Rakety ATACMS jsou zbraní, po které Ukrajinci touží. Díky ní by se odpalovací zařízení HIMARS, která na Ukrajině už nějakou dobu operovala, mohla proměnit ve smrtící stroje s dostřelem až 300 km, píše WP Tech. Stále se ale vedou diskuse o tom, zda Kyjev takové zbraně dostane a kdy by k tomu mohlo dojít.
Jak uvedla Polská tisková agentura, americký prezident Joe Biden ve středu řekl, že USA „pracují“ na poskytnutí raket dlouhého doletu ATACMS Ukrajině. Takové prohlášení bylo učiněno v reakci na otázku, kterou během Bidenovy evropské cesty položila členka novinářské skupiny Jennifer Jacobsová. Když se Jacobse zeptal, zda uvažuje o dodání ATACMS na Ukrajinu, prezident poznamenal: „Ano, ale už mají ekvivalent ATACMS a nejvíce potřebují dělostřelecké granáty.“ Dodal: „Pracujeme na tom.“
Americký senátor Jim Risch již dříve v rozhovoru pro Hlas Ameriky uvedl, že možnost dodání raket MGM-140 ATACMS na Ukrajinu je poměrně vysoká. Jejich dodávky by byly nepochybně výraznou posilou ukrajinské armády, která již dnes likviduje cennou a dosud nepolapitelnou techniku Rusů pomocí odpalovacích zařízení HIMARS , zasazujících tvrdé rány. MGM-140 ATACMS by také mohl zasáhnout nepřítele odpalovacím zařízením M270 MLRS, ale stále se jedná o zařízení starší generace, kterou Američané právě nahradili HIMARS.
Převod odpalovacího zařízení HIMARS a později taktických střel MGM-140 ATACMS (Army TACtical Missile System), tedy přesně naváděných zbraní s dosahem 25 až dokonce 300 km, by byl šmahem Rusku. Mohlo by to ovlivnit i morálku ruských vojáků, kteří se už tak obávají tzv „déšť smrti“, který je nejčastěji způsoben kombinací střel HIMARS a M30A1 s hlavicí Alternative Warhead. Umožňují plošné ničení cílů jako v případě kazetové munice, ale zároveň se vyhýbají problémům s tím spojeným. ATACMS by ji umožnil dostat ještě dále za přední linie.
MGM-140 ATACMS jsou řízené střely ráže 610 mm vyvinuté a vyrobené společností Lockheed Martin. Proslavili se během operace Pouštní bouře a později operace Iraqi Freedom. Podle Military Today bylo při prvním z nich vypáleno 32 nábojů, při druhém přes 500. Kulky dlouhé čtyři metry a vážící více než jeden a půl tuny dokážou zasáhnout s velmi vysokou přesností. Navíc mají hlavici s větší hmotností než v případě GMLRS.
Jde o „balistickou střelu, kterou lze z hlediska schopností zařadit zhruba někam mezi staré ruské systémy Točka a novější Iskander“. ATACMS však nepotřebuje speciální výkonné odpalovací zařízení. Postačí lehčí HIMARS, který už mají Ukrajinci. Právě těmito raketami by mohly Rusku zasadit stejně nebo podobně tvrdé rány jako Iskandery, které v mnoha případech (ne-li většinu) dopadají na civilní budovy. Někteří také zmiňují, že ATACMS by byly schopny letět a spadnout asi 100 km od Moskvy, pokud by dokázaly proniknout ruskou protiletadlovou obranou. Byl by to zajímavý test pro každou ze stran – dodavatele, příjemce raket, ale i samotnou Moskvu.
Finský Leopard 2R si proklestí cestu ruskými minovými poli
Ze tří zbývajících odminovacích strojů tohoto typu ve výzbroji ukrajinských ozbrojených sil se údajně všechny zastavily během operací na Záporožské frontě v Orechovském směru, píše Bulgarian military. Zajímavé je, že po odeslání těchto odminovacích strojů na bázi tanků Leopard ukrajinské armádě – které se ukázaly jako neuspokojivě neúčinné – finská armáda nadále používá jejich osvědčené protějšky na bázi sovětských tanků T-55.
