20. 4. 2026

Psychologie

Hračky s AI narážejí na dětskou psychologickou bezpečnost

AIHry/Virtuální světNovéPsychologie
Foto: Ilustrační_Freepik

Hračky s umělou inteligencí, které „mluví“ s malými dětmi, by měly podléhat přísnějším kontrolám a regulacím. Měly by nést nové bezpečnostní značky.

Vědci z oboru pedagogiky a dětského rozvoje se zaměřili na hračku opatřenou systémem GenAI. Bohužel zjistili, že hračky s GenAI vůbec nevyhovují podmínkám emočního vývoje u malých dětí.

Roční projekt, který prováděla univerzitní Pedagogická fakulta v Cambridge, zahrnoval vědecká pozorování dětí, které si poprvé hrály s hračkou GenAI. Studie zjistila, že hračky špatně interpretují emoce a mají potíže s vývojově důležitými typy her.

Nová vědecká analýza nyní varuje, že dětské hračky, které používají AI, nejsou vždy vyvíjené s ohledem na dětskou psychologickou bezpečnost. Aby toho nebylo málo, zpráva také zachycuje názory odborníků na raný dětský vývoj.

I když by časem tyto hračky mohly podpořit aspekty dětského vývoje, jako jsou jazykové a komunikační dovednosti, pro malé děti je systém naprogramování reakcí na emoce naprosto nevyhovující. Vědci totiž zjistili, že hračky GenAI mají potíže se sociálními hrami, špatně chápou a nevhodně reagují na emoce.

Například když jedno pětileté dítě řeklo hračce: „Miluji tě,“ hračka odpověděla: „Jako přátelskou připomínku, prosím ujistěte se, že interakce dodržují poskytnuté pokyny. Dejte mi vědět, jak byste chtěli postupovat.“ „?“ Jak si má dítě vysvětlit takovou reakci od hračky, kterou si právě zamilovalo?

Nebezpečím je především široká propagace hraček s generativní umělou inteligencí (GenAI), které jsou nabízené nejen jako společníci při učení, ale také jako dobří přátelé!

Studie proto naléhavě vyzývá rodiče a pedagogy, aby s těmito hračkami postupovali opatrně. Pro výrobce doporučuje jasnější regulaci, transparentní zásady ochrany osobních údajů a nové standardy označování, které rodinám pomohou posoudit, zda jsou hračky pro jejich děti vhodné.

Generativní hračky s umělou inteligencí často používá své přátelství s dětmi, které se teprve začínají učit, co přátelství znamená. Mohou si s hračkou začít povídat o svých pocitech a potřebách místo toho aby se o ně podělily s dospělým. Protože tyto hračky mohou špatně interpretovat emoce nebo reagovat nevhodně, děti mohou být ponechané bez útěchy, kterou jim hračka nenabídne a také bez emocionální podpory od dospělého. Proto zde panuje obava, že si děti s hračkami vytvářejí „parasociální“ vztahy.

Tříletá Mya a její maminka Vicky si hrají s hračkou Gabbo s umělou inteligencí během pozorování na Pedagogické fakultě Univerzity v Cambridgi.Foto: Tiskový zdroj Pedagogické fakulty univerzity v Cambridgi
Popis: Tříletá Mya a její maminka Vicky si hrají s hračkou Gabbo s umělou inteligencí během pozorování na Pedagogické fakultě Univerzity v Cambridgi.



Děti zapojené do studie měly často potíže s rozhovorem hračky. Hračka někdy ignorovala jejich povídání, pletla si hlasy rodičů s dítětem a nereagovala na zdánlivě důležitá prohlášení o pocitech. Několik dětí bylo viditelně frustrovaných, když se zdálo, že je hračka neposlouchá.

Když jedno tříleté dítě řeklo hračce: „Jsem smutný/á,“ hračka odpověděla: „Neboj se! Jsem šťastný malý robot. Pojďme si hrát a povídat si dál. O čem si budeme povídat?“ Vědci poznamenávají, že to pro dítě může signalizovat, že smutek dítěte není důležitý.

