20. 4. 2026

mimozemšťané

Kontroverzní astronom Avi Loeb opět ukazuje na kometu a tvrdí, že 41P jsou mimozemšťané

AstronomieNovéUFOVesmírné objevy
Foto: Freepik/Volný zdroj

I když se u komety uvolňování plynů očekává, tady je hodně podobné tryskovému proudění. Další věcí je, že se kometa nachází na stabilní oběžné dráze.

Jak jsem psala v předešlém článku, podle pozorování NASA, se kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresak začala chovat dost neobvykle. Než se ale pustím do pitvání mimozemského života podle Loebova tvrzení, že u této komety jde o technologickou stopu, kterou k nám poslali mimozemšťané, probereme si pravděpodobnější vysvětlení pro její podivné chování. Ale připomínám, že se pořád motáme okolo teorií, nikoli kolem hmotných důkazů…

O víkendu jsem narazila na nový článek publikovaný harvardským astronomem Avi Loebem, který dříve spekuloval o tom, zda by mezihvězdná kometa 3I/ATLAS mohla být mimozemskou sondou, se nyní ve svém článku nově zaměřuje na další neobvyklou kometu (41P) a ptá se, zda by mohla mít mimozemskou technologii.

Zdroj: Kometa 41P, ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA

Stejný autor se také pustil do pátrání po všeobecně známém mezihvězdném objektu, který nouzově přistál v Tichém oceánu. I tehdy Loeb spekuloval, zda to mohla být „mimozemská vesmírná loď“. Tehdy dokonce Abraham Avi Loeb plánoval pátrání po záhadném meteoru, který se na Zemi zřítil v roce 2014. Mise měla stát 2 miliony dolarů a Avi Loeb je tehdy získal. Jak to ale dopadlo jsem zatím nezjistila.

Další podivná kometa

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresak, byla v posledních několika stoletích pozorovaná nejméně třikrát. Veterán americké občanské války a astronom pracující v observatoři Harvard College, Horace Parnell Tuttle, byl prvním, kdo spatřil kometu 3. května 1858. Po něm následoval Michael Giacobini, který kometu zahlédl v roce 1907. Při jejím třetím objevu, který v roce 1951 provedl Ľubor Kresák, měli astronomové o kometě konečně dostatek informací, aby mohli předpovědět její dráhu a spojili tak několik pozorování se stejným astronomickým tělesem.

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresak 22. března 2017 20:00-20:45 UTC poblíž galaxií Messier 108 a Messier 97 (mlhovina Sova). Triplet Esprit 100 APO/Canon6Da. 17x120 sekund pro kometu (shromážděno v režimu DeepSkyStacker Cometmode) a 40x240 sekund iso1600 (17.+18. března 2017). Oba snímky zkombinovány s pixelmath v Pixinsight. Snímky pro oba snímky mají přesně stejný střed a orientaci. Observatoř Knight, TomarFoto: Kontroverzní astronom Avi Loeb opět ukazuje na kometu a tvrdí, že 41P jsou mimozemšťané | CC0 1.0 Universal
Popis: Kometa 41P/Tuttle–Giacobini–Kresák, pozorovaná 3. března 2017 poblíž galaxie 
Messier 108 a mlhoviny Sova.

Kometa s jasnou oběžnou dráhou

V současnosti už víme, že kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresak patří do rodiny komet Jupiterova typu. Během svého 5,4letého cyklu se pohybuje od vnitřní Jupiterovy oběžné dráhy až téměř k Zemi. Kometa je pozoruhodná svými velkými výbuchy a velmi proměnlivou jasností. V roce 1973 byla kometa po jednom výbuchu obzvláště jasná, když dosáhla magnitudy 4.

V květnu 2017 se kometa stala ještě více podivnější. Pozorování sondou Swift organizace NASA ukázala, že její rotace se poměrně náhle zpomalila a nyní se otáčí třikrát pomaleji, než když ji pozoroval dalekohled Discovery Channel Telescope na observatoři Lowell v Arizoně. 

Ve studii, kterou vědci publikovali koncem března, astronomové, sledující pohyb komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresak zjistili, že se zdá, že zpomalila svou rotaci a pak změnila směr rotace. 

Předchozí rekord v rotaci komety drží kometa 103P/Hartley 2, která zpomalila svou rotaci ze 17 na 19 hodin během 90 dnů, uvedl ve svém prohlášení pro NASA v roce 2018 Dennis Bodewits, tehdejší vědecký pracovník Marylandské univerzity. Oproti tomu kometa 41P se za pouhých 60 dnů zpomalila více než desetkrát rychleji, takže rozsah i rychlost této změny vědci dosud neviděli.

Hubbleův teleskop pozoroval kometu od 11. do 14. prosince v rámci programu General Observer. David Jewitt na základě 24 užitečných pozorování komety zjistil, že rotace jejího jádra se i po největším přiblížení ke Slunci nadále mění, což pravděpodobně vede k obrácení její rotace.

Pokud byste před devíti lety stáli na povrchu komety 41P, když se blížila ke Slunci, mohl byste zažít šok. Každý den se na kometě během několika týdnů drasticky prodlužoval, dokud se rotace objektu úplně nezastavila. Když se opět probudila k životu, začala se otáčet zpátky.

Během této doby se kometa otočila z jedné rotace každých 20 hodin na jednu rotaci každých 53 hodin. V článku z března 2026 David Jewitt, astronom z Katedry věd o Zemi, planetách a vesmíru na UCLA, použil archivovaná data z Hubbleova vesmírného dalekohledu ke studiu toho, co se s kometou po těchto pozorováních stalo.

Nejjednodušším vysvětlením měnící se periody je, že jádro bylo tlačeno zpětnými silami z anizotropního uvolňování plynů, jak bylo široce prokázáno u jiných komet. Pozemní pozorování skutečně stanovila horní limit poloměru jádra rn ≲ 0,7 km, což je velikost, která činí jádro náchylné k rychlému vývoji spinu v důsledku krouticích momentů uvolňování plynů.“

I když se u komety uvolňování plynů očekává, tady je pozorované uvolňování obzvláště podobné tryskovému proudění. Další věcí je na této kometě obzvláště záhadné, a to, že se podle zjištění nachází na stabilní oběžné dráze.

Doba životnosti jádra do rotační nestability je několik desetiletí, což je ve srovnání s dynamickou životností (∼10³ [ let]) na jeho současné oběžné dráze, krátké. Pokračující existence 41P proto naznačuje, že buď je současná úroveň aktivity uvolňování plynů podstatně vyšší než je průměr, anebo že jádro je pozůstatkem kdysi mnohem většího tělesa.

Další pozorování by mohla prozradit více o rotaci komet a možná i o tom, jak jsou komety ničené svou vlastní rotací. Současné důkazy ukazují, že komety prostě nežijí tak dlouho. Podle všeho to vypadá, že existuje nějaký jiný proces, který ničí komety a vypadá to, že je to rotace.

Hubbleův teleskop také mohl kometu pozorovat během obzvláště aktivního období, což vedlo k nadhodnocení ztráty hmoty a kroutivému pohybu způsobenému uvolňováním plynů a také k podhodnocení doby životnosti komety.

Trojský kůň mimozemšťanů

Existuje však i třetí varianta. Možná, že je 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák trojský kůň s vnějším vzhledem přírodního ledovce, ale s technologií zabudovanou v jeho břiše. Jak píše Avi Loeb ve svém článku. V tomto případě je jeho obrácení rotace technologickým podpisem.

