41P

Foto: Freepik/Volný zdroj

I když se u komety uvolňování plynů očekává, tady je hodně podobné tryskovému proudění. Další věcí je, že se kometa nachází na stabilní oběžné dráze.

Jak jsem psala v předešlém článku, podle pozorování NASA, se kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresak začala chovat dost neobvykle. Než se ale pustím do pitvání mimozemského života podle Loebova tvrzení, že u této komety jde o technologickou stopu, kterou k nám poslali mimozemšťané, probereme si pravděpodobnější vysvětlení pro její podivné chování. Ale připomínám, že se pořád motáme okolo teorií, nikoli kolem hmotných důkazů…

O víkendu jsem narazila na nový článek publikovaný harvardským astronomem Avi Loebem, který dříve spekuloval o tom, zda by mezihvězdná kometa 3I/ATLAS mohla být mimozemskou sondou, se nyní ve svém článku nově zaměřuje na další neobvyklou kometu (41P) a ptá se, zda by mohla mít mimozemskou technologii.

Stejný autor se také pustil do pátrání po všeobecně známém mezihvězdném objektu, který nouzově přistál v Tichém oceánu. I tehdy Loeb spekuloval, zda to mohla být „mimozemská vesmírná loď“. Tehdy dokonce Abraham Avi Loeb plánoval pátrání po záhadném meteoru, který se na Zemi zřítil v roce 2014. Mise měla stát 2 miliony dolarů a Avi Loeb je tehdy získal. Jak to ale dopadlo jsem zatím nezjistila.

Další podivná kometa

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresak, byla v posledních několika stoletích pozorovaná nejméně třikrát. Veterán americké občanské války a astronom pracující v observatoři Harvard College, Horace Parnell Tuttle, byl prvním, kdo spatřil kometu 3. května 1858. Po něm následoval Michael Giacobini, který kometu zahlédl v roce 1907. Při jejím třetím objevu, který v roce 1951 provedl Ľubor Kresák, měli astronomové o kometě konečně dostatek informací, aby mohli předpovědět její dráhu a spojili tak několik pozorování se stejným astronomickým tělesem.

Foto: Kontroverzní astronom Avi Loeb opět ukazuje na kometu a tvrdí, že 41P jsou mimozemšťané | CC0 1.0 Universal

Kometa s jasnou oběžnou dráhou

V současnosti už víme, že kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresak patří do rodiny komet Jupiterova typu. Během svého 5,4letého cyklu se pohybuje od vnitřní Jupiterovy oběžné dráhy až téměř k Zemi. Kometa je pozoruhodná svými velkými výbuchy a velmi proměnlivou jasností. V roce 1973 byla kometa po jednom výbuchu obzvláště jasná, když dosáhla magnitudy 4.

V květnu 2017 se kometa stala ještě více podivnější. Pozorování sondou Swift organizace NASA ukázala, že její rotace se poměrně náhle zpomalila a nyní se otáčí třikrát pomaleji, než když ji pozoroval dalekohled Discovery Channel Telescope na observatoři Lowell v Arizoně. 

Ve studii, kterou vědci publikovali koncem března, astronomové, sledující pohyb komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresak zjistili, že se zdá, že zpomalila svou rotaci a pak změnila směr rotace. 

Předchozí rekord v rotaci komety drží kometa 103P/Hartley 2, která zpomalila svou rotaci ze 17 na 19 hodin během 90 dnů, uvedl ve svém prohlášení pro NASA v roce 2018 Dennis Bodewits, tehdejší vědecký pracovník Marylandské univerzity. Oproti tomu kometa 41P se za pouhých 60 dnů zpomalila více než desetkrát rychleji, takže rozsah i rychlost této změny vědci dosud neviděli.

Hubbleův teleskop pozoroval kometu od 11. do 14. prosince v rámci programu General Observer. David Jewitt na základě 24 užitečných pozorování komety zjistil, že rotace jejího jádra se i po největším přiblížení ke Slunci nadále mění, což pravděpodobně vede k obrácení její rotace.

Pokud byste před devíti lety stáli na povrchu komety 41P, když se blížila ke Slunci, mohl byste zažít šok. Každý den se na kometě během několika týdnů drasticky prodlužoval, dokud se rotace objektu úplně nezastavila. Když se opět probudila k životu, začala se otáčet zpátky.