Přestože značný počet tanků T-55 bylo již dávno vyřazeno z výzbroje finské armády, několik těchto odolných vozidel je stále ve službě. Jsou spřažena s robustními pásovými těžebními stroji, jejichž nákup pochází ještě ze sovětské éry.
Länsikalustoakin pitää käyttää oikein. Ja sekään ei aina riitä. Tässä kuvassa Bradley-miehistönkuljetusvaunuja ja Leopard 2 A6. #turpohttps://t.co/QbdqaQktD0
Koncem padesátých let minulého století doplnilo finské ministerstvo obrany svůj vojenský park o zhruba sedmdesát kusů tanků T-54A. Překonalo téměř 25 let a tyto sovětské tanky prošly komplexní modernizací, včetně instalace nejmodernějších vícekanálových zaměřovačů, tepelně ochranných krytů zbraní, vrhačů kouřových granátů na věžích a bočních clon na podvozku.
Tanky Leopard 2 o hmotnosti 56 tun, původně získané z Německa, byly vybaveny těžkými řetězovými vleky KMT-5M, které je přeměnily na ženijní stroje pro odminování. Modifikace „R“ se však ukázala jako méně účinná, zejména v zimních podmínkách. V důsledku toho bylo všech šest kusů této techniky předáno bojovníkům kyjevského režimu.
Co je těžké odminovací vozidlo Leopard 2R?
Finské těžké odminovací vozidlo Leopard 2R je specializované vojenské vozidlo určené pro odminovací operace. Vychází z hlavního bojového tanku Leopard 2A4 a bylo upraveno tak, aby mohlo plnit úkoly při odminování. Vozidlo je vybaveno minovým pluhem a systémem minového válce, který dokáže vyčistit cestu skrz minová pole. Je rovněž vybaveno systémem detekce min, který dokáže lokalizovat a označit polohu min.
Vozidlo Leopard 2R obsluhuje tříčlenná posádka, kterou tvoří řidič, velitel a specialista na odminování. Vozidlo je silně pancéřované a odolává střelbě z ručních zbraní a výbuchům min. Je poháněno dieselovým motorem o výkonu 1 500 koní a může dosáhnout maximální rychlosti 68 km/h. Leopard 2R má dojezd 550 km a může operovat při teplotách od -40 °C do +50 °C.
Těžké odminovací vozidlo Leopard 2R používají finské obranné síly v různých mírových misích po celém světě. Bylo také vyvezeno do dalších zemí, včetně Spojených arabských emirátů a Švýcarska. Vozidlo se osvědčilo jako účinný nástroj pro odminovací operace, má však určitá omezení. Například nemůže pracovat v extrémních vedrech, jaká panují v pouštním prostředí.
Jak Leopard 2R funguje?
Leopard 2R je těžké odminovací vozidlo, které je určeno k rychlému a efektivnímu odminování minových polí. Vozidlo je vybaveno velkým pluhem, který slouží k odsunování min a dalších překážek v cestě.
Pluh je vyroben z kalené oceli a je navržen tak, aby odolal síle výbuchů min a jiných výbušných zařízení. Kromě pluhu je Leopard 2R vybaven také systémem minového válce, který slouží k odpalování min předtím, než přes ně vozidlo přejede.
Systém minových válců se skládá z řady těžkých válců, které jsou připevněny k přední části vozidla. Jak se vozidlo pohybuje vpřed, válečky se otáčejí a odpalují všechny miny, které jim stojí v cestě. Vozidlo Leopard 2R je rovněž vybaveno systémem liniových náloží pro odminování [MICLIC], který se používá k pročištění cesty skrz minová pole.
Systém MICLIC se skládá z raketové liniové nálože, která je vystřelována z vozidla a odpaluje miny v širokém prostoru. Celkově je Leopard 2R vysoce účinné vozidlo pro odminování, které je určeno pro činnost v různých náročných prostředích.
