balistická střela

Radar dlouhého dosahu LRDR americké obrany na Aljašce

14. 5. 2024 Iveta Mauci, šéfredaktorka a licencovaná autorka vědeckých zpráv NASA, ESO, ESA, AAAS a EurekAlert 0 komentářů 2 min read 547 Zobrazení Aljaška, balistická střela, LRDR, protiraketová obrana, Radar pro diskriminaci dlouhého dosahu, sledování, USA, video, vojenské účely

Nové Technologie TOP 10 Válečná zóna

Program Long Range Discrimination Radar (LRDR) společnosti Lockheed Martin je páteří vrstvené obranné strategie Agentury protiraketové obrany na ochranu vlasti USA před útokem balistických raket.

LRDR je radar dlouhého dosahu, který bude poskytovat přesné metrické údaje pro zlepšení diskriminace balistické obrany a nahradí stávající senzory v systému obrany proti balistickým střelám (BMDS). S posláním chránit vlast bude LRDR držet krok s vyvíjejícími se hrozbami balistických raket a zvýšit účinnost pozemních interceptorů.

Program je postaven na dlouhodobých investicích vlády USA do radaru S-Band, pozemního radaru a systémové integrace, jak je patrné u technologií Lockheed Martin, jako je bojový systém Aegis, vesmírný plot a Aegis Ashore. Tento radar na bázi nitridu galia (GaN) v pevné fázi využívá model Open GaN Foundry společnosti Lockheed Martin, který využívá vztahy se strategickými dodavateli GaN.

„LRDR je špičkový prostředek poskytující výhody nízkofrekvenčních i vysokofrekvenčních radarů pro inovativní přístup k vyhledávání, sledování a rozlišování cílů.“

LRDR kombinuje osvědčené polovodičové radarové technologie s osvědčenými algoritmy obrany proti balistickým střelám, vše založené na platformě otevřené architektury schopné splnit budoucí růst.

Ochrana vlasti

LRDR poskytuje schopnost současně vyhledávat a sledovat několik malých objektů, včetně všech tříd balistických střel, na velmi dlouhé vzdálenosti a za nepřetržitého provozu. Jeho rozlišovací schopnost umožní LRDR identifikovat smrtící předměty, jako jsou nepřátelské hlavice, a odlišit je od nesmrtících návnad. LRDR, spolu s dalšími prvky systému protiraketové obrany, zachová inventář interceptorů obrany vlasti tím, že zachová počet pozemních interceptorů potřebných pro boj proti hrozbám.

Vysoce adaptabilní LRDR pracuje ve frekvencích S-pásma a vyznačuje se škálovatelnou, otevřenou systémovou architekturou navrženou tak, aby byla škálovatelná a rozšířená tak, aby čelila vyvíjejícím se hrozbám beze změny designu hardwaru. Je integrován do systému protiraketové obrany prostřednictvím prvku velení a řízení, řízení bitvy a komunikace. Jako příklad architektury otevřených systémů LRDR přidává Lockheed Martin novou schopnost na podporu hypersonické obrany, která poskytne těm, kdo rozhodují, užitečné informace, aby mohli činit včasná rozhodnutí rychleji.

Kromě protiraketové obrany, radarový systém podporuje Space Domain Awareness monitorováním satelitů obíhajících kolem Země, detekcí, sledováním a identifikací aktivních nebo neaktivních satelitů, vyhořelých těl raket a trosek.

Článek byl upraven z tiskové zprávy Lockheed Martin.

Iveta Mauci, šéfredaktorka a licencovaná autorka vědeckých zpráv NASA, ESO, ESA, AAAS a EurekAlert

ATACMS pro Ukrajinu? Kulky, které dokážou hodně zaneřádit

13. 7. 2023 Iveta Mauci 2 min read 4013 Zobrazení balistická střela, HIMARS, Kyjev, odpalovací zařízení, Rakety ATACMS, Ukrajina

TOP 10 Válečná zóna

Rakety ATACMS jsou zbraní, po které Ukrajinci touží. Díky ní by se odpalovací zařízení HIMARS, která na Ukrajině už nějakou dobu operovala, mohla proměnit ve smrtící stroje s dostřelem až 300 km, píše WP Tech. Stále se ale vedou diskuse o tom, zda Kyjev takové zbraně dostane a kdy by k tomu mohlo dojít.

Jak uvedla Polská tisková agentura, americký prezident Joe Biden ve středu řekl, že USA „pracují“ na poskytnutí raket dlouhého doletu ATACMS Ukrajině. Takové prohlášení bylo učiněno v reakci na otázku, kterou během Bidenovy evropské cesty položila členka novinářské skupiny Jennifer Jacobsová. Když se Jacobse zeptal, zda uvažuje o dodání ATACMS na Ukrajinu, prezident poznamenal: „Ano, ale už mají ekvivalent ATACMS a nejvíce potřebují dělostřelecké granáty.“ Dodal: „Pracujeme na tom.“

Americký senátor Jim Risch již dříve v rozhovoru pro Hlas Ameriky uvedl, že možnost dodání raket MGM-140 ATACMS na Ukrajinu je poměrně vysoká. Jejich dodávky by byly nepochybně výraznou posilou ukrajinské armády, která již dnes likviduje cennou a dosud nepolapitelnou techniku Rusů pomocí odpalovacích zařízení HIMARS , zasazujících tvrdé rány. MGM-140 ATACMS by také mohl zasáhnout nepřítele odpalovacím zařízením M270 MLRS, ale stále se jedná o zařízení starší generace, kterou Američané právě nahradili HIMARS.

