Proč nelétáme na jiné planety? Tady jsou hlavní důvody
Poslední expedice na Měsíc se uskutečnila před více než 45 lety. Co nám brání znovu letět na Měsíc nebo jít na jiné planety?
Je to příliš riskantní? Ve vesmíru, tedy ve výšce více než sto kilometrů nad Zemí, bylo už více jak 550 lidí. Pro 24 kosmonautů ale touha uniknout ze Země skončila tragicky, zemřeli. To znamená, že každý 23. astronaut se stává obětí vesmíru a podle tohoto ukazatele je dobývání vesmíru nebezpečnější než výstup na nejvyšší bod Země, Mount Everest, při kterém zemře každý 29. horolezec, napsal Svět vědění.
Žádné ekonomické výhody
Pokud jste četli náš článek o životě Maorů, pak jste si možná všimli zajímavé skutečnosti: Evropané podruhé připluli k břehům Nového Zélandu až sto let po jeho objevení. Ale s Amerikou se nikdo nezdržoval, karavany lodí se tam vydaly hned poté, co tam Kolumbus byl. Proč?
Faktem je, že Evropané doufali, že v Americe najdou nesčetné poklady a Nový Zéland nesliboval rychlé zbohatnutí. Tady a v šedém prachu Měsíce, nejsou žádné drahokamy… Když však zvládneme technologii termojaderné fúze, měsíční půda bude dražší než diamanty, protože obsahuje izotop helium-3 – ideální palivo pro termonukleární elektrárny.
Příliš daleko
S Měsícem je jasné, že jeho kameny zatím zajímají jen vědce, ale co když jsou nějaké cenné minerály a látky na jiných planetách? Bohužel, pokud je to tak, sousední planety jsou příliš daleko. Lety na Měsíc trvají tři dny a let na Mars bude trvat sedm až osm měsíců.
Příliš drahé
Odborníci uvádějí, že vypuštění každého kilogramu nákladu na oběžnou dráhu stojí 25 tisíc dolarů. Při více měsíčním letu si budete muset vzít solidní zásobu životně důležitých věcí a samotná loď musí být velká. Na Měsíc můžete letět schoulený v maličkém kupé, ale na dlouhé cesty jsou potřeba úplně jiné podmínky. Kosmická loď Sojuz (přihrádka pro tři kosmonauty má průměr jen 2,2 m) váží 7,1 tuny, na nízkou oběžnou dráhu Země je však vynesena pomocí rakety naplněné 274 tunami paliva. Nejen, že bude meziplanetární loď mnohem těžší než Sojuz, ale také potřebuje zásobit palivo, aby se mohla vrátit zpět! Jen si představte, kolik by stálo vypuštění takové lodi do meziplanetárního prostoru!
Příliš škodlivé
Každý ví, že dlouhý pobyt ve stavu beztíže vede ke svalové atrofii a dalším nepříjemným věcem. Ve vesmíru nás ale čeká opravdu vážné nebezpečí, o kterém se z nějakého důvodu mluví jen málo – radiace. V blízkozemském prostoru, kde nyní létají astronauti, je atmosféra extrémně řídká, ale stále chrání před kosmickým zářením. Ve vzdálenějším vesmíru je situace katastrofální. Při letu na Mars dostane astronaut dávku záření, která je minimálně 18krát vyšší, než je maximální přípustná tady na Zemi. Existuje jediné východisko: udělat z lodi protiradiační úkryt, například nanesením vrstvy betonu … tloušťky 1,5 m. No, …vraťme se tedy k předchozímu bodu.
Souhrn
Není třeba věšet nos! Dokud je pro nás vesmír podobný, jako Nový Zéland pro jeho objevitele, je daleko, nebezpečný a zdánlivě nepotřebný. Technologie se ale rychle zdokonalují a musíme počkat, až dosáhnou požadované úrovně.
Zdroj: Svět vědění
- Arktida bude bez ledu už v létě roku 2027
- Arktida bude bez ledu už v létě roku 2027
- Jak fungují vzdušná bojová letadla řízená umělou inteligencí
- Jak fungují vzdušná bojová letadla řízená umělou inteligencí
- Těžba kmenových buněk v kyselých půdách pomocí nástroje AI-RACZ
- Těžba kmenových buněk v kyselých půdách pomocí nástroje AI-RACZ