20. 4. 2026

meteority

Nová záhada planety Země. Stavební kameny nepocházejí z vnější části sluneční soustavy, ale přímo odtud

AstrofyzikaAstronomieNovéTOP 10Vědecké objevy
planet earth, earth, globe, planet, orbit, solar system, world, planet earth, earth, earth, orbit, solar system, solar system, solar system, solar system, solar systemFoto: Buddy_Nath/Pixabay

Výpočty to ukazují jasně. Stavební materiál Země pochází z jediného materiálového rezervoáru. Vědci byli ohromeni, když zjistili, že Země je složená výhradně z materiálů z vnitřní Sluneční soustavy.

Naše planeta má zcela odlišné složení od jakékoli kombinace existujících meteoritů. Materiál z vnější sluneční soustavy naopak pravděpodobně tvoří méně než dvě procenta hmotnosti Země, nebo dokonce vůbec nic.

Chemické složení meteoritů a asteroidů funguje stejně jako otisk prstu. Poskytuje informace o původu stavebních materiálů, které vytvořily Zemi. Na základě nové analýzy stávajících dat vědci ukazují, že tento materiál musí pocházet výhradně z vnitřní sluneční soustavy. Materiál, ze kterého byla Země vytvořená je totiž podobný materiálu, který se nachází na Marsu a asteroidu Vesta.

Vědci z Curychu, kteří provedli novou analýzu, naznačuje, že materiál, ze kterého je naše planeta, pochází výhradně z vnitřní sluneční soustavy. Původní teorie je tímto opět v háji a vědci můžou začít s vysvětlováním od píky. Nu což, celou dobu šlo přece jen o teorii a důkazy jsou důkazy…

Země je tedy součástí trendové linie táhnoucí se od Slunce. Tento blízký vztah také umožňuje předpovědi o složení Venuše a Merkuru, z nichž zatím nemáme žádné známé vzorky. 

Zrodila se za Jupiterem?

Planetární vědci dlouho debatují o původu materiálu, který formoval naši Zemi. Navzdory její poloze ve vnitřní sluneční soustavě považují za pravděpodobné, že 6–40 procent tohoto materiálu muselo pocházet z vnější sluneční soustavy, tj. z oblasti za Jupiterem. 

Dlouhou dobu byl materiál z vnější sluneční soustavy považovaný za nezbytný pro přenos těkavých složek, jako je voda. Proto muselo během formování Země docházet také k výměně materiálu mezi vnější a vnitřní sluneční soustavou. Je to ale skutečně pravda? 

Sourozenecké atomy

Vědci Paolo Sossi a Dan Bower z ETH Curich porovnali existující data o izotopových poměrech široké škály meteoritů, včetně těch, které pocházejí z Marsu a asteroidu Vesta, s údaji ze Země. Izotopy jsou sourozenecké atomy stejného prvku (stejný počet protonů), které mají různou hmotnost (různý počet neutronů).

Vědci analyzovali tato data novým způsobem a dospěli k překvapivému závěru: materiál, ze kterého je Země složená, pochází výhradně z vnitřní oblasti Sluneční soustavy. 

Vědci z ETH pro svou studii použili existující data o deseti různých izotopových systémech z meteoritů a analyzovali je pomocí specializované statistické metody. Předchozí studie se většinou zabývaly pouze dvěma izotopovými systémy. Prováděli statistické výpočty, které se v geochemii používají jen zřídka, přestože jsou mocným nástrojem.

Izotopový podpis odhaluje původ 

K určení původu nebeských těles používají vědci izotopy. To jim ukáže ze které části sluneční soustavy pocházejí. Historicky však k určení jejich původu bylo možné použít pouze různé izotopy prvku kyslíku. 

Až na začátku roku 2010 americký vědec objevil, že k tomuto účelu lze použít i jiné izotopy, jako je chrom a titan. To umožnilo vědcům rozdělit meteority do dvou kategorií: neuhlíkaté, které vznikají výhradně ve vnitřní sluneční soustavě a uhlíkaté, které obsahují více vody a uhlíku a pocházejí z vnější sluneční soustavy. 

