba přeživší věřili, že výskyt koule přesně nad jednou z děr vyvrtaných v ledu nemůže být náhoda. Zbývá jen hádat, co dalšího se může dostat zpod mnohakilometrové ledové skořápky do tohoto světa.

Případ smrti polárníků se okamžitě dostal pod kontrolu KGB. Ani čekisté však nedokázali osvětlit záhadu toho, co se stalo. V závěru vyšetřovatele bylo naznačeno, že příčinou smrti čtyř lidí byly „živelné události nepřekonatelné síly“. Přeloženo do běžného jazyka to znamenalo: „Čert ví, co se tam stalo.“ Tím však příběh neskončil.

Jak se později ukázalo, nebyl to jediný lidský kontakt s tajemnými ohnivými koulemi. O několik let později zemřela zhruba ve stejné oblasti skupina 17 amerických průzkumníků. Poté byla Wilkesova země zařazena na nevyslovený seznam území, kam by lidé neměli být posíláni. Oficiálně zákazy vydané nebyly, ale nějak se stalo, že se všichni snažili tuto oblast obejít.

Zabijácké koule byly naposledy viděny v roce 1991. Očitým svědkem byl operátor francouzské výzkumné skupiny Jacques Balance. Když si na obloze všiml něčeho, co považoval za UFO a spěchal pořídit si snímek. Bylo to osudové rozhodnutí. Jeho tělo, ohořelé na kost, bylo nalezeno až o tři dny později. Na posledním snímku pořízeném zesnulým byla vidět pouze tajemná jasně žlutá skvrna.

Ohnivé koule, které zabily nejen sovětské polárníky, vědci nazvali plazmosaury. Zjevně se jedná o extrémně neobvyklou a velmi agresivní formu života, která se skládá z plazmatických sraženin. Někteří vědci se domnívají, že to byl Plazmosaurus, který způsobil smrt skupiny Dyatlov. V Antarktidě však nebyli nalezeni pouze plazmosauři. Existovala zde ještě děsivější stvoření.

Příšery z našich nočních můr

Jedním z těchto obyvatel ledového kontinentu byly „horvitzovy příšery“. Své jméno dostaly na počest polárníka Isaaca Gorwitze, který se s jedním z těchto netvorů setkal tváří v tvář v létě roku1960.

Isaac Gorwitz byl členem pozemního průzkumu, která zkoumala oblast hluboko v nitru země. Expedice se pomalu přesouvala do vnitrozemí a často se zastavovala za účelem vědeckého pozorování. Během jedné ze zastávek nečekaně zmizel magnetgrafolog Stoppard.

Stopy, které vědec zanechal, vedly k neobvykle hluboké trhlině. Dole na římse, byla v pološeru sotva viditelná postava muže, která nehybně ležela roztažená na sněhu. Gorvits se dobrovolně přihlásil, že půjde dolů a nešťastníkovi pomůže. Držen za provazy se nořil stále hlouběji do neznámé temnoty. Nakonec se mu podařilo dosáhnout na ledovou římsu, ale Stoppardovo tělo už na ní nebylo. Isaac našel jen kožešinovou rukavici a skvrny zmrzlé krve na sněhu. Oči vědce zahlédly zřetelné stopy připomínající prchající krysu. Pravda, krysa, soudě podle stop, byla velká jako vlk. Gorwitz nebyl bázlivý, a tak se pohyboval ve stopách neznámého tvora. Nejprve vedl řetěz stop podél římsy, pak přeskočil k téměř strmé stěně štěrbiny až zmizel ve tmě. Mezitím se počasí zhoršilo. Sníh a vítr znemožnily pátrání po pohřešovaném. Výprava byla nucena vrátit se na základnu, a proto musela být záchranná akce odložena. Zima toho roku byla krutá (je třeba vzít v úvahu, že na jižní polokouli zima připadá na letní měsíce). Teploměr klesl na 70 stupňů, studený vítr to dělal vůbec nesnesitelným. Muži vycházeli jen po dvou a to jen na velmi krátkou dobu.

6. července Art Short a Kenneth Millar odešli a nevrátili se. Ale až třetí den, když vítr utichl, se nám podařilo vyjít ven, abychom je hledali. Těla pohřešovaných vědců byla nalezena kilometr a půl od stanice. Přesněji to, co z těl zbylo. K hrůze lidí v té krvavé kaši, která bývala těly dvou dospělých mužů, nezůstala jediná kost. „Něco“ sežralo pouze kosti, zbytek byla pouze zmrzlá hmota.

Gorwitz si myslel, že mrtví polárníci objevili neznámého tvora, a když ho pronásledovali, odešli ze stanice. Počasí jim znemožnilo návrat. A pak, když zemřeli zimou, se s jejich těly vypořádal neznámý tvor.

Uplynulo několik týdnů a sám Gorwitz se s tímto neznámým tvorem setkal, když pracoval s kolegou v magnetickém pavilonu. Vědec si najednou ve světle měsíce všiml blížícího se obrovského bílého „netopýra“! Gorvitz vystřílel všechny náboje ze své pistole, aby strašlivé zvíře odehnal.

Na sněhu našel kapky, které z nějakého důvodu nezmrzly ani při sedmdesátistupňovém mrazu. Při srovnání toho, co viděl, s příběhy ruských polárníků, kteří se také setkali s podobnými monstry, Gorvitzův závěr byl, že v hlubinách Antarktidy žijí tvorové, které nazval „polárními kryony“.

Analogie nelidské krve, podle Gorwitzových předpokladů je, že tito tvorové mají v těle kapalinu, která má ve svém složení směs amoniaku a oxidu uhličitého. Je podobná tekutině, která se používá v chladicích systémech. Obvyklá teplota pro takové tvory je: -70 … -100 ° C. Žijí především v oblasti nejchladnějšího Jižního pólu. V létě se schovávají v hlubokých trhlinách nebo hibernují zabaleni v tepelně odolných kokonech.

Ale v zimě, během polární noci, vedou cryoni aktivní život. Bojí se horka, a proto se vyhýbají kontaktu s lidmi a nevyskytují se v blízkosti antarktických stanic. Zda jsou cryoni pro člověka nebezpeční, není zcela jasné. Strach z horka může přemoci vášeň pro minerální prvky obsažené v našich kostech. Takže pud sebezáchovy vám říká, abyste se od nich drželi co nejdál.

Můžeme jen hádat, jaké další hrůzy v sobě ledová pustina nedobytá člověkem uchovává a co se skrývá pod její mocnou ledovou slupkou. Možná bychom se neměli tak bezmyšlenkovitě snažit proniknout do útrob ledového kontinentu? Kdo ví, jestli byla ledem pokryta jen náhodou nebo někdo chtěl zachránit lidstvo před hrůzami číhajícími v jeho hlubinách?

Co se týká globálního oteplování, tak si říkám, co nám Antarktida odkryje ještě za hrůzy… (pozn. redakce)

Proč Google překresluje satelitní snímky?

27. 1. 2023 Adam Walko 1 min read 439 Zobrazení Británie, Google, UFO

Nové Tajné projekty Technologie TOP 10 UFO Záhady

Britští novináři provedli vyšetřování a zjistili, že zaměstnanci společnosti Google vymazávají „nepohodlné“ objekty ze satelitních snímků. Nejde o vojenské objekty, což by bylo pochopitelné.

Z obrázků mizí obrazy, jejichž samotnou existenci málokdo dokáže vysvětlit. Něco, co připomíná mořskou příšeru nebo UFO. Zkrátka všechno. co přesahuje „standardní“ vědu, je pečlivě začerněno. Nebo prostě zamaskováno. Doslova to vypadá, že po všem podivném zametají stopy. Dříve se objevovaly snímky, které zachycovalo UFO na Antarktidě, podivné objekty v oceánech i v pouštích.

Novináři si všimli, že legendární Nessie (nebo něco jí podobného), vyfotografovaná před několika lety ze satelitu, ze snímků zmizela. Stejný osud čeká i další unikátní záběry. Jakmile někdo věnuje pozornost určitému záhadnému předmětu a informuje o něm ostatní uživatele internetu, předmět okamžitě zmizí a někdy je dokonce zamalována celá plocha, kde byl objeven.

Proč to Google dělá není zcela jasné. Pokud jde o pouhé stíny nebo vadné snímky z míst, kde by člověk stejně nic neobjevil, proč tedy taková pečlivost? Kdo ví….

Létající talíř je majetkem NASA

25. 1. 2023 Tomáš Pokorný 0 min read 459 Zobrazení NASA, Pasadena, UFO, USA

Nové Tajné projekty Technologie TOP 10 UFO

Výzkumníci z mapy Google, našli neidentifikovaný létající objekt, napsal Svět poznání. A to ne na úplně obyčejném místě, ale rovnou na tajné základně NASA. Základna se nachází nedaleko města Pasadena v Kalifornii. Víme o ní pouze to, že zde existují laboratoře proudových pohonů, jejichž zaměstnanci se zabývají vývojem a údržbou bezpilotních prostředků. Nyní se ale ukázalo, že majetkem těchto laboratoří je i skutečný létající talíř, který stojí tiše přímo na ranveji základny.

Když člověk, který disk objevil, zveřejnil informaci o svém nálezu na internet, skeptici se to snažili vyvrátit s argumentem, že na UFO vzal obyčejný poklop v zemi o průměru něco málo přes tři metry. Milovník pátrání po záhadných předmětech se však nevzdal a nezvratnými důkazy podal snímky ranveje z posledních let. Obrázky ukazují, že „poklop“ se periodicky pohyboval podél pásu. Pracovníci laboratoře se k této internetové novince zatím nevyjádřili.

Další základna UFO v Antarktidě

25. 1. 2023 Iveta Mauci 0 min read 532 Zobrazení

Nové TOP 10 UFO Záhady

Fanoušci hledání paranormálních jevů a záhadných objektů pomocí satelitních map Google oznámili další senzační nález. Podle nich je poblíž ostrova Smiley, který se nachází u pobřeží Antarktidy, chráněna mimozemská základna, napsal Svět poznání.

Základna je svým vzhledem podobná ledovci, ale vědce zmátl fakt, že tento půlkilometrový „ledovec“ má příliš pravidelný (obdélníkový) tvar a vůbec neodpovídá reliéfu pevniny. Jinými slovy, „ledovka“ je s největší pravděpodobností vytvořena uměle a následně maskována jako okolní krajina.

Antarktida je ve skutečnosti obecně velmi vhodné místo pro umístění různých druhů tajných základen, ať už jde o základny nacistů nebo hostů z jiných planet. Na této pevnině je velmi málo lidí a žijí v kompaktních skupinách. Ani letadla nepomáhají plně ocenit okolní krajinu. Ale satelity pravidelně házejí hádanky, jako je tato tajná základna mimozemšťanů. Další věc je, že je příliš drahé kontrolovat toto prohlášení.

Flightradar zahlédl na obloze nad jižní Ukrajinou UFO

25. 1. 2023 Iveta Mauci 1 min read 518 Zobrazení letadlo, letový radar, UFO, Ukrajina

Nové Tajné projekty Technologie UFO Válečná zóna

Na obloze nad jižní Ukrajinou se v pátek 20. ledna objevil neidentifikovaný letoun, vyplývá to z údajů služby sledování leteckých cest letovým radarem. Zařízení bylo odhaleno poblíž hranic s Moldavskem. Podle předběžných informací letoun odstartoval u obce Nový Bug v Nikolajevské oblasti v 15:30 moskevského času. Poté zamířil na jih země a odletěl do Oděské oblasti. Poté, co dorazil na hranici s Moldavskem, zabočil směrem k Saratu. Později byl objekt zaznamenán na obloze ve směru na Krivoj Rog, poté z radaru zmizel, napsal server info24.ru.

Je třeba poznamenat, že průměrná rychlost objektu byla 200 km / h. Také volací znaky objektu se několikrát změnily: BYKR02, PTHX02, IITHX02, FCKPTN2. Volací znak BYKR02 se tedy obvykle používá pro turecké bezpilotní letouny Bayraktar.

Dříve bylo hlášeno, že Spojené státy zaznamenaly více než 500 případů výskytu neidentifikovaných létajících objektů na obloze nad zemí. Takže k 30. srpnu 2022 bylo zaznamenáno 510 takových případů.

Kdo kreslí kruhy do sněhu?

10. 1. 2023 Iveta Mauci 5 min read 448 Zobrazení Afgánistán, Kazachstán, Kyjev, médium, UFO

Nové Podcast Technologie TOP 10 UFO Záhady

Podcast: Kdo kreslí kruhy do sněhu?

Začátkem března 2010 objevili zaměstnanci jedné společnosti v chráněné Pavlodarské oblasti ropovodu v Kazachstánu, několik desítek obřích kruhů ve sněhu, napsal Svět poznání. Každý kruh měl v průměru více než 10 metrů. Podle pracovníků údržby v závodě, se takové věci stávaly i dříve. Kruhy se zpravidla objevovaly po sněžení. Nikdo však nikdy neviděl, jak vznikly. Je zřejmé, že nebyly vytvořeny lidskou rukou. Na sněhové pokrývce nebyly viditelné jakékoli cizí stopy.

Pavlodarští inženýři na UFO nevěřili. Měli jednodušší vysvětlení: Kruhy mohly být způsobeny vibracemi z ropovodu. Michail Vračevskij, vedoucí technický pracovník pro bezpečnost práce ve východní pobočce společnosti KazTransCom, řekl: „Takové jasně ohraničené okraje kruhů, jasně ohraničené tvary mohou být způsobeny seismickým otřesem. Mohlo by jít o kavitaci v potrubí nebo o jiný typ vibrací.“ Polní kruhy, tzv. piktogramy, jsou fenoménem známým již od starověku. Dodnes se jim říká ďábelské nebo čarodějnické kruhy. V minulosti byla tato znamení spojována s coveny, kde se praktikovaly satanistické rituály. Piktogramy se vyskytují po celém světě. Nejčastěji se vyskytují v létě na polích nebo mnohem méně často v zalesněných oblastech. Ale zcela výjimečně v zimě na sněhu.

Před časem například tým geologů z Cambridgeské univerzity zaznamenal v hlubokém sněhu v afghánských horách více než 30 kruhů a piktogramů. 19. prosince 2009 byl poblíž nizozemské vesnice Heven na poli u přehrady na malé ploše 60 krát 52 metrů objeven podivný útvar sestávající z 23 kruhů různých průměrů. Šířka kruhů v kruzích byla vždy 11 cm od sebe, a hloubka 15-20cm.

Sníh odstraněný z kruhů nebyl k nalezení nikde poblíž, stejně jako lidské stopy, byly zde pouze otisky zaječích tlapek. Podél okrajů a na spodní straně kruhů nebyla žádná voda a ve středu kroužků nebyly žádné stopy. To vše naznačovalo, že kruhy nebyly vytvořeny mechanicky.

Jasnovidec viděl kruhy ve snu

O kruzích poprvé informoval třicetiletý Robert van den Broecke, který byl známý nejen v Holandsku, ale i jinde ve světě jako médium. A právě on poskytl fotografie a videozáznamy. Broecke je nyní nazýván druhým Uri Gellerem. Podle Roberta Broeckeho, který normálně žije v Hevenu, byl ve vesnici o několik dní dříve, než se na poli objevily tyto anomální kruhy, protože je viděl… ve snu. A nejen viděl, ale také zjistil přesné datum jejich vytvoření. Proto je Robert Broecke objevil jako první.

O tři dny později se poblíž prvních kruhů objevil nový podivný útvar, který se skládal již z 35 kruhů, táhnoucích se v řetězu v délce 140 metrů. Do 28. prosince teplota vzduchu v okolí prudce stoupla a veškerý sníh na poli roztál. Ale kruhy nezmizely! Předloňská tráva se pod neodstraněným sněhem zmuchlala! Navíc se kruhy ještě rozšířily, jak se zjistilo po následném měření, šířka kruhů se téměř zdvojnásobila!

Vše je o radiálních shlucích

Dříve, na začátku roku 2009, byly podobné útvary zaznamenány v Sevastopolu a Kazani. 5. ledna našli obyvatelé domu č. 21 na Kolobově ulici v Sevastopolu na svém dvoře záhadné kruhy.

Jak řekla „Sevastopolským novinám“ obyvatelka domu jménem Irina, v noci předtím na dvoře napadl lehký sníh, v noci bylo všechno v klidu, ale ráno při pohledu z okna zjistila, že hřiště se stalo jakýmsi terčem o průměru desítek metrů.

Kruhy se rozcházely s úhledným střídáním širších a užších pruhů. Geometrická dokonalost vynikla zejména na okrajích záhadných kruhů. V místech, kde byl po obvodu pozemku trávník, nebyl sníh vůbec žádný a ani žádný vzor. Na asfaltových cestičkách mezi trávníky byly kruhy nakreslené ještě zřetelněji než na zemi.

Novináři, kteří na místo přijeli, se obávali, že kvůli dramatickému oteplení nebude co natáčet. Bylo téměř poledne, slunce jasně svítilo a teplota byla nad nulou. Že v noci sněžilo v ulicích města připomínal, jen mokrý asfalt. Dvůr v Kolobovově ulici se však zdál být v jiné realitě. Tajemné kruhy nakreslené někým jiným se nejen nevypařily, ale dokonce ani neroztály!

Hlášení o nových kruzích, které se objevily na dvoře domu v Daurské ulici, obdržela Večerní Kazaň v polovině února 2009 od důchodkyně Valentiny Pavlovové, která byla ráno na procházce se svým psem. Uprostřed jednoho z kruhů stála bříza. Kruhy dosahovaly až ke keřům vlevo a končily nárazem do kovových stěn kontejneru vpravo. Zdá se, že ani poměrně silná vrstva sněhu nebyla pro autora tohoto zázraku překážkou. S největší pravděpodobností se tyto kruhy na sněhu objevily také pozdě večer nebo v noci, protože nikdo z místních obyvatel nevěděl, jak k tomu došlo.

Ufologové zkoumající fenomén kruhů ve sněhu si všimli, že když se objeví na náměstích, někteří obyvatelé sousedních domů jsou v noci náhle probuzeni otřesem a venku vidí jasné světlo. Současně se u mnoha z nich prudce zhoršuje pohoda a přichází celková malátnost a také se zhoršují některé chronické nemoci, které jim brání jít ráno do práce. Analýzy vzorků půdy a sněhu uvnitř kruhů neprokázaly nic mimořádného. Vše je v normě. U některých stromů a keřů uvnitř kruhů jsou však pupeny zduřelé a napůl otevřené, což se u rostlin mimo kruhy nestává.

Kdo je tento neviditelný umělec? Podle kyjevských ufologů je velmi pravděpodobné, že kruhy ve sněhu jsou tvořeny shluky paprsků tzv. pevného světla, které se uvolňují z UFO vznášejících se v malých výškách. Tyto paprsky mohou být také neviditelné, pokud se jejich hlavní část nachází v ultrafialovém a infračerveném bodu. Zřejmě dochází k téměř okamžitému silnému tepelnému zahřátí sněhové pokrývky, což způsobuje profilové tání sněhu. Výkon zdroje záření musí být obrovský. Nepřímým potvrzením této verze jsou zprávy očitých svědků, kteří pozorovali UFO letící nad oblastí několik hodin předtím, než se objevily kruhy.

Vědci-tradicionalisté samozřejmě na létající talíře a mimozemšťany nevěří a nabízejí vlastní verze toho, co se děje. Podle jejich názoru jde o vzdušné víry, které se po určité trajektorii náhle rozpadají, drtí sníh a zanechávají stopy v podobě kruhů. Není jasné, proč začínají kvést rostliny v kruzích. Zdá se však, že vědci tuto skutečnost neberou v úvahu…

Bílý trojúhelník: UFO zachycené nad Amsterdamem

9. 1. 2023 Adam Walko 2 min read 665 Zobrazení podivný objek, rychlost, sluneční paprsky, UFO

Nové Podcast Technologie TOP 10 UFO Záhady

Podcast: UFO nad Amsterdamem

Na obloze nad Amsterdamem se v roce 2019 objevilo trojúhelníkové UFO

V lednu, roku 2019, byl na internetu zveřejněn videozáznam s bílým trojúhelníkem. Muž, který na svém videu zachytil něco podivného, si z počátku myslel, že jde draka! Tento objekt ve tvaru trojúhelníku, byl pozorován nedaleko Amsterdamu v nizozemském Wormeveeru. Autor videa ho objevil za vesnicí směrem na východ. Protože bylo větrno, myslel si nejprve, že jde o draka a tak jsme se v redakci Světa2000 podívali na video a musíme uznat, že objekt opravdu vypadá jako UFO.

A nebo jde o další tajné letadlo z Číny nebo USA?

Jak autor popsal svůj zážitek, tvrdí, že objekt na obloze vypadal větší a navíc byl jakoby vyrobený z nějakého kovu. Také provázek nebyl vidět. Objekt se rozhodně nepohyboval jako drak. Přesto objekt stále natáčel.

Na videu je jasně vidět, jak se od objektu odrážejí sluneční paprsky. Když pak objekt náhle „bleskově“ odletěl, autor videa se patřičně vyděsil.

Existuje mnoho článků i videí, dokonce i z Pentagonu, které přiznávají, že se na obloze potulují „podivné neidentifikovatelné létající předměty“. Ale také víme, že existují super tajná letadla, o kterých se „veřejně“ nemluví. Může být právě toto ten případ, kdy vláda některého státu testuje své nové letadlo s převratnou tecnologií a nebo je to důkaz, že už si pro nás jdou?….

Já sám jsem něco podobného zahlédl letos v létě (2022) nad Ostravou, ale myslel jsem si, že mně klame zrak a tak jsem na to zapomněl. Pak jsem ale objevil toto video a svůj názor o halucinaci jsem musel přehodnotit. Posouzení tedy nechám na vás…

Autor: Jan Ondra, Svět2000

Odtajněné dokumenty: Agent FBI vypovídal o éterických mimozemšťanech

31. 12. 2022 Adam Walko 1 min read 546 Zobrazení agent, Éterické bytosti, FBI, mimozemšťani, UFO

Nové Podcast TOP 10 UFO Video Záhady

Podcast: Agent FBI a Éterické bytosti

Před pár lety byla ve Spojených státech odtajněna zpráva agenta FBI, ve které je uvedeno, že v roce 1947, navštívili Zemi mimozemšťané nikoli z hmotné, ale z éterické planety. Ukázalo se, že jejich lodě jsou schopny přesunout se z éterického světa do hmotného a naopak, napsal Svět poznání.

Přestože je část dokumentu pečlivě potřena černou barvou, dochovaný text popisuje několik pozorování UFO a mimozemšťanů, ke kterým došlo ve Spojených státech v roce 1947.

Je zvláštní, že Zemi podle zprávy nenavštěvují jen inteligentní obyvatelé jiných planet a hvězdných soustav, ale i entity z jiných dimenzí. Zejména některé z nich pocházejí z éterické roviny, která koexistuje s naším fyzickým systémem.

Podle zprávy agenta FBI se tyto entity u nás zhmotňují jako obrovské průsvitné postavy. Dle libosti se okamžitě vracejí do svého éterického prostoru a pro nás mizí z dohledu beze stopy. Nemají žádné pozemní základny, jejich mise je mírumilovná, vypadají jako lidé, ale jsou mnohem větší než oni. Jejich planeta prostupuje tou naší, ale není námi vůbec vnímána.

Skuteční ‚Muži v černém‘ existují a tyto strašidelné příběhy to dokazují

27. 12. 2022 Adam Walko 5 min read 658 Zobrazení Dan Akroyd, děsivé, fakta, MIB, mimozemšťani, pravda, Slanderman, Tom DeLonge, UFO

Nové Tajné projekty TOP 10 UFO Záhady

Existuje dlouhodobá internetová teorie, že Muži v černém jsou skuteční

Ne, tohle není případ Tommyho Lee Jonese a Willa Smithe, kteří berou své ikonické filmové role příliš vážně, ale série událostí a příběhů, které lidé společně shromáždili na internetu a které všechny ukazují na závěr, že Muži v černém jsou vlastně skutečný, napsal Distraktify. Stojí za zmínku, že tyto příběhy je do značné míry nemožné potvrdit, ale celebrity jako Dan Akroyd a Tom DeLonge oba zaznamenali popis některých svých setkání s „Muži v černém“ ze skutečného života. Jako každý dobrý strašidelný příběh na internetu i tento byste si měli přečíst a rozhodnout se sami.

Popis MIB: černé obleky, žádné výrazy a nulová osobnost. Údajně všichni lidé, kteří tvrdili, že byli v kontaktu s Muži v černém, buď zkoumali nebo viděli UFO. Příběhy většiny lidí popisují jejich interakce s Muži v černém jako velmi podobné: Muži „bez tváře“, kteří se k nim přibližují, říkají, že jsou členy nějakého typu organizace a předkládají bílé karty s nápisem „Bezpečnost“. Odkazují na sebe čísly, nikoli jmény. Také tvrdí, že MIB často zastrašuje a děsí lidi, aby mlčeli o svých mimozemských pozorováních a výzkumu.

1. První muž, který v roce 1947 ohlásil setkání s MIB, byl Harold Dahl

o22pba/Distraktify

Dahl byl zjevně na své lodi v Puget Sound ve Washingtonu, když se na obloze objevilo šest kruhových objektů. Jeden z předmětů se zřejmě rozpadl. Následné trosky zasáhly jeho loď, což skončilo zraněním jeho syna a zabitím psa. Dahl řekl, že vyfotografoval trosky, ale Muž v černém zamlžil jeho vzpomínky a řekl mu, aby už nikdy nemluvil o tom, co se stalo.

2. Druhý oficiální záznam pochází z období o 20 let později, Robert Richardson v Toledu, Ohio

Richardson jel jedné noci domů, když tvrdil, že svým autem srazil UFO. Létající objekt zmizel, ale Richardson měl na autě přilepený kus kovu z UFO. Odstranil kov ze svého auta a tvrdí, že o týden později se u jeho dveří objevili nějací muži v černých oblecích a požádali ho o kov, který zachránil z havárie. Když je Richardson informoval, že už dal kov úřadům k testování, vyhrožovali mu vydírali ho skrz jeho ženu.

"Jestli chceš, aby tvoje žena zůstala tak hezká, jak je, pak bys měl radši získat ten kov zpátky."

Už o nich nikdy neslyšel, ani je nevěděl. Jak vůbec zjistili, že kov vůbec existoval nebylo zjištěno.

3. Jack Robinson – 1968: Obyvatel New Jersey tvrdí, že ho a jeho ženu neustále obtěžoval muž v černém obleku

George Beckly/Distraktify

Robinson byl výzkumník UFO, který hlásil, že jeho byt byl prohrabán a že tam byl muž v černém obleku a klobouku, který neustále stál mimo jeho byt. Přítel páru, Timothy Green Beckley, dokázal vyfotografovat muže v černém, když čekal venku.

4. 1976 – Dr. Herbert Hopkins, další výzkumník UFO, dostává telefonát od někoho, kdo tvrdil, že je zástupcem organizace NJ UFO.

Muž se zeptal, jestli je Hopkins sám a rád by probral svůj výzkum, Hopkins řekl jistě a mluvili o tom, co našel. Když Hopkins zavěsil u jeho dveří stál muž. Hopkins muže popsal jako holohlavého muže bez obočí a měl na sobě úhledně ušitý oblek. Měl červené rty a velmi, velmi bílou pleť. To, co „agent“ MIB udělal dál, je počinem, kde se věci opravdu stanou děsivější. Vytáhl z kapsy minci a řekl Hopkinsovi, aby se na to podíval.