Na základě mé osobní zkušenosti, kdyby tuto teorii zmínil ve svém článku David Jewitt z UCLA, jako technologickou možnost, jeho článek by byl jistě zablokován a nepublikován.

Návrh, že se jedná o mimozemšťany je lákavý. Kdo z nás by nechtěl znát odpověď na otázku, zda jsme ve vesmíru sami? Tento návrh je však vzhledem k tomu, co vědci u komety dosud pozorovali, zřejmě zbytečný. Loeb v minulosti naznačil, že i jiné objekty můžou být mimozemskou technologií, včetně toho, že 1I/’Oumuamua by mohl být mimozemského původu, 3I/ATLAS by mohla být mimozemská kosmická loď a asteroid CNEOS 2014-01-08, který v roce 2014 dopadl na Zemi, sem mohl být poslaný mimozemšťany. 

Žádná z těchto hypotéz zatím nevykazuje mnoho slibných výsledků, přičemž téměř všichni astronomové upřednostňují přirozená vysvětlení. Hledání technologických podpisů na 3I/ATLAS a 1I/’Oumuamua nepřineslo žádné výsledky a oba objekty (ačkoli zajímavé a odlišné od objektů Sluneční soustavy) nevykazují žádné známky toho, že by dělaly cokoli neobvyklého, natož aby využívaly Jupiter k brzdnému manévru, což je možnost, kterou navrhl Loeb, ale která se nepotvrdila.

Pokud jde o kometu 41P/Tuttle-Giacobini-Kresak, tato kometa se v roce 2028 vrátí zpátky do vnitřní sluneční soustavy, což nám přinese další příležitosti pozorovat tuto kosmickou zvláštnost a přesně určit, co se s ní děje. Bohuýel to vypadá, že ani tady nepůjde o přítomnost mimozemšťanů. Škoda, vzhledem k tomu, že jsme dosud pozorovali několik podivných objektů, ale jako mimozemšťani se potvrdilo celkem nula (0) mimozemských artefaktů. Nicméně projekt Galileo Aviho Loeba stále hledá důkazy o mimozemských návštěvách.

Malí zelení mužíčci jsou minulostí, přichází nová teorie bytostí s umělou inteligencí

NovéUFOZáhady
planet, moon, ball, people, an alienFoto: Pixabay

Od mimozemšťanů poháněných umělou inteligencí, kteří nás tiše pozorují, až po mrazivou teorii, že lidé jsou domestikováni vyspělými mimozemskými civilizacemi. Jak ale skutečně vypadají, o tom bychom mohli vést dlouhé diskuze. Faktem je, že dokud o nich nic nevíme, máme z nich přirozený strach.

Hanson už dlouhé roky odhaluje, kde se mimozemský život s největší pravděpodobností objeví, proč by pozorování UFO mohla být skutečná a jak by naše chápání „tichých“ vs. „hlasitých“ mimozemšťanů by dokonce mohlo změnit vše, co víme o naší budoucnosti.

Hanson pro to vymyslel frázi „Velký filtr“, numericky ji odhadl pomocí modelu „chamtivých mimozemšťanů“ a má mnoho milionů zhlédnutí videí, většinou na toto téma: (7,9 milionu Proč by mimozemšťané mohli už být na cestě k nám1,6 milionu Lidstvo se zrodilo mnohem dříve, než byla jeho doba. Důvodem jsou chamtiví mimozemšťané0,4 milionu Zmocníme se vesmíru? Předpovědi mimozemšťanů0,9 milionu Mimozemské civilizace, UFO a budoucnost lidstva, 1,5 milionu. Co by se stalo, kdybychom si nahráli mozek do počítače.

Rozvinul také teorii posvátného (.pdf. v anj.), psal o riziku (Umělé inteligence budou našimi dětmi mysli) umělé inteligence (Jaké jsou oprávněné obavy z umělé inteligence?) a zaměřil se také na pokles celosvětové plodnosti a kulturní drift jako jeho základní příčinu.

S představou o mimozemšťanech, která dodnes dráždí lidstvo, přišel jako první syrský řečník, satirik a spisovatel Lucian ze Samosaty (narozen přibližně okolo roku 120). Představa o mimozemšťanech tedy vznikla už ve druhém století našeho letopočtu. Stalo se tak ve chvíli, když napsal román v řečtině s „ironickým?“ názvem Pravdivý příběh. Aniž by tušil, vynalezl zcela nový žánr beletrie: Sci-fi. Žánr o cestování vesmírem, meziplanetárních válkách a mimozemských bytostech komunikujících s lidmi. Pokud ale opravdu jde jen o sci-fi.

Přichází tedy otázka, která nás provokuje. Jsme ve vesmíru opravdu sami, nebo už žijeme po boku starověké mimozemské inteligence? V tomto ohromujícím průzkumu profesor Robin Hanson z univerzity George Masona a Oxfordský institut pro budoucnost lidstva, rozebírá statistické pravděpodobnosti existence mimozemského života a proč už mohl být nalezen v naší sluneční soustavě.

Vyspělí mimozemšťané skutečně existují a máme dostatek dat, abychom zhruba určili, kde se v prostoru a čase nacházejí a kdy je uvidíme nebo se s nimi setkáme, tvrdí profesor Hanson.

A jak tedy vypadají?

Vypadat můžou všelijak. Můžou mít špičaté uši nebo rýhy na čele. Možná jsou malí a mají divné hlavy jako ET mimozemšťan a extra dlouhé zářící prsty. možná jsou nemotorní jako Jar Jar ze Star Wars, ale nakonec prostě nejsou zas tak mimozemští.

Možná nemají stejné základní touhy jako my. My jsme se vyvinuli v expanzivní druh pod darwinovským tlakem. Selekce upřednostňovala inteligenci, ale také agresi. Pokud se ale darwinovský tlak na tyto umělé entity nevztahuje, není důvod, proč by měly být agresivní. Možná nám jen chtějí předat hluboké myšlenky. 

Jejich čtyři končetiny, vzpřímený postoj a absence ochlupení na těle jsou pouhými představami nás samotných. Hollywood tyto bytosti nabízí jako obyvatele vzdálených světů. Ale ve skutečnosti jsou to „jen ti chlapi od vedle“, bez obočí a bělma.

Podle Šostakova není pravděpodobné, že by mimozemšťané, kteří se vydají na naši planetu, byli formami života založenými na uhlíku, ať už by byli chlupatí nebo bez srsti. Jejich kognitivní schopnosti pravděpodobně nebudou poháněné houbovitou hmotou buněk, kterou bychom nazvali mozkem.

Šostakov jde ještě dál. „Pravděpodobně překročí biologické chápání a vlastně i biologii samotnou,“ napsal. „Nebudou živí.“

Argumenty pro umělou inteligenci

Mohla by první interakce lidstva s mimozemským životem být skutečně jen propojením s umělou inteligencí (AI)? Jako výsledek jednoho až příliš mnoha futuristických myšlenkových experimentů zní dost bizarně, ale praktické argumenty jsou přesvědčivé.

„Důvodem je prostý důsledek ohromujících vzdáleností ke hvězdám,“ argumentoval Šostak. „Dokonce i ta nejbližší hvězda Proxima Centauri, je od Země vzdálená 4,24 světelných let daleko. I ty nejrychlejší rakety by k ní doletěly za 75 000 let.

