Foto: Pixabay

Od mimozemšťanů poháněných umělou inteligencí, kteří nás tiše pozorují, až po mrazivou teorii, že lidé jsou domestikováni vyspělými mimozemskými civilizacemi. Jak ale skutečně vypadají, o tom bychom mohli vést dlouhé diskuze. Faktem je, že dokud o nich nic nevíme, máme z nich přirozený strach.

Hanson už dlouhé roky odhaluje, kde se mimozemský život s největší pravděpodobností objeví, proč by pozorování UFO mohla být skutečná a jak by naše chápání „tichých“ vs. „hlasitých“ mimozemšťanů by dokonce mohlo změnit vše, co víme o naší budoucnosti.

Hanson pro to vymyslel frázi „Velký filtr“, numericky ji odhadl pomocí modelu „chamtivých mimozemšťanů“ a má mnoho milionů zhlédnutí videí, většinou na toto téma: (7,9 milionu Proč by mimozemšťané mohli už být na cestě k nám, 1,6 milionu Lidstvo se zrodilo mnohem dříve, než byla jeho doba. Důvodem jsou chamtiví mimozemšťané, 0,4 milionu Zmocníme se vesmíru? Předpovědi mimozemšťanů, 0,9 milionu Mimozemské civilizace, UFO a budoucnost lidstva, 1,5 milionu. Co by se stalo, kdybychom si nahráli mozek do počítače.

Rozvinul také teorii posvátného (.pdf. v anj.), psal o riziku (Umělé inteligence budou našimi dětmi mysli) umělé inteligence (Jaké jsou oprávněné obavy z umělé inteligence?) a zaměřil se také na pokles celosvětové plodnosti a kulturní drift jako jeho základní příčinu.

S představou o mimozemšťanech, která dodnes dráždí lidstvo, přišel jako první syrský řečník, satirik a spisovatel Lucian ze Samosaty (narozen přibližně okolo roku 120). Představa o mimozemšťanech tedy vznikla už ve druhém století našeho letopočtu. Stalo se tak ve chvíli, když napsal román v řečtině s „ironickým?“ názvem Pravdivý příběh. Aniž by tušil, vynalezl zcela nový žánr beletrie: Sci-fi. Žánr o cestování vesmírem, meziplanetárních válkách a mimozemských bytostech komunikujících s lidmi. Pokud ale opravdu jde jen o sci-fi.

Přichází tedy otázka, která nás provokuje. Jsme ve vesmíru opravdu sami, nebo už žijeme po boku starověké mimozemské inteligence? V tomto ohromujícím průzkumu profesor Robin Hanson z univerzity George Masona a Oxfordský institut pro budoucnost lidstva, rozebírá statistické pravděpodobnosti existence mimozemského života a proč už mohl být nalezen v naší sluneční soustavě.

Vyspělí mimozemšťané skutečně existují a máme dostatek dat, abychom zhruba určili, kde se v prostoru a čase nacházejí a kdy je uvidíme nebo se s nimi setkáme, tvrdí profesor Hanson.

A jak tedy vypadají?

Vypadat můžou všelijak. Můžou mít špičaté uši nebo rýhy na čele. Možná jsou malí a mají divné hlavy jako ET mimozemšťan a extra dlouhé zářící prsty. možná jsou nemotorní jako Jar Jar ze Star Wars, ale nakonec prostě nejsou zas tak mimozemští.

Možná nemají stejné základní touhy jako my. My jsme se vyvinuli v expanzivní druh pod darwinovským tlakem. Selekce upřednostňovala inteligenci, ale také agresi. Pokud se ale darwinovský tlak na tyto umělé entity nevztahuje, není důvod, proč by měly být agresivní. Možná nám jen chtějí předat hluboké myšlenky. 

Jejich čtyři končetiny, vzpřímený postoj a absence ochlupení na těle jsou pouhými představami nás samotných. Hollywood tyto bytosti nabízí jako obyvatele vzdálených světů. Ale ve skutečnosti jsou to „jen ti chlapi od vedle“, bez obočí a bělma.

Podle Šostakova není pravděpodobné, že by mimozemšťané, kteří se vydají na naši planetu, byli formami života založenými na uhlíku, ať už by byli chlupatí nebo bez srsti. Jejich kognitivní schopnosti pravděpodobně nebudou poháněné houbovitou hmotou buněk, kterou bychom nazvali mozkem.

Šostakov jde ještě dál. „Pravděpodobně překročí biologické chápání a vlastně i biologii samotnou,“ napsal. „Nebudou živí.“

Argumenty pro umělou inteligenci

Mohla by první interakce lidstva s mimozemským životem být skutečně jen propojením s umělou inteligencí (AI)? Jako výsledek jednoho až příliš mnoha futuristických myšlenkových experimentů zní dost bizarně, ale praktické argumenty jsou přesvědčivé.