"Začalo to mít stříbrnou barvu místo mědi a pak se stříbro stalo namodralým a jedna penny byla docela rozmazaná, rozostřená, rozmazaná a pak to prostě zmizelo - pomalu se to dematerializovalo."

Poté, co se to stalo, muž nařídil, aby Hopkins zničil veškerý svůj výzkum.

5. Sci-fi série Dana Akroyda je záhadně zrušena uprostřed natáčení

Andy Pearse/Flickr

Hvězda Blues Brothers měla sérii s názvem Tam venku, kterou prodal kanálu Sci-Fi. Zabýval se kruhy v obilí, UFO, mimozemskými únosy a všemi druhy mimozemského výzkumu.

Herec vyprávěl svůj mrazivý zážitek s Mužem v černém. Zatímco si dal pauzu od rozhovorů po natáčení pořadu, vyšel Akroyd ven a na rušné newyorské ulici uviděl muže v černém obleku stojícího před černým Fordem sedanem. Když se Akroyd na vteřinu odvrátil a ohlédl se, sedan byl pryč. Opravdu zvláštní je, že dvě hodiny poté, co zahlédli MIB, bylo Akroydovi producenty sděleno, že dostali pokyn k zastavení natáčení (uprostřed natáčení!) a show byla zrušena.

6. Incident hotelu Shane Sovar z roku 2008

Sovar, manažer v hotelu u Niagarských vodopádů, spolu s ochrankou hlásili, že viděli před jejich budovou trojúhelníkové UFO. Na incident zareagovala skupina s názvem Aerial Phenomenon Investigations Team. Tento tým a tři další svědci hlásili, že o několik týdnů později vstoupili do hotelu dva Muži v černém. Údajně vyděsili personál hotelu a požádali o Sovara a ostrahu, kteří v té době nebyli přítomni.

Muži byli popisováni jako vysocí s identickými obličeji, kteří neměli obočí ani řasy a opravdu, opravdu bledou pleť.

7. Kytarista Blink 182, Tom DeLonge, tvrdí, že má důkazy o masivním vládním zakrývání mimozemšťanů

Napsal na toto téma knihu a o svém výzkumu obsáhle mluvil s časopisem Rolling Stone a dokonce naznačil, že ho navštívili hanební Muži v černém.

Tak co si o tom všem myslíte? Jsou to všechno fikce nebo je to pravda?

Podivná stavba u pobřeží Malibu: Jde o mimozemskou základnu?

26. 12. 2022 Adam Walko 1 min read 553 Zobrazení Kalifornie, Malibu, stavba, UFO

Nové Podcast TOP 10 UFO Video

Podcast: Byla v roce 2014 nalezena mimozemská základna u pobřeží Malibu?

V oceánu u Point Dume v Kaliforniii je něco velmi zvláštního. Ale je to znamení, že v Malibu přistáli mimozemšťané? Záhada se objevila díky aplikaci Google Earth, která využívá satelitní snímky k pohledu pod vodu a spustila teorii o mimozemské základně, která nepatří na tento svět. Píše web abc7.com.

Je všeobecně známé, že Kalifornie má mnoho míst, odkud byly pořízené nejpočetnější snímky neidentifikovatelných létajících předmětů (lodí) z celé naší planety. V blízkosti se také nachází poušť s tajnou základnou B51 v Nevadě, která je přísně střeženým vojenským objektem. Mají tyto objekty něco společného s mimozemskou civilizací?

Podívejte se na investigativní zprávu bořiče mýtů Roba Hayese a posuďte sami.

Pozn. redakce: Ani k roku 2022 není více jak 80% oceánu prozkoumané. Nevíme, co vše se v něm může ukrývat. A tady se nám bohužel nepodařilo nikde dohledat, zda proběhl další průzkum tohoto místa a tak se můžeme jen domnívat. Posoudit tedy musíte sami.

Tajemný zvuk přicházející z oblohy zaslechli i na Slovensku

14. 12. 2022 Tomáš Pokorný 2 min read 617 Zobrazení Andělské trumpety, atmosférické jevy, Nový Zéland, pohyb zemských desek, Slovensko, superzbraň, UFO, USA

Nové TOP 10 UFO Vesmír Video

Jde o UFO, atrmosférické jevy nebo o tajnou superzbraň?

Na Novém Zélandu v Americe nebo třeba na Slovensku. Všude tam byl v posledních letech slyšet podivný zvuk. Někdy jde o monotónní nepříjemné bzučení, jindy jednorázové dunivé zvuky připomínající vzdálené hřmění nebo odstřel v lomu. Pro všechny zvuky je společné, že nejde určit nejen jejich původ, ale ani směr, ze kterého se šíří. Jako by přicházely ze všech stran, případně rovnou z nebe. Mnozí lidé považují tyto nevysvětlitelné jevy za zvuky blížícího se konce světa. A tak jsme se na to v redakci Světa2000 podívali a posuďte sami. Některé zvuky na videu zní opravdu děsivě.

V Bibli se skutečně objevuje pasáž, podle níž nejprve zazní zvuk boží polnice a sám Bůh pak sestoupí na Zemi. Jde o velmi silný a známý motiv. Existuje také nespočet soch andělů s trumpetami v rukou. I proto se tajemnému fenoménu někdy přezdívá „andělské trumpety“.

Tyto zvuky se začaly objevovat v druhé polovině roku 2011, kdy lidé z celého světa hlásili, že slyší velmi podivné, neidentifikovatelné hlasité zvuky přicházející z oblohy. Tyto děsivé zvuky se liší intenzitou a rozmanitostí. Existují stovky hlášených případů a já vám představím některé z nich.

Vysvětlení ale může být víc. Někteří vědci zvuky přisuzují pohybujícím se zemským deskám, další činnosti magmatu v hloubi země. Tyto procesy ale probíhají prakticky odnepaměti a není jasné, proč by jejich zvukové projevy měly být v poslední době hlasitější.

Příčinu několika tajemných zvuků se přesto podařilo odhalit. V americkém státě Indiana vycházel nepříjemný zvuk z porouchané chladicí věže továrny, v novozélandském přístavu Wellington za podivný zvuk mohl dieselový generátor kotvící lodě. Další desítky případů se ale rozluštit nepodařilo.

Poplach v Bratislavě

V září 2013 se podivný zvuk objevil také v Bratislavě. Byl tak silný, že v noci vzbudil řadu lidí, kteří volali na policii a oznamovali rušení nočního klidu. Zdroj strašidelných zvuků ale muži zákona neodhalili. Později se objevila teorie, že lomoz vydávalo potrubí při zahájení topné sezony, ale spousta lidí tomu stále nevěří. I proto, že se zvuky ozývaly třeba v lese, kde žádné potrubí nevede.

Tajná superzbraň

Mnozí dávají podivné zvuky do souvislosti s mimozemšťany, další se drží při zemi a podezírají armádu. Může jít o zvuk, který způsobují stíhačky při překonání rychlosti zvuku. Sonickým třeskem však nelze vysvětlit zvuky, které se ozývají několik hodin nebo i dní. Jiní tvrdí, že jde o projev mnohem pokročilejších supertajných zbraní. V minulých letech se mluvilo třeba o zařízení zvaném HAARP. Les 180 obřích antén ukrytý v divočině Aljašky od roku 1999 oficiálně sloužil k vysokofrekvenčnímu výzkumu vysokých vrstev atmosféry, ale prý dokázal i spoustu jiných věcí od navádění raket po ovládání lidské mysli. Zařízení sice bylo nedávno demontováno, ale dohady neutichly. Pozornost se přesunula k jinému americkému projektu s označením LIPE. Jde o laserem indukovaný plazma efekt, tedy zbraň nové generace, která má nepřítele zneškodnit, ovšem beze ztrát na majetku.

Teorií je spousta, ale důkazy chybějí. Nebeské trumpety zůstávají pozoruhodným novodobým fenoménem, který nemá jednoznačné vysvětlení

Agent FBI vypovídal o éterických mimozemšťanech

13. 12. 2022 Adam Walko 1 min read 527 Zobrazení Éterické bytosti, FBI, UFO

Nové Podcast TOP 10 UFO Video Záhady

Podcast: Agent FBI a Éterické bytosti

Přestože je část dokumentu pečlivě potřena černou barvou, dochovaný text popisuje několik pozorování UFO a mimozemšťanů, ke kterým došlo ve Spojených státech v roce 1947.

Byl jsem „60krát unesen mimozemšťany“, mám video důkaz, že existuje skutečná válka světů

8. 12. 2022 Petr Kovanda 3 min read 586 Zobrazení Galaxie, mezi světy, mimozemšťané, UFO, únos, válka, vesmír, voják

Nové Podcast TOP 10 UFO Záhady

Podcast: Byl jsem 60x unesen mimozemšťany

Muž z Velké Británie, který si bizarně myslí, že byl několikrát unesen mimozemšťany, tvrdí, že má videodůkaz války světů. Russ Kellett (58) říká, že posledních 30 let strávil jako „supervoják“ ve válce mezi různými mimozemskými druhy, napsal TheSUN. Na podporu svého tvrzení sdílel záběry plovoucích koulí nad pobřežím Filey poté, co uvedl, že viděl dvě stíhačky sledující červené světlo na obloze.

Russ, ze Severního Yorkshiru, řekl: „Své záběry jsem objevil až poté, co jsem vyčistil své soubory. „Bylo to jednoho pozdního večera a já jsem šel po dopití čaje vysypat koš, když jsem najednou spatřil tuto obří červenou světelnou kouli, kterou pronásledovaly dvě stíhačky.

„Koule zmizela v mraku a na druhé straně vylétly stíhačky, ale červenou kouli jsem už nikdy neviděl. Rozhodl jsem se vrátit ven a prozkoumat to s fotoaparátem, přičemž jsem měl oči upřené na oblohu, když jsem šel směrem k pobřeží. Pak jsem znovu spatřil stíhačky a uvědomil jsem si, že míří k něčemu, co vypadalo jako šest plovoucích světel na obloze.

„Nemohl jsem uvěřit tomu, co jsem viděl.“

Russ stál 18 minut venku a pozoroval podivná světla na obloze. Teoretizoval, jak mimozemská kosmická loď přišla z tajné základny pod Severním mořem.

Pokračoval: „Myslím, že mimozemšťané mají řadu tajných základen rozmístěných po celém světě v nejhlubších hlubinách oceánů, takže je jako lidé nejsme schopni najít.

„V oblasti Filey Bay se toho stalo tolik, pokud jde o pozorování mimozemšťanů a je to skutečně míst, kde bylo spatřeno tolik vesmírných lodí. Mořská základna musí být velmi blízko, aby byl Filey byl tak horkým bodem.“

Russ ukazuje svou kresbu mimozemské kresbyK. Foto: Merkur

Bizarně tvrdí, že má video důkaz mezigalaktické války, částečně zde zobrazený sérií světelných koulí. Foto: Merkur

Russ říká, že byl 60krát unesen mimozemšťanyK. Foto: Merkur

Po svém neuvěřitelném spatření se Russ vrátil domů, kde zbytek rodiny vyjádřili znepokojení nad tím, jak dlouho byl pryč. Řekl: „Myslel jsem, že jsem byl venku jen hodinu, ale moje máma říkala, že to bylo mnohem déle.

„Když si na to vzpomenu, mohl jsem být toho večera snadno unesen, když jsem byl tak blízko tomu, co se dělo. Nevzpomínám si, jestli jsem byl unesen, ale měl jsem toho večera pocit, jako by to byl ztracený čas, ale to se asi nikdy nedozvím… Možná se stalo něco mimořádného, možná ne? Ale nenechám se odradit od svého poslání odhalit mimozemský život!“

Tajná místnost Cheopsovy pyramidy

6. 12. 2022 Tomáš Pokorný 2 min read 605 Zobrazení Bůh, Cheopsova pyramida, mimozemšťané, moderní technologie, pyramidy, tajemství, tajná chodba, UFO, vědci, vykradači hrobek, z vesmíru

Nové TOP 10 UFO Záhady

Místnost s Cheopsovou pyramidou — Zdroj: Cheopsova pyramida, průřez/Vědecká knihovna Británie

Zdálo by se, že v egyptských pyramidách nelze nalézt už nic nového. Tisíce let je navštěvovali vykradači hrobek a po nich je zase prolézali vědci. Zkoumali centimetr po centimetru, který studovali, aby odkryli tajemství této unikátní stavby. Někteří tam hledali poklady, jiní je studují v zájmu vědy. Ale zdá se, že stavitelé pyramid takový zájem předvídali a ukázalo se, že jsou mazanější, než dnešní vědci, takže se každý rok, díky pokročilé technice, objevují v hlubinách pyramid nová tajemství, napsal Svět poznání.

Co hledal Chalífa?

Cheopsova pyramida je možná jednou z nejznámějších staveb na světě a právě ona vede seznam sedmi divů světa. Pyramida byla postavena kolem poloviny 3. tisíciletí před naším letopočtem, její výška je 145 metrů a šířka 230.

Oficiálně byla pyramida otevřena v 9. století na příkaz Chalífy Al-Mamuna. Co tam chalífa hledal, se dnes neví, ale je nepravděpodobné, že by se zajímal o faraonovy ostatky nebo nějaké historické artefakty. Spíše chtěl najít něco podstatnějšího, jako je zlato a šperky.

Při otevření pyramidy nedošlo k žádným senzačním nálezům. To však naznačovalo, že zde za posledních tři a půl tisíce let s největší pravděpodobností již navštívil dostatečný počet hledačů pokladů.

Žádná lidská noha tam 1000 let nevkročila

A nyní uplynulo další tisíciletí. Zdálo by se, že Cheopsova pyramida byla studována nahoru a dolů – takže nezůstal žádný „neprozkoumaný“ kámen, ale …

Onehdy francouzští fyzici tento div světa „procházeli“ s georadarem a našli prázdnou místnost přímo nad chodbou k Cheopsově hrobce. Ano, ano, v pyramidě zkoumané všemi možnými průzkumníky a různými hledači, kam za posledních čtyři a půl tisíce let nevkročil doslova žádný člověk.

Co je v této místnosti, zatím nikdo neví. Není také známo, zda egyptské úřady povolí západním vědcům vstoupit do tajné místnosti nebo trvale zakážou přístup k jejich historickému dědictví.

Nápisy od mimozemšťanů

Zajímavé je, že nejen uvnitř, ale i venku čekají výzkumníky pyramid překvapení.

Například jistý Gary Parker, Američan, který se ve svém volném čase věnuje studiu satelitních snímků, tvrdí, že objevil obří nápisy v hebrejštině napsané na zemi poblíž Cheopsovy pyramidy: „Jsem, kdo jsem. Stvořitel všech věcí“, „Jsem bůh a vládce podsvětí“ a „Očekávejte můj příští příchod“.

Parker tvrdí, že nápisy zanechali mimozemšťané z vesmíru. Oni, a už vůbec ne Egypťané, podle jeho názoru postavili i pyramidy. Pravda, hebrejština, ve které jsou nápisy provedeny, je známa teprve od počátku 1. tisíciletí před naším letopočtem. Ale, říká Parker, pyramidy byly postaveny ve stejnou dobu. Proto je třeba přepsat historii. Egyptologové však s jeho souhlasem nijak nespěchají. Nyní je mnohem více zajímavější ta tajná místnost.

Honba za „mimozemskou vesmírnou lodí“, která havarovala v Pacifiku, může začít

30. 11. 2022 Tomáš Pokorný 2 min read 635 Zobrazení Abraham „Avi“ Loeb, Austrálie, Avi Loeb, Harvard, meteor, mimozemšťaní, objekt, Pacifik, UFO, ztroskotání, zvláštní složení

Nové Podcast Technologie TOP 10 UFO Vesmír

Podcast: Honba za „mimozemskou vesmírnou lodí“, která havarovala v Pacifiku, může začít

Mezihvězdný objekt, který nouzově přistál v Tichém oceánu, mohl být „mimozemskou vesmírnou lodí“, tvrdil profesor Harvardu. Astrofyzik, Abraham Avi Loeb, nyní plánuje pátrání po záhadném meteoru, který se zřítil na Zemi v roce 2014. Mise bude stát 2 miliony dolarů a Avi Loeb je konečně získal, napsal TheSUN.

Podivný vesmírný kámen se zřítil v jihozápadním Tichém oceánu poblíž Austrálie. V té době, profesor Loeb navrhl, že objekt mohli postavit mimozemšťané. A nyní, téměř o deset let později, je odhodlán najít odpovědi na otázku, zda jsme ve vesmíru sami.

Pro TV Sunrise řekl : „Na základě dat je materiál tvrdší než železo, takže otázkou je, zda je to „jen! neobvyklý kámen, nebo snad kosmická loď jiné civilizace. „Podařilo se mi získat plné financování této expedice na Papuu-Novou Guineu. My se vydáme na dno oceánu, nabereme vzorky a zjistíme složení objektu.“

Profesor z Harvardu, který řekl, že „rozhodně“ věří, že mimozemšťané existují, dodal, že je třeba provést další výzkum.

Řekl: „Víme, že většina hvězd vznikla pět miliard let před Sluncem. „Takže na vznik jakékoli civilizace vedle nich bylo dost času a jen v galaxii Mléčné dráhy jich jsou desítky miliard. Určitě měli dost času na to, aby vyslali sondy, které by se k nám dostaly.“

„I kdyby je poháněly chemické rakety… z kosmické skromnosti bychom měli předpokládat, že nejsme nejchytřejší novorozenec v našem kosmickém sousedství, a můžeme se od nich učit.“

V roce 2014 se na Zemi zřítil záhadný objekt. Soto: Sunrise/7

Abraham Avi Loeb plánuje pátrání v Tichém oceánu. Foto: Sunrise/7

„Jediný způsob, jak to zjistit, je, že se musíme podívat nahoru do vesmíru a také dolů, na dno oceánu.“

Loeb slíbil, že jakékoli nálezy vystaví v Muzeu moderního umění v New Yorku. Astrofyzik často podnítil debatu svými kontroverzními teoriemi na různá témata včetně černých děr, kosmického záření a raného vesmíru.

V poslední době se zaměřil na možnost, že život existuje i mimo naši planetu Zemi, což podněcuje kritiku na jeho osobu od ostatních vědců v této oblasti.

Již dříve tvrdil, že Oumuamua – mezihvězdný objekt, který proletěl sluneční soustavou v roce 2017, byla technologie vyslaná mimozemšťany.

Stopy jaderné války na Marsu

28. 11. 2022 Adam Walko 1 min read 547 Zobrazení astrofyzik, jaderné izotopy, jaderné zbraně, John E. Brandenburg, Mars, mimozemšťané, plazmový fyzik, původní civilizace, tvář na Marsu

Nové Technologie TOP 10 UFO Vesmír

Podcast: Stopy jaderné války na Masru

Americký astrofyzik, John E. Brandenburg, se domnívá, že dva silné jaderné výbuchy způsobily smrt civilizace a života na Marsu. Vědec se domnívá, že tyto jaderné údery byly provedeny z vesmíru nějakými cizími bytostmi, resp. zákeřnými mimozemšťany, napsal server Svět poznání.

Brandenburg již dříve uvedl, že marťanská atmosféra údajně obsahuje významné procento jaderných izotopů podobného složení jako ty, které vznikly při jaderných testech na Zemi. Především jde o přítomnost izotopu xenonu-129 ve vysokých koncentracích v atmosféře Rudé planety. Vědcova hypotéza také vysvětluje hojnost uranu a thoria na povrchu Marsu. Podle astrofyzika by takovou koncentraci všech těchto chemických prvků v atmosféře a na povrchu planety mohly způsobit jen ty nejsilnější jaderné údery.

V článku pro Vice Brandenburg píše: „Vzhledem k velkému počtu jaderných izotopů v atmosféře Marsu, připomínajících ty, které vznikly po testech vodíkové bomby na Zemi, může být Mars příkladem civilizace zničené jadernou zbraní při útoku z vesmíru.“ Jeden, z Brandenburgem navržených jaderných výbuchů, se odehrál v Cydonii a menší zničil civilizaci v oblasti Galaxie Chaos.

Vědec píše: „Analýza nových snímků z orbitálních stanic Odyssey, MRO a Mars Express poskytuje silné důkazy o erodovaných archeologických objektech v těchto místech.“ Vědec považuje slavnou „Tvář na Marsu“ za artefakt, který nám zůstal jako vzpomínka na mrtvé Marťany.

***

John E. Brandenburg je plazmový fyzik, který se v roce 2012 „údajně“ poněkud zbláznil a začal prohlašovat, že viděl jasný důkaz termonukleární války na Marsu v dávné minulosti. Tato neobvyklá myšlenka přitáhla pozornost obchodníků s woo-doo a výrazně podpořila prodej jeho knih. Jak knih faktu, tak knih sci-fi, které napsal pod jménem Victor Norgarde.

Americký miliardář věří v přítomnost mimozemšťanů na Zemi

28. 11. 2022 Adam Walko 1 min read 444 Zobrazení americký miliárdář, NASA, parapsychologie, Robert Bigelow, UFO

Nové Podcast Tajné projekty Technologie TOP 10 UFO

Americký miliardář Robert Bigelow, jehož společnost je aktivně zapojena do projektů NASA, podle listu Independent, v přímém přenosu v pořadu 60 Minut, uvedl, že je přesvědčen, že mimozemšťané nejen existují, ale jsou již přítomni na Zemi, napsal server Svět poznání.

„Jsem absolutně přesvědčen, že mimozemšťané existují,“ řekl Bigelow televizní redaktorce Laře Logan. „Na Zemi byla a je přítomnost mimozemšťanů. Utratil jsem miliony, abych to studoval, pravděpodobně víc než kdokoli jiný v USA,“ dodal podnikatel.

Bigelow nezveřejnil zdroje, které mu umožnily s takovou jistotou mluvit o přítomnosti mimozemšťanů na naší planetě, ale je jasné, že díky svému postavení má přístup k vysoce utajovaným informacím. Miliardář přiznal, že práce, kterou jeho společnost dělá ve spolupráci s NASA, není určena k hledání mimozemšťanů nebo setkání s nimi, protože je „už máme pod nosem“.

***

Robert Thomas Bigelow, narozený 12. května 1944, je americký obchodník. Vlastní hotelový řetězec Apartmány Budget Suites of America a je zakladatelem Bigelow Aerospace. V roce 2011 časopis Forbes odhadl jeho čisté jmění na 700 milionů dolarů. Bigelow poskytl finanční podporu pro vyšetřování UFO a parapsychologických výzkumů, včetně pokračování vědomí po smrti. (přes Wikipedia)

Nejsme vaši bratři: Jak dopadne kontakt s mimozemskou myslí pro lidstvo? Odpovídají vědci

19. 11. 2022 Iveta Mauci 7 min read 485 Zobrazení mimozemšťani, Mléčná dráha, první kontakt, vědecké pátrání, vyspělá civilizace

Nové Technologie TOP 10 UFO Vesmír Záhady

Mnoho vědců zapojených do pátrání po mimozemských civilizacích je přesvědčeno, že dříve nebo později se lidstvo dostane do kontaktu s mimozemšťany žijícími někde v Mléčné dráze. Odborníci bohužel nedokážou předpovědět, jak budou vypadat a jak budou na lidi reagovat, ale lze předvídat úroveň jejich technologického rozvoje. Lenta hovoří o nejnovějším výzkumu, ve kterém se vědci pokusili předpovědět přibližný portrét mimozemské civilizace, která se s námi jednou dostane do kontaktu.

Technologie rozhoduje o všem

Každá civilizace, která dosáhla takové technologické úrovně, že jsou pro ni možné mezihvězdné lety, by se měla stát pozorovatelnou pro astrofyziky. Ale „ticho“ kosmu, které tvořilo základ Fermiho paradoxu, naznačuje, že v blízkosti sluneční soustavy nejsou žádné rozvinuté civilizace. Vědci zatím nenašli jediné významné znamení, že lidstvo není v Mléčné dráze samo.

Nejprve musíte pochopit, co přesně hledat. Vědci se zajímají o civilizace, které jsou potenciálně schopné kontaktu, což znamená, že musí zanechat technosignatury – známky přítomnosti technologií, které jsou viditelné z velké vzdálenosti a které nelze skrýt. Pomocí statistické analýzy můžete předpovědět, čeho si lidstvo všimne jako první. Pokud předpokládáme, že v Mléčné dráze skutečně existuje někdo jiný než lidstvo a tito lidé jsou v různých fázích technologického vývoje, pak můžeme dokonce přibližně určit, na koho přesně narazíme. Nemusí se nutně jednat o přímý kontakt, ale existenci mimozemské civilizace můžeme ověřit pomocí astronomických pozorování.

Dysonova koule složená z mnoha prstenců. Obrázek: Wikipedie

Je rozumné předpokládat, že povaha kontaktu do značné míry závisí na technologických možnostech jiné civilizace. Stejný faktor bude určovat i samotný postoj lidstva k bližním: jedna věc je, když komunikujeme s těmi, kdo jsou na stejném stupni vývoje, a druhá, když najdeme civilizaci mnohem starší, než jsme my sami. Čím delší inteligentní život existuje, tím více technologických schopností pravděpodobně bude mít, včetně schopnosti navázat kontakt.

Zbývá jen pochopit, s kým se lidstvo pravděpodobněji setká. Podle teoretických modelů, i když je naivní předpokládat, že Mléčná dráha je plná mladých civilizací a staré a starověké jsou vzácné, pravděpodobnost kontaktu je úměrná stáří civilizace. Proto zaměření na hledání technologií podobných těm našim nepovede k úspěchu.

Vesmírné pyramidy

Vědci dospěli ke konsenzu, že samotný úspěch SETI závisí na tom, jak odolné jsou mimozemské civilizace, navíc odolné v technologickém smyslu. Technosignatury musí existovat tisíce nebo dokonce miliony let. Možná zmizí i samotná civilizace, která je zrodila, stejně jako zmizela staroegyptská kultura, která stavěla Velké pyramidy. Mimozemšťané za sebou mohou například zanechat mezihvězdné majáky nebo vypustit sondy, které pokračují v surfování vesmírem. Takové sondy jsou hypoteticky schopné replikace, tedy vytváření vlastních kopií, a mohou se šířit po celé galaxii.

Co jsou projekty SETI:

Autoři studie, publikované v arXiv preprint úložišti, rozdělili možné typy technosignatur podle délky jejich existence. Typ A může dosáhnout stáří tisíce let, což je srovnatelné s dobou technologického rozvoje pozemské civilizace. Typ B může trvat stejně dlouho jako biologický druh – asi milion let. Konečně, typ C existuje již nejméně miliardu let.

Nejodolnější technopodpisy nemusí být nutně vytvořeny civilizacemi na vysoké úrovni. Například inteligentní druhy, které právě zvládly let mimo planetu, mohou opustit vesmírný odpad, zamořit atmosféru perzistentními znečišťujícími látkami nebo vyslat mezihvězdné sondy na chemických raketových motorech. Lidé dosud nevyráběli technopodpisy typu A, vezmeme-li v úvahu rádiové signály nebo stopy průmyslové činnosti v zemské atmosféře, ale sondy Voyagery, Pioneers a New Horizons se v daleké budoucnosti mohou stát technosignaturami typu B a dokonce i C. Typ C také zahrnuje exotičtější objekty, jako jsou majáky nebo megastruktury jako Dysonova koule.