Převod odpalovacího zařízení HIMARS a později taktických střel MGM-140 ATACMS (Army TACtical Missile System), tedy přesně naváděných zbraní s dosahem 25 až dokonce 300 km, by byl šmahem Rusku. Mohlo by to ovlivnit i morálku ruských vojáků, kteří se už tak obávají tzv „déšť smrti“, který je nejčastěji způsoben kombinací střel HIMARS a M30A1 s hlavicí Alternative Warhead. Umožňují plošné ničení cílů jako v případě kazetové munice, ale zároveň se vyhýbají problémům s tím spojeným. ATACMS by ji umožnil dostat ještě dále za přední linie.

MGM-140 ATACMS jsou řízené střely ráže 610 mm vyvinuté a vyrobené společností Lockheed Martin. Proslavili se během operace Pouštní bouře a později operace Iraqi Freedom. Podle Military Today bylo při prvním z nich vypáleno 32 nábojů, při druhém přes 500. Kulky dlouhé čtyři metry a vážící více než jeden a půl tuny dokážou zasáhnout s velmi vysokou přesností. Navíc mají hlavici s větší hmotností než v případě GMLRS.

Jde o „balistickou střelu, kterou lze z hlediska schopností zařadit zhruba někam mezi staré ruské systémy Točka a novější Iskander“. ATACMS však nepotřebuje speciální výkonné odpalovací zařízení. Postačí lehčí HIMARS, který už mají Ukrajinci. Právě těmito raketami by mohly Rusku zasadit stejně nebo podobně tvrdé rány jako Iskandery, které v mnoha případech (ne-li většinu) dopadají na civilní budovy. Někteří také zmiňují, že ATACMS by byly schopny letět a spadnout asi 100 km od Moskvy, pokud by dokázaly proniknout ruskou protiletadlovou obranou. Byl by to zajímavý test pro každou ze stran – dodavatele, příjemce raket, ale i samotnou Moskvu.

Iveta Mauci

localhost/wp

Ruská federace zaútočila na Kyjev „balistikou“: Proč je mnohem nebezpečnější než všechny ostatní hrozby

29. 5. 2023 Iveta Mauci 2 min read 476 Zobrazení 9M723, 9M723 z Iskander OTRK, balistická střela, Iskander, Kyjev, protiletadlového systému S-300, rakety 48N6DMs, Ruská federace, S-400, útok

Nové TOP 10 Válečná zóna

*Balistická střela 9M723 od OTRK „Iskander*„

Útok balistickými střelami je několikanásobně nebezpečnější, protože jde o čas, velikost a typ bojové jednotky a také o prostředky, jak této hrozbě čelit

Dnes, 29. května, kolem 11:20 zaútočila Ruská federace na Kyjev raketami, které měly balistickou dráhu, řekl během telefonického hovoru mluvčí velení letectva, Jurij Ignat. Informaci o použití balistických raket nepřítelem oznámila i vojenská správa města Kyjeva s tím, že „podle dostupných informací nedošlo k žádnému zásahu do objektů v Kyjevě“, to znamená, že všechny balistické střely byly zničeny ve vzduchu, píše DEFENSE EXPRES.

Mezi nejpravděpodobnější kandidáty patří balistické střely 9M723 z Iskander OTRK. Je zřejmé, že v budoucnu bude provedena analýza trosek, která umožní přesně identifikovat typ raket, zejména proto, že útok mohl být kombinován.

Nutno podotknout, že kromě Iskander OTRK létají po balistické dráze i rakety komplexů S-300 a S-400 a k tomu už Rusové použili rakety 48N6DMs přibližným dosahem letu po balistické dráze 230 km.

Úder balistickou střelou je přitom mnohem nebezpečnější než jiné typy raketových útoků. Při útoku řízených střel je důsledně zaznamenáván start strategických bombardérů, jejich let do prostoru startu nebo vyplutí lodí Rashish do Černého moře. Samotné X-101, X-555 nebo „Calibre“ létají rychlostí 800-900 km/h a dobu od vyhlášení samotného poplachu do případného úderu lze měřit v hodinách. S hrozbou útoku balistickými střelami je ale vše mnohem složitější.

Zejména letecký poplach byl vyhlášen v Kyjevě v 11:09 a první nepřátelské rakety byly nad městem o 10 minut později. Čili objektivně není čas na reflexi a je potřeba reagovat dostatečně rychle, abyste zajistili sebe i své blízké.

Střely 9M723 z Iskander OTRK mají navíc výkonnou hlavici o hmotnosti asi 500 kg, což je více než hlavice řízených střel. Pokud jde o protiletadlové střely z S-400, hmotnost hlavice 48N6DM je 180 kg, je však úlomková a navržená tak, aby zasáhla co největší plochu připravenými údernými prvky.

Navíc může být střela nakonfigurována tak, aby detonovala v malé výšce nebo během kontaktu s povrchem. V případě použití protiletadlové střely v roli střely „země-země“ se tedy bavíme o skutečné buckshot hlavici.

Nebezpečí z útoku balistických střel ale spočívá i v tom, že je možné je sestřelit jen na malou vzdálenost. Pokud může být řízená střela zničena na cestě, pak je zachycení balistických střel systémy jako Patriot PAC 3 nebo SAMP/T omezeno na koncovou oblast balistické střely, to znamená, když již dopadnou na cílová.

Berme v úvahu skutečnost, že se bavíme o kinetickém odposlechu, kdy antiraketa zasáhne balistický cíl, aby zničila jeho hlavici ještě ve vzduchu – úlomky obou raket dopadají na zem. A to je také nebezpečné.

Útok balistickou střelou je tedy nebezpečný z hlediska minimální doby od varování před hrozbou a doby potřebné k zabezpečení. A úspěšné fungování systémů protiraketové obrany stále znamená, že úlomky rakety budou padat k zemi a také představují nebezpečí.

Iveta Mauci

localhost/wp