Jednou ze součástí ukrajinské protivzdušné obrany jsou systémy S-125 Něva. Kyjev používá mimo jiné verze S-125M1 Pechora-M1 modernizované národním obranným průmyslem, u nichž byla zlepšena přesnost a dolet a také S-125 Newa SC darované Polskem, píše WP Tech. Ty byly modernizovány polským obranným průmyslem. Modernizace zvýšila jejich mobilitu a zlepšila výkonnost jejich systémů řízení palby. Odtud pochází jejich název SC – samohybné a digitální. Stojí však za zmínku, že ani Ukrajina, ani Polsko se ke zprávě o převodu Nevy oficiálně nevyjádřily.
Systém S-125 Něva zkonstruoval Alexej Izajev jako doplněk sovětských systémů S-25 Berkut. Měl oproti nim menší dolet a bojovou účinnost, ale byl účinnější proti manévrovatelnějším a rychle se pohybujícím cílům. Kromě toho byl odolnější vůči elektronickému boji. Do výzbroje sovětské armády se systém dostal v roce 1961. V následujících letech byly vyvíjeny další verze a později začalo být řešení nahrazováno modernějšími protiletadlovými systémy přizpůsobenými měnící se realitě bojiště.
Přestože jej někteří současníci označují za přežitek, S-125 Něva zůstává i nadále ve službě. Má také poměrně bohatou historii účasti v různých ozbrojených konfliktech. Zajímavým příkladem jeho použití je sestřelení jugoslávskou armádou v březnu 1991. F-117, což je americký proudový bombardovací letoun vyrobený se sníženou detekční technikou. Jeho zneškodnění nebylo zrovna nejsnazším cílem. Zejména proto, že původní střely určené pro tento systém – 5V24 – měly účinný dosah 4 až 15 km a mohly zasáhnout cíle letící ve výšce 200 m až 10 km. Letoun F117 může dosáhnout maximální výšky 10 km a letět rychlostí přesahující 1 000 km/h, přičemž technologie stealth ztěžuje jeho odhalení.
Systémy S-125 Něva se v Polsku objevily v 60. letech minulého století. V 90. letech byly modernizovány na výše zmíněný standard SC. Odpalovací zařízení byla namontována na tank T-55 a radar přešel na osmikolový podvozek MAZ-543. Byly také vyměněny systémy řízení palby z analogových za procesní, což zvýšilo odolnost proti systémům elektronického boje (WRE). Úpravy se netýkaly raket a radaru, což v praxi znamená, že S-125 Něva SC může vést palbu na cíle na vzdálenost až 25 a strop 18 km. Juraszek zdůraznil: „V současné době je v provozu několik letounů: „to dnes nejsou impozantní výkony, ale S-125 Něva SC dosáhne tam, kam ruční komplety jako Lightning nebo Mistral nemohou“. Pro Ukrajince je to tedy stále užitečné řešení.
Útok balistickými střelami je několikanásobně nebezpečnější, protože jde o čas, velikost a typ bojové jednotky a také o prostředky, jak této hrozbě čelit
Dnes, 29. května, kolem 11:20 zaútočila Ruská federace na Kyjev raketami, které měly balistickou dráhu, řekl během telefonického hovoru mluvčí velení letectva, Jurij Ignat. Informaci o použití balistických raket nepřítelem oznámila i vojenská správa města Kyjeva s tím, že „podle dostupných informací nedošlo k žádnému zásahu do objektů v Kyjevě“, to znamená, že všechny balistické střely byly zničeny ve vzduchu, píše DEFENSE EXPRES.
Mezi nejpravděpodobnější kandidáty patří balistické střely 9M723 z Iskander OTRK. Je zřejmé, že v budoucnu bude provedena analýza trosek, která umožní přesně identifikovat typ raket, zejména proto, že útok mohl být kombinován.
Nutno podotknout, že kromě Iskander OTRK létají po balistické dráze i rakety komplexů S-300 a S-400 a k tomu už Rusové použili rakety 48N6DMs přibližným dosahem letu po balistické dráze 230 km.
Úder balistickou střelou je přitom mnohem nebezpečnější než jiné typy raketových útoků. Při útoku řízených střel je důsledně zaznamenáván start strategických bombardérů, jejich let do prostoru startu nebo vyplutí lodí Rashish do Černého moře. Samotné X-101, X-555 nebo „Calibre“ létají rychlostí 800-900 km/h a dobu od vyhlášení samotného poplachu do případného úderu lze měřit v hodinách. S hrozbou útoku balistickými střelami je ale vše mnohem složitější.