Zaniklé a prosperující

Jakýkoli technologický podpis, který dokážeme detekovat, by statisticky existoval po velmi dlouhou dobu – asi milion let. Můžeme se setkat i s mladšími technosignaturami, ale pouze pokud jsou v Mléčné dráze rozšířeny. Proto je racionálnější očekávat, že pokud dokážeme pozorovat známky existence jiné civilizace, pak technologicky bude velmi odlišná a její úroveň rozvoje bude mnohem vyšší než ta naše. Navíc značná část potenciálně detekovatelných technosignací v Mléčné dráze s největší pravděpodobností patří civilizacím, které již zanikly. To znamená, že kontakt s „mimozemšťany“ bude spíše archeologie, jen místo lopaty – dalekohledy, které dokážou vidět stopy již zaniklé činnosti.

Autoři zdůrazňují, že pro úspěšné pátrání po mimozemšťanech je nutné opustit antropocentrismus a dát přednost identifikaci megastruktur, majáků a mezihvězdných sond, které by mohla vytvořit civilizace druhého typu podle Kardasheva nebo dokonce rozvinutá umělá inteligence ponechaná po jeho tvůrcích. Takové znaky jsou mnohem vzácnější než technopodpisy typu A, ale lze je snadněji odhalit kvůli jejich trvanlivosti.

Stojí za to připomenout, že pro vyspělou civilizaci, která existuje po tisíciletí, jsou přechodné znaky (znečištění atmosféry a změna klimatu) již nepřijatelné, protože omezují dobu jejího života. Cesta do vesmíru, rozvoj meziplanetárních cest, budování gigantických struktur schopných pojmout stovky, tisíce nebo dokonce miliony živých bytostí je logickým krokem pro mimozemšťany, kteří budou existovat velmi dlouho. Zůstává tedy poměrně vysoká šance, že se lidstvo dostane do kontaktu se stále žijící civilizací, která dokázala přežít a dosáhnout neuvěřitelných technologických výšin.

Vesmírný internet

Klasické vyhledávání SETI, které se snaží identifikovat technologie, které známe, jako jsou úzkopásmové rádiové signály a optické laserové pulsy, bylo během 60 let pozorování neúspěšné. I když nelze říci, že mimozemšťané nemohou používat tyto komunikační prostředky, je třeba si uvědomit, že technologicky vyspělá civilizace může používat jiný typ vesmírné komunikace. Kvantová komunikace je preferována z hlediska bezpečnosti a efektivity. Hledání světelných „majáků“, které jsou dobře viditelné, ale samy o sobě prakticky nepoužitelné, může být prázdným počinem. Mimozemšťané si s největší pravděpodobností navzájem posílají úzce cílené signály, které pravděpodobně nebudou náhodně zachyceny, pokud nebudou namířeny přímo na Zemi.

Prstencový svět je další hypotetické astroinženýrské zařízení. Obrázek: Wikipedie

Podle Michaela Hippkeho by však lidstvo již mohlo opravit slabý signál technologicky vyspělé civilizace, která ovládá kvantové komunikace, jen je stávající přístup není schopen rozpoznat. Mimozemšťané si mohou záměrně vybrat skrytý komunikační kanál, aby si je primitivnější vnímající bytosti nevšimly. Kromě toho by mohla vzniknout mezihvězdná kvantová síť z dosažení „kvantové nadvlády“ vyspělými civilizacemi a sloužit tak exotickým účelům, jako je distribuované kvantové počítání. Kvantové komunikační kanály jsou navíc chráněny před „odposlechy“ a jsou schopny přenášet více informací za jednotku času než konvenční. Proto je přirozené očekávat, že civilizace, se kterou dokážeme navázat kontakt, bude využívat kvantové technologie.

Pravda, abyste mohli zachytit kvantové signály, musíte mít kvantové přijímače – a ty zatím neexistují. Hippke se zároveň domnívá, že dostupné vybavení je dostatečné k nalezení známek kvantového propletení fotonů ve světle hvězd, byť s destrukcí informací v nich obsažených. Možná bychom měli použít nový přístup a Vesmír přestane mlčet, i když hledání kvantových signálů bude velmi pracné.

Nebezpečný signál

Fyzik Stephen Hawking varoval, že hledání mimozemšťanů je hloupá záležitost, protože nevíme jistě, zda budou přátelští. Popularizátor vědy Michio Kaku si je jistý, že Země by měla zůstat ve stínu, protože riziko je příliš velké. Skutečnost, že by hypotetická civilizace byla technologicky vyspělejší, pro nás představuje potenciální hrozbu, i když samotní mimozemšťané nejsou záměrně nepřátelští. Nikdo přesně neví, jaké sociální, ekonomické a existenční důsledky pro nás takový kontakt bude mít. Není také známo, jakou roli budou hrát zahraniční technologie. Setkání s mimozemskou sondou, která náhodně spadla do sluneční soustavy, se může omezit na pozorování na dálku, nebo může skončit katastrofou, pokud se taková sonda dokáže „rozmnožit“.

Allenova anténa použitá pro SETI. Foto: Wikipedie

Pokud jde o umělou inteligenci, situace se může stát ještě nebezpečnější. Filozof Nick Bostrom předpovídá, že v budoucnu bude lidstvo schopno vybudovat strojovou superinteligenci, která ve všem předčí lidský mozek. To s sebou nese nové hrozby, které jsou podle některých odborníků v zásadě nepřekonatelné: člověk ze své podstaty nebude schopen udržet superinteligenci. Za předpokladu, že pokročilí mimozemšťané již tuto hranici překročili, získáme děsivý obrázek, že jakákoli stará a technologicky vyspělá civilizace, se kterou se lidstvo pravděpodobně setká, je ve skutečnosti řízena nebo dokonce zcela složena z AI.

Podle dalšího pesimistického scénáře, zvaného útok SETI, může být nebezpečný i rádiový signál zakódovaný škodlivou zprávou nebo instrukcemi pro vytvoření nepřátelských systémů. Podobný scénář popsal astronom a kosmolog Fred Hoyle ve svém sci-fi románu Andromeda.

V každém případě by bylo chybou extrapolovat lidské chování na mimozemskou inteligenci. Bohužel v hledání mimozemské inteligence je stále příliš mnoho neznámých a vymýšlení různých kontaktních scénářů se zatím daří pohodlně jen autorům sci-fi.

Mluvíte mimozemsky? Podle vědců ze Skotska se Země musí připravit na setkání s mimozemšťany „hned“, než bude příliš pozdě

10. 11. 2022 Adam Walko 8 min read 501 Zobrazení Anglie, nový výzkumný tým, UFO, Univerzita

Nové Technologie TOP 10 UFO Vesmír

Vědci říkají, že musíme být připraveni na to, co uděláme, pokud objevíme mimozemský život. Na Univerzitě v St Andrews ve Skotsku zřídili specializované výzkumné centrum. Skupina se zaměří na analýzu důkazů a vývoj potenciálních protokolů. Vědci nechtějí, abychom zklamali naše strážce vesmíru, pokud jde o potenciál pro mimozemský život, napsal Daily Mail.

Nová skupina na Univerzitě v St Andrewsu ve Skotsku, chce dát dohromady plán, co dělat, když se zde na Zemi setkáme s mimozemšťany. S pomocí odborníků z celého světa budou sestavovat robustní protokoly a smlouvy a také vyhodnocovat veškeré důkazy o inteligentních civilizacích.nJejich přípravné práce budou probíhat v novém výzkumném centru na univerzitě, věnovaném hledání mimozemské inteligence (SETI).

„Sci-fi je zaplavena zkoumáním dopadu na lidskou společnost po objevení života nebo inteligence a dokonce setkání s nimi,“ řekl doktor John Elliott, počítačový vědec a koordinátor SETI Post-Detection Hub. „Ale musíme jít dál než jen přemýšlet o dopadu na lidstvo.“

Přípravné práce budou probíhat v novém výzkumném centru na univerzitě věnovaném hledání mimozemské inteligence (SETI). Na snímku: tým St Andrewsu SETI Post-Detection Hub, zleva: Derek Ball, Emily Finer, Martin Dominik, John Elliott, Emma Johanna Puranen a Adam Bower.

Nová skupina z Univerzity v St Andrewsu ve Skotsku chce dát dohromady plán, co dělat, když se zde na Zemi setkáme s mimozemšťany (obrázek)

Existuje mimozemský život?

Žádný život mimo Zemi nebyl nikdy nalezen. Neexistuje proto žádný důkaz, že by mimozemský život někde byl a nebo někdy nějaký mimozemský tvor navštívil naši planetu. Nebo alespoň zatím nikdo nepředložil takové důkazy, které by tvrdily, ano, toto jsou návštěvníci z dalekého vesmíru.

To však podle NASA neznamená, že vesmír je jinde bez života, jak ho známe pouze na Zemi.

Vesmírná agentura říká: „Ačkoli nebyly nikdy zjištěny žádné jasné známky života, možnost mimozemské biologie – vědecká logika, která ji podporuje – je stále pravděpodobnější.“ Jedním z populárních myšlenkových směrů je, že naše vlastní existence je důkazem, že na jiných planetách určitě existuje život, protože pravděpodobnost, že Země bude „jediná“, je téměř nulová.

Jeden argument proti tomu však zní – pokud existuje mimozemský život, proč jsme pro něj nenašli žádné důkazy?

Dodal: „Potřebujeme koordinovat naše odborné znalosti, a to nejen pro hodnocení důkazů, ale také pro zvažování lidské sociální odezvy, jak naše chápání postupuje a co víme a co nevíme a jek je to vše sdělováno.

„A právě teď je čas to udělat.

‚Skenování signálů předpokládaného mimozemského původu pro struktury jazyka a připojování významu je složitý a časově náročný proces, během kterého budou naše znalosti v mnoha krocích posouvány, jak se učíme „mimozemsky.“ Skupina má pocit, že byla věnována omezená pozornost důsledkům pro společnost, pokud jde o odhalení mimozemské inteligence.

Zatímco Organizace spojených národů má zavedené procesy pro hrozbu dopadu asteroidu, pro mimozemský život nic podobného neexistuje. V červnu NASA oznámila, že zahajuje svou vůbec první studii neidentifikovaných vzdušných jevů (UAP) – známých jako UFO. V průběhu devíti měsíců vědci zkoumají aktuální data do UAP a zjišťují, která pozorování se přirozeně vyskytují nebo která nestojí za další zkoumání.

Výzkumníci z Hubu napsali: „Společenský zájem v poslední době značně vzrostl díky detekci tisíců planet kolem vzdálených hvězd v naší vlastní galaxii a blíže k domovu díky průzkumu okolních světů, jako je Mars a Venuše, a hledání známek života, současnosti nebo minulosti.

„Potenciální objev mikrobiálního života pravděpodobně vyvolá různé typy obav, které by následovaly po objevu inteligentního života, jako mladý druh na něj nejsme dosud zcela připraveni.“

SETI Post-Detection hub poskytuje první stálý „domov“ pro vývoj komplexního rámce pro to, co se stane po zachycení mimozemského rádiového signálu. Vědci budou řídit celý proces hledání důkazů, potvrzování detekcí, jejich analýzu a interpretaci jazykových vzorců a řízení potenciální reakce.

Budou spolupracovat s akademiky v přírodovědných a humanitních oborech i se členy komunity SETI.

Vědci budou řídit celý proces hledání důkazů, potvrzování detekcí, jejich analýzu jazykových vzorců a řízení potenciální reakce (obrázek)

Budou také kooperovat s odborníky na politiku v oblasti dešifrování zpráv, analýzy dat, vesmírného práva, rozvoje regulace a strategií dopadu na společnost, aby pomohli překonat mezeru v politice.

Dr Elliott řekl: „Dostaneme někdy zprávu od ET? Nevíme. Také nevíme, kdy se tak stane. „Ale víme, že si nemůžeme dovolit být špatně připraveni – vědecky, společensky a politicky bez kormidla „na událost“, která se může již zítra proměnit ve skutečnost a kterou si nemůžeme dovolit špatně řídit.“

V červenci studie zjistila, že mimozemšťané mohou posílat zprávy přes mezihvězdný prostor pomocí kvantové komunikace. Tým z University v Edinburghu provedl výpočty pohybu rentgenového záření přes prázdnotu vesmíru, aby zjistil, zda nenarazí na nějaké překážky.

Kvantové částice, jako fotony světla, jsou křehké a mohly by se snadno rozpadnout, pokud by se setkaly s jakýmkoliv druhem interference, například z gravitačního pole.

Bylo však zjištěno, že kvanta by mohla přežít cestování nejméně stovky tisíc světelných let, což je větší úsek vzdálenosti než celá galaxie Mléčné dráha. Největší teleskop všech dob se staví k lovu mimozemských signálů. To je z velké části způsobeno tím, že průměrná hustota hmoty ve vesmíru je velmi malá, což snižuje pravděpodobnost vychýlení kvantové částice z kurzu.

Úroveň informací, které lze bezpečně přenášet pomocí kvant při vysokých rychlostech, by z nich podle vědců mohla učinit životaschopnou metodu komunikace s jinými formami života.

V současné době nejsou známy žádné objekty, které přirozeně přenášejí kvantové zprávy, které by mohly být zaměněny za mimozemské signály, tvrdí vědci. V současnosti jde pouze o spekulace, ale výzkum dává odborníkům další známku života, na kterou by si měli dát pozor.

Dodali: „V zásadě by mělo být možné detekovat kvantový signál přicházející z astrofyzikálního těla nebo dokonce inteligentní signál z mimozemské civilizace.“

KLÍČOVÉ OBJEVY PŘI HLEDÁNÍ MIMOZEMSKÉHO ŽIVOTA

Objev pulsarů

Britská astronomka Dame Jocelyn Bell Burnell byla první osobou, která objevila pulsar v roce 1967. Od té doby byly pozorovány i jiné typy pulsarů, které vyzařují rentgenové a gama záření. Pulsary jsou v podstatě rotující, vysoce magnetizované neutronové hvězdy, ale když byly poprvé objeveny, věřilo se, že mohly pocházet od mimozemšťanů.

‚Páni!‘ rádiový signál

V roce 1977 astronom hledající mimozemský život na noční obloze nad Ohiem zahlédl rádiový signál tak silný, že nadšeně napsal ‚Wow!‘ vedle svých údajů.

Výbuch trvající 72 sekund, který zachytil Dr. Jerry Ehman prostřednictvím radioteleskopu, pocházel ze Střelce, ale neodpovídal žádnému známému nebeskému objektu. Konspirační teoretici od té doby tvrdili, že „Wow! signál“, který byl 30krát silnější než radiace v pozadí, byla zpráva od inteligentních mimozemšťanů.

Fosilizované marťanské mikroby

V roce 1996 NASA a Bílý dům explozivně oznámily, že skála obsahuje stopy marťanských brouků. Meteorit, katalogizovaný jako Allen Hills (ALH) 84001, narazil na zmrzlé pustiny Antarktidy před 13 000 lety a byl objeven v roce 1984. Byly zveřejněny fotografie ukazující protáhlé segmentované objekty, které vypadaly nápadně jako živé.

Byly zveřejněny fotografie ukazující protáhlé segmentované objekty, které vypadaly nápadně jako živé (na obrázku)

Nadšení však netrvalo dlouho. Jiní vědci se ptali, zda byly vzorky meteoritů kontaminovány. Vědci také argumentovali, že teplo generované, když byla skála vystřelena do vesmíru, mohlo vytvořit minerální struktury, které by mohly být zaměněny za mikrofosilie.

Chování Tabby’s Star v roce 2005

Hvězda, jinak známá jako KIC 8462852, se nachází 1400 světelných let daleko a od svého objevení v roce 2015 a dlouho mátla astronomy. Stmívá se mnohem rychleji než jiné hvězdy, což je podle některých odborníků známkou mimozemšťanů, kteří využívají energii hvězdy.

Nedávné studie „eliminovaly možnost mimozemské megastruktury“ a místo toho naznačují, že podivné signály by mohl způsobovat prstenec prachu.

Exoplanety v zóně Zlatovláska v roce 2017

V únoru 2017 astronomové oznámili, že zahlédli hvězdný systém s planetami, které by mohly podporovat život jen 39 světelných let daleko.

Bylo objeveno sedm planet podobných Zemi obíhajících blízkou trpasličí hvězdu ‚Trappist-1‘ a všechny mohly mít na svém povrchu vodu, jednu z klíčových složek života. Tři z planet mají tak dobré podmínky, že podle vědců se na nich již mohl vyvinout život.

Výzkumníci tvrdí, že během deseti let budou vědět, zda je na některé z planet život je nebo není, a řekli: „Toto je jen začátek.“

Foto: Ilustrační_myshion/Pixabay
Světlo uvnitř těla? Tohle je nová technologie nejen ultrazvuku, má to ale háček
Foto: ESO
Co je to za duhovou bublinu uprostřed vesmíru?

Jaký je cíl studijního týmu NASA UFO?

4. 11. 2022 Tomáš Pokorný 4 min read 454 Zobrazení exoplanety, NASA, UFO, vědecký tým

Nové Tajné projekty TOP 10 UFO Záhady

Radujte se, fanoušci „Dávní mimozemšťané“, kultisté soudného dne a majitelé obchodů se suvenýry v Roswellu UFO existují a od chvíle kdy i vláda připouští, že je to pravda, je to o to intenzivnější. Nebo to alespoň přiznala americká Agentura obranného zpravodajství (DIA), na začátku tohoto roku, prostřednictvím 1574 stránek skutečných dokumentů zveřejněných pro The US Sun. Stačila žádost zákona o svobodě informací (FOIA) a máme přístup k poctivým zprávám programu identifikace hrozeb v letectví (AATIP) DIA o únosech mimozemšťany, „pohonných systémech souvisejících s energií, a lékařské ošetření po vystavení „anomálním“ setkáním. A teď? NASA vytvořila 16člennou pracovní skupinu, která začala s šetřením, napsal Grunge.

Abychom byli spravedliví, NASA je nazývá UAP, neidentifikovaný vzdušný fenomén, který si sice zachovává mnohem méně hloupého výrazu než je pod zkratkou „UFO“, což je podle The Atlantic, datovaný termín vytvořený v době rozkvětu létajících talířů na konci 40. let 20. století. Ale v kroku, který odebírá veškerou zábavu, nikdo zúčastněný nepřipouští, že UAP mají něco společného s mimozemšťany, jak uvádí NPR.

Studie je otázkou „národní a lezecké bezpečnosti“, nebo jak říká Thomas Zurbuchen, přidružený správce ředitelství vědeckých misí v ústředí NASA ve Washingtonu, DC: „Porozumění údajům, které máme o neidentifikovaných vzdušných jevech, je zásadní, aby nám pomohli vyvodit vědecké závěry o tom, co se děje na našem nebi. Data jsou jazykem vědců a činí nevysvětlitelné, vysvětlitelným.“

Dobře, NASA! – Vy si necháte data, my si ponecháme mimozemské fantazie.

Bezva tým analytických expertů

Takže kdo přesně je v týmu NASA složeného z 16 lovců mimozemšťanů – ehm… ultrakvalifikovaných profesionálů a výzkumníků z různých multidisciplinárních vědeckých oblastí? Daniel Evans, zástupce zástupce přidruženého administrátora pro výzkum na Ředitelství vědeckých misí NASA, potvrzuje, že jde o lidi „z předních světových vědců, praktikujících v oblasti dat a umělé inteligence, odborníci na leteckou bezpečnost, a všichni jsou se zvláštním posláním“

A tito všichni… „Budou analyzovat data shromážděná od „subjektů civilní vlády, komerční data a data z jiných zdrojů“, ve spojení s „principy transparentnosti, otevřenosti a vědecké integrity NASA“. Kromě toho se chystají položit základy pro budoucí spolupráci mezi NASA a dalšími vládními organizacemi ohledně UAP. Docela důležité věci, přinejmenším.

Soudě podle pověření zúčastněných, NASA již odvedla dobrou práci, když přemýšlela o analýze UAP ze všech možných úhlů. Mají odborníky na UAP a počítačové vědce, jako je Anamaria Berea, která spolupracuje s institutem SETI (Hledání mimozemského života) v Mountain View v Kalifornii. Mají biologického oceánografa, jako je Paula Bontempiová, specialistka na ekosystémy, která spolupracovala s NASA na satelitních misích. Mají astrofyziky, astronauta, odborníka na lékařskou péči a diagnostiku rakoviny, bývalého astronauta a pilota proudových stíhaček, novináře z National Geographic, teleskopového vědce, který pomáhá nastavit nový vesmírný teleskop Jamese Webba, elektrotechnika, pro bezpečnost letectví a další z oblasti řízení hrozeb. Promiňte, ale tentokrát bez Muldera a Scullyové.

Hledání mimozemského života a kvalitních dat

Jsme si 100% jisti, že se najdou odpůrci konspiračních křesel, kteří budou předvolávat NASA za to, že použila jejich analýzu k pokrytí nějakých zákeřných, skrytých, bla-bla blábolů o tom, že král Karel III. je ve skutečnosti ze souhvězdí Orion nebo tak něco. (poznámka: to jste od nás neslyšeli). Pravdou však je, že i když Agentura obranného zpravodajství využívá NASA k vyhlazování vztahů s veřejností, výzkumné postupy NASA jsou nad skrupulí. A aby bylo jasno, dokonce i se zákonem o svobodě informací na jejich straně trvalo The US Sun čtyři roky, než získal neochotně poskytnutá data DIA.

Odtajněná zpráva vyšla v dubnu a do června NASA prohlašovala, že se chystají připravit studii, která má prozkoumat, „jak aplikovat nástroje vědy k objasnění podstaty a původu neidentifikovaných vzdušných jevů“. V té době již bylo rozhodnuto, že David Spergel, předseda katedry astrofyziky na Princetonské univerzitě, povede studii. „Vzhledem k nedostatku pozorování,“ řekl, „naším prvním úkolem je jednoduše shromáždit co nejrobustnější soubor dat.“

Není to poprvé, co NASA obrátila svou pozornost na výzkum mimozemšťanů v sousedství. Použili družici Transiting Exoplanet Survey Satellite a Hubbleův vesmírný dalekohled a nyní nový vesmírný dalekohled Jamese Webba k hledání biomarkerů – známek mimozemského života – na exoplanetách. NASA říká, že současná studie bude zveřejněna v polovině roku 2023.

Foto: Ilustrační_myshion/Pixabay
Světlo uvnitř těla? Tohle je nová technologie nejen ultrazvuku, má to ale háček
Foto: ESO
Co je to za duhovou bublinu uprostřed vesmíru?

Většina UFO jsou „čínské sledovací“ drony a „nepořádek ve vzduchu,“ prozradili představitelé Pentagonu

3. 11. 2022 Iveta Mauci 3 min read 407 Zobrazení čínské sledovací zařízení, nepořádek, Pentagon, UFO

Nové Tajné projekty Technologie TOP 10 UFO Vesmír

Americká vláda oficiálně začala vysvětlovat některá z neslavnějších setkání s UFO za poslední desetiletí, přičemž největšími pachateli jsou Čína a meteorologické balóny. Vládní úředníci začínají vysvětlovat několik nedávných setkání s UFO. Zpravodajské agentury v USA strávily posledních několik let analýzou záběrů stovek nedávných setkání s UFO a chtějí, aby americký lid věděl: Stále to nejsou mimozemšťané, napsal server Livescience.

Podle několika představitelů amerického ministerstva obrany (DoD), kteří minulý týden anonymně mluvili s New York Times, je mnoho nedávných pozorování UFO – nebo neidentifikovaných vzdušných jevů (UAP), jak je vláda raději nazývá – pravděpodobně jen pozorováním zahraničních sledovacích operací nebo nepořádek ve vzduchu, jako jsou meteorologické balóny.

Několik incidentů UAP bylo oficiálně identifikováno jako „relativně běžné“ čínské sledovací drony, uvedli anonymní úředníci. Čína již dříve ukradla plány na vyspělá americká bojová letadla a zajímá se o to, jak USA cvičí své piloty, dodali představitelé ministerstva obrany.

Další pozorování UAP zaznamenaná vojenskými letadly, která, jak se zdá, ukazují vzdušné objekty pohybující se zdánlivě fyzikálním způsobem popírajícím způsobem, jsou pravděpodobně výsledkem optických iluzí. To zahrnuje nechvalně známé video známé jako „GOFAST“, které bylo natočeno letadlem amerického námořnictva a uniklo do médií v roce 2018. (Video spolu s dalšími dvěma uniklými filmy o vojenských střetnutích s UAP vláda nakonec odtajnila.)

Zatímco objekt na videu GOFAST vypadá, že se nad vodou přibližuje nepochopitelnou rychlostí, jedná se pouze o optickou iluzi vytvořenou úhlem záznamu vzhledem k vodě, uvedli představitelé ministerstva obrany pro The Times. Ve skutečnosti se objekt nepohybuje rychlostí vyšší než 30 mph (48 km/h), dodali úředníci.

Utajovaná zpráva UAP doručená Kongresu tento týden zpravodajskými agenturami ministerstva obrany pravděpodobně obsahuje zjištění, o kterých informoval The Times. Nová zpráva přidává nové podrobnosti k případům popsaným v dokumentu, který úředníci veřejně zveřejnili v červnu 2021, popisující 144 údajných incidentů UAP hlášených pracovníky americké vlády v letech 2004 až 2021.

Zpráva z roku 2021 uznala, že kvůli nedostatku vysoce kvalitních dat nelze většinu údajných setkání s UAP přesvědčivě vysvětlit. Zpráva však nabízí několik obecných vysvětlení pro UAP obecně, včetně „technologií nasazených Čínou, Ruskem, jiným národem nebo nevládní entitou“, stejně jako „nepořádku ve vzduchu“, jako jsou ptáci a meteorologické balóny.

Nikde ve zprávě nebyli zmíněni mimozemšťané – to však nezabránilo vzniku mimozemských konspiračních teorií, částečně kvůli všeobecnému nedostatku transparentnosti vlády ohledně incidentů UAP.

Sue Gough, mluvčí ministerstva obrany, řekla The Times, že vláda se zavázala sdílet jakékoli informace o UAP, aniž by ohrozila národní bezpečnost. Vládní úředníci mají také tendenci zdržet se veřejné diskuse o incidentech UAP, protože prostě není dostatek údajů k jejich přesvědčivému vysvětlení, dodal Gough.

„V mnoha případech jsou pozorované jevy klasifikovány jako ‚neidentifikované‘ jednoduše proto, že senzory nebyly schopny shromáždit dostatek informací, aby bylo možné je popsat,“ řekl Gough listu The Times. „Pracujeme na zmírnění těchto nedostatků do budoucna a na zajištění dostatečného množství dat pro naši analýzu.“

Jak ministerstvo obrany pokračuje ve vyšetřování pozorování UAP, NASA také spustila nezávislý studijní tým UAP, který bude fungovat od října 2022 do poloviny roku 2023. Podle NASA se tým zaměří na sběr a analýzu co největšího množství dat UAP, aby mohl vyvinout nové metody pro identifikaci neidentifikovatelných objektů na americkém nebi.

Foto: Ilustrační_myshion/Pixabay
Světlo uvnitř těla? Tohle je nová technologie nejen ultrazvuku, má to ale háček
Foto: ESO
Co je to za duhovou bublinu uprostřed vesmíru?

Chybějící plán prvního kontaktu s mimozemšťany

3. 11. 2022 Tomáš Pokorný 15 min read 547 Zobrazení chybějící plán, mimozemské vědomí, mimozemský život, první kontakt, UFO, vesmír

Nové TOP 10 UFO Vesmír

Lidé stále hledají známky inteligentního mimozemského života na jiných planetách, ale jak bychom na to reagovali, kdybychom navázali kontakt?