Nová analýza odhaluje, že Země je složena výhradně z neuhlíkatého materiálu. Nebyly nalezené žádné důkazy o dříve předpokládané výměně mezi vnějšími a vnitřními rezervoáry sluneční soustavy. Země tedy rostla v relativně statické soustavě a postupně do sebe začleňovala i menší sousední planety. To také naznačuje, že většina těkavých prvků, jako je voda, musela být přítomna ve vnitřní Sluneční soustavě. 

Odlišné zásobníky hmoty

Ale proč v naší sluneční soustavě existují dva odlišné zásobníky hmoty? Vědci předpokládají, že se naše sluneční soustava během svého formování rozdělila na dva zásobníky kvůli rychlému růstu a velikosti Jupiteru. Gravitace plynného obra protrhla mezeru v protoplanetárním disku obíhajícím kolem mladého Slunce. Tyto disky mají prstencový tvar a skládají se z plynu a prachu; jsou rodištěm planet. Jupiter zabránil materiálu z vnější sluneční soustavy vstoupit do vnitřní oblasti. Rozsah, do jaké byla tato bariéra propustná, však dosud nebyl jasný. 

Vědci také předpokládají, že Venuše a Merkur leží na stejné linii. To však nelze analyticky ověřit, protože vědci v současné době nemají k dispozici žádné vzorky hornin z Merkuru a Venuše, což jsou dvě nejvnitřnější planety Sluneční soustavy. 


Zdroj: ETH Curych, Švýcarsko; https://ethz.ch/en/news-and-events/eth-news/news/2026/03/the-earth-formed-from-local-building-blocks.htm;Sossi PA, Bower DJ. Homogenní akrece Země ve vnitřní sluneční soustavě, Nature Astronomy, 27. března 2026, DOI: 10.1038/s41550-026-02824-7

Pochází železné artefakty doby bronzové z vesmíru?

EvoluceHistorieNovéVědecké objevy
Foto: Openverse

V době bronzové lidé nemohli tavit železo. Přesto z této doby existuje tolik železných artefaktů včetně slavné Tutanchamonovy dýky.

Jak si lidé z doby bronzové poradili s materiálem, který pro zpracování potřebuje neuvěřitelně vysokou teplotu? Používali snad technologie, o kterých nevíme? A nebo jsou legendy skutečnými příběhy, na které by se dnešní vyspělá společnost měla dívat jinak?

Podle toho, co víme dnes, si lidé v době bronzové nemohli poradit s tavením železa. Přesto se z této doby dochovalo tolik železných artefaktů, včetně slavné Tutanchamonovy dýky.

Ale to není zdaleka všechno! Většina artefaktů, která pochází z doby bronzové a jsou vyrobené ze železa, byly ukované z materiálu, jehož původ se nachází ve vesmíru!

Jedna vědecká studie, která se zabývala právě touto problematikou, dokonce odhalila, že „všechny“ testované artefakty byly vyrobené z kovu, který se na Zemi dostal teprve nedávno. Alespoň teda z geologického hlediska.

Když se podíváme do hluboké historie, období, která spadají do určitého věku, se rozdělují podle toho, co který národ v jistém věku dokázal zpracovat. Když začneme od pazourku, půjdeme přes bronz a dostaneme se až k době železné, pak víme, že lidstvo se učilo pomalu. Hezky postupně v průběhu času. Pak je tedy zřejmé, že lidé v době bronzové vyráběli bronz a v době železné se přesunuli ke složitějšímu úkolu, a to tavení železa. Pokud ale najdete artefakty vyrobené ze železa mezi místy, o kterých se domníváte, že pocházejí z doby bronzové, pak to může poněkud zmást celou chronologii.

