Polské průzkumné satelity: Francie poskytne kosmické vybavení polské armádě

Foto: Pléiades Neo/© Airbus

Kosmické možnosti Francie

Francie je jednou z mála zemí na světě, která je schopna produkovat téměř jakýkoli typ vojenského vybavení pomocí vlastního průmyslu. Francouzský obranný sektor je schopen vyvíjet a vyrábět vše od ručních palných zbraní, přes tanky a obrněná vozidla, dělostřelectvo a letadla, až po jaderné letadlové lodě , ponorky, rakety s jadernými hlavicemi, balistické i hypersonické, nebo vojenské satelity. A to vše na úrovni, která nastavuje globální standardy v daných oborech, napsal WPTech.

Francie začala budovat své vlastní satelitní průzkumné kapacity na počátku 90. let, což vyplynulo ze zkušeností z operace Pouštní bouře, kdy byly francouzské ozbrojené síly závislé na informacích poskytnutých Američany. Výsledkem tohoto rozhodnutí byla konstrukce družic řady Helios (nyní nahrazených na oběžné dráze družicemi CSO) a družice Plejády, které poskytují optické zobrazování.

Francie se navíc zapojila do mezinárodních programů – Cosmo-SkyMed, vedený Itálií (členem je i Polsko) a SAR-Lupe vedený Německem, zajišťující radarové snímkování.

Důležité je, že Francie má schopnost umístit své vlastní satelity na oběžnou dráhu sama. Tuto schopnost zajišťuje řada raket Ariane (nyní Ariane 5) vyvinutá Evropskou kosmickou agenturou a francouzským Guyanským vesmírným střediskem. Jde o kosmodrom postavený v 60. letech 20. století ve Francouzské Guyaně.

Proč Polsko potřebuje satelity?

Klíčovou schopností vyzdvihovanou v souvislosti s pořizováním satelitů je schopnost provádět průzkum pro potřeby armády. Řeší se tak vážný problém, se kterým se Polsko aktuálně potýká: průzkumná letadla provozovaná naší zemí nejsou schopna poskytovat data z hlubin území potenciálního nepřítele. Stejný problém se týká dronů, které v současnosti používá Polsko.

Zatímco otázku radioelektronického průzkumu (SIGINT – Signal Intelligence) v blízké budoucnosti částečně vyřeší dvě průzkumné lodě postavené ve spolupráci se Švédskem v rámci programu Delfin, v současné době jsme odkázáni na spojence, pokud jde o průzkum obrazu.

I v případě dat získaných družicemi vybavenými radary se syntetickou aperturou – jako je například konstelace COSMO SkyMed, ke které máme přístup – je množství informací získaných Polskem omezené.

V praxi to znamená omezení při stanovování cílů pro střely JASSM nesené Polskem a nesené F-16 s doletem 370-400 km nebo střely JASSM-ER s dosahem až 1000 km. Tento problém řeší satelitní průzkum, ke kterému budeme mít neomezený přístup.

Sluší se ale zdůraznit, že satelitní průzkum je užitečný nejen pro armádu. Odborníci poukazují na užitečnost takto získaných dat kupř. v krizovém managementu, kde lze například při přírodních katastrofách rychle získat přesné údaje o velkých územích.

Informace poskytované z oběžné dráhy jsou užitečné i pro zcela mírové, civilní účely, jako je kartografie, hydrografický výzkum nebo zemědělství, kde pomáhají s rychlou kontrolou úrody nebo vyřizováním dotací.

Rozlišení 30 cm nabízené francouzskými satelity znamená, že tato velikost bude nejmenším bodem zaznamenaným z oběžné dráhy. V praxi to znamená možnost vidět nejen velké objekty, jako jsou tanky, budovy nebo letadla na ranveji.

Takto vysoké rozlišení umožní registrovat přítomnost jednotlivých osob, větší vybavení jednotlivých vojáků – např. batohy – nebo vybavení jako jsou jízdní kola. To platí také například pro stromy, keře nebo jakoukoli infrastrukturu.

Jaké satelity Polsko nakupuje?

Družice zakoupené Polskem budou patřit do řady Pléiades, konkrétně jejich nejnovějšího zástupce, tedy družice Pléiades Neo (VHR-2020) vyvinuté společností Airbus Defense and Space.

Jedná se o satelity s hmotností cca 920 kg a předpokládanou životností 10 let. Obíhají Zemi po dráze s výškou 615-626 km a jejich vybavení umožňuje pozorování objektů o velikosti 30 cm. Důležitou výhodou satelitů je podpora laserové komunikace, díky které lze pořízené snímky doručit na Zemi téměř v reálném čase.

V současnosti jsou na oběžné dráze dvě družice tohoto typu – Pléiades-Neo 3 (VHR-2020 1) a Pléiades-Neo 4 (VHR-2020 2), vynesené do vesmíru v roce 2021 díky raketě Vega . Start dalších dvou v prosinci 2022 skončil neúspěchem. Polské satelity budou umístěny na oběžnou dráhu v roce 2027, ale již v roce 2023 Polsko získá přístup k datům poskytovaným konstelací Pléiades-Neo.

Polské satelity ve válce na Ukrajině. Vesmírné oči ICEYE vidí všechno

Projekt PIAST – polské satelity pro polskou armádu

Nákup kapacit kosmického průzkumu v zahraničí neuzavírá pro polskou armádu předmět satelitního průzkumu. Projekt PIAST (Polish ImAging SaTellites) realizovaný v rámci vojenského programu Szafir zaměřeného na stavbu polských průzkumných satelitů byl zahájen před rokem.

Podílí se na něm Vojenská technická univerzita a společnost Creotech, která vyvinula vlastní, modulární mikrosatelitní platformu HyperSat, umožňující stavbu družic o hmotnosti 10-60 kg.

„V rámci projektu PIAST postavíme a dodáme tři satelitní platformy plně založené na našem proprietárním standardu HyperSat. Naším úkolem bude také integrovat provoz satelitů s optickými dalekohledy a pohonem vyvinutým speciálně pro tento projekt. Půjde o první komercializace naší platformy a hned ve formě konstelace“ – vysvětlil generální ředitel Creotech Instruments Grzegorz Brona v srpnu 2021. Plánované datum umístění polských satelitů na oběžnou dráhu je rok 2024.

Za zmínku také stojí, že data poskytnutá polsko-finskou společností ICEYE lze využít i pro potřeby armády. Má konstelaci satelitů vybavených radarem se syntetickou aperturou (SAR) a montáž satelitů probíhá v Polsku. Velitelské centrum pro satelitní konstelaci ICEYE se také nachází ve Varšavě. Příležitosti, které ICEYE nabízí, v současnosti využívají mj. armáda Ukrajiny.