Podle mnoha našich kulturních prubířských kamenů existuje pouze jediná věc, která nastane, pokud se mimozemšťané někdy vydají kosmickou oklikou na naši planetu. Podle mnohých filmů Hollywoodu, jako „přivítání“, dostanou těžkou dělostřeleckou palbu, napsal server BBC. Od sladkého trháku ET Mimozemšťan z osmdesátých let a desetiletí epizod Star Treku, až po knihy Isaaca Asimova a Ursuly K Le Guinové, se spisovatelé sci-fi dlouho přeli s otázkou: „Jak bychom s nimi skutečně zacházeli?„

V populární kultuře jsou mimozemšťané často považováni za občany druhé kategorie nebo méněcenní než lidé. Nebýt zásahu ETho lidského přítele, titulní mimozemšťan by byl rozřezán na stole operačního sálu. Ve filmu District 9 z roku 2009 jsou miliony mimozemských „krevet“ nacpané do jihoafrických slumů, alegorie na lidskou bigotnost a krutost v reálném životě.

Důkazy o mimozemském životě se zatím nenašly, i když je určitě hledáme. V každém případě, cokoli, co najdeme v blízké budoucnosti, bude s větší pravděpodobností sestávat ze známek mikrobiálního života, který mohl kdysi na Marsu existovat, než humanoidy vyobrazené ve filmech a televizních pořadech.REKLAMA

DRAKEOVA ROVNICE

V roce 1961 astrofyzik Frank Drake stanovil vzorec pro hrubý odhad počtu (N) pokročilých, detekovatelných civilizací, které pravděpodobně existují v galaxii Mléčná dráha:

N = R ∗ x fp x ne x fe x fi x fc x L kde

R ∗ = rychlost tvorby hvězd v Mléčné dráze

fp = zlomek hvězd s planetárními systémy

ne = průměrný počet planet v každém planetárním systému, které mohou potenciálně podporovat život

fe = zlomek planet, které by mohly potenciálně podporovat život, který skutečně existuje

fi = zlomek planet se životem, na kterých se rozvíjí inteligentní život/civilizace

fc = zlomek těchto civilizací, které vyvíjejí technologie se znaky detekovatelnými ve vesmíru

L = doba, po kterou takové civilizace uvolňují detekovatelné signály do vesmíru

Ale podle Drakeovy rovnice existuje slušná šance, statisticky řečeno, že tam někde jsou inteligentní mimozemšťané, i když by se hvězdy musely zarovnat, abychom se našli a kontaktovali, vzhledem k rozlehlosti naší galaxie a obrovské vzdálenosti mezi nimi.

„Nalezení života nebo navázání kontaktu bude vždy vysoce nepravděpodobné, dokud to neuděláme,“ říká John Zarnecki, emeritní profesor vesmírných věd na Open University ve Velké Británii.

„Připomíná mi to exoplanety. Jako mladý výzkumník jsem o tom mluvili a všichni jsme tušili, že tam exoplanety jsou, ale nebylo možné, abychom nějakou našli, protože to bylo technicky příliš obtížné.“

Nyní víme, že existují exoplanety a některé jsou dokonce potenciálními kandidáty na život, protože hostí vodu.

Takže s probíhajícím hledáním mimozemského života a zbývající možností, že se s ním setkáme, není od věci zvážit. Ale jak bychom mohli reagovat, kdybychom někdy navázali kontakt, vezmeme-li zvláště v úvahu, že inteligentní mimozemský druh se bude pravděpodobně velmi lišit od našeho lidského.

Nelidská práva

Zdá se, že spisovatelé nemají příliš velkou naději, že by se lidé k mimozemšťanům chovali velmi dobře. Možná je to proto, že naše dosavadní zkušenosti s poskytováním práv obyvatelům této planety, ať už lidským nebo jiným, byly v historii tak špatné, navzdory mezinárodním právním úmluvám, které je údajně chrání.

Udělování nezcizitelných, univerzálních práv – tedy práv zaručených všem lidem bez ohledu na to, co bylo zakotveno mezinárodním společenstvím do zákona prostřednictvím Všeobecné deklarace lidských práv v roce 1948 po hrůzách druhé světové války.

S výjimkou sankcí však existují omezené prostředky k prosazení těchto práv i pro lidi. Zatímco tyto zákony uvádějí, že lidé mají mít práva, jako je svoboda a svoboda před zotročením, zaručená každému z nás od narození do smrti, někteří političtí filozofové navrhli, že v praxi tato práva skutečně existují pouze na papíře.

Nebýt zásahu mimozemského lidského přítele, titulní mimozemšťan by byl rozřezán na stole operačního sálu (kredit: FlixPix/Universal Pictures/Alamy)

Nápověda, jak bychom mohli zacházet s mimozemšťany, se kterými jsme kdy byli v kontaktu, může spočívat v právech, která jsme poskytli nelidským druhům na naší planetě. Ačkoli mnoho zemí nyní uznává zvířata od goril po vrány jako vnímající, teprve nedávno skupiny za práva zvířat udělaly určitý právní pokrok v poskytování „práv“ zvířatům na základě tohoto vnímání – volně definovaného jako jejich schopnost zažít pohodlí nebo strach.

Prohledáváme vesmír, abychom objevili sami sebe, protože nás to nutí zamyslet se nad tím, jaký máme vztah k sobě navzájem, jaký máme vztah k našemu prostředí a jaký máme vztah k jiným druhům a lidem. – Jill Stuart

Někteří etici již zvažují, jak by práva zcela neznámého cizího druhu zapadla do našich právních a etických rámců. Otevřená mezinárodní diskuse o mimozemšťanech se ale vedla jen málo. Otázka byla vznesena na zasedání Valného shromáždění OSN v roce 1977 premiérem Grenady Eric M Gairy, který věřil, že pozorování UFO mohlo být známkou nepřátelského mimozemského života na naší planetě, a navrhl zřízení oficiálního vyšetřovacího orgánu prostřednictvím OSN. Nebyla však přijata žádná politika a britští diplomaté na něj tlačili, aby toto téma upustil, než byl v následujícím roce při převratu sesazen.

Některé vlády však projevují zájem. V roce 1999 novináři Leslie Keanové unikla francouzská dokumentace o UFO, která ukazuje, že generálové a admirálové věřili, že nevysvětlitelné jevy mohou být potenciálně mimozemské. Začátkem tohoto roku, poprvé po desetiletích, americký Kongres veřejně diskutoval o tom, co dělat s těmito záhadnými létajícími objekty, ačkoli neexistují žádné důkazy o tom, že jsou mimozemského původu.

Jill Stuartová, specialistka na vesmírné právo na ekonomické škole v Londýně, nevěří, že lidé během našich životů navážou kontakt s mimozemšťany. Ale stále si myslí, že zvážení toho, co bychom v této situaci udělali, stojí za rozhovor.

„Hledáme ve vesmíru, abychom objevili sami sebe, protože nás to nutí přemýšlet o tom, jak se k sobě navzájem vztahujeme, jaký máme vztah k našemu prostředí a jaký máme vztah k jiným druhům a lidem,“ říká. „Tyto scénáře zaměřené na budoucnost se možná nikdy nestanou, ale celý proces má hodnotu sám o sobě.“

Chybějící plán

Neexistují žádné mezinárodní dohody ani mechanismy, jak by lidstvo zvládlo setkání s mimozemskou inteligencí, říká Niklas Hedman, výkonný ředitel Úřadu OSN pro záležitosti vesmíru (Unoosa). To neznamená, že rámec nemůže nikdy existovat. OSN jako „hlavní globální mezivládní organizace“ by se pro takové mechanismy hodila, dodává, ale akce a diskuse se nakonec „scvrknou na vůli členských států“.

Umělecký koncept Kepler-1649c, exoplanety velikosti Země obíhající v obyvatelné zóně hvězdy Kepler-1649. (Poděkování: NASA/Ames Research Center/Daniel Rutter)

V současnosti se veškeré mezinárodní vesmírné právo vztahuje k lidské činnosti, říká Hedman. První kosmická smlouva byla podepsána prostřednictvím OSN v roce 1967 Spojeným královstvím, Sovětským svazem a USA v reakci na vývoj mezikontinentálních balistických raket, které by mohly zasáhnout cíle ve vesmíru. Slouží jako základ všech existujících vesmírných zákonů, které se postupem času vyvíjely, jak se objevovaly nové možnosti a obavy týkající se vesmíru.

Všech pět hlavních dohod o vesmíru, které nyní pokrývají vše od zákazu zbraní až po odpovědnost za škody a trosky z vesmírných zemí, se soustředí na to, co lidé ve vesmíru dělají a jak to ovlivňuje ostatní lidi.

Skupina Search for Extraterrestrial Intelligence při Mezinárodní akademii astronautiky přijala v roce 2010 rámec po detekci, který staví na desetiletích předchozích diskusí. V případě jakékoli detekce signálů z inteligentního mimozemského života to doporučuje vytvořit fórum pro mezinárodní koordinaci prostřednictvím OSN a jejího Výboru pro mírové využití vesmíru (Copuous).

Stuart věří, že je nepravděpodobné, že by se vyvinul nějaký široce uznávaný mezinárodní rámec, dokud to nebude nutné. Lidé mají rádi materiální scénáře ze skutečného života, které je třeba zvážit, aby mohli do zákona vnést nové myšlenky. Pokud by ke kontaktu došlo, je možné, že stávající právní rámce, kterými se řídí lidská práva, by mohly být rozšířeny a přizpůsobeny rámcům cizinců.

Jedním z hlavních aspektů v tomto případě by byl záměr mimozemšťanů: zkrátka, zda byli vlídní nebo nepřátelští. To přispívá k debatě o tom, zda bychom se měli aktivně pokoušet kontaktovat mimozemšťany, nebo pasivně hledat signály jejich existence, říká Stuart – mezi vesmírnými experty je to stále sporná otázka.

Když přijde řeč na mimozemšťany, musíme se zeptat: jakou mají inteligenci a proč měli cestu právě k nám? – Susan Blackmore

Co by se tedy stalo, kdyby létající talíř náhle nouzově přistál někde na Zemi? Nebyly stanoveny ani navrženy žádné protokoly, ale hypoteticky je možné, že země, ve které přistál, bude muset vést počáteční diskuse o tom, jak reagovat, říká Stuart.

„Neexistoval by žádný precedens ani právní pozadí, aby existovala odpovědnost,“ říká Stuart a dodává, že pokud by bylo UFO sestřeleno a přistálo v národním státě, může nastat případ, že by země měla převzít odpovědnost za vypadnout.

V dokumentu z roku 2011 pro Královskou společnost o „nadpozemských záležitostech“, bývalý ředitel Unoosy Mazlan Othman navrhl, že zájem zemí o boj s nebezpečím objektů v blízkosti Země – tj. asteroidů – by mohl nabídnout model pro mezinárodní spolupráci, pokud by existence mimozemského života nebo inteligence byl prokázán.

S trochou dohodnutých zásad o tom, jak bychom společně zacházeli s jakýmikoli mimozemšťany, se kterými se setkáme, by jedním přístupem mohlo být prosté uplatňování práv udělených lidem. Zasadit to do stávajícího právního rámce by dávalo smysl, říká Stuart.

Je rozumný předpoklad, že jakýkoli druh, který by mohl cestovat na Zemi, by měl vysokou úroveň inteligence a vědomí, a proto by se s ním mělo zacházet jako s lidmi. To by mohlo podpořit argument, že se „lidská práva“ rozvinou v „práva vnímajících“.

Také bychom museli vzít v úvahu různé typy možné inteligence a sentience. Dokonce i na naší planetě existují různé druhy inteligence, které teprve poznáváme. Pokračuje debata o tom, zda chobotnice, dlouho známé svou inteligencí, mají také vědomí a mohou cítit bolest. Rostoucí praxe mykologie mezitím naznačuje, že některé houby vykazují aspekty inteligence, jako je schopnost učit se a zapojit se do rozhodování.

„Pokud jde o mimozemšťany, musíme se ptát: jakou mají inteligenci?“ říká Susan Blackmore, spisovatelka a hostující profesorka na Univerzitě v Plymouthu ve Spojeném království, která zkoumá vědomí. „Proč to mají? Myslím, že musíme předpokládat, že se tito mimozemšťané vyvinuli darwinovskými evolučními procesy, protože to je jediný proces, o kterém víme, že produkuje živé inteligentní věci.“

Mimozemské vědomí

Ve vyprávění o domnělém setkání mimozemšťanů v brazilské Varginze, uvedeném v dokumentu „Moment kontaktu z roku 2022 o UFO, se vypráví příběh o záhadném tvorovi, o kterém se tvrdí, že byl nalezen poblíž místa havárie, který zjevně vykazoval známky fyzické bolesti. Ať už si o pozorování myslíte cokoliv, mohla by to být schopnost pro bolest a utrpení, která by mohla lépe vést náš přístup k poskytování práv všem návštěvníkům z jiných světů.

„Mohli by mimozemšťané trpět?“ ptá se Blackmore. „Pokud ano, měli bychom vůči [nim] mít nějakou morální povinnost a možná dokonce na základě [toho] vybudovat právní rámce.“

Hodně by záleželo na kognitivních schopnostech mimozemšťanů, které mohou být mnohem vyspělejší než delfíni nebo lidé. – Peter Singer

Etik Peter Singer, který psal na téma nezcizitelných práv pro mimozemšťany i zvířata, říká, že hlavním hlediskem bude nakonec cit.

„Za předpokladu, že mimozemská bytost je vnímavá, ve smyslu schopná prožívat bolest a potěšení, a má jiné touhy a zájmy, jejichž zjištění nám může nějakou dobu trvat, je základním etickým principem, který bychom měli použít, rovné zohlednění podobných zájmů.“ on říká.

Tento termín, založený na konceptu stanoveném Singerem v roce 1979, znamená, že všechny bytosti schopné užívat si nebo trpět si zaslouží, aby jejich zájmy byly brány v úvahu stejně při jakémkoli morálním rozhodnutí, které se jich týká. „Jinými slovy, bolest mimozemšťana se počítá stejně jako bolest pozemšťana.“

Obtížným problémem by zde bylo zjistit, jaké zájmy měli mimozemšťané, dodává. „Hodně by záleželo na kognitivních schopnostech mimozemšťanů, které mohou být mnohem vyspělejší než delfíni nebo lidé – a pokud jsou mnohem vyspělejší než jsme my, možná nebudeme schopni pochopit, co nebo kdo jsou právě oni.“

V případě nalezení mnohobuněčných organismů na jiné planetě, pokud se pohybují, je dobré vsadit, že jsou inteligentní a vnímaví, říká Lori Marino

Projekt nelidských práv, americké organizace, jejímž cílem je zajistit práva pro nelidská zvířata, věří, že výchozím místem pro tato práva je autonomie, koncept ceněný u amerických soudů, který znamená, že jednotlivec má možnost si vybrat, co bude dělat, kam půjde, jak jednat, a paměť událostí, které se dříve staly. Vědomí je přitom příliš široká kategorie na to, aby sloužila jako právní kritérium pro práva, protože nikdo se neshodne na tom, co to vlastně je.

„Dnes, alespoň ve Spojených státech, se každý člověk rodí s nezcizitelným právem na svobodu, ale ne vždy tomu tak bylo, že všichni lidé toto právo měli,“ říká Jake Davis, právník z Nonhuman Rights Project. „Trvalo to mnoho let, trvalo to celou občanskou válku a byl to nesmírný boj, aby byl každý člověk postaven na stejnou úroveň, pokud jde o právo na tělesnou svobodu a integritu.

„Mým přáním je, aby se k nám dostal mimozemský druh a nebyli nepřátelští, abychom si nepředpokládali, že jsou jako nelidská zvířata – věci, se kterými bychom si mohli dělat, co jsme chtěli, protože jsme lidé.“ a nejsou. Mým přáním by bylo, abychom je hodnotili jako rovnocenné do té míry, do jaké prokazují tyto schopnosti [jako je autonomie] a šli odtud.“

Ve fiktivním světě Star Treku Základní směrnice zakazuje zasahovat do přirozeného vývoje mimozemských civilizací (Credit: Paramount/Allstar/Alamy)

Podle Lori Marino, bývalé ředitelky projektu Projekt nelidských práv, jsou dokonce i inteligence a sentience pro odborníky těžké pojmy, na kterých se shodnou. „Oba jsou to fuzzy pojmy,“ říká. „Ale věřil bych, že inteligence je způsob, jakým člověk zpracovává informace, a sentience je schopnost cítit a být si vědom pocitů.“

V případě nalezení mnohobuněčných organismů na jiné planetě, pokud se pohybují, je dobré vsadit, že jsou inteligentní a vnímaví, tvrdí. Potřebovali by nějakou formu inteligence, aby vůbec mohli existovat, navrhuje. „Měli bychom předpokládat, že jsou vnímaví, a tudíž schopni trpět, a nechat je na pokoji.“

Myšlenka, že by se lidé měli sami vyvarovat zasahování do přirozeného vývoje mimozemských civilizací, má dlouhou historii ve sci-fi, jako například ve Star Treku „Prime Directive“ – ačkoli v tomto fiktivním světě může být princip přepsán, pokud je cizí druh považováno za příliš nebezpečné. O podobných myšlenkách se však již dnes uvažuje v našem vlastním světě – například Úřad pro planetární ochranu NASA si klade za cíl chránit prozkoumané planety i Zemi.

Pokud se mimozemšťané mohou dostat na naši planetu, možná to nejsou jejich práva, o která bychom se měli starat.

Jestli dorazí osobně, koupím hodně mražené pizzy a vyrazím do hor. – Seth Shostak

Seth Shostak, hlavní astronom z Institutu Seti, neziskové výzkumné organizace, jejímž cílem je porozumět a vysvětlit původ a povahu života ve vesmíru, je optimistický, pokud jde o nějaký kontakt v našem životě. Ale je důležité rozlišovat mezi dvěma druhy kontaktu, říká.

Je pravděpodobnější, že bychom obdrželi znamení a signály od technologicky vyspělých civilizací, než abychom přijali mimozemskou návštěvu. Pokud bychom obdrželi znamení, nebyla by to žádná velká naléhavost, protože jakýkoli signál, který vyšleme, by dorazil za tak dlouho, že bychom měli dost času na rozmyšlenou, co odpovíme zpět.

Návštěva mimozemšťanů by však znamenala, že mimozemská civilizace má přístup k technologiím daleko za hranicemi toho, čeho jsme schopni. Když ETovi kamarádi konečně vyzvedli nešťastné stvoření na konci blockbusteru, pravděpodobně mohli vyhladit Zemi na své cestě zpět „domů“, kdyby k tomu měli sklon.

„Pokud dorazí, osobně, koupím hodně mražené pizzy a vyrazím do kopců,“ říká Šostak. „Pokud se sem dokážou dostat, na rozdíl od vysílání zprávy, jsou s obrovským náskokem pokročilejší než my.“

V tomto případě by mohla být vhodnější otázka: Přiznali by nám naši noví mimozemští vládci práva?

„Co budeš dělat, když budou agresivní?“ ptá se Šostak. „Bylo by to, jako když se neandrtálci pokoušejí setkat se s americkým letectvem: neandrtálci by mohli mít všechny politiky, jaké chtějí, ale na tom by nezáleželo.“

Foto: Freepik/Volný zdroj
Kontroverzní astronom Avi Loeb opět ukazuje na kometu a tvrdí, že 41P jsou mimozemšťané
Foto: Pixabay
Malí zelení mužíčci jsou minulostí, přichází nová teorie bytostí s umělou inteligencí
Foto: TheDigitalArtist / Pixabay / Ilustrační
Tři světla pozorovaná u západního pobřeží USA ve vojenském prostoru, byla asi komerční letadla (video)

Kosmické dvojče Země, Gloria. Je to „ta“ planeta, která podle Nostradama způsobí přílet mimozemšťaňů?

27. 10. 2022 Adam Walko 5 min read 857 Zobrazení dvojče, Gloria, hypotéza, Kyril Butsov, slunce, Země

Nové TOP 10 UFO Vesmír Záhady

Naše krásná modrá planeta může mít kosmického dvojníka, takovou hypotézu předložil v devadesátých letech minulého století slavný astrofyzik, profesor Kirill Pavlovič Butusov. Podle názoru mnoha ufologů právě na této planetě, která je pro nás skrytá za Sluncem, mohou sídlit UFO pravidelně navštěvující Zemi, napsal server PRESUME.

Starověké obrazy Anti-Země

Staří Egypťané věřili, že každý člověk má osobního energetického astrálního dvojníka. Pravděpodobně z dob starověkého Egypta, kde byly rozšířeny představy o dvojicích, pochází také hypotéza o existenci druhé Země. Na některých egyptských hrobkách jsou docela záhadné obrazy. V jejich centrální části je Slunce, na jedné straně vidíte Zemi a na opačné – její dvojče. Je vedle něj vidět postava muže a obě planety spojuje Slunce přímkami.

To může naznačovat, že staří Egypťané věděli o existenci racionální civilizace na druhé Zemi. Je také možné, že tato civilizace měla přímý vliv na život ve starověkém Egyptě a předávala znalosti místní elitě. Teorii existence dvojníka Země také předložili Pythagorejci. Podle Aristotelova vyprávění měl takový koncept navrhnout Filolaos, který dal planetě jméno Antichton. Zajímavé je, že tento vědec z tak vzdálených dob tvrdil, že naše planeta je pouze jednou z mnoha v prostoru kolem nás. Filolaos z Taranta ve svém pojetí Vesmíru odstranil Zemi ze středu a umístil tam věčný oheň s koulemi kolem ní a Anti-Zemi pohybující se na desáté sféře.

Pozorování astronomů

Skeptici samozřejmě o starověkých teoriích pochybují. Vždyť také kdysi věřili, že Země je placatá a spočívá na želvách nebo velrybách. Jistě, ne všechny poznatky raných učenců se ukázaly být pravdivé, ale v případě Země dvojníka, který se v naší době nazývá „ Gloria “, existují skutečné údaje z pozorování provedených v 17. století.

V lednu 1662 si ředitel pařížské observatoře Domenico Cassini všiml poblíž Venuše neznámého srpovitého nebeského tělesa, podobného Venuši v tu chvíli vrhajícího stín, což dokazuje, že jde o planetu, nikoli o hvězdu. Cassini odhadla průměr planety na čtvrtinu Venuše. Pravděpodobně to byla Gloria. Jeho další záznam o pozorování této planety se datuje do roku 1672. O čtrnáct let později, v roce 1686, Cassini znovu viděl stejné tělo a zaznamenal tuto skutečnost do svého deníku.
V říjnu 1740 si záhadnou planetu všiml anglický astronom James Short, člen Královské vědecké společnosti. Zjistil, že planeta je ve stejné fázi jako Venuše a je osvětlena Sluncem. Short neznámou planetu hodinu pozoroval, dokud ji neztlumilo sluneční světlo.
V květnu 1759 pozoroval stejnou planetu v Greifswaldu německý astronom Andreas Mayer.
V následujících letech několik dalších astronomů pozorovalo záhadný objekt poblíž Venuše a jeho poslední pozorování provedl 13. srpna 1892 americký astronom Edward Barnard. U Venuše zahlédl neznámý objekt a poté se stáhl za Slunce.

Je těžké předpokládat, že by se známí a uznávaní učenci mýlili. Pravděpodobně viděli Glorii, kterou lze vzhledem ke zvláštnostem její dráhy ze Země pozorovat jen velmi zřídka a na krátkou dobu.

BUTUSOVOVA HYPOTÉZA

Slavný ruský astrofyzik, profesor Kirill Pavlovič Butusov, v 90. letech vážně promluvil o skutečné existenci zemského dvojníka. Jeho hypotéza se opírala nejen o výše zmíněné výsledky pozorování, ale také o některé zvláštnosti pohybu planet ve sluneční soustavě.

Vědci například již dlouho zaznamenali určité změny v pohybu Venuše podél její oběžné dráhy. Na rozdíl od výpočtů, je před svým „plánem“, a ten se opožďuje. Když se Venuše začne řítit na své oběžné dráze, Mars začne zaostávat – a naopak. Takové poruchy v pohybu dvou planet lze plně vysvětlit přítomností dalšího nebeského tělesa na oběžné dráze Země – Glorie. Vědec je přesvědčen, že dvojník Země před námi skrývá Slunce. Další argument pro existenci Glorie lze nalézt v satelitní soustavě Saturnu, která je názorným modelem sluneční soustavy. V tomto systému může být každý velký saturnský sputnik vztažen k jedné planetě v našem systému.

V tomto systému jsou dva měsíce Saturnu, Janus a Epimetheus, které jsou prakticky na jedné dráze. Mohou být plně analogické Zemi a Glorii. Na oběžné dráze Země se za Sluncem nachází tzv librační bod, tedy místo v prostoru, v soustavě dvou těles vázaných gravitací, kde třetí těleso může spočívat ve vztahu k tělesům soustavy. Librační bod se po svém objeviteli nazývá také Lagrangeův bod. Je tam jediné místo, kde může Gloria být. Dokud se pohybuje rychlostí Země, je prakticky vždy skryta za Sluncem.

Jak by mohla Gloria vypadat?

Podle některých názorů se skládá z prachu a asteroidů uvězněných v gravitační pasti. V tomto případě má planeta nízkou hustotu a je heterogenní jak v hustotě, tak ve složení. Existuje podezření, že Anti-Země může být teplejší než podnebí na naší planetě. Atmosféra neexistuje nebo je velmi řídká. Život, jak známo, vyžaduje přítomnost vody. Většina vědců neočekává, že by se na Glorii nacházely oceány. Možná tam není vůbec žádná voda – a tedy ani život. Podle jiného vnímání je Gloria velmi podobná Zemi a obývaná racionálními bytostmi. Nebylo by také divu, kdyby nás obyvatelé té planety vývojově převyšovali a dlouhodobě pozorovali naše počínání. Neměli bychom si dělat iluze, že je zvláštně přitahuje naše kultura a zvyky.

Je známo, že UFO byla přítomna v oblastech prakticky všech jaderných výbuchů na naší planetě. Bez jejich pozornosti nezůstaly ani katastrofy v jaderných elektrárnách Čenobyl a Fukušima.

Co by mohlo vyvolat tak zvláštní zájem o jaderné zbraně a jaderné technologie? Předpokládá se, že Země a Gloria jsou v libračních bodech v nestabilní poloze. Jaderné výbuchy jsou schopny vyrazit Zemi z jejího Lagrangeova bodu, narušit její oběžnou dráhu a nasměrovat ji ke Glorii. Pro obě planety by bylo katastrofální, kdyby se přímo srazily a minuly se na krátkou vzdálenost. V druhém případě by planetu zpustošily obří přílivové vlny. Naše civilizace se svými neustálými válkami zjevně obtěžuje Gloriiny folikuly.

Hypotézy Kirilla Butusova obvykle nacházejí brilantní potvrzení, takže je možné, že totéž bude platit o jeho hypotéze Gloria. A proč, i přes přítomnost nádherných dalekohledů a vesmírných sond, dosud neukázal skutečnou přítomnost Glorie? Inu, nachází se za Sluncem v pro nás neviditelné zóně a pokud jde o vesmírné kamery, ty jsou vždy namířeny na konkrétní objekty a úkol najít Glorii zatím nedostal.