Navzdory nesmrtelným medúzám není takový časový rámec pro většinu biologického života jednoduše proveditelný. A i když se podíváme na Star Trek a cestování časoprostorem, nejde o nic jiného než o fiktivní MacGuffin: „Galaxie může obývat společnosti, které jsou o miliony nebo dokonce miliardy let napřed před Homo sapiens,“ napsal Šostak. „Jejich technologie by mohla být v jiné lize.“

„Mimozemšťané musí fungovat podle stejných fyzikálních zákonů,“ napsal a cestovat rychleji než světlo se do tohoto rámce prostě nehodí.

Není to ovlivněno jen žalostně omezenou délkou života organických bytostí. Představte si, že nějaký mezigalaktický cestovatel narazí na překvapivou černou díru nebo pole asteroidů a musí korigovat kurz, to vyžaduje určitou úroveň inteligence. 

„Lidstvo dosud zkoumalo vesmír pouze s roboty, které ovládají pozemské příkazy,“ zdůraznil v loňské eseji Avi Loeb, profesor vědy na Bairdově univerzitě a ředitel institutu na Harvardově univerzitě a autor knih Extraterrestrial a Interstellar

Ale pro mezihvězdné nebo mezigalaktické cestování to jednoduše „není možné, kvůli dlouhému zpoždění komunikace při rychlosti světla a slabosti komunikačního signálu na velké vzdálenosti a neschopnosti přenést všechny relevantní informace v rozumném čase.“

Řešením je, že budeme muset vyslat sondy, které se na základě okolností dokážou rozhodovat samy, předpověděl Loeb a mozkem těchto autonomních vesmírných sond by byla umělá inteligence (AI).

A jakmile se tyto stroje stanou dostatečně chytré, budou pravděpodobně schopné,…. se také v podstatě rozmnožovat. Strojová inteligence se totiž může vyvíjet mnohem rychleji než biologická,“ řekl Shostak začátkem tohoto roku pro časopisu Popular Mechanics, ve kterém tvrdí, že umělá inteligence je ve skutečnosti formou „mimozemské inteligence“ a překoná lidstvo!

Zanedlouho a myslíme tím opravdu , vůbec ne zas tak dlouho se objeví entita inteligentnější než organické bytosti, které ji stvořily. „Výzkumníci pracující v oblasti umělé inteligence odhadují, že stroje schopné porazit lidi v testu IQ se v laboratořích objeví do poloviny století,“ napsal Šostak. „Pokud to dokážeme my, někteří mimozemšťané to už dokázali.“

„Proto je rozumné očekávat, že jakákoli kosmická inteligence, která nás navštíví, bude syntetická.“

Co můžeme očekávat?

Pokud se někdy setkáme s mimozemským životem, co bychom měli očekávat? Pro astronomy, jako je Šostak a Loeb, stejně jako pro další velká jména, jako je například britský královský astronom Martin Rees, je odpověď jasná a upřímně řečeno, je poněkud zahanbující.

„Většina lidí žije v iluzi, že neexistuje nic lepšího než lidská inteligence,“ řekl Loeb časopisu Popular Mechanics. „Mluví o vědomí a svobodné vůli jako o vlastnostech, které jsou schopni vlastnit pouze lidé.“ 

„Myslím si ale, že jakmile budou mít systémy umělé inteligence více parametrů než lidský mozek, projeví vlastnosti, kterým říkáme svobodná vůle a dokonce i vědomí,“ řekl.

Co když nás najdou první ? 

No, upřímně řečeno, asi bychom si neměli dělat příliš velké starosti. Zaprvé, pokud se k nám dostanou nějací uměle inteligentní mimozemšťané a budou mít vůči naší planetě zlé úmysly… no, moc s tím nenaděláme. „Upřímně řečeno, pokud je to to, co mají na mysli, je pravděpodobně nemožné je udržet na uzdě,“ napsal Šostak. 

——————————————-

Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%BAkianos; https://mason.gmu.edu/~rhanson/bio.html; https://en.wikipedia.org/wiki/Robin_Hanson, https://mason.gmu.edu/~rhanson/greatfilter.html; https://quillette.com/2023/08/06/ais-will-be-our-mind-children/; https://quillette.com/2023/04/14/what-are-reasonable-ai-fears/, https://quillette.com/2023/04/14/what-are-reasonable-ai-fears/; https://www.popularmechanics.com/technology/a64241678/artificial-intelligence-is-alien-intelligence/; https://www.bbc.co.uk/future/article/20231025-if-alien-life-is-artificially-intelligent-it-may-be-stranger-than-we-can-imagine;

Smrt slunce zabije život na Zemi, ale nový život se může znovu vyvinout

TOP 10Věda

Pátrání po mimozemském životě by nemělo vyloučit starší nebo dokonce mrtvé hvězdy, píše IFL Science. Život možná neskončí na konci života hvězdy… ale nejspíš by se musel znovu vyvinout. 

Život na naší planetě trvá již několik miliard let. Mladé hvězdy mají při hledání života jinde výsadní postavení. Koneckonců je snazší porovnávat minulost a současnost než spekulovat o budoucnosti. Výzkum však ukázal, že bychom neměli zavrhovat starší hvězdy jako hostitele planet, na kterých je život, a to ani v případě, že hvězdy zanikly, i když smrt nemusí být pro život až tak dobrá.

Faktorem, který se zdá být kritickým, je hvězdný vítr. Magnetické pole naší planety nás chrání před proudem částic, které neustále přicházejí ze Slunce. To je mnohem horší, když jsou hvězdy mladé a postupně se to zlepšuje. Výzkum hvězd, jako je Slunce, nebo dokonce starších hvězd, naznačuje, že mají tendenci mít posun v síle a složitosti magnetického pole, což je něco, co má velký dopad na hvězdný vítr.

Devastující erupční události se stávají méně pravděpodobné, jak tyto hvězdy podobné Slunci stárnou, takže je pravděpodobnější, že kolem objektů může existovat život, a dokonce poskytují lepší šance pro rozvoj vyspělých civilizací.

Takže hvězdy jako Slunce nebo starší jsou dobré – tedy do určité míry. Naše hvězda a mnohé jí podobné jsou předurčeny k tomu, aby se staly červenými obry. Jakmile hvězdě dojde vodík v jádře, nejprve se stlačí, zapálí helium a pak se zvětší. Je pravděpodobné, že až se Slunce nafoukne, bude jeho vnější vrstva sahat až k oběžné dráze Země. A i když by hustota plazmatu byla velmi nízká, tušíme, že pobyt uvnitř hvězdy životu příliš neprospívá.

Fáze červeného obra je také charakteristická uvolňováním silného hvězdného větru a teplo z nyní velké hvězdy posouvá obyvatelnou zónu dále. To by mohla být dobrá zpráva pro měsíce plynných obrů, ale ne už tak pro kamenné planety. Venuše a Merkur jsou v tuto chvíli definitivně pryč a v nejlepším případě jsou Země a Mars spálené.

Výzkumníci byli také zvědaví, co se stane poté. Rudí obři odhodili své vrstvy a to, co zůstalo, je stlačené degenerované jádro. Této mrtvé hvězdě říkáme bílý trpaslík. Bez hvězdných větrů a s velkou stabilitou po miliardy let jsou bílí trpaslíci skvělým místem pro život, pokud planety přežily fázi rudého obra a život se vyvinul po vzniku bílého trpaslíka.