Během této doby se kometa otočila z jedné rotace každých 20 hodin na jednu rotaci každých 53 hodin. V článku z března 2026 David Jewitt, astronom z Katedry věd o Zemi, planetách a vesmíru na UCLA, použil archivovaná data z Hubbleova vesmírného dalekohledu ke studiu toho, co se s kometou po těchto pozorováních stalo.

Nejjednodušším vysvětlením měnící se periody je, že jádro bylo tlačeno zpětnými silami z anizotropního uvolňování plynů, jak bylo široce prokázáno u jiných komet. Pozemní pozorování skutečně stanovila horní limit poloměru jádra rn ≲ 0,7 km, což je velikost, která činí jádro náchylné k rychlému vývoji spinu v důsledku krouticích momentů uvolňování plynů.“

I když se u komety uvolňování plynů očekává, tady je pozorované uvolňování obzvláště podobné tryskovému proudění. Další věcí je na této kometě obzvláště záhadné, a to, že se podle zjištění nachází na stabilní oběžné dráze.

Doba životnosti jádra do rotační nestability je několik desetiletí, což je ve srovnání s dynamickou životností (∼10³ ^[ let]) na jeho současné oběžné dráze, krátké. Pokračující existence 41P proto naznačuje, že buď je současná úroveň aktivity uvolňování plynů podstatně vyšší než je průměr, anebo že jádro je pozůstatkem kdysi mnohem většího tělesa.

Další pozorování by mohla prozradit více o rotaci komet a možná i o tom, jak jsou komety ničené svou vlastní rotací. Současné důkazy ukazují, že komety prostě nežijí tak dlouho. Podle všeho to vypadá, že existuje nějaký jiný proces, který ničí komety a vypadá to, že je to rotace.

Hubbleův teleskop také mohl kometu pozorovat během obzvláště aktivního období, což vedlo k nadhodnocení ztráty hmoty a kroutivému pohybu způsobenému uvolňováním plynů a také k podhodnocení doby životnosti komety.

Trojský kůň mimozemšťanů

Existuje však i třetí varianta. Možná, že je 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák trojský kůň s vnějším vzhledem přírodního ledovce, ale s technologií zabudovanou v jeho břiše. Jak píše Avi Loeb ve svém článku. V tomto případě je jeho obrácení rotace technologickým podpisem.

Na základě mé osobní zkušenosti, kdyby tuto teorii zmínil ve svém článku David Jewitt z UCLA, jako technologickou možnost, jeho článek by byl jistě zablokován a nepublikován.

Návrh, že se jedná o mimozemšťany je lákavý. Kdo z nás by nechtěl znát odpověď na otázku, zda jsme ve vesmíru sami? Tento návrh je však vzhledem k tomu, co vědci u komety dosud pozorovali, zřejmě zbytečný. Loeb v minulosti naznačil, že i jiné objekty můžou být mimozemskou technologií, včetně toho, že 1I/’Oumuamua by mohl být mimozemského původu, 3I/ATLAS by mohla být mimozemská kosmická loď a asteroid CNEOS 2014-01-08, který v roce 2014 dopadl na Zemi, sem mohl být poslaný mimozemšťany. 

Žádná z těchto hypotéz zatím nevykazuje mnoho slibných výsledků, přičemž téměř všichni astronomové upřednostňují přirozená vysvětlení. Hledání technologických podpisů na 3I/ATLAS a 1I/’Oumuamua nepřineslo žádné výsledky a oba objekty (ačkoli zajímavé a odlišné od objektů Sluneční soustavy) nevykazují žádné známky toho, že by dělaly cokoli neobvyklého, natož aby využívaly Jupiter k brzdnému manévru, což je možnost, kterou navrhl Loeb, ale která se nepotvrdila.

Pokud jde o kometu 41P/Tuttle-Giacobini-Kresak, tato kometa se v roce 2028 vrátí zpátky do vnitřní sluneční soustavy, což nám přinese další příležitosti pozorovat tuto kosmickou zvláštnost a přesně určit, co se s ní děje. Bohuýel to vypadá, že ani tady nepůjde o přítomnost mimozemšťanů. Škoda, vzhledem k tomu, že jsme dosud pozorovali několik podivných objektů, ale jako mimozemšťani se potvrdilo celkem nula (0) mimozemských artefaktů. Nicméně projekt Galileo Aviho Loeba stále hledá důkazy o mimozemských návštěvách.