Zdroj: PRESUME

Foto: Freepik/Volný zdroj
Kontroverzní astronom Avi Loeb opět ukazuje na kometu a tvrdí, že 41P jsou mimozemšťané
Foto: Pixabay
Malí zelení mužíčci jsou minulostí, přichází nová teorie bytostí s umělou inteligencí
Foto: TheDigitalArtist / Pixabay / Ilustrační
Tři světla pozorovaná u západního pobřeží USA ve vojenském prostoru, byla asi komerční letadla (video)
Foto: ELG21/Pixabay
Pentagon zveřejnil několik nových videí nevysvětlitelných anomálních jevů

Konec mimozemšťanů: Odkud se berou tajemné signály z vesmíru a proč neexistují mimozemské civilizace

27. 10. 2022 Iveta Mauci 5 min read 490 Zobrazení mimozemské civilizace, tajemné signály, UFO

Nové Technologie TOP 10 UFO Vesmír Záhady

V úložišti arXiv.org se objevil předtisk článku o vůbec první detekci opakovaného rychlého rádiového vzplanutí se stabilní dobou aktivity 16 dní. FRB 180916. J0158 + 65 vysílá silné paprsky rádiových vln se záviděníhodnou pravidelností, což dalo vzniknout fámám o umělém původu zdroje. Lenta zjišťovala, zda opravdu stojí za to předpokládat, že záhadné signály z vesmíru posílají mimozemské civilizace.

Nevysvětlitelné signály

Rychlé rádiové záblesky jsou samy o sobě záhadné jevy. Vědci přesně nevědí, co je způsobuje, i když existují věrohodná (a ne taková) vysvětlení tohoto jevu. Jedna z exotických hypotéz, kterou ani někteří seriózní badatelé nespěchají opustit, je, že FRB (zejména ty, které se opakují) jsou znaky astroinženýrských aktivit technologicky vyspělých civilizací nacházejících se v jiných galaxiích. Většina astrofyziků se však přiklání k verzi přirozeného původu rychlých rádiových záblesků.

Problém je v tom, že rychlý rádiový záblesk je generován jevem, v jehož důsledku se najednou uvolňuje obrovské množství energie. Jednotlivé výbuchy jsou často uváděny jako sloučení neutronových hvězd, výbuchy obřích hvězd nebo aktivní černé díry. S opakujícími se rádiovými záblesky je situace komplikovanější, protože obří kosmická kataklyzmata se mohou zřídka opakovat na stejném místě během relativně krátké doby. Nedávné studie naznačují, že jedním z možných zdrojů takových signálů jsou pleriony – pulsary neutronové hvězdy obklopené mlhovinou. Hvězdný vítr pulsarů interaguje s mezihvězdným prostředím a generuje silné rádiové vyzařování. Dalším „viníkem“ mohou být magnetary – neutronové hvězdy s monstrózně silným magnetickým polem.

Mimozemská aktivita

Nicméně, objev 16denního FRB, který „funguje jako hodinky“, opět přivedl lidi k diskuzi o mimozemském původu rádiových signálů. 16denní cyklus se skládá ze čtyř dnů přerušovaných výbojů a 12 dnů ticha. I když existují pouze domněnky, že tomu tak může být, dočasná absence vyčerpávajícího vysvětlení tohoto jevu není argumentem ve prospěch mimozemšťanů.

Navíc existují argumenty ve prospěch skutečnosti, že to nemohou být mimozemské civilizace.

V roce 2017 někteří fyzici navrhli, že rychlé rádiové výbuchy jsou únikem radiace z pohonných systémů mimozemských lodí. Jiní předpokládali, že FRB je jednosměrný komunikační systém mezi vesmírnými civilizacemi v různých galaxiích. Podle fyzika Paula Ginsparga z Cornell University (USA), tato vysvětlení dostupná data nevylučují.

Skupina amerických vědců tedy předložila hypotézu, podle níž FRB vznikají při zrychlování obřích, ale relativně lehkých světelných plachet, na které mimozemšťané směřují paprsky světla. Vypočtená optimální frekvence paprsku je podobná frekvencím nalezeným v ultrarychlých rádiových záblescích a průměr zářiče je co do měřítka srovnatelný s velkou kamennou planetou.

Všudypřítomná ohniska

Hlavním problémem těchto hypotéz je však různorodost míst, kde se zdroje nacházejí a vzdálenosti k nim. Tyto FRB, které byly lokalizovány, jsou stovky milionů až miliardy světelných let daleko od Země. Podle astronoma Setha Shostaka z Institutu SETI (pátrání po mimozemské inteligenci) tento důvod sám o sobě stačí k odmítnutí domněnky o umělém původu rychlých rádiových záblesků.

*Rozsáhlá struktura vesmíru se zdroji rychlých rádiových záblesků.*

Šostak položil řečnickou otázku: jak mohlo být ve vesmíru tolik technologicky vyspělých civilizací, které vysílají stejný signál? Po Velkém třesku netrvalo dlouho a mimozemšťané se zkoordinovali tím, že si posílali zprávy a začali používat stejnou technologii – i když k tomu našli důvod. Abychom připustili, že ohniska jsou způsobena člověkem, muselo by nejméně sto cizích druhů vyvinout technologii na dostatečně vysokou úroveň, aby vytvořilo dostatečně silný signál, aby byl detekován na Zemi (k čemuž zjevně nebyl určen).

Pro srovnání: lidstvo teprve před 125 lety vyvinulo technologii, pomocí které můžete vysílat rádiové vlny do vesmíru. To znamená, že jakýkoli rádiový signál ze Země necestoval dále než 125 světelných let od Země. Když se vzdaluje, slábne, takže na dostatečně velkou vzdálenost se stane příliš slabým, aby se dal detekovat.

Kromě toho by hypotetické mimozemské civilizace musely vyvinout své technologie ve správný čas, aby všechny jejich signály dosáhly Země za stejných pár let.

Zklamání z pravdy

Vědci dodnes nemají žádné spolehlivé důkazy o existenci mimozemských civilizací.

To je paradoxní, pokud předpokládáme, že mysl by se měla objevit tam, kde jsou podmínky pro vznik komplexního života. Je však známo, že na Zemi má ze všech četných druhů pouze člověk vyvinutý intelekt. Podle evolučních představ se lidská inteligence vyvinula v důsledku řady náhodných faktorů, to znamená, že nebyla nevyhnutelným výsledkem evoluce živých organismů – neměla by vůbec vést ke vzniku inteligentních bytostí. To je považováno za hlavní argument proti Drakeovým rovnicím, podle kterých je jen v Mléčné dráze mnoho civilizací.

I zdánlivě nevysvětlitelné anomálie nalezené ve vesmírných objektech, například v mezihvězdném asteroidu Oumuamua, se ukázaly být přirozeného charakteru. Podle jednoho z astronomů studujících FRB je nejlepším argumentem proti umělému původu rychlých rádiových vzplanutí to, že všechny tyto signály mají různé podivné vlastnosti: některé jsou široké, jiné úzké, další polarizované a tak dále. Pokud by skutečně byly výfukem kosmických lodí, je nepravděpodobné, že by dobrý motor vytvářel signály například s polarizací. Avšak záření pulsarů má právě podobnou rozmanitost vlastností, což ukazuje na přirozený původ signálů. Navíc, jelikož FRB vyzařuje enormní množství energie, která je schopna zničit planety, je použití této metody velmi nepraktické.

To neznamená, že nemá smysl uvažovat o mimozemské hypotéze, když je detekován jakýkoli anomální kosmický jev. Vědci zkoumají různé možnosti, které by mohly pomoci při hledání mimozemské inteligence. Například vysokoenergetické jevy, které nezapadají do existujících modelů, mohou být skutečně umělou činností, i když pravděpodobnost, že je to poměrně nízká. Takové exotické myšlenky mohou také zajímat vědeckou veřejnost nebo dát impuls k vývoji nástrojů nové generace. Vždy však musí být na prvním místě spolehlivé důkazy.

Zdroj: LENTA

Foto: Ilustrační_myshion/Pixabay
Světlo uvnitř těla? Tohle je nová technologie nejen ultrazvuku, má to ale háček
Foto: ESO
Co je to za duhovou bublinu uprostřed vesmíru?
$galaxy, black hole, universe, fractal, stars, milkyway, cosmos, black hole, black hole, black hole, black hole, black hole, milkyway, milkyway$ Foto: Ilustrační_SkieTheAce/Pixabay
Fermilab přepisuje fyziku magnetické anomálie v „prázdném“ prostoru

Je pravda venku? NASA pro UFO rekrutuje astronauta Scotta Kellyho a 15 dalších odborníků, aby pomohli vyřešit stovky nevysvětlitelných pozorování

24. 10. 2022 Iveta Mauci 8 min read 514 Zobrazení Astrofyzika, astronaut, NASA, nevysvětlitelné pozorování, oceánograf, pozorování, Scott Kelly, UAP, UFO, Washington

Nové Technologie TOP 10 UFO Vesmír Záhady

NASA v pondělí zahájí studii UFO, která umožní výzkumníkům analyzovat data ze stovek nevysvětlených přírodních jevů pozorovaných na obloze. Program zahrnuje spolupráci s mnoha typy vědců. Astrofyziky, oceánografy a do týmu povolali dokonce astronauta Scotta Kellyho. Příštích devět měsíců stráví zkoumáním údajů shromážděných civilními i vládními subjekty, včetně komerčních údajů o pozorováních UFO. Výsledky mají být sdíleny s veřejností v polovině roku 2023, napsal Daily Mail.

NASA naverbovala ty nejlepší z nejlepších, aby odhalili záhady nevysvětlitelných přírodních jevů viděných na obloze s nadějí na vyřešení stovek pozorování.

Astronaut Scott Kelly, který je proslulý tím, že strávil téměř rok ve vesmíru, je jedním z 16 členů týmu, kteří budou pročesávat neutajovaná data o UFO, aby pomohli vesmírné agentuře „vypracovat vědecké závěry“ o tom, co se skutečně děje.

Nezávislá studie bude zahájena v pondělí 22.10.2022 a bude pokračovat dalších devět měsíců – očekává se, že tým své poznatky sdělí veřejnosti v polovině roku 2023.

Program, oznámený v červnu, navazuje na první slyšení v americkém Kongresu za 50 let, která odhalila videa ukazující 144 „neidentifikovaných vzdušných jevů“, které vojáci viděli od roku 2004.

Studie UFO bude pročesávat odtajněné údaje o nevysvětlených přírodních jevech. Na obrázku je snímek z videa ukázaného během slyšení v Kongresu USA o možných UFO

Tým, který zahrnuje vědce, specialisty na data a umělou inteligenci a odborníky na leteckou bezpečnost, určí, jak mohou být data shromážděná civilními vládními subjekty, komerční data a data z jiných zdrojů potenciálně analyzována, aby vrhla světlo na neidentifikované vzdušné jevy (UAP).

Experti si také mohou prohlédnout záběry a data z předchozích misí, aby pomohli prozkoumat jakákoli anomální setkání, odhalil zdroj DailyMail.com v květnu.

Astronaut Scott Kelly, který je známý tím, že strávil téměř rok ve vesmíru, je jedním z 16 členů týmu, kteří budou procházet neutajovaná data o UFO.

Úředníkem NASA zodpovědným za organizování studie je Daniel Evans, zástupce přidruženého administrátora pro výzkum na ředitelství vědeckých misí NASA.

Jak již bylo dříve oznámeno, nezávislému studijnímu týmu předsedá David Spergel, prezident Simons Foundation.

„NASA spojila některé z předních světových vědců, praktiků v oblasti dat a umělé inteligence, odborníků na leteckou bezpečnost, všechny s konkrétním úkolem, který nám má říct, jak aplikovat plné zaměření vědy a dat na UAP,“ řekl Evans v prohlášení zveřejněném na webu NASA.

„Zjištění budou zveřejněna ve spojení s principy transparentnosti, otevřenosti a vědecké integrity NASA.“

NASA již dříve potvrdila, že neexistují žádné současné důkazy o tom, že by UAP byly mimozemského původu, ani žádné známky mimozemského života, ale kvůli omezenému počtu pozorování je obtížné vyvodit vědecké závěry.

Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor pro vědu v ústředí NASA ve Washingtonu, řekl: „NASA věří, že nástroje vědeckého objevování jsou mocné a platí i zde.

„Máme přístup k široké škále pozorování Země z vesmíru, a to je mízou vědeckého bádání. „Máme nástroje a tým, kteří nám mohou pomoci zlepšit naše chápání neznámého. To je samotná definice toho, co je věda. To je to, co děláme.“

Téma UFO dlouho fascinovalo fanoušky sci-fi a majitele dalekohledů, ale nedávno dokonce upoutalo pozornost amerického kongresu. Veřejné slyšení v Kongresu o UAP se konalo v květnu a nový zákon nařizoval vládní pracovní skupinu UAP.

Loni byla zveřejněna zpráva amerických tajných služeb, která dokumentovala 144 pozorování z posledních dvou desetiletí, která podle ní nelze vysvětlit. Piloti amerického námořnictva zahlédli DALŠÍ UFO rotující nad Atlantickým oceánem.

Program navazuje na květnová slyšení v Kongresu a odhalila videa ukazující 144 „neidentifikovaných vzdušných jevů“ viděných vojenským personálem od roku 2004. Jeden klip byl pořízen z kokpitu námořnictva ve výcvikovém prostoru a ukazuje kulový objekt plovoucí letadlem.

Navrhli, že tyto události by mohly být člověkem vytvořeným „vzdušným nepořádkem“, jako jsou uniklé balónky nebo plastové tašky, nebo výsledkem přírodních jevů způsobených ledovými krystaly, vlhkostí nebo teplem.

Zpráva připustila, že nemají žádné důkazy, které by naznačovaly nebo vylučovaly mimozemský původ.

Uvádělo se v něm: ‚UAP by také představovala výzvu pro národní bezpečnost, pokud by se jednalo o platformy pro sběr cizích protivníků nebo poskytovaly důkazy, že potenciální protivník vyvinul buď průlomovou nebo převratnou technologii.‘

Nicméně také uvedl, že pozorování „může být výsledkem chyb senzorů, falšování nebo špatného vnímání pozorovatelem a vyžaduje další přísnou analýzu“.

Před porotou svědčili Ronald Moultrie, nejvyšší zpravodajský úředník Pentagonu, a Scott Bray, zástupce ředitele námořní rozvědky. Moultrie řekl, že Pentagon nevyloučil možnost, že by tyto incidenty mohly souviset s mimozemským životem.

„Jsou prvky naší vlády, které se zabývají… hledáním mimozemského života,“ řekl Moultrie. „Naším cílem není potenciálně něco zakrývat, ale pochopit, co tam venku „možná“ je.“

Bray však řekl, že úředníci nenarazili na žádné důkazy, které by naznačovaly, že SAE jsou mimozemského původu. „Půjdeme tam, kam nás data zavedou,“ řekl.

„Odstranili jsme stigma,“ dodal Bray.

„Všichni jsme zvědaví a snažíme se porozumět neznámému. A jako celoživotní zpravodajský profesionál jsem netrpělivý. Chci k tomu okamžité vysvětlení, stejně jako kdokoli jiný. Pochopení však může vyžadovat značný čas a úsilí. Proto jsme se snažili soustředit na tento proces založený na datech, abychom získali výsledky založené na faktech,“ řekl Bray.

„Chceme vědět, co je tam venku, stejně jako vy,“ řekl Moultrie a dodal, že je fanouškem sci-fi.

„Ano, sledoval jsem sci-fi. Byl jsem na sjezdech, řeknu to do záznamu. … Na tom není nic špatného. Nemusíš se nutně oblékat.“

Zpráva o „létajícím talíři“ nad vzdušným prostorem USA v roce 1947 spustila masovou hysterii kvůli neidentifikovaným cizím předmětům, která vyvolala federální vyšetřování této záležitosti.

Toho roku pátrací a záchranný pilot jménem Kenneth Arnold ohlásil devět „talířovitých věcí… létajících jako husy v diagonální řetězové linii“ rychlostí přesahující 1000 mph poblíž Mount Rainier ve státě Washington.

Během několika týdnů byla pozorování „létajícího talíře“ hlášena ve 40 dalších státech.

19. července 1952 zjistil dispečer letového provozu Edward Nugent na washingtonském národním letišti na své radarové obrazovce sedm pomalu se pohybujících objektů a vtipkoval svému šéfovi: „Tady je pro vás flotila létajících talířů.“

Před koncem noci pilot hlásil, že viděl podobné nevysvětlitelné objekty a radar zachytil objekty na dvou místních základnách letectva – Andrews a Bolling. Když radarové záblesky ukázaly objekty v omezeném vzdušném prostoru nad Kapitolem a Bílým domem, dvě letadla F-94 letectva prohledávala Washington a hledala létající talíře. Jakmile F-94 křižovaly do oblasti, záblesky zmizely z radaru, nic nenašli a vrátili se na základnu. Jakmile odešli, na radaru se podle Washington Post znovu objevily záblesky.

Konec 40. a počátek 50. let vyvolal masovou hysterii pozorování UFO a „létajících talířů“. Fotografii objektu z 23. listopadu 1951 z Riverside v Kalifornii pořídil Guy Marquand, který tvrdil, že on a dva přátelé viděli objekt letět kolem velmi vysokou rychlostí, a když se vrátil, měl připravený fotoaparát, aby mohl udělat obrázek.

V roce 1966 řada neidentifikovaných vzdušných jevů v Massachusetts a New Hampshire přiměla sněmovní výbor pro ozbrojené služby, aby v této záležitosti uspořádal slyšení v Kongresu.

Po slyšení Kongres založil Condon Committee, skupinu na University of Colorado financovanou americkým letectvem v letech 1966 až 1968, aby zkoumala neidentifikované vzdušné jevy.

Výbor se nakonec utápěl v kontroverzi a někteří členové obvinili režiséra Edwarda Condona ze zaujatosti. Nakonec Condonův výbor rozhodl, že na UFO není nic mimořádného a že další výzkum pravděpodobně nepřinese výsledky.

Ve stejné době letectvo provozovalo Project Blue Book, studii UFO, kterou provedlo americké letectvo a která probíhala v letech 1952 až 1969.

V době, kdy projekt Bluebook skončil, shromáždil 12 618 zpráv o UFO, ale dospěl k závěru, že většina z nich byly špatně identifikované přírodní jevy, jako jsou hvězdy, mraky nebo letadla, a zjistil, že většina incidentů UFO) za a) nepředstavuje hrozbu pro národní bezpečnost a za b) neexistuje žádný důkaz, že by taková „neidentifikovaná“ pozorování představovala technologický vývoj přesahující moderní vědu z celého světa.

Přesto zůstává 701 zpráv „neidentifikováno“, navzdory podrobné analýze.

Se zjištěními Condon Committee, Sec. z letectva Robert Seamans ukončil projekt Bluebook, protože další financování „nelze odůvodnit ani z důvodu národní bezpečnosti, ani v zájmu vědy“.

Letectvo dlouho tvrdilo, že je nepravděpodobné, že by se znovu pustilo do nějaké formální studie UFO, přičemž obviňuje rozpočtová omezení.

V roce 2017 však vyšlo najevo, že letectvo podstoupilo novou tajnou studii UFO Advanced Aerospace Threat Identification Program (AATIP), financovanou v letech 2007 až 2012 částkou 22 milionů dolarů.

Zdroj: Daily Mail

Foto: ESO
Co je to za duhovou bublinu uprostřed vesmíru?
$galaxy, black hole, universe, fractal, stars, milkyway, cosmos, black hole, black hole, black hole, black hole, black hole, milkyway, milkyway$ Foto: Ilustrační_SkieTheAce/Pixabay
Fermilab přepisuje fyziku magnetické anomálie v „prázdném“ prostoru
Foto: Ilustrační_Terranaut/Pixabay
Temná hmota se možná vyskytuje ve dvou skupenstvích a proto není všude
Foto: Freepik/Volný zdroj
Kontroverzní astronom Avi Loeb opět ukazuje na kometu a tvrdí, že 41P jsou mimozemšťané
Vědci udělali průřez Uranem a tvrdí, že může být ledovým nebo skalním obrem
Foto: Ilustrační_Jackdrafahl/Pixabay
Jak osvítit měsíční temnotu? Kráter mimo sluneční energii může osvítit stabilní laserová síť

Opravdu létá UFO nad Ukrajinou nebo jde o tajné průzkumné drony?

23. 10. 2022 Iveta Mauci 7 min read 516 Zobrazení Kyjev, UFO, Ukrajina, válečná zóna, záhady

Tajné projekty Technologie TOP 10 UFO Válečná zóna Vesmír Záhady

přes Gety Images — *Noční obloha nad ukrajinským Kyjevem v roce 2020. Nedávná zpráva tvrdí, že na obloze v Kyjevě mohou číhat UFO, ale tamní národní vědecká agentura si myslí něco jiného.*

Zprávy o neidentifikovaných vzdušných jevech (UAP) prolétajících oblohou Ukrajiny, byly oficiálně zdiskreditovány ukrajinskou národní vědeckou agenturou s odvoláním na „významné chyby“ v metodách a výsledcích zprávy. Zpráva, kterou v polovině září 2022 zveřejnili vědci z Kyjevské hlavní astronomické observatoře (MAO), popsala „ významný počet objektů, jejichž povaha není jasná“, včetně několika takzvaných „přízraků“, které se na obloze jevily zcela černé a zdály se, že proráží atmosféru rychlostí až 33 000 mph (53 000 km/h) – tedy zhruba dvakrát rychleji než mezikontinentální balistická střela, napsal Livescience.

Autoři zprávy popsali tyto fantomové objekty jako UAP – vědeckou komunitou preferovaný název pro neidentifikované létající objekty neboli UFO, ale nepokusili se vyloučit zjevnější vysvětlení, jako jsou satelity, drony nebo dělostřelectvo používané při probíhající ruské invazi na Ukrajinu, která začala zhruba půl roku před zveřejněním zprávy.

Nyní Národní akademie věd Ukrajiny (NASU) tehdy uzavřela vyšetřování zprávy UAP a oficiálně ji zdiskreditovala, jako neprofesionální a postrádající vědeckou přísnost.

Samozřejmě, vzhledem k tomu, že Rusko a Ukrajina byly uzavřeny v měsíce trvající válce, která do značné míry závisí na použití letadel a dronů, je pravděpodobné, že mnoho z těchto takzvaných UFO, jsou vojenské nástroje, které se zdají být příliš pomíjivé na to, aby je bylo možné identifikovat, uvedla americká zpravodajská agentura.

Zpráva, která byla zveřejněna v předtištěné databázi arXiv , popisuje nedávné kroky, které ukrajinští astronomové podnikli k monitorování rychle se pohybujících objektů s nízkou viditelností na denní obloze nad Kyjevem a okolními vesnicemi. Pomocí speciálně kalibrovaných kamer na dvou meteorologických stanicích v Kyjevě a Vinarivce, vesnici asi 120 kilometrů na jih, astronomové pozorovali desítky objektů, „které nelze vědecky identifikovat jako známé přírodní jevy,“ uvádí zpráva.

Vládní agentury mají tendenci označovat takové objekty jako UAP, což je zkratka pro „neidentifikované vzdušné jevy“.

Podle nové zprávy Hlavní astronomické observatoře Národní akademie věd Ukrajiny, se nebe nad Kyjevem opravdu hemží neidentifikovanými létajícími objekty (UFO).

„Pozorujeme značné množství objektů, jejichž povaha není jasná,“ napsal tým. „Vidíme je všude.“

Vědci rozdělili svá pozorování UAP do dvou kategorií: „kosmické“ a „fantomy“. Podle zprávy jsou vesmírné svítící objekty, které jsou jasnější než pozadí oblohy. Tyto objekty jsou označeny ptačími jmény – jako „swift“, „falcon“ a „eagle“ – a byly pozorovány létající sólo i v „letkách“, napsal tým.

Naproti tomu fantomy jsou tmavé objekty, které se obvykle jeví jako „úplně černé“. Jako by absorbovaly veškeré dopadající světlo, dodal tým. Porovnáním pozorování ze dvou zúčastněných observatoří vědci odhadli, že fantomové dosahují šířky 3 až 12 metrů a mohou cestovat rychlostí až 53 000 km/h. Pro srovnání, mezikontinentální balistická střela může dosáhnout rychlosti až 15 000 mph (24 000 km/h), uvádí The Center for Arms Control and Non-Proliferation.

Vědci nespekulovali o tom, co tato UFO můžou být. Jejich příspěvek se spíše zaměřuje na metody a výpočty používané k detekci objektů. Podle zprávy z roku 2021 amerického úřadu ředitele národní zpravodajské služby (ODNI) je však pravděpodobné, že alespoň některé UAP jsou „technologie nasazené Čínou, Ruskem, jiným národem a nebo nevládním subjektem“.

Vzhledem k pokračující ruské invazi na Ukrajinu, která začala v únoru 2022, je rozumné mít podezření, že některé UAP popsané v nové zprávě mohou být spojeny se zahraničním sledováním nebo vojenskými technologiemi.

Podle zprávy ODNI zahrnují další možná vysvětlení UAP „nepořádek ve vzduchu“, jako jsou ptáci a balóny; atmosférické jevy, jako jsou ledové krystaly; nebo utajované vládní projekty. Zprávy USA ani Ukrajiny nezvyšují možnost mimozemských návštěvníků.

Americká vláda otevřeně obnovila svůj zájem o vyšetřování UAP od roku 2017, kdy do médií uniklo několik videí pořízených letadly amerického námořnictva. Nyní nechvalně známá videa ukazovala neidentifikovaná letadla pohybující se zdánlivě nemožným způsobem bez vysvětlení.

Vláda následně odtajnila záběry a nedávno odhalila, že existuje více vojenských záběrů střetnutí UAP, ačkoli ministerstvo obrany (DOD) je nezveřejní kvůli „obavám o národní bezpečnost“. Začátkem tohoto roku Kongres schválil financování DOD na otevření nové kanceláře zaměřené výhradně na správu oznámení o pozorování UFO americkou armádou. Autoři nové zprávy UAP z Ukrajiny dodali, že Národní akademie věd země má zájem přispět k tomuto probíhajícímu výzkumu.

„Zpracování a interpretace výsledků byly prováděny na nevhodné vědecké úrovni a se značnými chybami při určování vzdálenosti k pozorovaným objektům,“ napsali v prohlášení na web vědci NASU. Tým dodal, že zpráva „nesplňuje odborné požadavky na zveřejnění výsledků vědeckého výzkumu“ a nařídil, aby jméno NASU bylo z dokumentu odstraněno.

Kde je oheň?

Ve své zprávě výzkumníci MAO analyzovali pozorování podivných, rychle se pohybujících objektů detekovaných jednou ze dvou observatoří poblíž Kyjeva. Tým odvodil vzdálenost, velikost a rychlost těchto objektů na základě toho, kolik světla v pozadí každý z nich blokuje, a došel k závěru, že mnoho záhadných objektů bylo zhruba velkých jako letadlo, ale pohybovalo se atmosférou rychlostí kosmické lodi.

Při pohledu pouze na data z jediného dalekohledu se však zdá, že výzkumníci nepřesně předpověděli vzdálenosti a umístění těchto objektů, a proto také špatně odhadli velikost a rychlost objektů, podle práce Avi Loeba, astrofyzika na Harvardské univerzitě, který nedávno publikoval kritický článek o UAP zprávě o Ukrajině do databáze před tiskem arXiv.org. (Dílo dosud nebylo recenzováno.)

„Správná metoda pro odvození vzdáleností se nazývá triangulace, kdy pozorujete stejný objekt z různých směrů,“ řekl Loeb Live Science. „Ale oni ta data nemají.“

Pokud by byly fantomové objekty skutečně tak velké, rychlé a tak vysoko na obloze, jak navrhoval ukrajinský tým, pak by každý objekt „vytvářel obří ohnivou kouli“, jako to dělá raketa nebo meteor při průchodu atmosférou, řekl Loeb. Skutečnost, že tyto objekty byly zcela černé, ani tak nedokazuje, že šlo o technologii z jiného světa, ale spíše naznačuje, že astronomové vážně špatně spočítali příslušná umístění objektů, dodal Loeb.

