Roskosmos

Foto: 970/Unsplash

Rusko by podle vesmírných expertů mohlo ukončit spolupráci na Mezinárodní vesmírné stanici už za dva roky, přičemž by jako záminku použilo sankce uvalené na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Generální ředitel ruské vesmírné agentury Roskosmos pohrozil ukončením ruského angažmá na ISS, napsal server Livescience.

Většina komentátorů charakterizuje hrozby generálního ředitele ruské kosmické agentury Roskosmos ukončením své účasti na orbitální základně jako pouhý politický výbuch. Ale hrozba přerušení takových vztahů by se mohla naplnit, protože někteří experti Live Science uvedli, že Rusko se zavázalo k projektu ISS pouze do roku 2024, nikoli „po roce 2030“, jak navrhovala NASA a další partneři.

A odstoupení Ruska od projektu by mohlo znamenat, že bude hlavně na NASA, aby fyzicky udržela ISS na oběžné dráze téměř dalších 10 let – za což bylo až dosud zodpovědné Rusko. Ještě dále, hrozby signalizují, jak vážně ruské kroky na Ukrajině poškodily vazby ve vědecké komunitě mezi touto zemí a zbytkem světa, což znamená, že jakákoli vědecká spolupráce s Ruskem může být obtížná, uvedli experti.

Šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin v sobotu (2. dubna) na Twitteru v ruštině uvedl, že „normální vztahy“ mezi partnery na ISS mohou být obnoveny až po „úplném a bezpodmínečném zrušení nezákonných sankcí“.

Rogozin je politická osobnost s úzkými vazbami na ruského prezidenta Vladimira Putina a s historií činění bouřlivých prohlášení. 

Na Twitteru 24. února, v den, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, uvedl, že jakékoli sankce uvalené jako výsledek by mohly „zničit“ partnerství mezi Ruskem a Spojenými státy, které udržuje ISS v provozu a ve vzduchu.

Ale aktivity na vesmírné stanici jsou od té doby relativně normální, v polovině března přiletěli tři ruští kosmonauti a minulý týden se na Zemi vrátil astronaut NASA Mark Vande Hei na palubě ruské kosmické lodi Sojuz.

Obnovené hrozby

Rogozinovy ​​nejnovější hrozby ukončení spolupráce Ruska na ISS však mohou obsahovat více než jen politické pózování. Ve svých sobotních tweetech sdílel to, co řekl, že byl dopis od administrátora NASA Billa Nelsona z 30. března.

V dopise bylo uvedeno, že nové sankce byly navrženy tak, aby umožnily pokračující spolupráci mezi USA a Ruskem, „aby zajistily pokračující bezpečný provoz ISS“.

Prohlášení Nelsona z neděle (3. dubna) poskytnuté Live Science mluvčím NASA uvedlo totéž a zdůraznilo, že „profesionální vztah“ mezi astronauty a kosmonauty na ISS pokračuje, aby byli všichni na palubě v bezpečí.

Rogozin ale na Twitteru prohlásil, že nesouhlasí s tím, že projekt ISS může nadále fungovat v rámci mezinárodních sankcí uvalených na Rusko.

„Účelem sankcí je zabít ruskou ekonomiku, uvrhnout naše lidi do zoufalství a hladu a srazit naši zemi na kolena,“ napsal na Twitteru. 

Mezitím moskevský vesmírný analytik Andrey Ionin minulý týden v článku v ruských novinách Izvestija poznamenal, že Rusko by mohlo ukončit svou účast na projektu ISS již v roce 2024.

První sekce nyní stárnoucí vesmírné stanice byly vyslány na oběžnou dráhu v roce 1998 a očekává se, že vydrží pouhých 15 let. Mise ISS byla od té doby prodloužena a NASA nyní navrhuje udržet ji na oběžné dráze minimálně do roku 2030.

Ale „se současnými sankcemi nemá Roskosmos jediný argument pro souhlas s návrhem NASA,“ řekl Ionin, a tak by stávající dohoda o spolupráci na ISS mohla skončit v roce 2024.

Psali jsme: Axiom Space vyvíjí komerční skafandry pro soukromé lety

Zůstat nahoře

Pokud Rusko skutečně ukončí svou účast na Mezinárodní vesmírné stanici, největší ztrátou bude raketový výkon, který jej udrží na oběžné dráze. Ten až dosud zajišťovaly pravidelné výbuchy motorů na kosmické lodi Sojuz, která tam kotví.

Ale americký vesmírný novinář Keith Cowing, redaktor NASA Watch, řekl Live Science, že NASA brzy otestuje schopnost udržet ISS na oběžné dráze pomocí motorů nákladní kosmické lodi Cygnus. Kterou vyrábí a vypouští americká letecká společnost. Northrop Grumman: „Takže to není taková hrozba jako kdysi,“ řekl.

V důsledku toho si Cowing myslí, že NASA a její další partneři budou schopni udržet ISS na oběžné dráze téměř další desetiletí, i když Rusko od projektu odstoupí. A od zahájení letů kosmických lodí Cygnus a Dragon, NASA a další partneři na projektu ISS, evropské, japonské a kanadské vesmírné agentury, již nejsou závislé na ruském Sojuzu při přepravě posádky a nákladu na vesmírnou stanici, řekl. 

Varoval, že i kdyby se Rusko rozhodlo pokračovat ve svém zapojení, mohlo by kvůli svým akcím na Ukrajině čelit mezinárodnímu tlaku na své aktivity ve vesmíru. 

„Problém je v tom, že překročili hranice agrese a nejsem si jistý, že s nimi bude chtít někdo ještě někdy pracovat,“ řekl Cowing.

Astrofyzik Martin Barstow z Leeds University ve Spojeném království předsedá skupině, která dohlíží na britské vědecké experimenty na ISS.

„Připadá mi velmi smutné, že to došlo až sem,“ řekl Barstow Live Science. „Dokonce i během časů studené války byla vědecká spolupráce schopna pokračovat, což umožnilo zadní kanál měkké síly, který umožnil vědcům setkávat se a sdílet nápady.“

I Barstow je válečnými událostmi zděšen. „Akce Ruska při invazi na Ukrajinu jsou tak extrémní, že žádný vědec, kterého znám, necítí, že bychom mohli pokračovat v obvyklé spolupráci,“ řekl. 

Nedávné rozhodnutí Evropské kosmické agentury pozastavit spolupráci s Ruskem na misi ExoMars by minimálně způsobilo vážné zpoždění zahájení projektu, který je pro vědce v regionu velmi důležitý.

„Toto zklamání však nemůžeme srovnávat s bolestí, kterou snášejí lidé na Ukrajině,“ řekl. „Odstoupení Ruska od spolupráce na ISS není překvapením, ale je příznakem země, která zcela ztratila svůj morální kompas.“

Zdroj: Livescience