Nevyřešené záhady šestého kontinentu: Antarktida

a

Vědci se vždy zajímali o tak tajemný kontinent, jakým je Antarktida. Od objevení uplynulo mnoho let, a přesto o něm víme tak málo. V březnu 2002 byly z kosmodromu Plesetsk, v rámci programu GRACE, vypuštěny dvojčata satelitů NASA, které měly měřit gravitační pole Země. Tyto údaje se využívají při výzkumu klimatu, při hledání nerostů a studiu zlomů v zemské kůře a vulkanické činnosti, napsal server WK.com.

Během letu nad Antarktidou zaznamenaly satelity nečekaný gravitační impuls. Byla objevena silná pozitivní gravitační anomálie. Pocházela z obrovského podledového prostoru o průměru asi 500 kilometrů. Nad ní se na tisíce kilometrů táhla zasněžená pláň antarktického ledovce o tloušťce až 4 tisíce metrů.

Anomálie jedinečná pro Antarktidu se nachází v oblasti zvané Wilkes Land. V roce 2006 zde výzkumný tým z univerzity v Ohiu, pod vedením profesora Ralpha von Frese, identifikovali přítomnost obřího kráteru dvaapůlkrát většího než kráter Chicxulub na Yucatánu, způsobený dopadem meteoritu, o kterém se předpokládá, že vedl k vyhynutí dinosaurů.

Pomocí radarů byla v tomto kráteru nalezena obrovská, extrémně hustá, pravděpodobně kovová masa, široká asi 300 kilometrů a hluboká 848 metrů. Nejprve existoval předpoklad, že tato „placka“ by mohla být koncentrací magmatu, které se vylilo z nitra země. Ale tato hypotéza byla brzy zamítnuta. Poté vědci začali mluvit o pravděpodobnosti pozůstatků obrovského asteroidu pod ledem Antarktidy. Ale jak mohla Země přežít srážku s tak monstrózní hmotou?

Výzkumníci v Antarktidě se přiklánějí k názoru, že ve Wilkesově zemi existuje nějaký druh vesmírného tělesa. Dnes je ale téměř nemožné se k němu prorazit. K tomu by bylo potřeba vytvořit speciální stanici, dovézt tuny vybavení, které by se z hlediska nákladů mohlo přiblížit odhadovaným nákladům na pilotovaný let na Mars. Vědci by navíc museli v zimě přežít při teplotě vzduchu mínus 80 stupňů.

Někdo říká, že této anomálie, potenciálně nebezpečné pro Zemi, by se vůbec nemělo dotýkat. A zastánci teorie návštěv Země mimozemskými civilizacemi věří, že pod ledem Antarktidy je ukryta masivní vesmírná loď, která slouží jako základna pro mimozemšťany nebo dokonce portál do „vnitřní Země“.

Záhadná antarktická anomálie se znovu připomněla poté, co americký ministr zahraničí John Kerry náhle navštívil Antarktidu. Okamžitě se objevily zvěsti, že Kerry údajně navštívil tajnou mimozemskou základnu umístěnou v nedávno objevené pyramidové hoře.

V následném roce se navíc na ruské stanici Vostok chystali obnovit výzkum největšího antarktického jezera Vostok nacházejícího se pod stanicí, které má hloubku až 1200 metrů. Jedná se o jakýsi antarktický Bajkal. Plánovalo se opět prorazit k jezeru pomocí nové vrtné technologie. Vrt již byl proražen.

Foto: Vostok

Vědci nalezli neznámé bakterie ve vzorcích vody z jezera, kde tepou horké prameny. Neméně zajímavá je ale významná magnetická anomálie, kterou zaznamenali vědci z Kolumbijské univerzity na jihovýchodním břehu jezera. Od indikátorů magnetického pole pozadí se liší o více než tisíc jednotek nanotesla. (Magnetického pole).

Výzkumník Michael Stadinger navrhl, že by to mohlo být způsobeno velmi tenkou zemskou kůrou v oblasti jezera, ale jeho kolegové se domnívali, že blízkost horkého zemského nitra by naopak horniny zahřívala a tím by úroveň magnetického pole snižovala.