Mimozemšťané, bomby nebo brouci?

Loeb ve své kritice zprávy UAP navrhl, že ukrajinští výzkumníci pravděpodobně 10krát špatně spočítali vzdálenosti k fantomovým objektům. Pokud byly fantomy 10krát blíže ke kameře, než výzkumníci tvrdili, pak objekty náhle odpovídaly velikosti a rychlosti dělostřeleckých granátů, což je běžný projektil nalezený ve válečných zónách, jako je Ukrajina. Přesuňte objekty ještě 10krát blíže ke kameře a mohly by být rozumně interpretovány jako kulky.

„Pokud to přiblížíte ještě víc, mohl by to být dokonce hmyz, jako moucha pohybující se vysokou rychlostí blízko dalekohledu a zdálo by se to tmavé,“ dodal Loeb.

Zdá se, že NASU dospěla k podobnému závěru ve svém vyšetřování zprávy UAP, když poznamenala, že astronomové nejenže udělali „významné chyby“ při určování vzdáleností objektů, ale také nedokázali vyloučit zjevnější vysvětlení pozorování.

„Autoři neuvádějí argumenty, že mezi pozorovanými UAP mohou být přírodní jevy nebo umělé objekty pozemského původu,“ napsali vědci NASU ve svém prohlášení.

I když není jasné, co přesně ukrajinští astronomové pozorovali – ať už to bylo dělostřelectvo, kulky, brouci nebo něco úplně jiného, dopad ruské invaze do země by neměl být ignorován.

Podle zprávy z roku 2021 amerického úřadu ředitele národní zpravodajské služby (ODNI) je pravděpodobné, že alespoň některé UAP pozorované americkým vojenským personálem jsou „technologie nasazené Čínou, Ruskem, jiným národem nebo nevládním subjektem. “

Další možná vysvětlení pro UAP zahrnují „nepořádek ve vzduchu“, jako jsou ptáci a balóny; atmosférické jevy, jako jsou ledové krystaly; nebo utajované vládní projekty podle zprávy ODNI.

Zpráva nezmiňuje mimozemšťany jako možné vysvětlení. Americká vláda však není připravena vyloučit tuto možnost pozorování ve vzdušném prostoru USA. Začátkem tohoto roku schválil Kongres USA finanční prostředky pro ministerstvo obrany na otevření nové kanceláře zaměřené výhradně na správu hlášení pozorování UFO americkou armádou. Pokud je pravda někde venku, možná že ji vláda najde.

Zdroj: Livescience

Foto: Ilustrační_myshion/Pixabay
Světlo uvnitř těla? Tohle je nová technologie nejen ultrazvuku, má to ale háček
Foto: ESO
Co je to za duhovou bublinu uprostřed vesmíru?
$galaxy, black hole, universe, fractal, stars, milkyway, cosmos, black hole, black hole, black hole, black hole, black hole, milkyway, milkyway$ Foto: Ilustrační_SkieTheAce/Pixabay
Fermilab přepisuje fyziku magnetické anomálie v „prázdném“ prostoru
Foto: Ilustrační_Terranaut/Pixabay
Temná hmota se možná vyskytuje ve dvou skupenstvích a proto není všude
Foto: Ilustrační_ennelise/Pxabay
Roboti ve tvaru origami nepotřebují motor ani převodovku
Foto: Freepik/Volný zdroj
Kontroverzní astronom Avi Loeb opět ukazuje na kometu a tvrdí, že 41P jsou mimozemšťané

„Cestovatel v čase z roku 2671“ varuje lidi, kdy přesně do planety Země, narazí obrovský meteor s mimozemšťany

23. 10. 2022 Tomáš Pokorný 2 min read 1083 Zobrazení apokalypsa, cestovatel v čase, podivnosti, radianttimetraveler, rok 2671, UFO, varování lidstvu, zdravý rozum

TOP 10 UFO Vesmír Záhady

„Cestovatel časem z roku 2671“, známý také jako „radianttimetraveler“, ve videu na TikToku varoval lidstvo a řekl, kdy přesně do Země narazí obrovský meteor s mimozemšťany a upozornil na další události. TikToker, vlastním jménem Eno Alric, tvrdí, že pět hlavních událostí bude formovat novou lidskou historii. V nepodložené zprávě Evo tvrdí, že lidé najdou nové planety, zasáhne je přílivová vlna a navštíví je mimozemšťané a to mezi listopadem 2022 a květnem 2023, napsal TheSUN.

V klipu, který získal více než 32 400 lajků během několika hodin, stojí: „POZOR! Ano, jsem skutečný cestovatel v čase, přišel jsem z roku 2671, pamatujte na těchto pět příštích dat:

„30. listopadu 2022, Teleskop Jamese Webba našel planetu, která je zrcadlovou verzí Země. 8. prosince 2022, Zemi zasáhl velký meteor obsahující nové typy kovů a cizí mimozemské druhy. 6. února 2023, skupina 4 teenagerů objevila starověké ruiny a zařízení, které otevírá červí díru do jiných galaxií a 23. března 2023, tým vědců zkoumající Mariánský příkop našel staré druhy.

Uživatelé TikToku byli rozděleni podle předpovědí mimo tento svět.

„Ukládám si tyhle věci, mám to na vás,“ napsal jeden člověk. „Zdroj: věř mi, brácho,“ zavtipkoval. Třetí se zeptal, kdo vyhraje letošní mistrovství světa, zatímco čtvrtý napsal, že cestování časem neexistuje.

@radianttimetraveler The Distants are coming… #fyp #foryou #radianttime #timetravel #timetraveler #viral #xyzbca #theory #conspiracy ♬ Growling Stars – Eno Alaric

V červnu jiný TikToker, který se také prohlašoval za cestovatele v čase, uvedl, že má „důkaz“, že navštívil postapokalyptický svět. Javier tvrdil, že pochází z roku 2028, a nadále prohlašoval, že už nezůstali žádní lidé – i když budovy a auta stále stojí.

Uživatel sociálních sítí, který vystupuje pod jménem @unicosobreviviente (pouze přeživší), poprvé zveřejnil 13. února loňského roku a ukazuje město Valencii ve Španělsku, jako prázdné a bez lidí kolem.

Brzy poté následovala další videa z prázdného města, kde není žádná viditelná lidská činnost – přesto zůstává k dispozici elektřina a internetové připojení, aby TikToker mohl videa nahrávat. Hmmm (poznámka redakce).

Rychle vpřed 11 měsíců a Javier nyní tvrdí, že je stále uvízlý v našem století a proto strávil 340 dní v naprosté izolaci se světem a vydal se na jeho milost i nemilost.

O pravdivosti jeho slov se „jistě“ už brzy přesvědčíme, že ano…

Zdroj: TheSUN

Foto: Ilustrační_myshion/Pixabay
Světlo uvnitř těla? Tohle je nová technologie nejen ultrazvuku, má to ale háček
Foto: ESO
Co je to za duhovou bublinu uprostřed vesmíru?
$galaxy, black hole, universe, fractal, stars, milkyway, cosmos, black hole, black hole, black hole, black hole, black hole, milkyway, milkyway$ Foto: Ilustrační_SkieTheAce/Pixabay
Fermilab přepisuje fyziku magnetické anomálie v „prázdném“ prostoru
Foto: Ilustrační_Terranaut/Pixabay
Temná hmota se možná vyskytuje ve dvou skupenstvích a proto není všude
Foto: Ilustrační_ennelise/Pxabay
Roboti ve tvaru origami nepotřebují motor ani převodovku
Foto: Freepik/Volný zdroj
Kontroverzní astronom Avi Loeb opět ukazuje na kometu a tvrdí, že 41P jsou mimozemšťané

Vesmírná pavučina: Vědci konečně vyřešili záhadu podivného úkazu horké hvězdy

17. 10. 2022 Tomáš Pokorný 3 min read 494 Zobrazení hvězdný prach, skořápky, snímky, teleskop, UFO, vasmírné pavučiny, vědci, vesmír, vyřešeno, Webb, záhada

Nové TOP 10 UFO Vesmír Záhady

Skořápky kosmického prachu vytvořené interakcí dvojhvězd vypadají jako prstence stromů kolem Wolf-Rayet 140. Pozoruhodná pravidelnost rozmístění slupek naznačuje, že se formují jako hodinky během osmiletého cyklu oběhu hvězd, kdy dva členové dvojhvězdy se k sobě nejvíce přibližují. Na tomto obrázku byly modrá, zelená a červená přiřazena k datům Webb’s Mid-Infrared Instrument (MIRI) při 7,7, 15 a 21 mikronech (filtry F770W, F1500W a F2100W, v tomto pořadí).

EXPERTI se domnívají, že se dostali na dno záhadné „pavučiny“ hlubokého vesmíru, která byla spatřena 5000 světelných let daleko

Nejnovější snímek z vesmírného dalekohledu NASA Jamese Webba, je novou perspektivou dvojhvězdy Wolf-Rayet 140, která odhaluje detaily a strukturu v novém světle. „Tu noc, kdy byla pořízena pozorování týmu o hmotné dvojhvězdě Wolf-Rayet (WR) 140 tvořící prach, byl jsem zmaten tím, co jsem viděl na náhledových snímcích z přístroje MIRI, napsala NASA na svém blogu.

Astronomové se domnívají, že prachové slupky jsou tam proto, protože dvě horké hvězdy, nazývané Wolf-Rayet Star a O Star, se během osmileté oběžné dráhy opakovaně přibližují.

To způsobí, že se větry z každé z nich stlačí, čímž se vytvoří kousky prachu. Zajímavé je, že mají tendenci dělat víc, když se posouvají blíže a dále od sebe, na rozdíl od toho, když jsou velmi blízko, jak by někteří mohli očekávat. To je to, co způsobuje zvláštní hrbolatost ve vlnách.

Zdálo se, že je tam podivně vypadající difrakční vzor a já se obával, že jde o vizuální efekt vytvořený extrémní jasností hvězd. Jakmile jsem si však stáhl konečná data, uvědomil jsem si, že se nedívám na difrakční obrazec, ale místo toho na prstence prachu obklopující WR 140 – nejméně 17 z nich.

Astronom Ryan Lau z NOIRLab NSF, hlavní výzkumník programu Webb Early Release Science, který hvězdu pozoroval, sdílí své myšlenky na pozorování.

„Byl jsem ohromen. Ačkoli na obrázku připomínají prstence, skutečná 3D geometrie těchto půlkruhových prvků je lépe popsána jako skořápka. Skořápky prachu se tvoří pokaždé, když hvězdy dosáhnou bodu na své oběžné dráze, kde jsou k sobě nejblíže a jejich hvězdné větry interagují. Rovnoměrné rozestupy mezi skořápkami ukazují, že k událostem tvorby prachu dochází přesně jako hodinky, jednou za každý osmiletý oběh. V tomto případě lze 17 skořápek spočítat jako letokruhy, které ukazují více než 130 let tvorby prachu. Naše důvěra v tuto interpretaci obrázku byla posílena porovnáním našich zjištění s geometrickými modely prachu Yinuo Han, doktorandského studenta na University of Cambridge, které ukázaly téměř dokonalou shodu s našimi pozorováními.

„Jedním z největších překvapení bylo, kolik granátů byl teleskop schopen detekovat. Skořápky nejvzdálenější od dvojhvězdy urazily více než 70 000krát větší vzdálenost od Země ke Slunci rychlostí kolem 6 milionů mil za hodinu drsným prostředím kolem hvězdy WR – některé z nejžhavějších a nejzářivějších známých hvězd. Přežití těchto vzdálených skořápek ukazuje, že prach tvořený dvojhvězdami WR, jako je WR 140, pravděpodobně přežije a obohatí okolní mezihvězdné prostředí. Chtěli jsme znát jejich spektroskopický podpis a chemické složení. Co přidají do mezihvězdného média?

*Teleskop Jamese Webba byl vypuštěn do vesmíru 25. prosince 2021*

„S režimem Medium-Resolution Spectroscopy (MRS) na MIRI jsme při našem pozorování WR 140 získali první prostorově rozlišené střední infračervené spektrum prachotvorné dvojhvězdy WR a byli jsme schopni přímo zkoumat chemické podpisy jeho prachu skořápky. Široké a výrazné rysy ve spektrálních čarách o šířce 6,4 a 7,7 mikronů nám řekly, že prach byl složen ze sloučenin konzistentních s polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAH). Tento uhlíkatý materiál hraje důležitou roli v mezihvězdném prostředí a formování hvězd a planet, ale jeho původ je dlouhodobou záhadou. Díky kombinovaným výsledkům MRS spekter JWST a zobrazení MIRI nyní máme důkaz, že dvojhvězdy WR mohou být důležitým zdrojem sloučenin bohatých na uhlík, které obohacují mezihvězdné prostředí naší galaxie a pravděpodobně i galaxie mimo naše vlastní.

Zdroj: TheSUN

Foto: Ilustrační_myshion/Pixabay
Světlo uvnitř těla? Tohle je nová technologie nejen ultrazvuku, má to ale háček
Foto: ESO
Co je to za duhovou bublinu uprostřed vesmíru?
$galaxy, black hole, universe, fractal, stars, milkyway, cosmos, black hole, black hole, black hole, black hole, black hole, milkyway, milkyway$ Foto: Ilustrační_SkieTheAce/Pixabay
Fermilab přepisuje fyziku magnetické anomálie v „prázdném“ prostoru
Foto: Ilustrační_Terranaut/Pixabay
Temná hmota se možná vyskytuje ve dvou skupenstvích a proto není všude
Foto: Ilustrační_ennelise/Pxabay
Roboti ve tvaru origami nepotřebují motor ani převodovku
Foto: Freepik/Volný zdroj
Kontroverzní astronom Avi Loeb opět ukazuje na kometu a tvrdí, že 41P jsou mimozemšťané

Odposlechy: Jejich typy a jak se jim bránit

12. 10. 2022 Iveta Mauci, šéfredaktorka a licencovaná autorka vědeckých zpráv NASA, ESO, ESA, AAAS a EurekAlert 2 min read 144 Zobrazení GSM odposlechy, jak se bránit, ochrana, odposlechy, typy

Exkluziv Nové Tajné projekty Technologie TOP 10 UFO UI Válečná zóna Vesmír Záhady Zajímavosti

Odposlechy již dávno nejsou doménou pouze tajných služeb, a bezpečnostních složek. Jejich využívání je čím dál více rozšířené i do civilního sektoru, kde jsou využívány k dosahování celé řady cílů. Proto je dobré vědět, jaké odposlechy vůbec existují, jak fungují, a jak se jim bránit.

GSM odposlechy

Odposlouchávací zařízení, které využívají SIM kartu a mobilní síť, se nazývají GSM odposlechy. Jejich použití je velmi snadné, a účinné, jelikož stejně jako mobilní telefon mají neomezený dosah. Sofistikovanější GSM odposlechy mohou být dokonce vybaveny automatickou detekcí hlasu, a spustí se tak pouze ve chvíli, kdy slyší nějaké zvuky.

Jak se bránit proti GSM odposlechu?

Spolehlivou obranou proti GSM odposlechu je využití rušičky signálu. Má to ovšem tu nevýhodu, že tím zároveň vyrušíte i svůj mobilní telefon. Druhá nevýhoda je, že používání rušiček signálu je na území EU zakázáno. Pokud tedy nejste členem bezpečnostního sboru se speciálním povolením, rušičku radši nevyužívejte.

Méně invazivní metodou jak se bránit proti odposlechu, je použít detektor odposlechů, který zachycuje bezdrátové přenosy, a umožní vám tak skrytý odposlech najít.

Rádiové odposlechy

Skládají se vždy z vysílače a přijímače. Vzhledem k tomu, že zde nedochází k žádné kompresi, tak jako u odposlechů probíhajících přes mobilní síť, tak mají výrazně větší kvalitu zvuku, než GSM odposlechy. Kvalitní rádiový (RF) odposlech, dokaže bez problémů monitorovat i 100m2 velkou místnost.

Nevýhodnou rádiových odposlechů je, že mají limitovaný dosah v řádu několik desítek, až stovek metrů.

Jak se bránit proti rádiovému odposlechu?

Rádiové odposlechy mají zpravidla velký vysílací výkon, a proto jsou snadno detekovatelné, pomocí detektoru odposlechů i na několik metrů.

Profesionální odposlechy

Oproti běžným odposlechům (RF a GSM), jsou profesionální odposlechy, výrazně sofistikovanější. Mohou být vybaveny šifrováním, takže jejich přenos nelze dále odposlechnout. Ty nejsofistikovanější modely využívají tzv. FHSS (Frequency Hopping Spread Spectrum), což znamená, že datový přenos neprobíhá na jedné konkrétní frekvenci, ale je rozprostřen do širokého spektra. Tím je docíleno toho, že ani sofistikované spektrální analyzátory, nejsou schopny takovéto odposlechy odhalit, a v podstatě jedinou efektivní obranou je pravidelná fyzická prohlídka zájmového objektu.

Více si můžete přečíst na SPYobchod.cz

Foto: Ilustrační_myshion/Pixabay
Světlo uvnitř těla? Tohle je nová technologie nejen ultrazvuku, má to ale háček
Foto: ESO
Co je to za duhovou bublinu uprostřed vesmíru?
$galaxy, black hole, universe, fractal, stars, milkyway, cosmos, black hole, black hole, black hole, black hole, black hole, milkyway, milkyway$ Foto: Ilustrační_SkieTheAce/Pixabay
Fermilab přepisuje fyziku magnetické anomálie v „prázdném“ prostoru
Foto: Ilustrační_Terranaut/Pixabay
Temná hmota se možná vyskytuje ve dvou skupenstvích a proto není všude
Foto: Ilustrační_ennelise/Pxabay
Roboti ve tvaru origami nepotřebují motor ani převodovku
Foto: Freepik/Volný zdroj
Kontroverzní astronom Avi Loeb opět ukazuje na kometu a tvrdí, že 41P jsou mimozemšťané

Dlouhodobé cestovní pojištění: Kdy ho využít?

11. 10. 2022 Iveta Mauci, šéfredaktorka a licencovaná autorka vědeckých zpráv NASA, ESO, ESA, AAAS a EurekAlert 4 min read 142 Zobrazení 46 dní, aktivní život, cestovní pojistění, dlouhodobé, dovolená, max. 365 dní, práce v zahraničí, sktivní dovolená, studium

Exkluziv Medicína Nové Proč?Tajné projekty Technologie TOP 10 UFO UI Válečná zóna Vesmír Záhady Zajímavosti

Máte v plánu vycestovat do zahraničí na dobu přesahující 46 dní? Pak je to přesně ta chvíle, kdy budete potřebovat „dlouhodobé cestovní pojištění“. Vyjde levněji a dokáže vás chránit až 365 dní! Nejen, že vás ochrání v případě úrazu před následnými velkými výdaji, ale rozhodně se s ním budete cítit jistější. Mnoho pojištění může zahrnovat také krádeže a pro smolaře i „ztráty“. Nemáte ponětí, co dlouhodobé pojištění zahrnuje a na co si při jeho výběru dát pozor? Zkusili jsme nahlédnout na yespojištění.cz a vybrali jsme pro vás pár důležitých informací, které je dobré vědět, než si nějaké pojištění vyberete.

K čemu a pro koho je dlouhodobé cestovní pojištění?

Cestovní pojištění jako takové, vás všeobecně dokáže finančně ochránit v případě zranění nebo nemoci při pobytu v zahraničí. I když se zranění, jako je obyčejná popálenina horkou vodou, zlomená ruka po pádu na chodníku nebo komplikované zažívací problémy, mohou občas potkat každého z nás. Lékařská péče, transport do nemocnice a případná hospitalizace vás však v cizině může vyjít na několik desítek tisíc korun, v horším případě dokonce i na miliony korun! A to je přesně ten důvod, proč byste vždy měli předem myslet na „cestovní pojištění“, které za vás případné nečekané výlohy uhradí.

„Dlouhodobé cestovní pojištění“ se hodí studentům, zaměstnancům působícím na zahraničních pobočkách i dobrodruhům

Dlouhodobé cestovní pojištění lze uzavřít maximálně na 365 dní a využijí ho zejména:

mladí lidé při zahraničním studentském pobytu,
zaměstnanci na pracovní stáži nebo služební cestě,
brigádníci či au-pair v cizině,
dobrodružní cestovatelé,
a další, kteří souvisle a delší čas žijí v zahraničí.

Spočítat dlouhodobé cestovní pojištění »

Při výběru pojištění hledejte služby navíc! Pojišťovny umí svého klienta hýčkat

Víte co ovlivňuje cenu pojištění? Hlavní roli hraje cílová destinace, věk pojistitele, typ cesty a samozřejmě délka pobytu. Pojišťovny všeobecně „dlouhodobé cestovní pojištění“ nabízejí pro cesty od 46 dní pobytu, 90 či 185 dní, nejdéle však lze sjednat max. na dobu jednoho roku. Tento údaj najdete v pojistných podmínkách, které byste si vždy, před sjednáním pojištění, měli pečlivě projít.

Další otázkou je: Na co se při výběru pojištění zaměřit? Rozhodně byste měli vědět, že cena není nejdůležitější! Spíše se zaměřte na počet zahrnutých služeb. Nonstop asistenční linku dnes najdete u drtivé většiny pojišťoven. Pátrejte také po zahrnutých aktivitách (třeba plánované rizikové sporty), možnostech připojištění a také pátrejte po hranicích pojistných limitů. Limity určují, do jaké částky za vás pojišťovna uhradí finální náklady. Vše navíc budete muset pokrýt z vlastní kapsy! Počítejte s tím, že cena ošetření, transportu a další péče je mnohdy několikanásobně vyšší než u nás v ČR. Zlomenina nohy na sjezdovce, zákrok horské služby, transport vrtulníkem, operace a několikadenní hospitalizace vás mohou vyjít i na miliony korun. Pecka, že? Pojistný limit by proto měl dosahovat alespoň 3 miliony Kč.

Dlouhodobé nebo opakované cestovní pojištění?

Pokud často jezdíte na pracovní nebo soukromé cesty do zahraničí, ale vždy se vracíte zpět do ČR, můžete si dokonce sjednat i cestovní pojištění pro opakované vycestování. Celková délka pobytu v cizině však musí být 4 a více týdnů za rok. V zahraničí ale můžete strávit jen omezenou dobu, po kterou vám pojištění kryje záda a většinou jde o méně než 90 dní. Podrobnosti opět najdete v pojistných podmínkách vybraného produktu.

Připojištění se hodí při krádeži nebo smůle

Jestliže na své cestě plánujete neobvyklé aktivity, vždy se ujistěte předem, zda je vaše pojištění zahrnuje. Může se jednat třeba o zimní sporty (lyžování, snowboarding), horolezectví, potápění, ale i o vysokohorskou turistiku. Pokud byste si při podobném sportu ublížili a vaše pojistka by jej nezahrnovala, budete muset lékařskou péči uhradit sami. Většina institucí nabízí možnost si takové aktivity za pár korun připojistit, což se určitě vyplatí.

Doplňkově se pojistit můžete také proti ztrátě nebo krádeži zavazadel, osobních dokumentů a dalším nepříjemným situacím. Klid vám přinese například pojištění odpovědnosti. To kryje materiální i zdravotní újmy, které způsobíte vy nebo vaše dítě či domácí mazlíček, cizím osobám.

Spočítat dlouhodobé cestovní pojištění »

Více informací najdete na www.yespojisteni.cz

Foto: Ilustrační_myshion/Pixabay
Světlo uvnitř těla? Tohle je nová technologie nejen ultrazvuku, má to ale háček
Foto: ESO
Co je to za duhovou bublinu uprostřed vesmíru?
$galaxy, black hole, universe, fractal, stars, milkyway, cosmos, black hole, black hole, black hole, black hole, black hole, milkyway, milkyway$ Foto: Ilustrační_SkieTheAce/Pixabay
Fermilab přepisuje fyziku magnetické anomálie v „prázdném“ prostoru
Foto: Ilustrační_Terranaut/Pixabay
Temná hmota se možná vyskytuje ve dvou skupenstvích a proto není všude
Foto: Ilustrační_ennelise/Pxabay
Roboti ve tvaru origami nepotřebují motor ani převodovku
Foto: Freepik/Volný zdroj
Kontroverzní astronom Avi Loeb opět ukazuje na kometu a tvrdí, že 41P jsou mimozemšťané

Nevyřešené záhady šestého kontinentu: Antarktida

7. 10. 2022 Tomáš Pokorný 5 min read 753 Zobrazení anomálie, Antarktida, kovová masa, radary, satelity, vnitřní země, vulkanická činnost

Tajné projekty TOP 10 UFO Válečná zóna Záhady

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je d8435e35.jpg.

Vědci se vždy zajímali o tak tajemný kontinent, jakým je Antarktida. Od objevení uplynulo mnoho let, a přesto o něm víme tak málo. V březnu 2002 byly z kosmodromu Plesetsk, v rámci programu GRACE, vypuštěny dvojčata satelitů NASA, které měly měřit gravitační pole Země. Tyto údaje se využívají při výzkumu klimatu, při hledání nerostů a studiu zlomů v zemské kůře a vulkanické činnosti, napsal server WK.com.

Během letu nad Antarktidou zaznamenaly satelity nečekaný gravitační impuls. Byla objevena silná pozitivní gravitační anomálie. Pocházela z obrovského podledového prostoru o průměru asi 500 kilometrů. Nad ní se na tisíce kilometrů táhla zasněžená pláň antarktického ledovce o tloušťce až 4 tisíce metrů.

Anomálie jedinečná pro Antarktidu se nachází v oblasti zvané Wilkes Land. V roce 2006 zde výzkumný tým z univerzity v Ohiu, pod vedením profesora Ralpha von Frese, identifikovali přítomnost obřího kráteru dvaapůlkrát většího než kráter Chicxulub na Yucatánu, způsobený dopadem meteoritu, o kterém se předpokládá, že vedl k vyhynutí dinosaurů.

Pomocí radarů byla v tomto kráteru nalezena obrovská, extrémně hustá, pravděpodobně kovová masa, široká asi 300 kilometrů a hluboká 848 metrů. Nejprve existoval předpoklad, že tato „placka“ by mohla být koncentrací magmatu, které se vylilo z nitra země. Ale tato hypotéza byla brzy zamítnuta. Poté vědci začali mluvit o pravděpodobnosti pozůstatků obrovského asteroidu pod ledem Antarktidy. Ale jak mohla Země přežít srážku s tak monstrózní hmotou?

Výzkumníci v Antarktidě se přiklánějí k názoru, že ve Wilkesově zemi existuje nějaký druh vesmírného tělesa. Dnes je ale téměř nemožné se k němu prorazit. K tomu by bylo potřeba vytvořit speciální stanici, dovézt tuny vybavení, které by se z hlediska nákladů mohlo přiblížit odhadovaným nákladům na pilotovaný let na Mars. Vědci by navíc museli v zimě přežít při teplotě vzduchu mínus 80 stupňů.

Někdo říká, že této anomálie, potenciálně nebezpečné pro Zemi, by se vůbec nemělo dotýkat. A zastánci teorie návštěv Země mimozemskými civilizacemi věří, že pod ledem Antarktidy je ukryta masivní vesmírná loď, která slouží jako základna pro mimozemšťany nebo dokonce portál do „vnitřní Země“.

Záhadná antarktická anomálie se znovu připomněla poté, co americký ministr zahraničí John Kerry náhle navštívil Antarktidu. Okamžitě se objevily zvěsti, že Kerry údajně navštívil tajnou mimozemskou základnu umístěnou v nedávno objevené pyramidové hoře.