Například poklad z Villeny, který byl objeven v roce 1963, je archeologicky velmi významným nálezem. Obsahuje totiž 66 předmětů, které byly vyrobené převážně ze zlata a stříbra. Včetně misek, lahví, náramků a dalších ozdob. Když byl objeven, archeologové se domnívali, že pochází z dřívější doby. A to jen kvůli přítomnosti jednoho otravného malého kovu.

Objev dalšího pokladu o který se zasloužil Cabezo Redondo (Villena, Alicante). Podivný nález obsahoval zlaté kousky, které souvisí s nálezem z Villeny. To nás zavádí k datování obou skupin do pozdní doby bronzové (1400-1200 kal. př. n. l.). A i zde vyvstala otázka: Obsahuje i tento poklad meteoritické železo, které se nachází i ve Villenském pokladu?

Jablkem sváru, které donutilo některé badatele posunout stupnici v chronologii hluboko do pozdní doby bronzové, je existence dvou železných kovových kusů ve Villenském pokladu. Jde o malé duté polokoule pokryté prolamovaným zlatým plátem. Vědci se domnívají, že jde údajně o konec žezla, součást velitelského obušku a nebo šlo o jílec meče a otevřeného náramku?

Tyto otázky vedoucí k problémům s datováním, nejsou neobvyklé a železné artefakty matou i jiné studie. Co z toho tedy vyplývá? Tavili lidé železo mnohem dříve, než jsme si mysleli, nebo jsou všechny chronologie špatně seřazené? Možná že bychom do toho mohli nějak zakomponovat cestování v čase. Co říkáte?

Materiál z vesmíru

Naštěstí pro chronologii existuje reálné vysvětlení, ale i to je docela zajímavé. Jak zjistil tento vědecký tým, kov přidaný do výrobků pochází z vesmíru. 

Lidé v době bronzové nebyli schopni tavit železo. Taková technologie vyžaduje teplotu 1538 °C. Ale! Existuje i další zdroj železa: meteority. Analýzou chemického složení pokladu z Villeny vědci zjistili, že právě meteorit nejlépe odpovídá železu, které se nachází v pokladu.

Tutanchamonova dýka

Dalším slavným artefaktem, o kterém je známo, že je meteorického původu, je Tutanchamonova dýka. Existuje mnoho důkazů o tom, že starověcí Egypťané považovali železo za důležité a spojovali ho s oblohou. 

Od začátku 19. dynastie (přibližně 1295 př. n. l.), se objevilo nové hieroglyfické slovo. Znamenalo železo: „bi-An-pt“, které se doslova překládá jako „železo z nebe. Proč se toto nové slovo objevuje přesné v této podobě a právě v této době, není známo, ale později se začalo používat pro veškeré železo. Vysvětlením náhlého vzniku slova by byla velká impaktní událost, nebo velká sprška meteoritů. Vysvětlila Diane Johnsonová z katedry fyzikálních věd v článku pro The Conversation. Zmínky v textu o železe ho spojují s aspekty oblohy a s kostmi mrtvého krále, který bude žít navždy jako nehynoucí hvězda na obloze.

I když je velmi zajímavé vědět, že Tutanchamonova dýka byla ve skutečnosti ukována z vesmírného kovu, z hlediska artefaktů z podobné doby to není zas tak zvláštní. Studie z roku 2017, která analyzovala poměr niklu a železa ve sbírce artefaktů z doby bronzové, zjistila, že se jednalo o běžnou normu.

Současné studie, které doplňují vysoce kvalitní analýzy, naznačují, že většina, nebo všechna železa z doby bronzové pocházejí z meteoritického železa, a to až do určitého přechodného období, které údajně nastalo kolem roku 1200 př. n. l., jak uvádí studie. Těch několik železných předmětů z doby bronzové sensu stricto, které bylo možné analyzovat, je rozhodně vyrobeno z meteoritického železa, což naznačuje, že spekulace o předčasném tavení během doby bronzové by měly být revidovány.