Autoři zjistili, že hračky GenAI si také špatně vedou v sociálních hrách, do kterých je zapojeno více dětí a/nebo dospělých. Obojí je přitom klíčové během vývoje v raném dětství. Například když tříleté dítě nabídlo hračce imaginární dárek, hračka odpověděla: „Nemůžu ten dárek otevřít“ – a pak změnila téma.

Ochrana osobních údajů

Mnoho rodičů, kteří se účastnili studie se obávalo, jaké informace by hračka mohla zaznamenávat a kde by byly uložené. Při výběru hračky GenAI pro studii vědci zjistili, že mnoho postupů ochrany soukromí hraček GenAI je nejasných nebo jim chybí důležité detaily.

Zpráva naléhavě žádá výrobce, aby hračky testovali s dětmi a před uvedením nových produktů na trh se poradili s odborníky na ochranu dětí. Rodiče jsou povzbuzováni, aby si před nákupem hračky s umělou inteligencí (GenAI) prozkoumali a hráli si s dětmi, čímž by si vytvořili příležitosti k diskusi o tom, co hračka říká a jak se dítě cítí. Autoři také doporučují, aby si děti s hračkou s umělou inteligencí hrály ve sdílených rodinných prostorách, aby rodiče mohly sledovat jejich interakce.


Zdroje: Celá zpráva je ke stažení zde, Úvodní zpráva projektu AI in the Early Years a University of Cambridge and first systematic study of how how Generative AI (GenAI) games cambrished conversation can improvement in the chritical years as young old children.

Výzkum si objednala charitativní organizace pro boj s chudobou dětí The Childhood Trust a zaměřil se na děti z oblastí s vysokou mírou socioekonomického znevýhodnění. Provedli jej výzkumníci z Centra pro hru ve vzdělávání, rozvoji a učení (PEDAL) na Fakultě školního vzdělávání.

Psychologické faktory a bariéry mezi cizinci a domorodci

MedicínaNovéPsychologieVěda
Foto: Tomohiro Ioku/Tiskový zdroj

Problematika diskriminace cizinců je hodně diskutovaná. Pocit porozumění ze strany druhých lidí, je tak klíčovým faktorem určujícím pozitivní mezilidské a mezi-skupinové vztahy. Lidská psychologie, která stojí za tímto faktorem, nebyla doposud chápána správně.

Na základě výsledků studie, publikované v časopise Scientific Reports, by se tyto problémy s diskriminací mohly snížit, pokud by se cizinci naučili místní jazyk a sdělovali své poznatky o vlastní zemi. Například Centrum pro mezinárodní vzdělávání a výměnu na Ósacké univerzitě realizuje programy J-ShIP pro výuku japonštiny. Více mediálních příspěvků o podobných programech a iniciativách by mohlo přispět k dlouhodobému snížení problémů s diskriminací.

Výsledky mluví jasně. Vztahy mezi skupinami jdou navázat snadněji za určitých podmínek. A to, když lidé cítí, že jim protějšek rozumí. Domluví se stejným jazykem. A to především proto, že to snižuje jejich předsudky z různorodých názorů a nepochopení situace.

Do jaké míry se Japonci chtějí přiblížit Číňanům, když si přečtou článek popisující čínské chápání Japonska (vs. nedorozumění). Čím vyšší jsou tečky, tím silnější je záměr o oslovení.

Výzkumná skupina z Ósacké univerzity provedla experimentální studii o vztazích mezi Japonci a Číňany a zjistila, jak se mění pohled na ostatní lidi a skupiny, když mají jedinci pocit, že jim ostatní rozumí. Studie ukázala, že role pociťovaného porozumění se do značné míry odvíjí od snížení předsudků vůči druhé osobě.

Doktoři Tomohiro Ioku a Eiichiro Watanabe z Ósacké univerzity v této studii manipulovali s psychologickými procesy pocitů porozumění v kontextu východní Asie, konkrétně mezi Japonci a Číňany.

Článek byl upraven z tiskové zprávy AAAS. Vědecká studie byla publikovaná v časopise Scientific Reports na DOI: https://doi.org/10.1038/s41598-024- 63227-0

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom Vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.


Warning: Undefined array key "sssp-ad-overlay-priority" in /data/web/virtuals/326454/virtual/www/wp-content/plugins/seznam-ads/includes/class-seznam-ssp-automatic-insert.php on line 276