Zejména letecký poplach byl vyhlášen v Kyjevě v 11:09 a první nepřátelské rakety byly nad městem o 10 minut později. Čili objektivně není čas na reflexi a je potřeba reagovat dostatečně rychle, abyste zajistili sebe i své blízké.
Střely 9M723 z Iskander OTRK mají navíc výkonnou hlavici o hmotnosti asi 500 kg, což je více než hlavice řízených střel. Pokud jde o protiletadlové střely z S-400, hmotnost hlavice 48N6DM je 180 kg, je však úlomková a navržená tak, aby zasáhla co největší plochu připravenými údernými prvky.
Navíc může být střela nakonfigurována tak, aby detonovala v malé výšce nebo během kontaktu s povrchem. V případě použití protiletadlové střely v roli střely „země-země“ se tedy bavíme o skutečné buckshot hlavici.
Nebezpečí z útoku balistických střel ale spočívá i v tom, že je možné je sestřelit jen na malou vzdálenost. Pokud může být řízená střela zničena na cestě, pak je zachycení balistických střel systémy jako Patriot PAC 3 nebo SAMP/T omezeno na koncovou oblast balistické střely, to znamená, když již dopadnou na cílová.
Berme v úvahu skutečnost, že se bavíme o kinetickém odposlechu, kdy antiraketa zasáhne balistický cíl, aby zničila jeho hlavici ještě ve vzduchu – úlomky obou raket dopadají na zem. A to je také nebezpečné.
Útok balistickou střelou je tedy nebezpečný z hlediska minimální doby od varování před hrozbou a doby potřebné k zabezpečení. A úspěšné fungování systémů protiraketové obrany stále znamená, že úlomky rakety budou padat k zemi a také představují nebezpečí.
Foto: Ilustrační/UFO/foto přes University of ColoradoPodcast: Kdo kreslí kruhy do sněhu?
Začátkem března 2010 objevili zaměstnanci jedné společnosti v chráněné Pavlodarské oblasti ropovodu v Kazachstánu, několik desítek obřích kruhů ve sněhu, napsal Svět poznání. Každý kruh měl v průměru více než 10 metrů. Podle pracovníků údržby v závodě, se takové věci stávaly i dříve. Kruhy se zpravidla objevovaly po sněžení. Nikdo však nikdy neviděl, jak vznikly. Je zřejmé, že nebyly vytvořeny lidskou rukou. Na sněhové pokrývce nebyly viditelné jakékoli cizí stopy.
Pavlodarští inženýři na UFO nevěřili. Měli jednodušší vysvětlení: Kruhy mohly být způsobeny vibracemi z ropovodu. Michail Vračevskij, vedoucí technický pracovník pro bezpečnost práce ve východní pobočce společnosti KazTransCom, řekl: „Takové jasně ohraničené okraje kruhů, jasně ohraničené tvary mohou být způsobeny seismickým otřesem. Mohlo by jít o kavitaci v potrubí nebo o jiný typ vibrací.“ Polní kruhy, tzv. piktogramy, jsou fenoménem známým již od starověku. Dodnes se jim říká ďábelské nebo čarodějnické kruhy. V minulosti byla tato znamení spojována s coveny, kde se praktikovaly satanistické rituály. Piktogramy se vyskytují po celém světě. Nejčastěji se vyskytují v létě na polích nebo mnohem méně často v zalesněných oblastech. Ale zcela výjimečně v zimě na sněhu.
Před časem například tým geologů z Cambridgeské univerzity zaznamenal v hlubokém sněhu v afghánských horách více než 30 kruhů a piktogramů. 19. prosince 2009 byl poblíž nizozemské vesnice Heven na poli u přehrady na malé ploše 60 krát 52 metrů objeven podivný útvar sestávající z 23 kruhů různých průměrů. Šířka kruhů v kruzích byla vždy 11 cm od sebe, a hloubka 15-20cm.
