Mucholapka Venuše: Masožravá rostlina milující hmyz

12/04/2022 Iveta Mauci 1 min read 230 Zobrazení hmyz, masožravky, Mucholapka Venuše, žáby

Většina lidí je zná, mucholapky Venuše. Malé a zlověstně vypadající rostliny se běžně prodávají v květinářstvích. Nejedno zvědavé dítě nebo dospělý spustil její zlověstné pasti dotykem tužky, aby viděli jeho úžasně rychlou reakci. Masožravost u rostlin se však neomezuje pouze na slavnou mucholapku Venuši. Napsal server Britannica.

Ve skutečnosti existuje více než 600 druhů masožravých rostlin a schopnost ulovit a strávit kořist se u kvetoucích rostlin vyvinula nezávisle nejméně šestkrát! Masožravost u rostlin je užitečná vlastnost, která jim umožňuje přežít ve špatných půdních podmínkách, což znamená, že mohou využívat stanoviště, jako jsou bažiny, které jsou náročné pro jiné rostliny.

Masožravé rostliny jsou fotosyntetické a „nejedí“ hmyz a jinou kořist jako zdroj energie. Jejich oběti jsou spíše využívány k doplňování dusíku a dalších živin, s nimiž se jejich kořeny v drsném prostředí často nesetkají. Tyto specializované rostliny využívají k odchytu kořisti různé mechanismy, od pasivních pastí láčkovek přes přilnavé listy rosnatek a máselnic až po „lapací pasti“ mucholapek a vodních měchýřků. Většina masožravých rostlin přitahuje a tráví hmyz a jiné bezobratlovce, ale o některých velkých láčkovkách je známo, že tráví žáby, hlodavce a další obratlovce. Vzhledem k tomu, že většina těchto neuvěřitelných rostlin je omezena na úzké geografické oblasti, mnoho z nich je ohroženo ztrátou stanovišť anebo nadměrným sběrem a jsou považovány za ohrožené druhy.

Zdroj: Britannica

Nová studie potvrzuje, že rotace vnitřního jádra Země se zpomalila
Vnitřní jádro tvoří pevná, železo-niklová koule, obklopená vnějším jádrem z tekutého železa a niklu. Vnitřní jádro, které je zhruba stejně velké jako Měsíc, se nachází více než 3 000 km pod našima nohama.
Půdní bakterie vydechují do atmosféry více CO2 po jídle bez cukrů
Když půdní mikrobi požírají rostlinnou hmotu, trávená potrava se dostává ven jednou ze dvou cest. Buď mikrob potravu využije k výstavbě vlastního těla, nebo potravu vydechne ve formě oxidu uhličitého do atmosféry.
Vědci zmapovali přes satelity celosvětový rozsah skleníků
V Evropě pochází většina plodin ze Španělska. Matka příroda? Nikoli. Pěstuje se pod mořem bílého plastu. Jeho plocha se táhne jižní částí země a produkuje miliony tun ovoce a zeleniny ročně.
Psychologické faktory a bariéry mezi cizinci a domorodci
Pocit porozumění ze strany druhých lidí, je klíčovým faktorem určujícím pozitivní mezilidské a mezi-skupinové vztahy.
Výzkum vesmíru: Havárie a kontaminace bez jasných pravidel
Všichni víme, že Země je nám už malá. Budoucí generace potřebují nové vize. Evoluci nezastavíme. Ale vesmír není možné kolonizovat, bez jasných pravidel.
Stromy vytváří podzemní síť s mykorhizními houbami, které mizí
Tyto vztahy jsou základem veškerého života na Zemi. Je důležité, abychom jim rozuměli a chránili je.