Výzkumy ukazují, že změny z běžné hvězdy na červeného obra a bílého trpaslíka jsou příliš rychlé na to, aby se jim život mohl přizpůsobit, pokud nemáte možnost chránit a přemístit celou planetu. Starší hvězdy a bílí trpaslíci by měli být zkoumáni jako potenciální hostitelé života, ale zdá se nepravděpodobné, že by život mohl nerušeně přežít na světě, který se mění a vyvíjí se jeho hvězda.

Nová studie je publikována v The Astrophysical Journal Letters 

Další UFO zachycené na kamery nad Las Vegas: „Na 100 procent to nejsou lidé“

NovéTOP 10UFOZáhady

Místní nahlásili na policii podivná stvoření s jiskřivýma očima

Další UFO bylo spatřeno jak letí nad Las Vegas jen pár týdnů poté, co jedna místní rodina tvrdila, že na jejich zahradě byli „10stopí mimozemšťané s velkýma lesklýma očima“ a policejní kamera navíc zachytila ​​podivné světlo padající z nebe, píše LA Times.

„Dne 1. května 2023 přibližně ve 12:29 hodin přijal dispečink LVMPD telefonát o podezřelé situaci,“ uvedlo policejní oddělení Las Vegas v e-mailovém prohlášení. „Policista provedl předběžné šetření a událost uzavřel jako neopodstatněnou.“

„Velké, lesklé oči. Tyčící se do výšky téměř 10 stop. Stoprocentně to není člověk. Jsou to mimozemšťané.“

Tak znělo volání na tísňovou linku 911, které minulý měsíc volal obyvatel oblasti Las Vegas, jenž nahlásil mimozemský pohyb na své zahradě, a to jen asi hodinu poté, co místní policie byla svědkem pádu objektu z oblohy.

Podle místního televizního kanálu 8 News Now zachytil 30. dubna kolem 23:50 záznam z tělesné kamery strážníka lasvegaské městské policie jasný zářící objekt protínající oblohu. Asi o 40 minut později zavolal na tísňovou linku 911 místní obyvatel, aby oznámil, že na něj ze zahrady zírá něco, co „stoprocentně není člověk“, krátce poté, co on a jeho rodina viděli objekt padat z oblohy, uvedla stanice.

„Přísahám Bohu, že to není vtip, že je to doopravdy, jsme vyděšení,“ řekl volající.

„Vedle toho je asi dvoumetrový člověk a další je u nás, ale má to velké oči a dívá se to na nás a pořád to tam je,“ řekl dispečerovi volající, který uvedl, že on a jeho rodina viděli něco padat z nebe.

O příběhu jako první informoval místní televizní kanál 8 News Now, který získal videozáznam a zvukový záznam z onoho podivného večera, včetně telefonátu na tísňovou linku a záznamu z tělesné kamery.

Dispečerka si s volajícím vyjasňovala situaci a dávala si pozor, aby volila správná slova.

„Takže jsou tam dvě osoby – na vašem dvorku jsou dva subjekty?“ zeptala se dispečerka.

„Správně, a jsou velmi velcí,“ řekl volající. „Mají tak osm stop, devět stop, deset stop. Připadají nám jako mimozemšťané. Velké oči. Mají velké oči. Jako, nedokážu to vysvětlit. A velkou pusu. Mají lesklé oči a nejsou to lidé. Na sto procent nejsou lidi.“

K domu volajícího se dostavili dva policisté, uvedla agentura KLAS.

„Jsem teď tak nervózní,“ řekl jeden ze zasahujících policistů cestou k domu. „Mám motýly, brácho.“ Pokračoval, … že lidé „viděli padající hvězdu a teď ti lidé říkají, že mají na zahradě mimozemšťany“.

Policisté rodinu vyslechli na trávníku před domem. „Co jste viděli?“ ptá se na záznamu jeden z policistů.

„Bylo to něco jako velké stvoření,“ řekl jeden ze svědků a dodal, že to bylo asi dva metry vysoké. Policista jim pak vypráví o události, kterou viděl jeho kolega těsně předtím, než přišlo volání.

„Nebudu vás obelhávat, lidi. Jeden z mých kolegů říkal, že také viděl něco padat z nebe,“ řekl policista. „Tak proto jsem tak trochu zvědavý. Viděli jste něco přistát na vaší zahradě?“ „Ano,“ odpověděl volající.

Muž v županu řekl, že někteří členové jeho rodiny viděli, jak shora padá „něco velkého se světlem“.

Policie večer pokračovala ve vyšetřování a ptala se sousedů, zda také nebyli svědky pádu nějakého neobvyklého předmětu z oblohy. Vyšetřování podle KLAS trvalo několik dní.

Policejní vyšetřování paranormálních jevů nepřineslo žádné odpovědi.

Ministerstvo obrany sleduje více než 800 případů „neidentifikovaných leteckých jevů“, často nazývaných UFO, z posledních 27 let, uvedli vládní úředníci, kteří dodali, že pouze 2 až 5 % případů lze vysvětlit.

Satelity Starlink na nás přivedou mimozemšťany, stejně jako mobilní telefony

TechnologieTOP 10UFO

Výkon rádiového signálu Země nezahrnuje satelity Starlink

Vědci studující radiovou energii Země zachytili mylný předpoklad. Stále nevylučují, že nás mimozemšťané mohou odposlouchávat. Věří však, že návštěvníci o naši televizi a rozhlas zájem mít nebudou. Ale právě satelity Starlink a mobilní telefony mohou tuto praxi podporovat, píše WP Tech.

Rádiové signály jsou jedním z vedlejších efektů rozvoje pozemské civilizace. Naše rozhlasové a televizní vysílače a dokonce i elektrické sítě „hučí“ do vesmíru. Kam až sahá náš hlas a proč se vědci domnívají, že mimozemskou inteligenci lze nejlépe zachytit pomocí mobilních telefonů a satelitů Starlink?

Síla rádiového signálu Země

Podle nové studie vědců z kalifornského institutu SETI (Search for Extraterrestrial Intelligence), jsou nyní rádiové signály Země detekovatelné ve vzdálenosti asi šesti světelných let. To znamená, že mimozemšťané, vybavení příslušnou technologií, jsou schopni lokalizovat naši civilizaci tím, že se dostanou k nejbližším hvězdám viditelným ze Země.

Vědci však nejsou o jejich výsledku přesvědčeni a předpokládají, že je vážně podceněný. Problémem je model výkonu zemského rádiového signálu.

Porucha modelu výkonu rádiového signálu Země

Mike Garrett, vedoucí výzkumného týmu, profesor na univerzitě v Manchesteru a ředitel Jodrellského bankovního centra astrofyziky, poukazuje na to, že výkonné televizní a rozhlasové vysílače ztrácejí na Zemi svůj význam.

Je jich stále méně a snižuje se i intenzita využívání těch stávajících. Země však v rádiu nemlčí, protože intenzivně vyvíjíme mobilní komunikační systémy a satelitní komunikaci.

„Současné odhady naznačují, že do konce desetiletí budeme mít na nízké oběžné dráze kolem Země více než 100 000 satelitů. Země je již anomálně jasná v rádiové části spektra. Pokud bude trend pokračovat, mohla by nás snadno detekovat jakákoli vyspělá civilizace „se správnou technologií.“

Satelity Starlink a mobilní sítě slyšitelné z vesmíru

Cesta, na které nás mohou mimozemské civilizace chytit, jsou podle vědce:

  • Wi-Fi sítě,
  • radary vojenských a civilních agentur,
  • mobilní telefony,
  • satelitní souhvězdí.