Sníh odstraněný z kruhů nebyl k nalezení nikde poblíž, stejně jako lidské stopy, byly zde pouze otisky zaječích tlapek. Podél okrajů a na spodní straně kruhů nebyla žádná voda a ve středu kroužků nebyly žádné stopy. To vše naznačovalo, že kruhy nebyly vytvořeny mechanicky.
Foto: Pavlodarská oblast, Kazachstán/ Robert van den Broecke
Jasnovidec viděl kruhy ve snu
O kruzích poprvé informoval třicetiletý Robert van den Broecke, který byl známý nejen v Holandsku, ale i jinde ve světě jako médium. A právě on poskytl fotografie a videozáznamy. Broecke je nyní nazýván druhým Uri Gellerem. Podle Roberta Broeckeho, který normálně žije v Hevenu, byl ve vesnici o několik dní dříve, než se na poli objevily tyto anomální kruhy, protože je viděl… ve snu. A nejen viděl, ale také zjistil přesné datum jejich vytvoření. Proto je Robert Broecke objevil jako první.
O tři dny později se poblíž prvních kruhů objevil nový podivný útvar, který se skládal již z 35 kruhů, táhnoucích se v řetězu v délce 140 metrů. Do 28. prosince teplota vzduchu v okolí prudce stoupla a veškerý sníh na poli roztál. Ale kruhy nezmizely! Předloňská tráva se pod neodstraněným sněhem zmuchlala! Navíc se kruhy ještě rozšířily, jak se zjistilo po následném měření, šířka kruhů se téměř zdvojnásobila!
Vše je o radiálních shlucích
Dříve, na začátku roku 2009, byly podobné útvary zaznamenány v Sevastopolu a Kazani. 5. ledna našli obyvatelé domu č. 21 na Kolobově ulici v Sevastopolu na svém dvoře záhadné kruhy.
Jak řekla „Sevastopolským novinám“ obyvatelka domu jménem Irina, v noci předtím na dvoře napadl lehký sníh, v noci bylo všechno v klidu, ale ráno při pohledu z okna zjistila, že hřiště se stalo jakýmsi terčem o průměru desítek metrů.
Kruhy se rozcházely s úhledným střídáním širších a užších pruhů. Geometrická dokonalost vynikla zejména na okrajích záhadných kruhů. V místech, kde byl po obvodu pozemku trávník, nebyl sníh vůbec žádný a ani žádný vzor. Na asfaltových cestičkách mezi trávníky byly kruhy nakreslené ještě zřetelněji než na zemi.
Novináři, kteří na místo přijeli, se obávali, že kvůli dramatickému oteplení nebude co natáčet. Bylo téměř poledne, slunce jasně svítilo a teplota byla nad nulou. Že v noci sněžilo v ulicích města připomínal, jen mokrý asfalt. Dvůr v Kolobovově ulici se však zdál být v jiné realitě. Tajemné kruhy nakreslené někým jiným se nejen nevypařily, ale dokonce ani neroztály!
Hlášení o nových kruzích, které se objevily na dvoře domu v Daurské ulici, obdržela Večerní Kazaň v polovině února 2009 od důchodkyně Valentiny Pavlovové, která byla ráno na procházce se svým psem. Uprostřed jednoho z kruhů stála bříza. Kruhy dosahovaly až ke keřům vlevo a končily nárazem do kovových stěn kontejneru vpravo. Zdá se, že ani poměrně silná vrstva sněhu nebyla pro autora tohoto zázraku překážkou. S největší pravděpodobností se tyto kruhy na sněhu objevily také pozdě večer nebo v noci, protože nikdo z místních obyvatel nevěděl, jak k tomu došlo.
Ufologové zkoumající fenomén kruhů ve sněhu si všimli, že když se objeví na náměstích, někteří obyvatelé sousedních domů jsou v noci náhle probuzeni otřesem a venku vidí jasné světlo. Současně se u mnoha z nich prudce zhoršuje pohoda a přichází celková malátnost a také se zhoršují některé chronické nemoci, které jim brání jít ráno do práce. Analýzy vzorků půdy a sněhu uvnitř kruhů neprokázaly nic mimořádného. Vše je v normě. U některých stromů a keřů uvnitř kruhů jsou však pupeny zduřelé a napůl otevřené, což se u rostlin mimo kruhy nestává.