„Důvodem je prostý důsledek ohromujících vzdáleností ke hvězdám,“ argumentoval Šostak. „Dokonce i ta nejbližší hvězda Proxima Centauri, je od Země vzdálená 4,24 světelných let daleko. I ty nejrychlejší rakety by k ní doletěly za 75 000 let.

Navzdory nesmrtelným medúzám není takový časový rámec pro většinu biologického života jednoduše proveditelný. A i když se podíváme na Star Trek a cestování časoprostorem, nejde o nic jiného než o fiktivní MacGuffin: „Galaxie může obývat společnosti, které jsou o miliony nebo dokonce miliardy let napřed před Homo sapiens,“ napsal Šostak. „Jejich technologie by mohla být v jiné lize.“

„Mimozemšťané musí fungovat podle stejných fyzikálních zákonů,“ napsal a cestovat rychleji než světlo se do tohoto rámce prostě nehodí.

Není to ovlivněno jen žalostně omezenou délkou života organických bytostí. Představte si, že nějaký mezigalaktický cestovatel narazí na překvapivou černou díru nebo pole asteroidů a musí korigovat kurz, to vyžaduje určitou úroveň inteligence. 

„Lidstvo dosud zkoumalo vesmír pouze s roboty, které ovládají pozemské příkazy,“ zdůraznil v loňské eseji Avi Loeb, profesor vědy na Bairdově univerzitě a ředitel institutu na Harvardově univerzitě a autor knih Extraterrestrial a Interstellar. 

Ale pro mezihvězdné nebo mezigalaktické cestování to jednoduše „není možné, kvůli dlouhému zpoždění komunikace při rychlosti světla a slabosti komunikačního signálu na velké vzdálenosti a neschopnosti přenést všechny relevantní informace v rozumném čase.“

Řešením je, že budeme muset vyslat sondy, které se na základě okolností dokážou rozhodovat samy, předpověděl Loeb a mozkem těchto autonomních vesmírných sond by byla umělá inteligence (AI).

A jakmile se tyto stroje stanou dostatečně chytré, budou pravděpodobně schopné,…. se také v podstatě rozmnožovat. Strojová inteligence se totiž může vyvíjet mnohem rychleji než biologická,“ řekl Shostak začátkem tohoto roku pro časopisu Popular Mechanics, ve kterém tvrdí, že umělá inteligence je ve skutečnosti formou „mimozemské inteligence“ a překoná lidstvo!

Zanedlouho a myslíme tím opravdu , vůbec ne zas tak dlouho se objeví entita inteligentnější než organické bytosti, které ji stvořily. „Výzkumníci pracující v oblasti umělé inteligence odhadují, že stroje schopné porazit lidi v testu IQ se v laboratořích objeví do poloviny století,“ napsal Šostak. „Pokud to dokážeme my, někteří mimozemšťané to už dokázali.“

„Proto je rozumné očekávat, že jakákoli kosmická inteligence, která nás navštíví, bude syntetická.“

Co můžeme očekávat?

Pokud se někdy setkáme s mimozemským životem, co bychom měli očekávat? Pro astronomy, jako je Šostak a Loeb, stejně jako pro další velká jména, jako je například britský královský astronom Martin Rees, je odpověď jasná a upřímně řečeno, je poněkud zahanbující.

„Většina lidí žije v iluzi, že neexistuje nic lepšího než lidská inteligence,“ řekl Loeb časopisu Popular Mechanics. „Mluví o vědomí a svobodné vůli jako o vlastnostech, které jsou schopni vlastnit pouze lidé.“ 

„Myslím si ale, že jakmile budou mít systémy umělé inteligence více parametrů než lidský mozek, projeví vlastnosti, kterým říkáme svobodná vůle a dokonce i vědomí,“ řekl.

Co když nás najdou první ? 

No, upřímně řečeno, asi bychom si neměli dělat příliš velké starosti. Zaprvé, pokud se k nám dostanou nějací uměle inteligentní mimozemšťané a budou mít vůči naší planetě zlé úmysly… no, moc s tím nenaděláme. „Upřímně řečeno, pokud je to to, co mají na mysli, je pravděpodobně nemožné je udržet na uzdě,“ napsal Šostak. 

——————————————-

Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%BAkianos; https://mason.gmu.edu/~rhanson/bio.html; https://en.wikipedia.org/wiki/Robin_Hanson, https://mason.gmu.edu/~rhanson/greatfilter.html; https://quillette.com/2023/08/06/ais-will-be-our-mind-children/; https://quillette.com/2023/04/14/what-are-reasonable-ai-fears/, https://quillette.com/2023/04/14/what-are-reasonable-ai-fears/; https://www.popularmechanics.com/technology/a64241678/artificial-intelligence-is-alien-intelligence/; https://www.bbc.co.uk/future/article/20231025-if-alien-life-is-artificially-intelligent-it-may-be-stranger-than-we-can-imagine;