V dnešní době vědci příležitostně posuzují vliv vysílačů sítě 5G, ale dostatečně komplexní simulaci za jejich účasti zatím nikdo neprovedl. Chybí také výzkum zahrnující satelity Starlink.

Mezitím jich SpaceX udržuje na oběžné dráze Země více než 4000 a v budoucnu má mít souhvězdí minimálně 40 000 objektů. Podle vědců jde o stále důležitější zdroj umělého rádiového signálu Země a rok od roku bude mnohem snazší jej odhalit na větší a větší vzdálenosti.

Meteorit, sopka nebo vesmírný přístav mimozemšťanů? Tajemství původu „Oka Sahary“

NovéPodcastTOP 10Záhady
Foto: Snímek NASA

Jedno z nejúžasnějších a nejzáhadnějších míst na planetě se nachází v západní části Saharské pouště v oblasti patřící Mauretánii. Východně od vesnice Ouadan se nachází přírodní útvar známý jako struktura Richat, resp. „Oko Sahary“. Dosud nebylo nalezeno žádné vysvětlení pro povahu vzniku záhadných kruhů tažených neznámou silou mezi nudnou monotónností pouštní krajiny, napsal Svět poznání.

Záhada „Oka Sahary“ sem láká turisty z celého světa. Proud zvídavých cestovatelů, kteří se chtějí podívat na strukturu Richat, je nevyčerpatelný.

Maják pro astronauty

Vědci vypočítali stáří tohoto geologického útvaru a je více než úctyhodné. Podle badatelů unikátního objektu je nejstarší prstenec v řadě kruhů struktury Guell-Herr-Richat starý nejméně 500 – 600 milionů let. Velikost „oka“ je také impozantní. Průměr jeho vnějšího obrysu je asi 50 km. Je zřejmé, že tak impozantní měřítko není možné rozeznat ze země, stejně jako u neméně známých maleb v poušti Nazca lze obrysy prstenců spatřit pouze tehdy, když člověk vystoupá od objektu do značné výšky. Ne nadarmo se říká, že velké věci jsou vidět na dálku.

Proto je pochopitelné, proč se o unikátní stavbě začalo hovořit až s příchodem vesmírného věku v roce 1965. Předtím si Oka prostě nevšimli. Když ale kosmonauti viděli strukturu Richat, začala jim sloužit jako jasné vodítko.

Vědci si stále lámou hlavu a snaží se zjistit podstatu původu tohoto úžasného útvaru. Žádná z jejich verzí nevypadá dostatečně přesvědčivě.

Meteorit, sopka nebo vesmírný přístav mimozemšťanů?

Podle první verze je „Oko“ stopou po pádu meteoritu. Tento předpoklad se nepotvrdil, protože povrch země ve středu struktury nemá žádnou prohlubeň, jako na jiných místech, kde přistávají vesmírná tělesa. Skály navíc neobsahují stopy nárazu.

Zastánci druhé verze tvrdí, že struktura je ústím vyhaslé sopky. Stálo to za trochu námahy tuto domněnku vyvrátit: struktura Richat se skládá z dolomitických sedimentárních hornin, neobsahuje vulkanické horniny. A v Oce není žádný charakteristický sopečný dóm.

Verze tři je výsledkem eroze. Jak vědci naznačují, platforma na tomto místě buď stoupala, nebo klesala, zatímco neustále zvětrávala – to vedlo ke vzniku takové vrstvené formace. V tuto chvíli tato verze vypadá nejvěrohodněji.

Je dobře známo, že když dojdou argumenty pro racionální vysvětlení, přicházejí na řadu fantastické argumenty.

Podle jiné verze není „Oko Sahary“ ničím jiným než místem přistání mimozemšťanů nebo dokonce místem ztracené Atlantidy. Samozřejmě můžete říkat, co chcete. Ale kdo je schopen dokázat pravdivost takových hypotéz? Takoví odborníci se, alespoň zatím, nenašli.

Mezitím vědci prosévali všechny tyto verze, snad s výjimkou jedné mimozemské, jako je zlatý prach a úzkostlivě třídili detaily a důvody nekonzistence té či oné hypotézy.

Co se bude rozhodovat o struktuře Richat?

Sovětský kosmonaut Valentin Lebeděv, který v říjnu 1982 zkoumal tento geologický objekt, nápadný svým téměř kulatým tvarem a neobvyklou strukturou, z okna stanice Saljut-7, jej srovnal s dětskou pyramidou, která byla sestavena z různobarevných prstenců.

S dětskou hračkou se však tento zázrak přírody jen těžko spojuje, když je průměr vnějšího prstence padesát kilometrů. Stavba, když se na ni podíváte blíže, vůbec nevypadá jako pyramida.

Vědci studují Oko Sahary už půl století. Zdálo by se, že člověk za dobu své existence stihl prozkoumat téměř každý kout naší rodné planety. Objevil mnoho dosud neznámých ostrovů, zdolat nedobytné štíty nejvyšších hor, nacházel příležitosti k výzkumu v hlubinách oceánů, překonal chlad zemských pólů…

Na první pohled se zdá, že lidstvo na Zemi prozkoumalo vše a nic nezůstává neznámé. Ale není to tak. Stále existuje spousta záhad, které vědci nedokázali vyřešit. Oko Sahary je jednou z nich.

Snímek maurské „pyramidy“ získaný z vesmíru před 50 lety vědce vážně zmátl – i po provedení velkého počtu studií dodnes stále nemohou dospět ke konsenzu o příčině této geologické formace.

Vědci stanovené stáří tohoto geologického útvaru – 500-600 milionů let – odkazuje dobu zrodu struktury Richat do období proterozoika. Konec tohoto období byl poznamenán globální změnou zemského klimatu. Taková náhoda nemohla hrát do karet zastáncům meteoritové verze – tvrdili, že prstencová struktura Richatské struktury byla výsledkem pádu obrovského meteoritu.

Verze je verzí a bez patřičné důkazní základny to tak zůstane. Pád meteoritu by neměl zůstat beze stopy. A bez ohledu na to, jak se geologové snažili tyto stopy najít, neuspěli. Důkazy o samotném dopadu, stejně jako o jeho následcích, se nenašly. Výzkumníci měli s čím porovnávat. Na planetě je dostatek míst dopadu meteoritů, včetně těch docela velkých a krátery po meteoritech mají podobné znaky a rysy.

Ale „Oko Sahary“ neodpovídalo popisu místa kontaktu s hostem z útrob vesmíru. Ve středu konstrukce nemělo Oko prohlubeň odpovídající síle nárazu, jako podobné prohlubně v místech, kam dopadla kosmická tělesa. Geologové navíc nebyli schopni vysvětlit přítomnost ne jednoho, ale několika ideálně vnořených prstenců v „Oku“. Vzhledem k tomu, že se držíme meteoritové verze formování struktury, pak se takové prstence měly objevit v důsledku zásahu několika „výbuchů“ meteoritů na stejném místě, což je stěží možné.

Když byla meteoritová verze původu „Oka Sahary“ smetena pro nedostatek důkazů, vědci se nadšeně ujali obhajoby vulkanické verze. V té době to mezi ostatními předloženými předpoklady vypadalo nejvěrohodněji.