V následném roce se navíc na ruské stanici Vostok chystali obnovit výzkum největšího antarktického jezera Vostok nacházejícího se pod stanicí, které má hloubku až 1200 metrů. Jedná se o jakýsi antarktický Bajkal. Plánovalo se opět prorazit k jezeru pomocí nové vrtné technologie. Vrt již byl proražen.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je 1may-1.jpg.

Vědci nalezli neznámé bakterie ve vzorcích vody z jezera, kde tepou horké prameny. Neméně zajímavá je ale významná magnetická anomálie, kterou zaznamenali vědci z Kolumbijské univerzity na jihovýchodním břehu jezera. Od indikátorů magnetického pole pozadí se liší o více než tisíc jednotek nanotesla. (Magnetického pole).

Výzkumník Michael Stadinger navrhl, že by to mohlo být způsobeno velmi tenkou zemskou kůrou v oblasti jezera, ale jeho kolegové se domnívali, že blízkost horkého zemského nitra by naopak horniny zahřívala a tím by úroveň magnetického pole snižovala.

V důsledku vědeckých sporů vznikla teorie o přítomnosti pozůstatků starověkého města s kovovými konstrukcemi, které kdysi stálo na břehu jezera. Dokonce se začalo mluvit o tom, že na místě Antarktidy se kdysi nacházela legendární Atlantida.

Američtí vědci, kteří pracovali v NASA společně s vynikajícím německým raketovým vědcem Wernherem von Braunem, říkají, že byl přesvědčen, že Hitler měl pravdu, když nazval Antarktidu „Atlantis pod ledem“. Možná právě tato informace, pocházející od zajatých Němců, přiměla Spojené státy v roce 1946 k operaci s cílem zmocnit se Antarktidy, která dodnes nemá obdoby.

V letech 1946-1947 zahájilo americké námořnictvo operaci High Jump. Flotila 13 lodí s 33 letadly včetně letadlové lodi se vydala upevnit americkou kontrolu nad velkou částí Antarktidy.

Možná, že americké velení uvěřilo mýtům, že Německo by mohlo vybavit svou tajnou základnu v hlubinách kontinentu a dopravit tam některé pokročilé vojenské technologie. Říká se, že američtí námořníci hledali maskované vchody do světa pod ledem. Mimochodem, na vrcholcích napůl smeteného pohoří, byly k vidění jeskyně s vchody připomínajícími profil talířů UFO.

Některá vědecká data získaná během antarktického výzkumu nepodléhají zveřejnění. Je těžké si představit nesmírnost tohoto gigantického neobydleného světa, který je jedenapůlkrát větší než Spojené státy, kde jeden nechráněný nádech ledového vzduchu spaluje průdušky. Vědci naznačují, že na tomto kontinentu existují neznámé síly, které například pohybují ledovým masivem táhnoucím se tisíce kilometrů a obsahujícím 70 procent sladké vody na Zemi.

Navzdory extrémnímu chladu v tomto ledu dokonce žijí bakterie, i když jich je ve srovnání s běžnou mořskou vodou velmi málo – 300 na metr krychlový ledu. Vědce také fascinují nepochopitelné požáry vznikající nad ledovou pouští. Pozorovali je i naši výzkumníci na stanici Vostok.

Není jasné, proč nejstarší antarktické hory na naší planetě stále existují, téměř úplně zmizely pod ledem a sněhem. Podle geofyzika Robina Bella z Kolumbijské univerzity pohoří Gamburtsev už dávno přežilo svůj geologický čas.

Robin, který tyto ledem pokryté hory zkoumá již delší dobu, říká, že Gamburcevův hřeben, objevený sovětskými vědci, je starý 900 milionů až miliardu let. Tyto hory se měly rozpadnout. Například životnost Alp bude jen asi 100 milionů let. Existuje pouze jedno nepříliš přesvědčivé vysvětlení: hory přežily omlazení během tektonických kataklyzmat, které roztrhaly starověké kontinenty.

S Antarktidou něco nehraje! Tolik záhad a tak málo odpovědí, díl 1.

Profesor John Priscu z univerzity v Montaně strávil 27 let na antarktickém poli a dospěl k závěru, že antarktický ledovec se chová jako živý organismus. Je proražena mikroskopickými žilkami tekuté vody, které slouží jako útočiště úžasným bakteriím.

A prastaré bakterie staré 420 tisíc let, nalezené ve vzorcích ledu odebraných z hloubky tří kilometrů, začínají úžasně rychle vykazovat známky života. Začaly růst v roztopené vodě. „Nevíme, jestli byly ve stavu hibernace, nebo jestli je jejich životní proces jen velmi pomalý,“ řekl Priscu.

Biologové se ptají: „Proč jsou tvorové žijící ve vodách Antarktidy tak odlišní od všech ostatních na planetě?“ Mnoho obvyklých obyvatel pozemských moří a oceánů zde není. Oceán, který hraničí s kontinentem, je pod mnohametrovým ledem téměř neprozkoumaný.

Čím více však věda Antarktidě rozumí, tím více otázek vyvstává.

Zdroj: wk.com

Foto: Ilustrační_myshion/Pixabay
Světlo uvnitř těla? Tohle je nová technologie nejen ultrazvuku, má to ale háček
Foto: ESO
Co je to za duhovou bublinu uprostřed vesmíru?
$galaxy, black hole, universe, fractal, stars, milkyway, cosmos, black hole, black hole, black hole, black hole, black hole, milkyway, milkyway$ Foto: Ilustrační_SkieTheAce/Pixabay
Fermilab přepisuje fyziku magnetické anomálie v „prázdném“ prostoru
Foto: Ilustrační_Terranaut/Pixabay
Temná hmota se možná vyskytuje ve dvou skupenstvích a proto není všude
Foto: Ilustrační_ennelise/Pxabay
Roboti ve tvaru origami nepotřebují motor ani převodovku
Foto: Freepik/Volný zdroj
Kontroverzní astronom Avi Loeb opět ukazuje na kometu a tvrdí, že 41P jsou mimozemšťané

Nevyřešené záhady šestého kontinentu. Antarktida, díl 2.

29. 9. 2022 Iveta Mauci 5 min read 620 Zobrazení 900 milionů, anomálie, Antarktida, Atlantýda, díl 2., kosmodrom, miliarda let, Plesetsk, pohoří Gamburtsev, šestý kontinent, vesmírné těleso, záhady

Nové Tajné projekty TOP 10 UFO Záhady

V letech 1946-1947 zahájilo americké námořnictvo operaci High Jump. Flotila 13 lodí s 33 letadly včetně letadlové lodi se vydala upevnit americkou kontrolu nad velkou částí Antarktidy.

S Antarktidou něco nehraje! Tolik záhad a tak málo odpovědí, díl 1.

Čím více však věda Antarktidě rozumí, tím více otázek vyvstává.

Zdroj: wk.com

Foto: Ilustrační_myshion/Pixabay
Světlo uvnitř těla? Tohle je nová technologie nejen ultrazvuku, má to ale háček
Foto: ESO
Co je to za duhovou bublinu uprostřed vesmíru?
$galaxy, black hole, universe, fractal, stars, milkyway, cosmos, black hole, black hole, black hole, black hole, black hole, milkyway, milkyway$ Foto: Ilustrační_SkieTheAce/Pixabay
Fermilab přepisuje fyziku magnetické anomálie v „prázdném“ prostoru
Foto: Ilustrační_Terranaut/Pixabay
Temná hmota se možná vyskytuje ve dvou skupenstvích a proto není všude
Foto: Ilustrační_ennelise/Pxabay
Roboti ve tvaru origami nepotřebují motor ani převodovku
Foto: Freepik/Volný zdroj
Kontroverzní astronom Avi Loeb opět ukazuje na kometu a tvrdí, že 41P jsou mimozemšťané

S Antarktidou něco nehraje! Tolik záhad a tak málo odpovědí, díl 1.

28. 9. 2022 Iveta Mauci 11 min read 1088 Zobrazení Adolf Hitler, Antarktida, Atlantida, Baza-211, Führer, Gondwana, létající talíře, Německo, Nové Švábsko, Pentagon, podivná úmrtí, Rusko, tisíce nezvěstnách, Třetí říše, UFO, USA, Vostok, záhady, zmizení

Nové Proč?Tajné projekty Technologie TOP 10 UFO Válečná zóna Vesmír Záhady

Antarktida, část 1.

Antarktida je šestý kontinent na naší planetě. Nejchladnější a nejdrsnější místo na Zemi. Vstup je povolen pouze vědcům, badatelům a významným lidem. Od chvíle, kdy tento kontinent objevili ruští mořeplavci Thaddeus Bellingshausen a Michail Lazarev, uplynulo téměř 200 let. Záhady antarktického ledového příkrovu ale ještě nebyly vyřešeny. Někdo si myslí, že v pevninské mase ledu je ukrytý další život. Jiní jsou si jisti, že obsahuje odpovědi na otázky o původu Země, napsal Angaraleshoz.

Je možné, že každý ze zvídavých průzkumníků Antarktidy má svým způsobem pravdu. Sérii záhadných, částečně doložených událostí, které se zde odehrály v polovině 20. století, nelze jinak vysvětlit. A tyto události jsou stále hlavním tajemstvím šestého kontinentu naší planety.

V roce 1959 sovětská expedice, která založila polární stanici Mirnyj v Antarktidě, vyslala do vnitrozemí výpravu osmi průzkumníků, aby dosáhla magnetického jižního pólu. Vrátili se jen tři. Podle oficiální verze byla příčinou tragédie silná bouře, silné mrazy a porucha motoru terénního vozu.

V roce 1962 se polárníci ze Spojených států vydali k jižnímu magnetickému pólu. Američané zohlednili smutné zkušenosti svých sovětských kolegů, takže 17 lidí bylo na expedici vybaveno již na třech terénních vozidlech a neustálým rádiovým spojením. Při této výpravě nikdo nezemřel, ale lidé se vrátili na jednom terénním vozidle. Všichni byli na pokraji šílenství. Vědci nedokázali nic jasně vysvětlit a byli okamžitě evakuováni do své vlasti.

Mnohem později se sovětský polárník Jurij Koršunov v rozhovoru s reportérem pokusil vyprávět, co se stalo s expedicí stanice Mirnyj. Korshunov byl jedním z těch, kteří přežili cestu k magnetickému pólu. Podle polárníka na skupinu zaútočily svítící létající objekty, které připomínají disky. Pokus o odstranění anomálního jevu skončil neúspěchem. Fotograf a fotoaparát byly zničeny paprskem z létajícího předmětu. Zemřeli i ti, kteří začali útok ze vzduchu odrážet loveckými puškami. Reportér tento příběh nestihl zveřejnit.

Korshunov mezitím zemřel. A teprve nedávno se o odhaleních sovětského polárníka dozvěděli Američané. Tento příběh okamžitě spojili s další antarktickou expedicí vyslanou z námořní základny Norfolk v roce 1946. Byla to velmi zvláštní výprava. Byl plně financován Pentagonem a měl dokonce vojenský název High Jump. Výpravě velel slavný polární badatel admirál Richard Bird.

Před odjezdem na moře řekl admirál Bird na tiskové konferenci: „Moje výprava má vojenský charakter!“ Ačkoli neuvedl podrobnosti, někteří novináři navrhli, že Byrdovým posláním bylo najít a zlikvidovat přísně tajnou nacistickou základnu nacházející se někde v nejjižnějších zeměpisných šířkách.

Byla to doba, kdy země protihitlerovské koalice živě diskutovaly o záhadném zmizení přeživších stranických funkcionářů Třetí říše po kapitulaci německé armády. A také ztráta zlatých rezerv a high-tech vývoj nacistického Německa. Byly vyjádřeny různé verze. Až do té míry, že se nacisté mohli schovat někde v Antarktidě, kde si předem vybudovali tajné úkryty.

Na konci ledna 1947 se americká expedice přiblížila k Antarktidě a začala provádět letecký průzkum pevniny v oblasti země Queen Maud. Během prvních týdnů bylo pořízeno několik stovek leteckých snímků. A najednou se stane něco záhadného. Expedice, připravená na šest měsíců, sotva dosáhla ledového kontinentu, spěšně zastavila a v panice opustila břehy Antarktidy.

Pentagon dostává neuspokojivé zprávy. Ztratil se torpédoborec, téměř polovina letadel na palubě, desítky námořníků a důstojníků. Admirál Bird, člen mimořádné vyšetřovací komise Kongresu USA, řekl doslova toto: „V případě nové války může být Amerika napadena nepřítelem schopným létat z jednoho pólu na druhý neuvěřitelnou rychlostí.“

Kdo zahnal americkou eskadru k útěku? Rok a půl před touto událostí se v argentinském přístavu Mar del Plata úřadům vzdaly dvě německé ponorky z takzvaného „Fuehrerova konvoje“. Úkoly tohoto přísně tajného spojení jsou stále hluboce tajné. Posádky ponorek byly zaujatě vyslýchány. Svědectví se ale podařilo získat pouze veliteli ponorky s ocasním číslem Q530.

Dlouho existovala verze, že na Zemi kdysi existoval jediný superkontinent Gondwana. Existoval asi před 500 miliony let a sjednotil téměř celou zemi na jižní polokouli. Kam zmizel tento superkontinent? Rozdělil se na několik kontinentů, například v důsledku geologické trhliny a rychlého posunu tektonických desek. Jedním z takových kontinentů je Antarktida. A dost možná by to mohlo být i součástí Atlantidy.

Tuto myšlenku navrhl Platón. Podle jeho výpočtů rozměry ztracené civilizace odpovídají parametrům Antarktidy. Před dvěma stoletími byla navíc nalezena mapa tureckého admirála Muhiddina Piri-beye, sestavená v roce 1513, kde je Antarktida vyobrazena bez ledové pokrývky. Piri Bey dosvědčil, že při sestavování mapy použil výhradně starořecké zdroje.

Myšlenky, že by se pod ledovou čepicí šestého kontinentu mohla skrývat tajemství atlantské civilizace, se chopil Adolf Hitler. Nacisté, jak víte, se aktivně zapojili do hledání starověkých znalostí a špičkových technologií svých předků. Vedení Třetí říše pochopilo, že kvůli velikosti armády nebudou moci vyhrát budoucí války. Odtud četné výpravy tajné společnosti do Tibetu, Latinské Ameriky a nakonec do Antarktidy.

Hitler vyslal několik skupin, aby hledaly tajné znalosti na ledovém kontinentu. Pro zachování naprostého utajení mise použili výzkumníci výhradně ponorkovou flotilu. Ale již po výsledcích jedné z prvních výprav velitel Kriegsmarines, admirál Karl Dönitz, řekl: „Moje ponorky objevily skutečný pozemský ráj!“ V roce 1943, v době vrcholící války s Ruskem, Gross admirál Dönitz pronáší další neméně záhadnou větu: „Německá ponorková flotila může být hrdá, že na druhém konci světa vytvořila pro Führera nedobytnou pevnost!“

Není to tak dávno, co byla v Antarktidě pod kilometrovou vrstvou ledu objevena obrovská jezera. Teplota vody v nich je +18 stupňů. Nad povrchem jsou klenuté klenby naplněné teplým vzduchem. Existuje předpoklad, že z těchto jezer, neustále vyhřívaných zespodu, proudí do oceánu skutečné řeky teplé vody. Tisíce let dokázali vytvořit pod ledem obrovské tunely. Ze strany oceánu, potápění pod pobřežním ledem, tam může bezpečně vstoupit jakákoli ponorka. Zdá se, že právě to měl na mysli admirál Dönitz, když mluvil o nedobytné pevnosti pro Führera na druhém konci světa.

Soudě podle nalezených dokumentů nacisté ve skutečnosti plánovali vytvořit přísně tajné cvičiště v Antarktidě. Dostal krycí jméno „Baza-211“ neboli Nové Švábsko a údajně již od začátku roku 1939 táhly ke břehům ledového kontinentu speciální lodě naložené těžební technikou, železniční a stavební technikou. Začali tam přicházet také vědci, inženýři a vysoce kvalifikovaní pracovníci. Proč nacisté takovou základnu potřebovali?

Existují různé hypotézy. Je možné, že Němci plánovali udržet Jižní moře pod vojenskou kontrolou. Někdo si myslí, že v útrobách Antarktidy byl hledán zbrojní uran. Existuje také zajímavý názor, že tam byl vybudován úkryt pro elitu Třetí říše pro případ úplné porážky v nadcházející světové válce. Zároveň přívrženci nejnovější verze tvrdí, že údajně již na počátku 40. let začal přesun budoucích obyvatel Antarktidy – Nového Švábska. Nejen vědci a specialisté, ale i straničtí funkcionáři s vysokými státními úředníky. A že tam byla poslána nějaká tajná produkce.

Mimochodem, hned po kapitulaci Německa byli Američané, kteří aktivně rekrutovali vědce pro práci ve Spojených státech, zmateni tím, že tisíce vysoce kvalifikovaných specialistů z Třetí říše zmizeli beze stopy. Chyběla také asi stovka ponorek německých námořních sil. V seznamech vojenských ztrát nebyli uvedeni lidé ani čluny.

To vše nemohlo Bílý dům znepokojit. Oddělení Allena Dullese navíc obdrželo zajímavé informace od německých ponorek zajatých v Argentině. Verze o existenci tajné nacistické základny v Antarktidě nacházeli stále více potvrzení. Tato základna musela být v průběhu situace nalezena a zničena. Ke břehům šestého kontinentu se proto koncem roku 1946 vydala tzv. vědecká, ale ve skutečnosti vojenská výprava velikosti letky pod velením Richarda Byrda.

Ale nebylo to tam. Jakmile dorazili do země královny Maud, byla výprava napadena. Ale kým? Piloti hovořili o létajících discích vyskakujících z vody a útočících na ně, o spalujících paprscích všeho živého a o podivných jevech hromadného duševního onemocnění lidí. Není pravda, že popisy události mají něco společného s příběhem polárníka Jurije Koršunova? Pouze sovětští průzkumníci byli napadeni na souši a Byrdova výprava na moři.

„Vyskočili zpod vody jako blázni a doslova proklouzli mezi stěžněmi lodí takovou rychlostí, že proudy rozhořčeného vzduchu trhaly antény rádia. Celá noční můra trvala asi 20 minut. Když se létající talíře opět ponořily pod vodu, začali jsme počítat ztráty. Byly děsivé. „Toto je vzpomínka člena expedice, zkušeného vojenského pilota Johna Simsona. Co se tedy stalo? A komu mohly tyto létající disky patřit?“

V poválečných letech byly v tajných nacistických archivech objeveny zajímavé fotografie a kresby. Po pečlivém prostudování těchto dokumentů dospěli odborníci k závěru, že němečtí vědci vyvíjeli navenek velmi podivná létající vznášedla. Název „létající talíř“ se v lexikonu objevil později. A pak se jim říkalo „disky“. Specialisté byli ohromeni, nic podobného v té době na světě nebylo. Jak se nacistickým vědcům podařilo udělat takový technologický průlom?

O vývoji Třetí říše v oblasti „létajících talířů“ je dnes známo mnoho. Počet dotazů však v průběhu let neubývá. Do jaké míry se to Němcům podařilo? Podle některých zpráv se v roce 1936 zřítil neidentifikovaný létající objekt nadpozemského původu u města Freiburg. Byl objeven a možná že němečtí vědci s podporou SS ho dokázali opravit a dokonce otestovat jeho energetický systém a pohonný systém. Pokusy zkopírovat zařízení a reprodukovat technologii letu v pozemských podmínkách však skončily neúspěchem.

O něco dříve slavný vynálezce Viktor Schauberger staví svůj „talíř“ a nazývá jej letadlem onoho světa. Zařízení má tři paralelní disky. Během provozu se horní a spodní kotouč otáčejí v opačném směru a vytvářejí velmi silné pole a antigravitační efekt. Podle důkazů se tato struktura nejen vznášela ve vzduchu, ale také měnila strukturu času kolem ní. Předpokládá se, že právě toto technomagické zařízení se stalo prototypem budoucích létajících disků.

Projekt se začal zajímat o vojenské oddělení a později tento vývoj a další podobné převzaly kontrolu nad SS a společností Ahnenerbe. Ještě před válkou byly z tibetské expedice „Ahnenerbe“ do Německa dodány stovky starověkých pergamenů v sanskrtu, staré čínštině a dalších východních jazycích. Rukopisy prošly pečlivým studiem. Wernher von Braun, tvůrce prvních balistických střel „Vau“, řekl po válce: „Z těchto dokumentů jsme se hodně naučili.“

Dešifrování starověkých rukopisů nalezených expedicemi v Ahnenerbe zřejmě přineslo své ovoce. V roce 1939 si konstruktér letadla Focke Wulf, profesor Heinrich Focke, nechal patentovat letoun s vertikálním vzletem s talířovitým přeplňovaným motorem. Ve stejném roce německý vynálezce a bývalý farmář Arthur Zak začal vyvíjet letadlo s kotoučovými křídly. Toto zařízení nazvané AC-6 bylo vytvořeno v Lipsku v závodě Mitteldeutsche Motoren Wielke.

Testy začaly v roce 1944 na Branders AFB. Pilot byl schopen pouze zvednout AS-6 ze země. Poté pravý podvozek nevydržel zatížení od jalového momentu vrtule. Armáda brzy opustila vývoj. Koncem roku 1942 se do vzduchu vznáší bojový létající disk s názvem „Hunter-1“ o průměru téměř 12 metrů. Do konce války prý bylo vyrobeno 17 takových zařízení. Ale s takovými prohlášeními je třeba zacházet s extrémní opatrností.

Podle zpravodajských údajů ze zemí protihitlerovské koalice měli Němci na konci války devět vědeckých podniků, ve kterých testovali projekty létání.

Nevyřešené záhady šestého kontinentu. Antarktida, díl 2.

Slavný badatel antarktických záhad Třetí říše David Childress tvrdí, že tomu tak bylo. Jmenuje datum – rok 1942, kdy byly tisíce specialistů a dělníků, ale i pilotů, přemístěni pomocí ponorek na jižní pól. Čili pokud dále rozvineme logický řetězec, tak nacistická antarktická základna Nové Švábsko není žádná fantazie a výroba bojových „létajících talířů“ se tam přesto rozběhla. A právě tyto „talíře“ vylétající z vody zaútočily na americkou výpravu v roce 1947. Mohlo by to být skutečně tak?

Je možné, že němečtí osadníci, kteří se usadili v Novém Švábsku, učinili neuvěřitelný vědecký průlom a byli schopni vytvořit pokročilejší letadla schopná vést aktivní vojenské operace v jakémkoli prostředí. A zdroje pro tento průlom byly sbírány přímo z hlubin šestého kontinentu. Ostatně ne nadarmo Platón naznačil, že Antarktida je atlantská civilizace skrytá vrstvou ledu. A tato civilizace může být úložištěm tolika tajemství.

Někteří vědci se domnívají, že německá základna v Antarktidě přežila dodnes. Navíc se tam mluví o existenci celého podzemního města s názvem Nový Berlín se dvěma miliony obyvatel. Hlavním zaměstnáním jejích obyvatel je prý genetické inženýrství a průzkum vesmíru … Nepřímé potvrzení existence základny se nazývá opakovaná pozorování UFO v oblasti jižního pólu.

Pamětníci nejčastěji mluví o „talířích“ a „doutnících“ visících ve vzduchu. Je možné, že právě na tyto objekty zaútočili sovětští a američtí polárníci, kteří se koncem 50. a začátkem 60. let pokoušeli dosáhnout jižního magnetického pólu. Dá se předpokládat, že se výzkumníci dostali příliš blízko k místu, kde podzemní město … A obyvatelé základny zapnuli své hlavní obranné prostředky, aby vetřelce zastavili.

Mimochodem, v roce 1976 Japonci za použití nejnovějšího vybavení současně spatřili 19 kulatých objektů, které se ponořily z vesmíru do Antarktidy a zmizely z obrazovky. Kromě toho vědci objevili na oběžné dráze Země několik umělých satelitů, které patří …. nikdo neví komu. Šestý kontinent si nadále udržuje svá tajemství. Všechny nové otázky k nim přibývají a v průběhu let jich neubývá. Ale naděje nebledne, takže možná jednou budou tato tajemství odhalena.

Antarktida byla považována za neživý kontinent obývaný pouze tučňáky. Ale vědci z antarktických vědeckých stanic tam začali narážet na hrozná monstra …

Ufolog řekl, zda jsou v Oblasti 51 mimozemšťané a kde je hledat v Rusku

26. 9. 2022 Iveta Mauci 8 min read 469 Zobrazení mimozemské talíře, Oblast 51, pitvy, poušť Nevada, Rusko, tajné projekty, UFO, USA

Nové Tajné projekty Technologie UFO Záhady

Vtip o masovém útoku na tajnou základnu v roce 2019 přerostl v rozsáhlou akci, do které bylo připraveno zapojit se půl milionu Američanů. A proč si vůbec vzpomněli na „Oblast 51“? Vše začalo tím, že v lednu 2019 byl poblíž Oblasti 51 americkou armádou zastřelen muž, který se z nějakého důvodu pokusil vstoupit na uzavřené území. Incident vešel ve známost a rozhořčeni uživatelé sociálních sítí vyvolali bouři a rozhodli se, že dne 20. září je nutné urychleně zaútočit na základnu, napsala 5-TV.

Pentagon na vtip rychle zareagoval a mluvčí BBC USA, Laura McAndrewsová, vydala prohlášení. Varovala spoluobčany před invazí do „Oblasti 51“ a ujistila, že armáda brutálně potlačí jakýkoli pokus o překročení hranic objektu.

Na co myslíme, když slyšíme o Oblasti 51? Mimozemšťané, experimenty vědců, poušť, high-tech bojovníci. Co se ale skutečně děje na nejuzavřenější americké vojenské základně, která mlčela mnoho let?

Před oficiálním potvrzením Pentagonu o existenci tohoto zařízení ve státě Nevada byly informace o této základně pečlivě utajované. Vojenská zóna nebyla vidět na mapách Google a souřadnice byly pečlivě skryté. Přesněji, bylo možné to vidět, ale americká vláda popírala všemi možnými způsoby, že k nim objekt patří. Ale na žádost vědce z Univerzity George Washingtona, v srpnu 2013 ustoupili a přiznali, že Oblast 51 existuje a skutečně je majetkem federální vlády USA. Kromě toho bylo odtajněno 60 dokumentů.

man in orange and white zip up jacket wearing white mask

Kódové názvy základny „Dreamland“ (Země snů) a „Paradise Ranch“ (Rajský ranč). Ostatně, již dlouho se šířili aktivní zvěsti, že v roce 1947 se v sousedním státě zřítil létající talíř a do Oblasti 51 byli převezeni sotva živí mimozemšťané, aby na nich experimentovali. Fanoušci sci -fi a ufologie si jsou jisti, že experimenty na mimozemských inteligencích se provádějí dodnes. Proto americké vojenské síly tak aktivně chrání hranice tajného území před pronikáním nežádoucích hostů.

Skrývají se v Oblasti 51 mimozemšťané?

Oficiálně je Oblast 51 považována za vojenskou základnu. Nachází se 133 kilometrů od známého „města hříchu“ Las Vegas v malebné poušti Nevady. Na území zařízení se testují vojenské vysokorychlostní stíhačky a letecká komunikace nad základnou je zakázána. Pokusy „vletět“ do vzdušného prostoru „Oblasti 51“ jsou armádou okamžitě potlačeny.

