Studie ukazuje, že koronavirus infikuje tukové buňky

03/11/2022 Adam Walko 3 min read 327 Zobrazení Koronavirus, kovid, zánět tkání

Medicína Nové TOP 10 Všechny články Zajímavosti

Tento proces spouští zánět v tkáni

Poznámka redakce: Tento článek poprvé vyšel 9. prosince 2021 poté, co byla dřívější verze studie zveřejněna v předtiskové databázi bioRxiv. Článek byl aktualizován 23. září 2022, aby odrážel nové informace obsažené v recenzovaném časopise.

Koronavirus SARS-CoV-2 přímo infikuje tukové buňky a specifické imunitní buňky nacházející se v tukové tkáni, čímž vyvolává zánět, který se pak může rozšířit do neinfikovaných buněk v okolí, napsal Livescience.

Ve studii zveřejněné 22. září v časopise Věda, translační medicína, vědci experimentovali s tukovou tkání získanou od pacientů podstupujících bariatrické, srdeční a hrudní operace, aby zjistili, zda může být tkáň infikována koronavirem. Zjistili, že virus se může infikovat a replikovat ve zralých tukových buňkách, známých jako adipocyty, a tyto infikované buňky se zanítily. Zjistili také, že specifické podskupiny imunitních buněk uložených v tukové tkáni, nazývané makrofágy, se také infikovaly a vyvolaly mnohem intenzivnější zánětlivou reakci.

Je pozoruhodné, že virus nemohl vytvořit nové kopie sebe sama uvnitř makrofágů – patogen mohl proniknout do imunitních buněk, ale tam se to všechno zastavilo. I tato krátkodobá invaze však spustila výraznou změnu v makrofázích, která způsobila vyvrhování zánětlivých látek do okolní tkáně. Tam nezralé tukové buňky, zvané preadipocyty, reagovaly na nápor chemických signálů tak, že se samy zanítily.

Tyto preadipocyty nemohou být přímo infikovány SARS-CoV-2, zjistil tým, ale prostřednictvím této řetězové reakce byly virem nepřímo ovlivněny.

Kromě těchto experimentů tým zkoumal tukovou tkáň pacientů, kteří zemřeli na infekce COVID-19, a našel genetický materiál koronaviru v tuku, který obklopoval různé orgány. Viry jako HIV a chřipka se mohou v tukové tkáni ukrýt a využít je způsobem, jak se skrýt před imunitním systémem.

Podobně: „tuková tkáň by mohla sloužit jako potenciální rezervoár pro SARS-CoV-2“ a teoreticky by tento skrytý rezervoár mohl přispět k trvalým symptomům pozorovaným u lidí s dlouhým onemocněním COVID, napsal tým ve své zprávě.

A co víc, u dvou pacientů, kteří zemřeli na COVID-19, tým zjistil, že zánětlivé imunitní buňky se shromáždily kolem infikovaných adipocytů v tukové tkáni obklopující srdce. „To nás velmi znepokojovalo, protože epikardiální tuk leží hned vedle srdečního svalu a žádná fyzická bariéra je neodděluje,“ řekla spoluautorka Dr. Tracey McLaughlin, profesorka endokrinologie na Stanford University School of Medicine, ve svém tvrzení. „Takže jakýkoli zánět tam může přímo ovlivnit srdeční sval nebo koronární tepny.“

Od prvních dnů pandemie čelili lidé s obezitou vyššímu riziku rozvoje závažných příznaků, které vyžadovaly hospitalizaci a úmrtí na COVID-19, uvedla Live Science dříve. Vznikla řada teorií, které vysvětlovaly, proč tuk zvyšuje riziko špatných výsledků COVID-19.

Pro začátek může přebytečný tuk v břiše tlačit na bránici a omezovat tak proudění vzduchu v plicích. Pokud se lidé snaží dostat do plic dostatek kyslíku, mohou na tom s COVID-19 hůře, uvedla Science. Krev obézních lidí má navíc tendenci se srážet snadněji než krev lidí s nižší hladinou tuku – další velký problém v souvislosti s COVID-19, který může vyvolat rozsáhlé srážení krve.

Navíc, jak se v těle hromadí tuk, tukové buňky pronikají do sleziny, kostní dřeně a brzlíku, kde vzniká mnoho imunitních buněk. To může oslabit imunitní systém jak snížením počtu, tak i oslabením účinnosti produkovaných imunitních buněk. Přebytečný tuk může také vyvolat chronický zánět nízkého stupně v celém těle, protože tukové buňky uvolňují zánětlivé látky nazývané cytokiny a makrofágy dělají totéž, ve snaze odstranit mrtvé tukové buňky z těla, uvedla Science.

Zatímco všechny tyto faktory mohou zhoršit výsledky COVID-19 u lidí s obezitou, nyní existují důkazy, že virus infikuje přímo tukové buňky.

„Infikovaná tuková tkáň pumpuje přesně ty zánětlivé chemikálie, které vidíte v krvi pacientů s těžkým COVIDem,“ uvedla v prohlášení spoluautorka doktorka Catherine Blishová, profesorka infekčních nemocí na lékařské fakultě Stanfordské univerzity. „Je rozumné usuzovat, že velké množství infikovaného tuku by mohlo přispět k celkovému zánětlivému profilu těžce nemocných pacientů s COVID-19.“

Stále není jasné, jak virus proniká do imunitních buněk přenášených tukem a tukovou tkání. Je to proto, že autoři studie ve svých tkáňových vzorcích našli zanedbatelné množství ACE2 – hlavní „dveře“, kterou virus používá ke vstupu do buněk. „Je vysoce nepravděpodobné, že virus vstupuje přes ACE2, protože jsme nedokázali detekovat funkční protein v tukové tkáni,“ řekl Blish.