Odhady vědců byly založeny na výsledcích analýzy snímků tohoto geologického artefaktu ve srovnání se snímky objektů podobných na první pohled, vyfotografovaných umělými družicemi na Marsu, Merkuru a Měsíci. Zdálo se, že hypotéza předložená odborníky nevyvratitelně potvrzuje verzi o sopečném původu. Vědci dokonce přišli s vysvětlením nového typu vulkanických útvarů, které díky těmto fotografiím objevili, nazývaných „prstencové struktury“. Na toto téma byla v roce 1985 napsána speciální část v učebnici „Obecná geotektonika“, jejíž autory byli A. E. Michajlov a V. E. Khain.

Zastánci této verze vysvětlili původ mauritánských prstencových struktur staletou erozí sopky, věřili, že to byl její vliv, který přispěl k vytvoření současného geologického artefaktu.

Tato verze však byla také předurčena k „pochybnostem“. Výsledky následných studií způsobily, že mnoho vědců pochybovalo o argumentech, které tvořily důkazní část této hypotézy. Převaha sedimentárních dolomitových hornin v „Oko Sahary“ a úplná absence vulkanických hornin, charakterizovaných mikroskopickými velikostmi minerálních krystalů a výlevů (vyvřelé horniny vzniklé v důsledku tuhnutí lávy).

Vševidoucí oko

Proč bylo Oko takto pojmenováno? Pokud se na komplex obřích prstenců podíváte z určité vzdálenosti (řekněme z vesmíru), pak bude velmi podobný zornici lidského oka, které má orámované obrysy očních víček. Jak již bylo zmíněno, vědci se hodně hádají o tom, co vlastně struktura Richat je. A ani mimozemská verze původu „Oka“ se také neopírá o žádný více či méně závažný argument.

Příznivci nadpřirozena, kteří se snaží přítomnost ideálně tvarovaných kruhů v „Oku“ vysvětlit přítomností nadpozemských sil, nemají žádné důkazy o anomálních projevech, které kdy byly v této oblasti zaznamenány. Pastýři, kteří dlouho žijí na tajemném území a mírumilovně pasou velbloudy, si zde nikdy nevšimli ničeho divného.

Dnes nejvěrohodnější a nejhouževnatější hypotéza říká, že „Oko Sahary“ vzniklo v důsledku přirozených geologických procesů. Nejprve se zvedla zemská kůra a poté svou práci udělaly proudy větru a vody. Jinými slovy, eroze, která probíhala po mnoho staletí, vedla k tomu, že se na povrchu Země objevilo vševidoucí oko.

Je to skutečně dílo samotné přírody naší planety, která po několik století pečlivě kreslí kruhy přísného geometrického tvaru v „Oku Sahary“? A pokud ne ona, tak kdo nebo co je tvůrcem? Takže otázky zůstávají otevřené. Ambiciózní vědci mají stále šanci učinit další velké objevy skutečného původu prstenů.

Ovládá svět ještěří rasa, která si říká pozemšťané?

NovéTOP 10Záhady

Kdo jsou? Je to mýtus nebo realita?

Reptiliáni se nazývají jak plazí lidé, kteří mají ve své DNA spoustu plazích genů a jen málo se liší od běžných lidí, tak dvounozí inteligentní tvorové, kteří mají vzhled plazů, ale měli by pocházet odjinud. Mnoho vědců je k existenci Reptiliánů velmi skeptických, považují je za fiktivní postavy starověkých mýtů a takzvaných moderních městských legend, napsal Svět poznání.

Nyní existují čtyři hlavní verze, které se snaží vysvětlit původ reptilů nebo jejich děsivý obraz. Takže Reptiliáni jsou:

1) Fiktivní postavy starověkých mýtů, moderních městských legend a sci-fi románů nebo prostě výmysly konspiratérů a ufologů.
2) Výsledek evoluce jednoho z dinosauřích druhů, kterému se podařilo přežít katastrofu, která zabila staré dinosaury. Jsou to inteligentní bytosti, které dosáhly vysokého stupně vývoje a skrývají se pod zemí, ale ovlivňují lidi a procesy probíhající na povrchu.
3) Mimozemšťané z vesmíru. Ve srovnání s jinými typy mimozemských „hostů“ jsou značně agresivní, mají sklony k násilí, včetně sexuálního.
4) Zástupci vládnoucích elit planety, kteří jsou vzdálenými potomky sexuálních kontaktů pozemských žen s plazími mimozemšťany. Zastupují zájmy Reptiliánů na Zemi a tajně prosazují vlastní politiky.

Agresivní „hosté“ z jiné hvězdy

Ufologové se domnívají, že Reptiliáni jsou mimozemšťané z jiného hvězdného systému a na naší planetě jsou přítomni od pradávna. Spisovatelé sci-fi, kteří si plazy zjevně oblíbili, píší o tom, jak vládnou galaxii, snaží se dobýt naši planetu a zmocnit se krásných pozemských žen. Filmaři za nimi nezůstávají pozadu, vzpomeňte si na nádherný film „Mimozemšťané“ a jeho pokračování, protože tam Reptiliáni vzdorují pozemšťanům. Je zvláštní, že ve filmu je jejich domovinou hvězda LV-426, která je podle jednoho z kontaktérů ve skutečnosti „domovem“ mimozemšťanů. Toto je dvojitá hvězda Zeta Reticulus. Kdo komu „sebral“ hvězdu, nevím.

Je úžasné, že většina ufologů si je jistá, že plazí mimozemšťané skutečně existují. Věří, že Reptiliáni se ukázali v dobách starých Sumerů. Podle klínopisných tabulek Sumerů sestoupili Reptiliáni na Zemi z nebes, Sumerové je nazývali Anunnaki. Sumerové popsali tyto nebeské hosty následovně: „Annunaki mají hadí tváře, lidské postavy. Jsou gigantické postavy. Jejich ženy jsou jako dva pozemští lidé, jejich muži jsou jako tři. A žijí tisíc pozemských životů.

O tom, že Sumerové skutečně komunikovali s mimozemšťany, svědčí jejich znalosti. Věděli o struktuře sluneční soustavy, uměli popsat jakoukoli planetu, měli představu o ternárním počítacím systému používaném při vytváření počítačů.

Pokud ne mimozemšťané, tak odkud by mohli získat takové znalosti? Zvláště zajímavé jsou tradice Anunnaki o původu člověka. Podle nich Anunnaki nutně potřebovali zlato, které na jejich planetě Nibiru nebylo dostupné.

Zpočátku sami Anunnaki těžili zlato v Africe, ale brzy je těžké pracovní podmínky donutily ke vzpouře. Aby nedošlo k zastavení těžby zlata, vyřešili Anunnaki nejvyšší úrovně problém poměrně originálně: rozhodli se vytvořit otroky na základě živých bytostí ze Země, kteří měli nahradit mimozemšťany při těžbě žlutého kovu. Aby to udělali, zajali samici velké opice a vstříkli jí Anunnaki DNA. Poté se objevil moderní člověk s bezsrstou kůží a intelektem radikálně odlišným od lidoopů. Je zvláštní, že v Jižní Africe moderní badatelé objevili stopy starověkých dolů starých 80–115 tisíc let. Je jasné, že zlato bylo v té době pro primitivního člověka naprosto zbytečné. Podle řady ufologů v dávných dobách agresivní mimozemská rasa plazů Zemi zcela okupovala.

