Ruská federace zaútočila na Kyjev „balistikou“: Proč je mnohem nebezpečnější než všechny ostatní hrozby
Útok balistickými střelami je několikanásobně nebezpečnější, protože jde o čas, velikost a typ bojové jednotky a také o prostředky, jak této hrozbě čelit
Dnes, 29. května, kolem 11:20 zaútočila Ruská federace na Kyjev raketami, které měly balistickou dráhu, řekl během telefonického hovoru mluvčí velení letectva, Jurij Ignat. Informaci o použití balistických raket nepřítelem oznámila i vojenská správa města Kyjeva s tím, že „podle dostupných informací nedošlo k žádnému zásahu do objektů v Kyjevě“, to znamená, že všechny balistické střely byly zničeny ve vzduchu, píše DEFENSE EXPRES.
Mezi nejpravděpodobnější kandidáty patří balistické střely 9M723 z Iskander OTRK. Je zřejmé, že v budoucnu bude provedena analýza trosek, která umožní přesně identifikovat typ raket, zejména proto, že útok mohl být kombinován.
Nutno podotknout, že kromě Iskander OTRK létají po balistické dráze i rakety komplexů S-300 a S-400 a k tomu už Rusové použili rakety 48N6DMs přibližným dosahem letu po balistické dráze 230 km.
Úder balistickou střelou je přitom mnohem nebezpečnější než jiné typy raketových útoků. Při útoku řízených střel je důsledně zaznamenáván start strategických bombardérů, jejich let do prostoru startu nebo vyplutí lodí Rashish do Černého moře. Samotné X-101, X-555 nebo „Calibre“ létají rychlostí 800-900 km/h a dobu od vyhlášení samotného poplachu do případného úderu lze měřit v hodinách. S hrozbou útoku balistickými střelami je ale vše mnohem složitější.
Zejména letecký poplach byl vyhlášen v Kyjevě v 11:09 a první nepřátelské rakety byly nad městem o 10 minut později. Čili objektivně není čas na reflexi a je potřeba reagovat dostatečně rychle, abyste zajistili sebe i své blízké.
Střely 9M723 z Iskander OTRK mají navíc výkonnou hlavici o hmotnosti asi 500 kg, což je více než hlavice řízených střel. Pokud jde o protiletadlové střely z S-400, hmotnost hlavice 48N6DM je 180 kg, je však úlomková a navržená tak, aby zasáhla co největší plochu připravenými údernými prvky.
Navíc může být střela nakonfigurována tak, aby detonovala v malé výšce nebo během kontaktu s povrchem. V případě použití protiletadlové střely v roli střely „země-země“ se tedy bavíme o skutečné buckshot hlavici.
Nebezpečí z útoku balistických střel ale spočívá i v tom, že je možné je sestřelit jen na malou vzdálenost. Pokud může být řízená střela zničena na cestě, pak je zachycení balistických střel systémy jako Patriot PAC 3 nebo SAMP/T omezeno na koncovou oblast balistické střely, to znamená, když již dopadnou na cílová.
Berme v úvahu skutečnost, že se bavíme o kinetickém odposlechu, kdy antiraketa zasáhne balistický cíl, aby zničila jeho hlavici ještě ve vzduchu – úlomky obou raket dopadají na zem. A to je také nebezpečné.
Útok balistickou střelou je tedy nebezpečný z hlediska minimální doby od varování před hrozbou a doby potřebné k zabezpečení. A úspěšné fungování systémů protiraketové obrany stále znamená, že úlomky rakety budou padat k zemi a také představují nebezpečí.