V důsledku vědeckých sporů vznikla teorie o přítomnosti pozůstatků starověkého města s kovovými konstrukcemi, které kdysi stálo na břehu jezera. Dokonce se začalo mluvit o tom, že na místě Antarktidy se kdysi nacházela legendární Atlantida.

Američtí vědci, kteří pracovali v NASA společně s vynikajícím německým raketovým vědcem Wernherem von Braunem, říkají, že byl přesvědčen, že Hitler měl pravdu, když nazval Antarktidu „Atlantis pod ledem“. Možná právě tato informace, pocházející od zajatých Němců, přiměla Spojené státy v roce 1946 k operaci s cílem zmocnit se Antarktidy, která dodnes nemá obdoby.

V letech 1946-1947 zahájilo americké námořnictvo operaci High Jump. Flotila 13 lodí s 33 letadly včetně letadlové lodi se vydala upevnit americkou kontrolu nad velkou částí Antarktidy.

Možná, že americké velení uvěřilo mýtům, že Německo by mohlo vybavit svou tajnou základnu v hlubinách kontinentu a dopravit tam některé pokročilé vojenské technologie. Říká se, že američtí námořníci hledali maskované vchody do světa pod ledem. Mimochodem, na vrcholcích napůl smeteného pohoří, byly k vidění jeskyně s vchody připomínajícími profil talířů UFO.

Některá vědecká data získaná během antarktického výzkumu nepodléhají zveřejnění. Je těžké si představit nesmírnost tohoto gigantického neobydleného světa, který je jedenapůlkrát větší než Spojené státy, kde jeden nechráněný nádech ledového vzduchu spaluje průdušky. Vědci naznačují, že na tomto kontinentu existují neznámé síly, které například pohybují ledovým masivem táhnoucím se tisíce kilometrů a obsahujícím 70 procent sladké vody na Zemi.

Navzdory extrémnímu chladu v tomto ledu dokonce žijí bakterie, i když jich je ve srovnání s běžnou mořskou vodou velmi málo – 300 na metr krychlový ledu. Vědce také fascinují nepochopitelné požáry vznikající nad ledovou pouští. Pozorovali je i naši výzkumníci na stanici Vostok.

Není jasné, proč nejstarší antarktické hory na naší planetě stále existují, téměř úplně zmizely pod ledem a sněhem. Podle geofyzika Robina Bella z Kolumbijské univerzity pohoří Gamburtsev už dávno přežilo svůj geologický čas.

Robin, který tyto ledem pokryté hory zkoumá již delší dobu, říká, že Gamburcevův hřeben, objevený sovětskými vědci, je starý 900 milionů až miliardu let. Tyto hory se měly rozpadnout. Například životnost Alp bude jen asi 100 milionů let. Existuje pouze jedno nepříliš přesvědčivé vysvětlení: hory přežily omlazení během tektonických kataklyzmat, které roztrhaly starověké kontinenty.

Profesor John Priscu z univerzity v Montaně strávil 27 let na antarktickém poli a dospěl k závěru, že antarktický ledovec se chová jako živý organismus. Je proražena mikroskopickými žilkami tekuté vody, které slouží jako útočiště úžasným bakteriím.

A prastaré bakterie staré 420 tisíc let, nalezené ve vzorcích ledu odebraných z hloubky tří kilometrů, začínají úžasně rychle vykazovat známky života. Začaly růst v roztopené vodě. „Nevíme, jestli byly ve stavu hibernace, nebo jestli je jejich životní proces jen velmi pomalý,“ řekl Priscu.

Biologové se ptají: „Proč jsou tvorové žijící ve vodách Antarktidy tak odlišní od všech ostatních na planetě?“ Mnoho obvyklých obyvatel pozemských moří a oceánů zde není. Oceán, který hraničí s kontinentem, je pod mnohametrovým ledem téměř neprozkoumaný.

Čím více však věda Antarktidě rozumí, tím více otázek vyvstává.

Zdroj: wk.com


Napsat komentář