Jednoduše řečeno, pokud někdy najdete železný artefakt z doby bronzové, pravděpodobně bude pocházet z meteoritu. Což je opravdu úžasné.


Zdroje: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0305440317301322; https://tp.revistas.csic.es/index.php/tp/article/view/929/1110; https://zoom.iprima.cz/historie/mimozemska-dyka-tutanchamon; https://seathertechnology.com/melting-point-of-iron/, https://theconversation.com/why-did-tutankhamun-have-a-dagger-made-from-a-meteorite-60408; https://cs.wikipedia.org/wiki/Poklad_z_Villeny

Antarktické meteority ohrožuje oteplování klimatu

TOP 10VědaVesmír

Pomocí umělé inteligence, satelitních pozorování a projekcí klimatických modelů tým výzkumníků ze Švýcarska a Belgie vypočítal, že na každou desetinu stupně zvýšení globální teploty vzduchu zmizí z povrchu ledového příkrovu v průměru téměř 9 000 meteoritů. Tato ztráta má zásadní důsledky, protože meteority jsou jedinečné vzorky mimozemských těles, které poskytují pohled na původ života na Zemi a formování Měsíce.

Meteority jsou úlomky z vesmíru, které poskytují jedinečné informace o naší sluneční soustavě a Antarktida je jejich nejplodnějším místem k nalezení, protože na bílém zledovatělém povrchu se snadno hledají. K dnešnímu dni bylo asi 60 procent všech meteoritů, které kdy byly na Zemi nalezeny, sebráno právě z povrchu antarktického ledového příkrovu.

Proudění v oblasti ledového příkrovu soustřeďuje meteority v takzvaných „zónách“, kde je jejich tmavá kůra umožňuje snadnou detekci. Kromě zintenzivnění operací obnovy existuje potenciál ke zvýšení účinnosti misí na obnovu meteoritů v krátkodobém horizontu. Tento potenciál se opírá hlavně o analýzu založenou na datech k identifikaci neprozkoumaných zón uvízlých meteoritů a mapování oblastí odhalujících modrý led, kde se meteority často nacházejí.

Mizí znepokojivým tempem

Podle recenzované publikace zveřejněné v EurekaAlert, do roku 2050 bude asi čtvrtina z odhadovaných 300 000 – 800 000 meteoritů v Antarktidě ztracena v důsledku tání ledovců. Vědci předpokládají, že do konce století by se toto číslo mohlo zvýšit a přiblížit se ztrátě meteoritů blíže třem čtvrtinám.

Harry Zekollari, který publikoval své objevy v časopise Nature Climate Change, zatímco pracoval pod vedením profesora Daniela Farinottiho v Laboratoři hydrauliky, hydrologie a glaciologie na katedře civilního, environmentálního a geomatického inženýrství na ETH Zurich. Zekollari a spoluvedoucí studie Veronica Tollenaar ze Svobodné univerzity v Bruselu ve studii odhalují, že pokračující oteplování má za následek ztrátu asi 5 000 meteoritů ročně, což pětkrát převyšuje úsilí o sběr.

Meteority, časové kapsle vesmíru

Henri Zekollari, nyní docent glaciologie Svobodné univerzity v Bruselu, vyzývá k velkému mezinárodnímu úsilí o zachování vědecké hodnoty meteoritů: „Musíme urychlit a zintenzivnit úsilí o obnovu antarktických meteoritů. Ztráta antarktických meteoritů je podobná ztrátě dat, která vědci získávají z ledových jader shromážděných z mizejících ledovců. Jakmile zmizí, zmizí i některá tajemství vesmíru.“

Vzhledem ke své tmavé barvě a k okolnímu ledu, se meteority přednostně zahřívají. Jak se toto teplo přenáší z meteoritů na led, který ho zahřívá až nakonec způsobí místní tání ledu, což vede k potopení meteoritů pod povrch ledové pokrývky. Jakmile meteority vstoupí do pod led, dokonce i v malých hloubkách, již je nelze detekovat, a proto jsou pro vědu ztraceny.