Kdo je tento neviditelný umělec? Podle kyjevských ufologů je velmi pravděpodobné, že kruhy ve sněhu jsou tvořeny shluky paprsků tzv. pevného světla, které se uvolňují z UFO vznášejících se v malých výškách. Tyto paprsky mohou být také neviditelné, pokud se jejich hlavní část nachází v ultrafialovém a infračerveném bodu. Zřejmě dochází k téměř okamžitému silnému tepelnému zahřátí sněhové pokrývky, což způsobuje profilové tání sněhu. Výkon zdroje záření musí být obrovský. Nepřímým potvrzením této verze jsou zprávy očitých svědků, kteří pozorovali UFO letící nad oblastí několik hodin předtím, než se objevily kruhy.
Vědci-tradicionalisté samozřejmě na létající talíře a mimozemšťany nevěří a nabízejí vlastní verze toho, co se děje. Podle jejich názoru jde o vzdušné víry, které se po určité trajektorii náhle rozpadají, drtí sníh a zanechávají stopy v podobě kruhů. Není jasné, proč začínají kvést rostliny v kruzích. Zdá se však, že vědci tuto skutečnost neberou v úvahu…
Foto: přes Getty ImagesNoční obloha nad ukrajinským Kyjevem v roce 2020. Nedávná zpráva tvrdí, že na obloze v Kyjevě mohou číhat UFO, ale tamní národní vědecká agentura si myslí něco jiného.
Zprávy o neidentifikovaných vzdušných jevech (UAP) prolétajících oblohou Ukrajiny, byly oficiálně zdiskreditovány ukrajinskou národní vědeckou agenturou s odvoláním na „významné chyby“ v metodách a výsledcích zprávy. Zpráva, kterou v polovině září 2022 zveřejnili vědci z Kyjevské hlavní astronomické observatoře (MAO), popsala „ významný počet objektů, jejichž povaha není jasná“, včetně několika takzvaných „přízraků“, které se na obloze jevily zcela černé a zdály se, že proráží atmosféru rychlostí až 33 000 mph (53 000 km/h) – tedy zhruba dvakrát rychleji než mezikontinentální balistická střela, napsal Livescience.
Autoři zprávy popsali tyto fantomové objekty jako UAP – vědeckou komunitou preferovaný název pro neidentifikované létající objekty neboli UFO, ale nepokusili se vyloučit zjevnější vysvětlení, jako jsou satelity, drony nebo dělostřelectvo používané při probíhající ruské invazi na Ukrajinu, která začala zhruba půl roku před zveřejněním zprávy.
Nyní Národní akademie věd Ukrajiny (NASU) tehdy uzavřela vyšetřování zprávy UAP a oficiálně ji zdiskreditovala, jako neprofesionální a postrádající vědeckou přísnost.
Samozřejmě, vzhledem k tomu, že Rusko a Ukrajina byly uzavřeny v měsíce trvající válce, která do značné míry závisí na použití letadel a dronů, je pravděpodobné, že mnoho z těchto takzvaných UFO, jsou vojenské nástroje, které se zdají být příliš pomíjivé na to, aby je bylo možné identifikovat, uvedla americká zpravodajská agentura.
Zpráva, která byla zveřejněna v předtištěné databázi arXiv , popisuje nedávné kroky, které ukrajinští astronomové podnikli k monitorování rychle se pohybujících objektů s nízkou viditelností na denní obloze nad Kyjevem a okolními vesnicemi. Pomocí speciálně kalibrovaných kamer na dvou meteorologických stanicích v Kyjevě a Vinarivce, vesnici asi 120 kilometrů na jih, astronomové pozorovali desítky objektů, „které nelze vědecky identifikovat jako známé přírodní jevy,“ uvádí zpráva.
Vládní agentury mají tendenci označovat takové objekty jako UAP, což je zkratka pro „neidentifikované vzdušné jevy“.
Podle nové zprávy Hlavní astronomické observatoře Národní akademie věd Ukrajiny, se nebe nad Kyjevem opravdu hemží neidentifikovanými létajícími objekty (UFO).