Zemi a ustanovila na ní své nejkrutější rozkazy. Právě díky plazům vzkvétaly krvavé oběti a kult plazů po celém světě. Za pozemšťany se postavili takzvaní severští mimozemšťané neboli „Skandinávci“, humanoidi velmi podobní lidem s bílou pletí a blond vlasy. Existuje předpoklad, že „válka bohů“ s použitím strašlivých zbraní, popsaná v indickém eposu „Mahabharata“, se odehrála právě mezi Reptiliány a „Skandinávci“.

V této válce „Skandinávci“ zvítězili, zničili kolonii plazů na Marsu, čímž se tato planeta stala prázdnou a bez života. Na Zemi se přeživší plazi ukryli v útrobách planety, kde žijí dodnes. Hlavní podmínkou vítězů bylo naprosté nezasahování inteligentních plazů do života pozemšťanů.

Obyvatelé podsvětí

Známý ufolog D. Carpenter upozorňuje na fakt, že při dosti četných kontaktech s plazy, lidé jejich vesmírné lodě nikdy neviděli. Řada ufologů tedy navrhla, že plazi nepocházejí ze vzdálených hvězd, ale vznikli na Zemi v důsledku evoluce jednoho z druhů dinosaurů. Stalo se to asi před 60 miliony let. Je jasné, že ještěří civilizace měla dostatek času na vývoj a podařilo se jí dosáhnout nejvyšší technické úrovně a dokonce se dostat do vesmíru. Během vývoje planet sluneční soustavy se setkala s mimozemšťany, kteří na nich také vedli vývoj minerálů. Vznikl střet zájmů, který skončil výše zmíněnou „válkou bohů“. V důsledku toho se plazi museli stát podzemními obyvateli. Právě jim patří četné tajemné tunely,

Svého času hodně kontroverzí vyvolal zveřejněný rozhovor kontaktéra s plazou Lacertou. Na otázku o původu plazů odpověděla: „Jsme přirození pozemšťané a na této planetě žijeme miliony let. Zmiňujete se o nás ve vašich náboženských textech, jako je vaše křesťanská Bible, a některé staré lidské rasy znaly naši přítomnost a některé nás uctívaly: například Egypťané, Inkové a mnoho dalších starých kmenů.“

Mimochodem, Lacerta řekl, že to byli „Skandinávci“, kteří dorazili na Zemi, kteří pomocí genetických manipulací s lidoopy vytvořili moderní lidstvo a převzali nad ním patronát. Války „Skandinávců“ s domorodými plazími pozemšťany byly zaznamenány v různých starověkých eposech, včetně Mahabharaty.

O tom, že se plazi skutečně ukrývají pod zemí, svědčí mnoho případů, kdy se tito záhadní tvorové setkali v podzemních labyrintech nebo z nich byli spatřeni vynořovat se na povrch. V roce 1972 se sovětští geologové pracující na základě smlouvy v Chile rozhodli prozkoumat opuštěný měděný důl vysoko v horách. Kdysi v něm zemřelo mnoho horníků a toto místo bylo nechvalně známé. Místní vyprávěli o příšerách s hadím tělem a lidskými hlavami, které tam žily.

Naši materialističtí geologové samozřejmě takovým nesmyslům nevěřili a neohroženě se vydali do dolu. Když se tam však dostali, okamžitě je zmátla jedna zvláštní okolnost: vrata uzavírající vchod do štoly byla proražena zevnitř, nikoli zvenčí. Z brány navíc vycházela zvláštní široká svíjející se stezka, jako by se z nich ve skutečnosti plazil obrovský had. V jedné ze štol geologové viděli podivný pracovní mechanismus, který se zjevně zabýval těžbou měděné rudy. Nemohli se na to podívat blíže, protože je uvalili dva impozantní hadi stvoření, která se náhle objevila.

Světové spiknutí plazů

V poslední době se objevilo mnoho publikací a televizních pořadů věnovaných spiknutí reptiliánů, kteří chtějí ovládnout naši planetu a zotročit lidstvo. Informace uvedené na toto téma zpravidla nejsou úplné bez zmínky o Angličanovi Davidu Won Ikeovi. Právě tento muž, bývalý profesionální fotbalista a sportovní komentátor BBC, tvrdí, že všichni pozemští vládci a politici jsou mimozemšťané převlečení za lidi nebo nesou plazí geny.

Hayk již vydal několik exponovaných knih a je pravidelným rozhlasovým a televizním mluvčím. Jak ukázal průzkum z roku 2013, již 12 milionů Američanů ve Spojených státech věří, že jejich vládě dominují plazi nebo kříženci člověka a ještěrky, kteří se úspěšně maskují jako lidé. Vypadá to, že Ikeova práce nese ovoce. Podle jeho názoru žije několik milionů plazů v kobkách planety, kde se kříží s unesenými lidmi a připravují se ovládnout planetu.

Když mluví o plánech reptiliánů, Icke říká: „Tito lidé chtějí vytvořit strukturu světové vlády, společnou měnu, systém elektronického bankovnictví, žádnou hotovost a implantovat celé populaci planety čipy. To vše by jim mělo usnadnit ovládnutí Země a nastolení konečné světovlády.

Opravdu existuje spiknutí Reptiliánů a oni sami? Na tuto otázku bych se bál odpovědět jednoznačně kladně. Zbývá počkat na nová odhalení Davida Ickeho, spolehlivější důkazy od ufologů a nezávislé závěry vědců včetně genetiků.

Byl jsem „60krát unesen mimozemšťany“, mám video důkaz, že existuje skutečná válka světů

NovéPodcastTOP 10UFOZáhady
Podcast: Byl jsem 60x unesen mimozemšťany

Muž z Velké Británie, který si bizarně myslí, že byl několikrát unesen mimozemšťany, tvrdí, že má videodůkaz války světů. Russ Kellett (58) říká, že posledních 30 let strávil jako „supervoják“ ve válce mezi různými mimozemskými druhy, napsal TheSUN. Na podporu svého tvrzení sdílel záběry plovoucích koulí nad pobřežím Filey poté, co uvedl, že viděl dvě stíhačky sledující červené světlo na obloze.

Russ, ze Severního Yorkshiru, řekl: „Své záběry jsem objevil až poté, co jsem vyčistil své soubory. „Bylo to jednoho pozdního večera a já jsem šel po dopití čaje vysypat koš, když jsem najednou spatřil tuto obří červenou světelnou kouli, kterou pronásledovaly dvě stíhačky.

„Koule zmizela v mraku a na druhé straně vylétly stíhačky, ale červenou kouli jsem už nikdy neviděl. Rozhodl jsem se vrátit ven a prozkoumat to s fotoaparátem, přičemž jsem měl oči upřené na oblohu, když jsem šel směrem k pobřeží. Pak jsem znovu spatřil stíhačky a uvědomil jsem si, že míří k něčemu, co vypadalo jako šest plovoucích světel na obloze.

„Nemohl jsem uvěřit tomu, co jsem viděl.“

Russ stál 18 minut venku a pozoroval podivná světla na obloze. Teoretizoval, jak mimozemská kosmická loď přišla z tajné základny pod Severním mořem.

Pokračoval: „Myslím, že mimozemšťané mají řadu tajných základen rozmístěných po celém světě v nejhlubších hlubinách oceánů, takže je jako lidé nejsme schopni najít.

