Brzy zemře miliarda lidí, spočítali vědci. Naše děti nemají šanci

Foto: Jennifer Latuperisa-Andresen/Unsplash

Fosilní paliva, která lidstvo spaluje dnes, budou zítra znamenat rozsudek smrti pro mnoho životů, píše Science alert. Nedávný přehled 180 článků o úmrtnosti lidí v důsledku klimatických změn se ustálil na velmi znepokojivém čísle. Podle konzervativních odhadů by v příštím století mohla v důsledku klimatických katastrof zemřít miliarda lidí, možná i více.

Stejně jako většina předpovědí budoucnosti je i tato založena na několika předpokladech.

Jedním z nich je hrubé pravidlo zvané „pravidlo 1000 tun“. Podle něj prý každých tisíc tun uhlíku, které lidstvo spálí, nepřímo odsoudí jednoho budoucího člověka k smrti.

Pokud svět dosáhne teploty o 2 °C vyšší, než je průměrná globální teplota v předindustriálním období, k čemuž máme v nadcházejících desetiletích nakročeno, pak je to hodně ztracených životů. Za každý 0,1 °C stupně oteplení od nynějška může svět utrpět zhruba 100 milionů úmrtí.

„Pokud vezmeme vážně vědecký konsenzus o pravidle 1000 tun a provedeme výpočty, antropogenní globální oteplování se rovná miliardě předčasně zemřelých v příštím století,“ vysvětluje odborník na energetiku Joshua Pierce z University of Western Ontario v Kanadě.

„Je zřejmé, že musíme jednat. A musíme jednat rychle.“

Úmrtnost lidí v důsledku klimatických změn je nesmírně složité vypočítat, a to i v současnosti.

Organizace spojených národů uvádí, že environmentální faktory každoročně připraví o život přibližně 13 milionů lidí, přičemž není jasné, kolik z těchto úmrtí je přímo či nepřímo způsobeno změnou klimatu.

Někteří odborníci tvrdí, že abnormální teploty samy o sobě si již mohou vyžádat až pět milionů životů ročně. Jiné odhady jsou mnohem nižší.

Část problému spočívá v tom, že globální dopady změny klimatu jsou různorodé. Neúroda, sucha, záplavy, extrémní počasí, lesní požáry a stoupající hladina moří mohou nenápadně a složitě ovlivňovat lidské životy.

Předpovídat budoucí počet obětí těchto klimatických katastrof je ze své podstaty nedokonalá práce, ale Pierce a jeho spoluautor Richard Parncutt z univerzity v rakouském Štýrském Hradci si myslí, že stojí za to se jí zabývat.

Tvrdí, že měření emisí v přepočtu na lidské životy je pro veřejnost srozumitelnější a zároveň zdůrazňuje, jak nepřijatelná je naše současná nečinnost.

„Globální oteplování je pro miliardu lidí otázkou života nebo smrti,“ říká Pierce.

„Jak se předpovědi klimatických modelů stávají jasnějšími, škody, které způsobujeme dětem a budoucím generacím, lze stále více přičítat našim činům.“

Aby to zdůraznili, Pierce a Parncutt aplikovali pravidlo 1000 tun na uhelný důl Adani Carmichael v Austrálii – který se má stát největším uhelným dolem v historii.

Pokud se spálí veškeré zásoby tohoto dolu, mohlo by to podle autorů v budoucnu způsobit předčasnou smrt přibližně 3 milionů lidí.

„Mnoho z těch, kteří zemřou, již žije jako děti v zemích globálního Jihu,“ píší Pierce a Parncutt, „spalování uhlí Carmichael s vysokou pravděpodobností způsobí jejich budoucí smrt.“

Z technického hlediska pravidlo 1000 tun nebere v úvahu možné klimatické zpětné vazby, které by mohly budoucí ekologické dopady emisí uhlíku ještě zhoršit a urychlit.

Toto pravidlo je ve skutečnosti „řádově nejlepší odhad“, což znamená, že se jedná spíše o rozmezí, někde mezi 0,1 až 10 úmrtími na 1000 tun spáleného uhlíku.

To ponechává velký prostor pro ještě hrozivější scénáře, než je ten, který je zde nastíněn.

„Když klimatologové provádějí své modely a pak o nich podávají zprávy, všichni se přiklánějí ke konzervativnosti, protože nikdo nechce vypadat jako doktor Doom,“ vysvětluje Pierce.

„To jsme udělali i tady a pořád to nevypadá dobře.“

Je to tvrdá realita, ale veřejnost i politici se jí musí postavit čelem.

Studie byla publikována v časopise Energies