Americká vláda existenci základny dlouho tajila a přiznala ji s velkou nechutí. Kvůli dlouhému mlčení úřadů se kolem ní vytvořilo mnoho fám a hoaxů.

„Oblast 51“ na mapě Google.

Petukhov, ruský ufolog a zástupce koordinátora společnosti Kosmopoisk, je naproti tomu jistý, že mimozemšťané tam drženi nejsou a oblast 51 je skutečně testovacím základem pro letecké vojenské vybavení.

„Upřímně řečeno, komentování je opravdu velmi obtížné. Oficiálně je tato zóna považována za testovací místo pro nová vývojová americká letadla. A všechno ostatní jsou ufologické fámy. Psali, že tam byli malí zelení mužíci, spolupráce a skoro čajové dýchánky a káva spolu s nimi. Samozřejmě o tom neexistují žádné důkazy,“ řekl expert.

Rusko, nebo také bývalé SSSR, bylo také opakovaně obviňováno ze spolupráce a studia mimozemských civilizací. Sovětská armáda prý nebyla o nic lepší než americká a mimozemšťany také „trápila“ experimenty a rozebírala jejich letadla.

„Kdysi v Sovětském svazu existoval program Grid – první oficiální program pro studium UFO. Zahrnovalo akademické a vojenské struktury. Podobné příběhy byly také o tom, že některé trosky a trupy lodí jsou uloženy v naší vojenské jednotce poblíž Mytishchi , “poznamenal.

Nejpodivnější věc je, pokud má člověk skutečně přístup k mimozemským zkušenostem v letectví a vojenském inženýrství, proč tedy po 72 letech nedošlo k technologickému průlomu? Proč létají do vesmíru na obrovských raketách, a ne na „sportovních“ a světelných talířích?

„Abych byl upřímný, zpočátku jsem k této informaci přistupoval s důvěrou. Ale v průběhu posledních let jsem si říkal: Samozřejmě, každé tajemství se dá udržet donekonečna, ale kdybychom něco měli, jezdili bychom i na služební cesty, nemluvě o vojenských letadlech na petrolej. Stále máme veškeré letectví bez jakýchkoli technologických průlomů. I když my nebo Američané něco máme, klíč k tomu ještě nebyl vyzvednut. Je to jako kočka, která chodí kolem zavřené sklenice se zakysanou smetanou,“ podělil se o svůj předpoklad Alexander Petukhov.

Spadlo UFO?

Příběh UFO a pouti ufologů do pouští Nevady začal 8. července 1947. Ovšem v úplně jiném státě – Novém Mexiku ve městě Roswell. Farmář Mac Brazel řekl, že v noci během silné bouřky viděl poblíž jasný záblesk světla. Vyjel do pole k údajnému dějišti událostí a zjistil, že ovce z jeho kotce chybí a kousek země opodál je posetý lesklými předměty připomínajícími fólii. 8. července místní noviny zveřejnily články, že farmář z Roswellu našel trosky UFO.

Kupodivu se zvěsti okamžitě dostaly do amerických vojenských struktur a devátého bylo v rádiu přijato oficiální odmítnutí. Armáda uvedla, že nejde o úlomky létajícího talíře, ale o úlomky radarového meteorologického balónu. Ale Brazel dál hájil svůj názor a všiml si, že podobné meteorologické balóny pravidelně dopadaly poblíž jeho farmy a on je dokázal rozlišit.

„Mám informace o tomto poměrně starém případu, ale hlouběji jsem se jím nezabýval. Od roku 1947 uplynulo tolik let a ti, kdo vyšetřovali incident v Roswellu, už dávno zemřeli. Teď už je prostě zbytečné takové případy řešit. Nové informace nejsou a nebudou a staré, které jsou nyní v archivech, nelze získat. Nemá smysl vymýšlet další nepodloženou hypotézu,“ komentoval Petukhov.

O 30 let později, v 70. letech, se incident znovu připomněl díky svědkům, kteří se objevovali jako houby po dešti. Rozhovor poskytl major letectva Jesse Marcel, který měl vyšetřování na starosti. Objevili se manželé Moltesovi, kterým o incidentu tajně řekl inženýr Federální služby pro rekultivaci půdy. A další lidé, kteří si najednou vzpomněli a uvědomili si, že byli také svědky možné havárie UFO.

Dodnes se neví, zda šlo o mimozemskou loď nebo meteorologický balón. V roce 2005 zemřel bývalý pracovník pro styk s veřejností na letecké základně Roswell. Walter Hout se rozhodl o UFO mluvit pouze ve své závěti. Ujistil v nich, že došlo k několika místům havárie a že se na nich skutečně experimentovalo.

Jaké oblasti preferují mimozemšťané v Rusku?

Alexander Petukhov vysvětlil, že spojení Nevady s tématem UFO nespočívá v anomálii oblasti, ale spíše v sociologii. Svou roli sehrál i zmíněný Roswellský incident a Oblast 51. Od té doby jsou Američané žijící v tomto státě velmi pozorní a bedlivě sledují noční oblohu. Z toho i časté případy „setkání“ s UFO.

„Tohle s největší pravděpodobností není otázka ufologie, ale sociologie. Víme, že hustota pozorování UFO závisí na hustotě populace. V tak velkých městech jako je Petrohrad a Moskva si toho někdo všimne, ale medvěd ze Severu vám nenapíše. Odtud distribuce UFO. Čili historicky se tak stalo, že v tomto stavu došlo ke zvýšenému počtu pozorování díky řekněme smírnému psaní informací v médiích. Z hlediska anomálie v Nevadě nic takového není , “vysvětlil odborník.

Odborník se také podělil o informace, ve kterých regionech Ruska jsou UFO nejčastěji k vidění a kde už je místní obyvatelstvo na „návštěvy“ mimozemšťanů zvyklé.

„Často vidíme UFO na severu oblasti Volgograd.“ Je tam hřeben Medveditskaja, kde se provádějí expedice Cosmopoisk, a obyvatelstvo je tam připraveno sledovat oblohu. Kluci často přicházejí a říkají: „Viděli jsme to tam, viděli jsme to tam.“ Když se podíváte na pozorovací mapu, pak je tam celý region Volgograd posetý disky,“ podělil se o informace Alexander Borisovič.

Anomální zóna Medveditskaya, hřeben na mapě Ruska.

„Zároveň je oblast Saratov, která hraničí s regionem Volgograd a nachází se 20 kilometrů od tábora Cosmopoisk, téměř prázdná. Protože tamní obyvatelstvo, mírně řečeno, si s touto věcí hlavu neláme,“ dodal.

V Leningradské oblasti byly neidentifikované létající objekty nejčastěji zaznamenány v Pavlovsku, Puškinu, v oblasti jeskyní Sablinskij, Peterhofu, vesnici Dubki, nad zálivem Želtaja, vesnicí Zaostrovye a nad jezerem Cheremenedtsky – petrohradská pobočka organizace Kosmopoisk.

Komunikují lidé s mimozemšťany?

Existuje mnoho zpráv o přímých kontaktech s mimozemskou myslí. Na počátku 21. století byly v televizi pořady o tom, jak mladé ženy vstupovaly do romantických vztahů a dokonce i do pohlavního styku s mimozemšťany. Neustále se šuškalo, že nacisté komunikovali s mimozemšťany a moderní politici pokračovali v trendu a s jejich pomocí vládli světu. Petukhov věří, že pro začátek se pozemšťané musí naučit komunikovat mezi sebou a poté s mimozemskými civilizacemi.

„Skutečnost, že existují a dorazí na Zemi, je vysoká pravděpodobnost. Ale o vstupu do aktivního kontaktu s námi, jako s pozemskými bytostmi, nevěřím. Podle mého osobního názoru je kontakt s lidmi, kteří nedělají nic jiného než bojují a nemají schopnost mírového vyjednávání. Tito mimozemšťané mají jistě mnoho různých civilizací a očividně spolu dokázali vycházet navzdory špičkovým technologiím. Pravděpodobně nějak spolupracují, ale my na naší planetě nemůžeme udělat totéž. Dokud se nenaučíme, jak se chovat, nebude možný normální kontakt.

A pohlavní styk s nimi je nesmysl. Neexistují žádné lékařské důkazy. I když takové informace existují, pak jsme ani vy ani já nestáli nohama na zemi,“ prohlásil. Věřte tomu nebo ne – je to na každém z vás.

Zdroj: 5-TV

Foto: Ilustrační_myshion/Pixabay
Světlo uvnitř těla? Tohle je nová technologie nejen ultrazvuku, má to ale háček
Foto: ESO
Co je to za duhovou bublinu uprostřed vesmíru?
$galaxy, black hole, universe, fractal, stars, milkyway, cosmos, black hole, black hole, black hole, black hole, black hole, milkyway, milkyway$ Foto: Ilustrační_SkieTheAce/Pixabay
Fermilab přepisuje fyziku magnetické anomálie v „prázdném“ prostoru
Foto: Ilustrační_Terranaut/Pixabay
Temná hmota se možná vyskytuje ve dvou skupenstvích a proto není všude
Foto: Ilustrační_ennelise/Pxabay
Roboti ve tvaru origami nepotřebují motor ani převodovku
Foto: Freepik/Volný zdroj
Kontroverzní astronom Avi Loeb opět ukazuje na kometu a tvrdí, že 41P jsou mimozemšťané

Je pravda venku? NASA pro UFO rekrutuje astronauta Scotta Kellyho a 15 dalších odborníků, aby pomohli vyřešit stovky nevysvětlitelných pozorování

24. 9. 2022 Adam Walko 8 min read 344 Zobrazení Astrofyzika, astronaut, NASA, oceánograf, pozorování, Scott Kelly, UAP, UFO, Washingtonu

Tajné projekty Technologie TOP 10 UFO Vesmír

NASA naverbovala ty nejlepší z nejlepších, aby odhalili záhady nevysvětlitelných přírodních jevů viděných na obloze s nadějí na vyřešení stovek pozorování.

Nezávislá studie bude zahájena v pondělí 22.10.2022 a bude pokračovat dalších devět měsíců – očekává se, že tým své poznatky sdělí veřejnosti v polovině roku 2023.

Studie UFO bude pročesávat odtajněné údaje o nevysvětlených přírodních jevech. Na obrázku je snímek z videa ukázaného během slyšení v Kongresu USA o možných UFO

Experti si také mohou prohlédnout záběry a data z předchozích misí, aby pomohli prozkoumat jakákoli anomální setkání, odhalil zdroj DailyMail.com v květnu.

Astronaut Scott Kelly, který je známý tím, že strávil téměř rok ve vesmíru, je jedním z 16 členů týmu, kteří budou procházet neutajovaná data o UFO.

Úředníkem NASA zodpovědným za organizování studie je Daniel Evans, zástupce přidruženého administrátora pro výzkum na ředitelství vědeckých misí NASA.

Jak již bylo dříve oznámeno, nezávislému studijnímu týmu předsedá David Spergel, prezident Simons Foundation.

„Zjištění budou zveřejněna ve spojení s principy transparentnosti, otevřenosti a vědecké integrity NASA.“

Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor pro vědu v ústředí NASA ve Washingtonu, řekl: „NASA věří, že nástroje vědeckého objevování jsou mocné a platí i zde.

Zpráva připustila, že nemají žádné důkazy, které by naznačovaly nebo vylučovaly mimozemský původ.

Nicméně také uvedl, že pozorování „může být výsledkem chyb senzorů, falšování nebo špatného vnímání pozorovatelem a vyžaduje další přísnou analýzu“.

Bray však řekl, že úředníci nenarazili na žádné důkazy, které by naznačovaly, že SAE jsou mimozemského původu. „Půjdeme tam, kam nás data zavedou,“ řekl.

„Odstranili jsme stigma,“ dodal Bray.

„Chceme vědět, co je tam venku, stejně jako vy,“ řekl Moultrie a dodal, že je fanouškem sci-fi.

„Ano, sledoval jsem sci-fi. Byl jsem na sjezdech, řeknu to do záznamu. … Na tom není nic špatného. Nemusíš se nutně oblékat.“

Během několika týdnů byla pozorování „létajícího talíře“ hlášena ve 40 dalších státech.

V roce 1966 řada neidentifikovaných vzdušných jevů v Massachusetts a New Hampshire přiměla sněmovní výbor pro ozbrojené služby, aby v této záležitosti uspořádal slyšení v Kongresu.

Po slyšení Kongres založil Condon Committee, skupinu na University of Colorado financovanou americkým letectvem v letech 1966 až 1968, aby zkoumala neidentifikované vzdušné jevy.

Ve stejné době letectvo provozovalo Project Blue Book, studii UFO, kterou provedlo americké letectvo a která probíhala v letech 1952 až 1969.

Přesto zůstává 701 zpráv „neidentifikováno“, navzdory podrobné analýze.

Letectvo dlouho tvrdilo, že je nepravděpodobné, že by se znovu pustilo do nějaké formální studie UFO, přičemž obviňuje rozpočtová omezení.

Zdroj: Daily Mail

Foto: Freepik/Volný zdroj
Kontroverzní astronom Avi Loeb opět ukazuje na kometu a tvrdí, že 41P jsou mimozemšťané
Foto: Pixabay
Malí zelení mužíčci jsou minulostí, přichází nová teorie bytostí s umělou inteligencí
Foto: kilpiks/Pixabay
Kyslíkové úzké hrdlo neumožňuje vznik vyspělému druhu civilizace
Foto: ru.wikipedia.org
Sopka nebo UFO? Co vytvořilo tento tajemný sibiřský kráter?
Mají těla mimozemšťanů i mimozemskou technologii, tvrdí expert USA
Odkud se vzala vize šedého mimozemšťana?

Muž v Amsterdamu natočil podivný objekt UFO, mizející neuvěřitelnou rychlostí

20. 9. 2022 Tomáš Pokorný 10 min read 439 Zobrazení

Tajné projekty Technologie UFO Záhady

Zdá se, že tvary na obloze ohrožovaly vzdušný prostor nad severní Evropou po větší část desetiletí a jsou tady stále. Dosud neexistují žádné odpovědi na to, co to může být. UFO ve tvaru tajemných trojúhelníků, disků nebo diamantů byly opakovaně spatřeny, jak létají nad Británií a Evropou. Objekty byly zachyceny stíhačkami v Belgii a pozorovány radarem NATO. Objekty se pohybují neuvěřitelnou rychlostí a jeden potenciálně dokonce havaroval na základně RAF, napsal The SUN.

„Stále je to opravdová záhada. Tato pozorování nejen trojúhelníku v 80. a 90. letech jsou významná, ale stále nevysvětlená,“ řekl The Sun Online bývalý vyšetřovatel UFO z ministerstva obrany Nick Pope.

Objekt zachyceny v Amsterdamu je sice bílý, ale to neznamená, že nejde o tzv. „černý trojúhelník“. Nové tajné technologie pracují na vypracovaném maskováni. Levitace na jednom místě je také možná. Co je ale podivné, že nevydává žádný zvuk! Rychlost, jakou zmizí je také neuvěřitelná! Jde o podvod, UFO nebo tajný projekt některé z vlád?

Byl to všechno propracovaný podvod? Příklad podpory masové paniky? Mimozemská kosmická loď? Opakovaná chybná identifikace konvenčních letadel? Nebo snad přísně tajná americká technologie?

Británie vždy popírala, že by věděla o jakémkoli experimentálním americkém letadle operujícím v jejich vzdušném prostoru, ale odtajněné dokumenty ukazují, že Whitehall se obával, že je Američané drželi ve tmě.

Pan Pope dodal: „Osmdesátá a devadesátá léta znamenala vrchol celosvětové vlny pozorování UFO trojúhelníkového a diamantového tvaru.

Státní úředník, který se připojil k MO v roce 1992 a pracoval ve Whitehallu do roku 2004, uvedl, že situace dosáhla „téměř hysterie“ za zavřenými dveřmi, přičemž mnozí byli ohledně zpráv „zmatení a konfliktní“.

Řekl, že podobnosti mezi mnoha pozorováními byly „strašidelné“. Záhadné letouny dokázaly zrychlit rychlostí „mnohonásobně vyšší než konvenční tryskáče“.

„A to k nám přicházelo od lidí z letectva a pilotů, nejen svědků s vytřeštěnýma očima,“ dodal vyšetřovatel.

A jedním z nejpůsobivějších incidentů týkajících se těchto trojúhelníků nebo diamantů je takzvaná „fotografie Calvine.

Fotografie ukazuje hranatý objekt, který vypadá, jako by visel na obloze, a v pozadí je také vidět stíhačkou Harrier, předtím, než…, jak tvrdí svědci, vyletěl dovrchu na obloze vysokou rychlostí.

Pan Pope poprvé odhalil existenci fotografie ve své knize Open Skies, Closed Minds z roku 1996, ale říká, že nemůže potvrdit pravdivost nově zveřejněného obrázku, který byl zveřejněn tento měsíc poté, co byl nalezen v držení bývalého tiskového důstojníka RAF.

Pan Pope řekl The Sun Online: „Buď jsme měli co do činění s nějakým druhem tajného prototypu letadla nebo dronu, nebo s něčím mimozemským. O této možnosti se vážně diskutovalo, a přestože se to nikdy neprokázalo, nebyla stažena ze stolu.“

Pokračoval: „Řekli jsme tiskové kanceláři, aby novinářům řekla, že fenomén UFO nemá žádný obranný význam. „Ale za zavřenými dveřmi ve Whitehallu jsme já a někteří mí kolegové byli extrémně znepokojeni a tvrdě jsme pracovali na vyřešení problému.

Zdá se však, že incident v Calvine byl jen špičkou ledovce. Zprávy o pozorování se dostaly až k poslancům a lordům ve Westminsteru.

Maketa dvou belgických stíhaček F-16 zachycujících černý trojúhelník 30. března 1990

„Nikdy jsme to neudělali“

Ministerstvo obrany uzavřelo svou kancelář UFO v roce 2009, a protože to trvá, nemají o tento fenomén žádný zájem, navzdory obnovenému intenzivnímu zájmu o USA.

Máme co do činění s tajnou americkou technologií, s leteckou technologií vyvinutou protivníkem, nebo s něčím z mnohem, mnohem vzdálenějším a vyspělejším než jsme my?!

Pan Pope popsal navigaci v problematice UFO jako „divočinu zrcadel“ s mnoha různými odděleními a frakcemi, které pracují proti sobě. „Všichni si myslí, že vláda táhne v otázkách za jeden provaz a lidé používají frázi ‚vláda‘ jako jediný monolitický celek s jedním hlasem,“ řekl.

„Ale tak to není, jeho frakce, jeho rozdělené útvary jdou proti sobě a totéž bylo s UFO.

„Bojovali jsme proti některým, kteří chtěli, aby problém zmizel, takže jsme museli postupovat opatrně.“ Pan Pope říká, že pro příval pozorování neexistovalo žádné vysvětlení typu „chytit vše“ a dodal, že „na mimozemšťanech a tajných prototypech letadel se nic vzájemně nevylučuje, můžete mít obojí“.

A vysvětlil, jak se USA i Spojené království nakonec zeptaly jeden druhého, zda testují tajné prototypy letadel, což je spor, který tehdejšího šéfa amerického letectva „rozžhavil vztekem“.

Ale řekl, že zatímco některá pozorování mohla být tajná pokročilá letadla, existuje mnoho dalších, které zůstávají „skutečným tajemstvím“.

Skotsko a Severní moře se zdají být středem tohoto přívalu pozorování už od konce 80. a začátkem 90. let. Spekulovalo se, že RAF Machrihanish, který byl používán Američany během studené války, mohl být základnou pro vysoce pokročilá experimentální letadla, často nazývaná jako Aurora.

Aurora je plavidlo trojúhelníkového tvaru navržené pro neuvěřitelně vysokorychlostní průzkum, dosahující hypersonické rychlosti 6000 mph. Nikdy nebylo definitivně prokázáno, že letadlo existuje a žádný takový projekt Pentagon nikdy nezveřejnil.

RAF Machrihanish je vysoce izolovaná základna na špičce poloostrova Kintyre, má 10 000 stop dlouhou přistávací dráhu a byla místem nouzového přistání raketoplánu. V 60. letech byla základna označena jako Naval Aviation Weapons Facility Machrihanish, s posláním skladovat „klasifikované zbraně“. Americké síly opustily základnu v roce 1995.

Základna byla asi 150 mil od místa, kde byla v roce 1990 pořízena fotografie Calvine.

Mohla tedy být základna středem příběhu o „černém trojúhelníku“? Mohla být tvarem v Calvine Aurora nebo jiné přísně tajné experimentální letadlo?

Pan Pope The Sun Onlin řekl, že nemůže jít do podrobností ohledně základny, kvůli oficiálnímu tajnému zákonu, ale řekl, že je to „dokonalé místo“, pokud by USA chtělo otestovat experimentální plavidlo nad Atlantikem.

BYOND přísně tajné

Jinde zdroje řekly pro, The Scotsman, v roce 1992, že dispečer letového provozu RAF zjistil nevysvětlitelný výkyv, který se objevil od RAF Machrihanish. Zdroj zaznamenal pohyb objektu trojnásobkem rychlosti zvuku, řídící letového provozu proto kontaktoval základnu.

Údajně mu bylo řečeno, aby zapomněl, čeho byl svědkem, a už se o tom nezmiňoval. A další samostatná zpráva uvádí, že vysokorychlostní výkyv byl detekován nad Severním mořem radarovou stanicí v Prestwicku. Bylo to oznámeno RAF Buchan, ale základna popřela veškeré informace o jakémkoli letadle v oblasti.

Článek také informoval o dalších zdrojích, které tvrdily, že slyšely „neobvyklý zvuk tryskáče, který trhal uši“ devět mil od Machrihanish. „Záhadný, rychle se pohybující útvar na obloze děsil ovce v Mull of Kintyre,“ uvedl The Sunday Telegraph v roce 1992.

A teď odcestujeme na jih do RAF Boscombe Down ve Wiltshire, kde se 26. září 1994, stalo něco velmi zvláštního, když bylo pod kontrolou experimentálního výzkumu ministerstva obrany unt DERA.

Obrázky „trojúhelníku“ UFO zveřejněné v přísně tajném britském projektu Condig

Místní obyvatelé údajně slyšeli hlasitý neobvyklý „hukot“ několik dní předtím, protože se zdá, že nějaké letadlo přistálo o několik dní později. A pak o čtyři dny později svědci údajně spatřili neobvykle tvarované letadlo, které sedělo poškozené na ranveji zakryté plachtami a na ochranu vraku byly údajně nasazeny SAS.

Záhadná letadla byla viděna přilétat a odlétat ze základny, včetně prioritních transportů pro představitele americké obrany a „neoznačeného“ Boeingu 707.

Hlášené havarované letadlo zůstalo skryto v hangáru až do 28. září, kdy přiletělo americké plavidlo C-5 Galaxy – používané k přepravě experimentálních letadel – a odneslo objekt zpět do států.

RAF Cosford také hlásilo „obrovské plavidlo trojúhelníkového tvaru“, které 31. března 1993 vydávalo hučící zvuk letící nad hlavou.

Tvrdí se, že plavidlo osvítilo zem paprskem jako světlomet, než se rozjelo vysokou rychlostí, přičemž objekt byl také detekován radarem.

Byly to další příklady Aurory nebo podobného experimentálního amerického plavidla? Nebo potenciálně něco tajemnějšího?

Británie nebyla sama, protože tato pozorování byla hlášena také zprávami na kontinentu v Norsku a proslulé Belgii. Od listopadu 1989 do dubna 1990, známá jako „belgická vlna UFO“, se objevila vlna zpráv. Mnoho lidí vidělo rychle se pohybující objekty trojúhelníkového tvaru.

Dvě F-16 byly v noci 30. března 1990 zakódovány, aby zachytily jeden z objektů.

Letadla se údajně pokusila o devět zachycení objektu, a snažila se získat radarový zámek na objektu. Generálmajor Wilfried De Brouwer již dříve řekl, že má podezření, že Američané provozují experimentální lety nad Belgií.

Nick Pope studoval a vyšetřoval UFO pro ministerstvo obrany v 90. letech

Setkal se však s odmítnutím z nejvyšších úrovní USA i NATO.

„Piloti se pokusili zachytit údajná plavidla a v jednu chvíli zaznamenali cíle na svém radaru s neobvyklým chováním, jako je přeskakování obrovských vzdáleností v sekundách a zrychlení nad lidskou kapacitu,“ řekl.

A mezitím dále na sever si Norové údajně stěžovali na nevysvětlitelné sonické otřesy podél pobřeží Severního moře ve stejném časovém období.

Ať se na to podíváte z jakéhokoli úhlu, určitě se zdá, že se na obloze severní Evropy něco dělo.

Graeme Rendall, odborník na letectví z UAP Media UK – skupiny, která pomohla odhalit The Calvine Photo, řekl The Sun Online: „Na konci 80. a na začátku 90. let se množily zvěsti o tajných amerických technologiích, které buď létaly nad Británií, nebo využívaly naše letecké základny.“

Pokračoval, zatímco některá z těchto setkání „pravděpodobně nebyla“ UFO – zdá se, že se děje něco, co je stále drženo pod zámkem.

„Objekt Calvine se vznášel a pak vystřelil nahoru a zmizel, což zřejmě demonstruje technologii daleko za tím, o čem je v současnosti známo,“ řekl pan Rendall The Sun Online.

„Vyvinuly USA nějakou supertajnou technologii, která ani po 32 letech nebyla oznámena veřejně?

„Je pravděpodobnější, že tato pozorování zahrnovala alespoň jeden, ale pravděpodobně více než jeden zcela nový typ letadla, něco, co z jakéhokoli důvodu musí ti, kteří stojí za jeho vývojem a mají na starosti jeho utajení, teprve odhalit.“

30. ledna 1995 se lord Kennett ve Sněmovně lordů zeptal: „Je to tak, že tajný americký průzkumný letoun známý jako Aurora létal v britském vzdušném prostoru?

Lord Henley odpověděl: „Existence jakéhokoli tajného amerického letadla známého jako „Aurora“ by měla potvrdit vláda Spojených států.

„Žádnému takovému letadlu nebylo uděleno povolení přeletět Spojené království nebo přistát v této zemi a nemáme žádný důkaz, který by naznačoval, že takové letadlo ano.“

Zdroj: TheSUN

Foto: Pixabay
Malí zelení mužíčci jsou minulostí, přichází nová teorie bytostí s umělou inteligencí
Foto: TheDigitalArtist / Pixabay / Ilustrační
Tři světla pozorovaná u západního pobřeží USA ve vojenském prostoru, byla asi komerční letadla (video)
Foto: Joa70/Pixabay_Ilustrační
Kniha vázaná v lidské kůži uložená v Houghtonské knihovně, vyvolává etické a historické otázky

Muž v Amsterdamu natočil na obloze podivný objekt UFO, mizející neuvěřitelnou rychlostí

19. 9. 2022 Tomáš Pokorný 10 min read 432 Zobrazení Čína, Rusko, tajné projekty, UFO, USA

Tajné projekty Technologie TOP 10 UFO Záhady

Pan Pope dodal: „Osmdesátá a devadesátá léta znamenala vrchol celosvětové vlny pozorování UFO trojúhelníkového a diamantového tvaru.

Řekl, že podobnosti mezi mnoha pozorováními byly „strašidelné“. Záhadné letouny dokázaly zrychlit rychlostí „mnohonásobně vyšší než konvenční tryskáče“.

„A to k nám přicházelo od lidí z letectva a pilotů, nejen svědků s vytřeštěnýma očima,“ dodal vyšetřovatel.

A jedním z nejpůsobivějších incidentů týkajících se těchto trojúhelníků nebo diamantů je takzvaná „fotografie Calvine.