„V oblasti Filey Bay se toho stalo tolik, pokud jde o pozorování mimozemšťanů a je to skutečně míst, kde bylo spatřeno tolik vesmírných lodí. Mořská základna musí být velmi blízko, aby byl Filey byl tak horkým bodem.“

Russ ukazuje svou kresbu mimozemské kresby
Russ ukazuje svou kresbu mimozemské kresbyK. Foto: Merkur
Bizarně tvrdí, že má video důkaz mezigalaktické války, částečně zde zobrazený sérií světelných koulí
Bizarně tvrdí, že má video důkaz mezigalaktické války, částečně zde zobrazený sérií světelných koulí. Foto: Merkur
Russ říká, že byl 60krát unesen mimozemšťany
Russ říká, že byl 60krát unesen mimozemšťanyK. Foto: Merkur

Po svém neuvěřitelném spatření se Russ vrátil domů, kde zbytek rodiny vyjádřili znepokojení nad tím, jak dlouho byl pryč. Řekl: „Myslel jsem, že jsem byl venku jen hodinu, ale moje máma říkala, že to bylo mnohem déle.

„Když si na to vzpomenu, mohl jsem být toho večera snadno unesen, když jsem byl tak blízko tomu, co se dělo. Nevzpomínám si, jestli jsem byl unesen, ale měl jsem toho večera pocit, jako by to byl ztracený čas, ale to se asi nikdy nedozvím… Možná se stalo něco mimořádného, ​​možná ne? Ale nenechám se odradit od svého poslání odhalit mimozemský život!“

Tajná místnost Cheopsovy pyramidy

NovéTOP 10UFOZáhady
Místnost s Cheopsovou pyramidou
Zdroj: Cheopsova pyramida, průřez/Vědecká knihovna Británie

Zdálo by se, že v egyptských pyramidách nelze nalézt už nic nového. Tisíce let je navštěvovali vykradači hrobek a po nich je zase prolézali vědci. Zkoumali centimetr po centimetru, který studovali, aby odkryli tajemství této unikátní stavby. Někteří tam hledali poklady, jiní je studují v zájmu vědy. Ale zdá se, že stavitelé pyramid takový zájem předvídali a ukázalo se, že jsou mazanější, než dnešní vědci, takže se každý rok, díky pokročilé technice, objevují v hlubinách pyramid nová tajemství, napsal Svět poznání.

Co hledal Chalífa?

Cheopsova pyramida je možná jednou z nejznámějších staveb na světě a právě ona vede seznam sedmi divů světa. Pyramida byla postavena kolem poloviny 3. tisíciletí před naším letopočtem, její výška je 145 metrů a šířka 230.

Oficiálně byla pyramida otevřena v 9. století na příkaz Chalífy Al-Mamuna. Co tam chalífa hledal, se dnes neví, ale je nepravděpodobné, že by se zajímal o faraonovy ostatky nebo nějaké historické artefakty. Spíše chtěl najít něco podstatnějšího, jako je zlato a šperky.

Při otevření pyramidy nedošlo k žádným senzačním nálezům. To však naznačovalo, že zde za posledních tři a půl tisíce let s největší pravděpodobností již navštívil dostatečný počet hledačů pokladů.

Žádná lidská noha tam 1000 let nevkročila

A nyní uplynulo další tisíciletí. Zdálo by se, že Cheopsova pyramida byla studována nahoru a dolů – takže nezůstal žádný „neprozkoumaný“ kámen, ale …

Onehdy francouzští fyzici tento div světa „procházeli“ s georadarem a našli prázdnou místnost přímo nad chodbou k Cheopsově hrobce. Ano, ano, v pyramidě zkoumané všemi možnými průzkumníky a různými hledači, kam za posledních čtyři a půl tisíce let nevkročil doslova žádný člověk.

Co je v této místnosti, zatím nikdo neví. Není také známo, zda egyptské úřady povolí západním vědcům vstoupit do tajné místnosti nebo trvale zakážou přístup k jejich historickému dědictví.

Nápisy od mimozemšťanů

Zajímavé je, že nejen uvnitř, ale i venku čekají výzkumníky pyramid překvapení.

Například jistý Gary Parker, Američan, který se ve svém volném čase věnuje studiu satelitních snímků, tvrdí, že objevil obří nápisy v hebrejštině napsané na zemi poblíž Cheopsovy pyramidy: „Jsem, kdo jsem. Stvořitel všech věcí“, „Jsem bůh a vládce podsvětí“ a „Očekávejte můj příští příchod“.

Parker tvrdí, že nápisy zanechali mimozemšťané z vesmíru. Oni, a už vůbec ne Egypťané, podle jeho názoru postavili i pyramidy. Pravda, hebrejština, ve které jsou nápisy provedeny, je známa teprve od počátku 1. tisíciletí před naším letopočtem. Ale, říká Parker, pyramidy byly postaveny ve stejnou dobu. Proto je třeba přepsat historii. Egyptologové však s jeho souhlasem nijak nespěchají. Nyní je mnohem více zajímavější ta tajná místnost.

Stopy jaderné války na Marsu

NovéTechnologieTOP 10UFOVesmír
Podcast: Stopy jaderné války na Masru

Americký astrofyzik, John E. Brandenburg, se domnívá, že dva silné jaderné výbuchy způsobily smrt civilizace a života na Marsu. Vědec se domnívá, že tyto jaderné údery byly provedeny z vesmíru nějakými cizími bytostmi, resp. zákeřnými mimozemšťany, napsal server Svět poznání.

Brandenburg již dříve uvedl, že marťanská atmosféra údajně obsahuje významné procento jaderných izotopů podobného složení jako ty, které vznikly při jaderných testech na Zemi. Především jde o přítomnost izotopu xenonu-129 ve vysokých koncentracích v atmosféře Rudé planety. Vědcova hypotéza také vysvětluje hojnost uranu a thoria na povrchu Marsu. Podle astrofyzika by takovou koncentraci všech těchto chemických prvků v atmosféře a na povrchu planety mohly způsobit jen ty nejsilnější jaderné údery.

V článku pro Vice Brandenburg píše: „Vzhledem k velkému počtu jaderných izotopů v atmosféře Marsu, připomínajících ty, které vznikly po testech vodíkové bomby na Zemi, může být Mars příkladem civilizace zničené jadernou zbraní při útoku z vesmíru.“ Jeden, z Brandenburgem navržených jaderných výbuchů, se odehrál v Cydonii a menší zničil civilizaci v oblasti Galaxie Chaos. 

Vědec píše: „Analýza nových snímků z orbitálních stanic Odyssey, MRO a Mars Express poskytuje silné důkazy o erodovaných archeologických objektech v těchto místech.“ Vědec považuje slavnou „Tvář na Marsu“ za artefakt, který nám zůstal jako vzpomínka na mrtvé Marťany.

***

John E. Brandenburg je plazmový fyzik, který se v roce 2012 „údajně“ poněkud zbláznil a začal prohlašovat, že viděl jasný důkaz termonukleární války na Marsu v dávné minulosti. Tato neobvyklá myšlenka přitáhla pozornost obchodníků s woo-doo a výrazně podpořila prodej jeho knih. Jak knih faktu, tak knih sci-fi, které napsal pod jménem Victor Norgarde.

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom Vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.


Warning: Undefined array key "sssp-ad-overlay-priority" in /data/web/virtuals/326454/virtual/www/wp-content/plugins/seznam-ads/includes/class-seznam-ssp-automatic-insert.php on line 276