„Pozorujeme značné množství objektů, jejichž povaha není jasná,“ napsal tým. „Vidíme je všude.“
Vědci rozdělili svá pozorování UAP do dvou kategorií: „kosmické“ a „fantomy“. Podle zprávy jsou vesmírné svítící objekty, které jsou jasnější než pozadí oblohy. Tyto objekty jsou označeny ptačími jmény – jako „swift“, „falcon“ a „eagle“ – a byly pozorovány létající sólo i v „letkách“, napsal tým.
Naproti tomu fantomy jsou tmavé objekty, které se obvykle jeví jako „úplně černé“. Jako by absorbovaly veškeré dopadající světlo, dodal tým. Porovnáním pozorování ze dvou zúčastněných observatoří vědci odhadli, že fantomové dosahují šířky 3 až 12 metrů a mohou cestovat rychlostí až 53 000 km/h. Pro srovnání, mezikontinentální balistická střela může dosáhnout rychlosti až 15 000 mph (24 000 km/h), uvádí The Center for Arms Control and Non-Proliferation.
Vědci nespekulovali o tom, co tato UFO můžou být. Jejich příspěvek se spíše zaměřuje na metody a výpočty používané k detekci objektů. Podle zprávy z roku 2021 amerického úřadu ředitele národní zpravodajské služby (ODNI) je však pravděpodobné, že alespoň některé UAP jsou „technologie nasazené Čínou, Ruskem, jiným národem a nebo nevládním subjektem“.
Vzhledem k pokračující ruské invazi na Ukrajinu, která začala v únoru 2022, je rozumné mít podezření, že některé UAP popsané v nové zprávě mohou být spojeny se zahraničním sledováním nebo vojenskými technologiemi.
Podle zprávy ODNI zahrnují další možná vysvětlení UAP „nepořádek ve vzduchu“, jako jsou ptáci a balóny; atmosférické jevy, jako jsou ledové krystaly; nebo utajované vládní projekty. Zprávy USA ani Ukrajiny nezvyšují možnost mimozemských návštěvníků.
Americká vláda otevřeně obnovila svůj zájem o vyšetřování UAP od roku 2017, kdy do médií uniklo několik videí pořízených letadly amerického námořnictva. Nyní nechvalně známá videa ukazovala neidentifikovaná letadla pohybující se zdánlivě nemožným způsobem bez vysvětlení.
Vláda následně odtajnila záběry a nedávno odhalila, že existuje více vojenských záběrů střetnutí UAP, ačkoli ministerstvo obrany (DOD) je nezveřejní kvůli „obavám o národní bezpečnost“. Začátkem tohoto roku Kongres schválil financování DOD na otevření nové kanceláře zaměřené výhradně na správu oznámení o pozorování UFO americkou armádou. Autoři nové zprávy UAP z Ukrajiny dodali, že Národní akademie věd země má zájem přispět k tomuto probíhajícímu výzkumu.
„Zpracování a interpretace výsledků byly prováděny na nevhodné vědecké úrovni a se značnými chybami při určování vzdálenosti k pozorovaným objektům,“ napsali v prohlášení na web vědci NASU. Tým dodal, že zpráva „nesplňuje odborné požadavky na zveřejnění výsledků vědeckého výzkumu“ a nařídil, aby jméno NASU bylo z dokumentu odstraněno.
Kde je oheň?
Ve své zprávě výzkumníci MAO analyzovali pozorování podivných, rychle se pohybujících objektů detekovaných jednou ze dvou observatoří poblíž Kyjeva. Tým odvodil vzdálenost, velikost a rychlost těchto objektů na základě toho, kolik světla v pozadí každý z nich blokuje, a došel k závěru, že mnoho záhadných objektů bylo zhruba velkých jako letadlo, ale pohybovalo se atmosférou rychlostí kosmické lodi.
Při pohledu pouze na data z jediného dalekohledu se však zdá, že výzkumníci nepřesně předpověděli vzdálenosti a umístění těchto objektů, a proto také špatně odhadli velikost a rychlost objektů, podle práce Avi Loeba, astrofyzika na Harvardské univerzitě, který nedávno publikoval kritický článek o UAP zprávě o Ukrajině do databáze před tiskem arXiv.org. (Dílo dosud nebylo recenzováno.)