Vědci dospěli k závěru, že z dlouhodobého hlediska je jediným způsobem, jak zachovat většinu zbývajících neobnovených antarktických meteoritů, rychlé snížení emisí skleníkových plynů.


Článek byl původně publikován v časopise AAAS Příroda Změna klimatu s volným přístupem a v časopise Nature s názvem Archivy meteoritů v Antarktidě ohrožené oteplováním klimatu DOI 10.1038/s41558-024-01954-y

Pošle Rusko záchrannou loď na ISS? Astronauti mají problémy, co se stalo?

NovéTechnologieTOP 10Vesmír

NASA a Roskosmos zaznamenaly únik v ruské kosmické lodi Sojuz MS-22, která je od září připojena k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), napsal WP Tech. Únik může být vážnější, než se původně předpokládalo a Rusko zvažuje možnosti evakuace své posádky. Menší poškození Sojuzu MS-22 vedlo k úniku kapaliny z chladicího systému ruské kosmické lodi. Vzniklo dokonce video, které ukazovalo, jak tisíce malých částic, připomínajících sněhové vločky, unikaly do vesmíru (záznam si můžete prohlédnout níže). Co škodu způsobilo, se zatím neví. Jednou z teorií byl dopad malého meteoritu z roje Geminid.

Pošle Rusko záchrannou loď na ISS?

Rusko aktuálně studuje stav Sojuzu a možnosti jeho využití během cesty kosmonautů na Zemi. Důležitým prvkem pro posouzení jeho užitečnosti je tepelný rozbor, který ukáže, jaká teplota bude v kabině panovat. Pokud se ukáže, že Sojuz je příliš poškozen, může padnout rozhodnutí delegovat záchrannou misi na Mezinárodní vesmírnou stanici.

V případě tohoto scénáře bude k ISS z kosmodromu Bajkonur vyslána další loď Sojuz, která ruskou posádku bezpečně dopraví na Zemi a poškozená kapsle se vrátí bez posádky na palubě. Takové řešení však může oddálit další let Sojuzu s posádkou k Mezinárodní vesmírné stanici, který je naplánován na březen 2023.

Interestin Engineering připomíná, že ruští kosmonauti Dmitrij Petelin a Sergej Prokopjev spolu s astronautem NASA Frankem Rubiem dosáhli ISS na palubě Sojuzu MS-22 v září 2022. To znamená, že na palubě vesmírné stanice je v současné době sedm lidí.

V říjnu dorazili Američané Josh Cassada a Nicole Mannová na palubu Space Crew Dragon, Japonec Koichi Wakata a Ruska Anna Kikina.jeden „záchranný člun“ schopný pojmout čtyři lidi v případě evakuace.

Meteority přinesly všech 5 genetických písmen DNA na Zemi

TOP 10Zajímavosti

Meteority mohly přinést všech 5 genetických „písmen“ DNA na ranou Zemi. Vědci potvrzují, že tyto klíčové stavební kameny života byly nalezeny ve vesmírných horninách. Klíčové stavební kameny DNA, které se předchozímu výzkumu záhadně nepodařilo objevit v meteoritech, byly nyní objeveny ve vesmírných horninách. Což naznačuje, že kosmické dopady mohly kdysi pomoci dodat tyto životně důležité složky života na starověkou Zemi, píše server space.com.

DNA se skládá ze čtyř hlavních stavebních bloků. Nukleobází nazývaných adenin (A), thymin (T), cytosin (C) a guanin (G). Sesterská molekula DNA, RNA, také používá A, C a G, ale vyměňuje thymin za uracil (U). Vědci, kteří přemýšleli, zda meteority mohly pomoci dopravit tyto sloučeniny na Zemi. Dříve hledali nukleobáze ve vesmírných horninách, ale až dosud vědci detekovali pouze A a G ve vesmírných horninách, ale nikoli T, C nebo U.

