Hubbleův vesmírný dalekohled sleduje kosmickou klíčovou dírku

25/10/2022 Iveta Mauci 1 min read 194 Zobrazení Bokova globule, Hubblův vesmírný dalekohledu, NASA/ESA, Orion NGC 1999, Wide Field Planetary Camery 2 (WFC2)

TOP 10 Vesmír Všechny články Zajímavosti

Portrét Hubbleova vesmírného dalekohledu ukazuje NGC 1999, reflexní mlhovinu v souhvězdí Orion. NGC 1999 je asi 1350 světelných let od Země a leží poblíž mlhoviny v Orionu, nejbližší oblasti vzniku hmotných hvězd k Zemi.

Na tomto zvláštním portrétu z Hubbleova vesmírného dalekohledu NASA/ESA, je reflexní mlhovina v souhvězdí Orion NGC 1999. Nachází se přibližně 1350 světelných let od Země a leží poblíž mlhoviny Orionu, což je nejbližší oblast vzniku hmotných hvězd k Zemi. Ve skutečnosti je NGC 1999 sama o sobě pozůstatkem nedávného formování hvězd. Skládá se z trosek, které zbyly z formování novorozené hvězdy, napsal server SciTechDaily.

Reflexní mlhoviny, jako NGC 1999, svítí stejně jako mlha vinoucí se kolem pouliční lampy pouze díky světlu z vloženého zdroje. V případě NGC 1999 je tímto zdrojem výše zmíněná novorozená hvězda, která je viditelná ve středu tohoto snímku. Tato hvězda nese název V380 Orionis a předpokládá se, že je stará někde mezi 1 a 3 miliony let. Nejpozoruhodnějším aspektem vzhledu NGC 1999 je však nápadná díra v jejím středu, která připomíná inkoustově černou klíčovou dírku kosmických rozměrů.

Tento snímek byl vytvořen z archivních pozorování Wide Field Planetary Camery 2 (WFC2), která pocházejí z doby krátce po servisní misi 3A v roce 1999. V té době astronomové věřili, že temná skvrna v NGC 1999 je něco, čemu se říká Bokova globule – hustý, studený oblak plynu, molekul a kosmického prachu, který zastírá světlo na pozadí. Následná pozorování využívající sbírku dalekohledů včetně Herschel Space Observatory ESA však odhalila, že temná skvrna je ve skutečnosti prázdnou oblastí vesmíru. Původ této nevysvětlené trhliny v srdci NGC 1999 zůstává neznámý.

Zdroj: SciTechDaily