„Správná metoda pro odvození vzdáleností se nazývá triangulace, kdy pozorujete stejný objekt z různých směrů,“ řekl Loeb Live Science. „Ale oni ta data nemají.“
Pokud by byly fantomové objekty skutečně tak velké, rychlé a tak vysoko na obloze, jak navrhoval ukrajinský tým, pak by každý objekt „vytvářel obří ohnivou kouli“, jako to dělá raketa nebo meteor při průchodu atmosférou, řekl Loeb. Skutečnost, že tyto objekty byly zcela černé, ani tak nedokazuje, že šlo o technologii z jiného světa, ale spíše naznačuje, že astronomové vážně špatně spočítali příslušná umístění objektů, dodal Loeb.
Mimozemšťané, bomby nebo brouci?
Loeb ve své kritice zprávy UAP navrhl, že ukrajinští výzkumníci pravděpodobně 10krát špatně spočítali vzdálenosti k fantomovým objektům. Pokud byly fantomy 10krát blíže ke kameře, než výzkumníci tvrdili, pak objekty náhle odpovídaly velikosti a rychlosti dělostřeleckých granátů, což je běžný projektil nalezený ve válečných zónách, jako je Ukrajina. Přesuňte objekty ještě 10krát blíže ke kameře a mohly by být rozumně interpretovány jako kulky.
„Pokud to přiblížíte ještě víc, mohl by to být dokonce hmyz, jako moucha pohybující se vysokou rychlostí blízko dalekohledu a zdálo by se to tmavé,“ dodal Loeb.
Zdá se, že NASU dospěla k podobnému závěru ve svém vyšetřování zprávy UAP, když poznamenala, že astronomové nejenže udělali „významné chyby“ při určování vzdáleností objektů, ale také nedokázali vyloučit zjevnější vysvětlení pozorování.
„Autoři neuvádějí argumenty, že mezi pozorovanými UAP mohou být přírodní jevy nebo umělé objekty pozemského původu,“ napsali vědci NASU ve svém prohlášení.
I když není jasné, co přesně ukrajinští astronomové pozorovali – ať už to bylo dělostřelectvo, kulky, brouci nebo něco úplně jiného, dopad ruské invaze do země by neměl být ignorován.
Podle zprávy z roku 2021 amerického úřadu ředitele národní zpravodajské služby (ODNI) je pravděpodobné, že alespoň některé UAP pozorované americkým vojenským personálem jsou „technologie nasazené Čínou, Ruskem, jiným národem nebo nevládním subjektem. “
Další možná vysvětlení pro UAP zahrnují „nepořádek ve vzduchu“, jako jsou ptáci a balóny; atmosférické jevy, jako jsou ledové krystaly; nebo utajované vládní projekty podle zprávy ODNI.
Zpráva nezmiňuje mimozemšťany jako možné vysvětlení. Americká vláda však není připravena vyloučit tuto možnost pozorování ve vzdušném prostoru USA. Začátkem tohoto roku schválil Kongres USA finanční prostředky pro ministerstvo obrany na otevření nové kanceláře zaměřené výhradně na správu hlášení pozorování UFO americkou armádou. Pokud je pravda někde venku, možná že ji vláda najde.
Zdroj: Livescience
Foto: Mezinárodní centrum pro radioastronomický výzkum (ICRAR)/Tiskový zdroj EurekAlert
Warning: Undefined array key "sssp-ad-overlay-priority" in /data/web/virtuals/326454/virtual/www/wp-content/plugins/seznam-ads/includes/class-seznam-ssp-automatic-insert.php on line 276
Foto: Gò Dầu Hạ/Openverse
Foto: pionierpanzer3/Finská armáda
Foto: S-125 Neva rockets/Openverse
Foto: © Министерство обороны Российской Федерации
Foto: © Министерство обороны Российской Федерации
Foto: Ilustrační/UFO/foto přes University of Colorado
Foto: Pavlodarská oblast, Kazachstán/ Robert van den Broecke
Foto: přes Getty Images