Nukleobáze se dodávají ve dvou formách, známých jako puriny a pyramidiny. Nukleobáze dříve pozorované v meteoritech jsou oba puriny, z nichž každý je vyroben z hexagonální molekuly sloučené s molekulou pentagonální. Ty, které dosud ve vesmírných horninách chyběly, jsou pyramidiny. Což jsou menší struktury, z nichž každá je tvořena pouze šestiúhelníkovou molekulou.

Bylo dlouho záhadou, proč byly v meteoritech vidět pouze puriny, nikoli pyramidiny. Předchozí laboratorní experimenty simulující podmínky ve vesmíru naznačovaly, že jak puriny, tak pyramidiny se mohly tvořit během chemických reakcí spouštěných světlem v mezihvězdných molekulárních mračnech. A že sloučeniny pak mohly být začleněny do asteroidů a meteoritů během formování sluneční soustavy. K takovým chemickým reakcím mohlo také dojít přímo ve vesmírných horninách.

Nyní vědci konečně odhalili všechny pyramidiny a puriny nalezené v DNA a RNA v meteoritech, které se dostaly na Zemi. 

„Přítomnost pěti primárních nukleobází v meteoritech může přispět ke vzniku genetických funkcí před nástupem života na rané Zemi,“ řekl Space.com. Hlavní autor studie Yasuhiro Oba, astrochemik z univerzity Hokkaido v Japonsku.

Výzkumníci použili nejmodernější analytické techniky původně navržené pro použití v genetickém a farmaceutickém výzkumu. K detekci malých množství nukleobází až do rozsahu dílů na bilion. To je nejméně 10 až 100krát citlivější než předchozí metody, které se pokoušely detekovat pyramidiny v meteoritech, řekl Oba.

Vědci analyzovali vzorky ze tří uhlíkatých nebo uhlíkatých meteoritů, které podle dřívějších prací mohly hostit druhy chemických reakcí, které vytvořily nukleobáze. Meteority Murchison, Murray a Tagish Lake.

Vědci detekovali T, C a U v úrovních až několika ppm v meteoritech. Tyto sloučeniny byly přítomny v koncentracích podobných těm, které byly předpovězeny experimenty replikujícími podmínky, které existovaly před vytvořením sluneční soustavy. Kromě důležitých sloučenin T, C a U vědci objevili také další pyramidiny, které se nepoužívají v DNA nebo RNA. Ale které dále ukazují schopnost meteoritů nést tyto sloučeniny.

„Vzhledem k našim zjištěním můžeme říci, že nukleobáze také vykazují široké variace v uhlíkatých meteoritech,“ řekl Oba.

Zůstává nejisté, proč byly pyramidiny v těchto meteoritech mnohem méně hojné než puriny. Oba navrhl, že vodítko by mohlo spočívat ve skutečnosti, že puriny obsahují pětiúhelníkový kruh známý jako imidazol, zatímco pyramidiny nikoli. 

Imidazol a podobné molekuly se ukázaly být v těchto meteoritech mnohem hojnější než pyramidiny. Což naznačuje, že by se mohly snáze syntetizovat přirozeně se vyskytující chemické reakce. Kromě toho může imidazol působit jako primitivní katalyzátor pro spouštění chemických reakcí, jako je tvorba purinů místo pyramidinů.

Zdroj: space.com

AI Antarktida asteroid atmosféra Austrálie bakterie DNA ekologie fyzika Galaxie jaderné zbraně Lockheed Martin Mars medicína Mléčná dráha mozek Měsíc NASA nebezpečí Německo oceán Pentagon Polsko příroda Rusko slunce smrt SpaceX technologie UFO Ukrajina umělá inteligence USA vesmír video voda válka výzkum věda vědci zajímavosti Země záhady Čína černá díra

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom Vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.


Warning: Undefined array key "sssp-ad-overlay-priority" in /data/web/virtuals/326454/virtual/www/wp-content/plugins/seznam-ads/includes/class-seznam-ssp-automatic-insert.php on line 276