Podle průzkumů od roku 1970 zmizely tři miliardy severoamerických ptáků

07/07/2023 Tomáš Pokorný 5 min read 201 Zobrazení 3. miliardy, průzkum, ptáci, úhyn, vrabci

Nové Příroda/Fauna TOP 10 Všechny články

a dead bird laying on the sand on a cloudy day

Dokonce i běžní ptáci jsou v prudkém úbytku, což podněcuje hledání příčin

Severoameričtí ptáci mizí z oblohy rychlostí, která je šokující i pro ornitology. Od 70. let minulého století ubyly na kontinentu 3 miliardy ptáků, což je téměř 30 % z celkového počtu, a dokonce i běžní ptáci, jako jsou vrabci a kosi, jsou na ústupu, uvádějí američtí a kanadští vědci v časopise Science. „Je to ohromující,“ říká první autor studie Ken Rosenberg, vědec zabývající se ochranou přírody v ornitologické laboratoři Cornellovy univerzity. Zjištění vyvolávají obavy, že některé známé druhy by mohly jít cestou holuba pasažéra, druhu, který byl kdysi tak hojný, že se jeho vyhynutí na počátku 20. století zdálo nemyslitelné.

Výsledky nejkomplexnějšího soupisu ptáků v Severní Americe, který byl kdy proveden, ukazují, že ekosystémy jsou v rozvratu kvůli ztrátě stanovišť a dalším faktorům, které ještě nebyly přesně určeny, říkají vědci. Přesto ekolog Paul Ehrlich ze Stanfordovy univerzity v kalifornském Palo Altu, který již desítky let varuje před úbytkem populací rostlin a živočichů, vidí v této nové špatné zprávě určitou naději: „Mohla by podnítit potřebná opatření vzhledem k zájmu veřejnosti o naše opeřené přátele.“

V minulých desetiletích Ehrlich a další dokumentovali úbytek jednotlivých skupin ptáků, včetně stěhovavých zpěvných ptáků. Před pěti lety se však Rosenberg, Peter Marra, ochranářský biolog, který nyní působí na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu, a jejich kolegové rozhodli podívat se na dění na severoamerické obloze ze širšího hlediska. Nejprve se obrátili na Severoamerický průzkum hnízdících ptáků, každoroční jarní sčítání prováděné dobrovolníky v Kanadě a Spojených státech, které shromáždilo desítky let údajů o 420 druzích ptáků. Tým také čerpal z Audubonova vánočního sčítání ptáků, v jehož rámci získal údaje o 55 druzích vyskytujících se v boreálních lesích a arktické tundře, a z Mezinárodního průzkumu pobřežních ptáků, v jehož rámci zjišťoval trendy u pobřežních ptáků, jako jsou břehule a slípky. Letecké průzkumy vodních ploch, bažin a močálů doplnily obraz o vodním ptactvu. Dohromady zkoumali 529 druhů ptáků, což jsou přibližně tři čtvrtiny všech druhů v Severní Americe, které představují více než 90 % celé ptačí populace.

„Upřímně řečeno, myslel jsem si, že to bude tak trochu mýtina,“ říká Rosenberg. Očekával, že vzácnější druhy budou mizet, ale běžné druhy budou na vzestupu, čímž se ztráty vykompenzují, protože bývají generalisty a jsou odolnější. Vodnímu ptactvu a dravcům se skutečně daří díky obnově biotopů a dalším ochranářským opatřením. Ale úbytek mnoha dalších druhů, zejména těch, které žijí podél pobřeží a na pastvinách, tyto zisky daleko převýšil, uvádí Rosenberg a jeho kolegové. Od roku 1970 poklesl počet ptáků na travnatých plochách o 53 %, což představuje úbytek 700 milionů dospělých jedinců 31 zkoumaných druhů, včetně lindušek lučních a sýkorek severních. Pobřežní ptáci, jako jsou břehule a slíďáci, se podle týmu snížili asi o třetinu. Na vině může být ztráta stanovišť.

Výjimkou nebyli ani známí ptáci, kteří se na předměstích slétají po tisících. „Dochází ke snižování počtu běžných ptáků,“ říká Rosenberg. Jeho tým zjistil, že od roku 1970 ubylo u 19 běžných druhů více než 50 milionů ptáků. Zvláště těžce bylo postiženo dvanáct skupin, včetně vrabců, pěnic, pěnkav a kosů. Dokonce i introdukované druhy, kterým se v Severní Americe dařilo, jako jsou špačci a vrabci domácí, ztrácejí půdu pod nohama.

„Když přijdete o běžný druh, bude to mít mnohem masivnější dopad na ekosystém a ekosystémové služby,“ říká Gerardo Ceballos, ekolog a ochranářský biolog z Mexické národní autonomní univerzity v Mexico City. „Ukazuje to rozsah problému.“

Některé příčiny mohou být nenápadné. Minulý týden toxikologové popsali, jak nízké dávky neonikotinoidů – běžného pesticidu – způsobují, že stěhovaví vrabci ztrácejí na váze a zpožďují svou migraci, což snižuje jejich šance na přežití a reprodukci. K problému mohou přispívat klimatické změny, ztráta stanovišť, změny v potravních řetězcích a dokonce i kočky, a to nejen u ptáků. „Může zde docházet k obecnému kolapsu ekosystému,“ říká Marra.

Údaje z meteorologických radarů odhalily podobně prudký pokles. Radar detekuje nejen déšť, ale také hejna hmyzu a hejna ptáků, která vynikají v noci, kdy ptáci obvykle migrují. „Nevidíme jednotlivé ptáky, je to spíše velká skvrna pohybující se vzdušným prostorem,“ vysvětluje Adriaan Dokter, ekolog migrace z Cornellu. Přepočítal „kapky“ ze 143 radarových stanic na biomasu. Mezi lety 2007 a 2017 se tato biomasa snížila o 13 %, uvádí se v článku Science. Největší pokles byl zaznamenán u ptáků migrujících na východě Spojených států. „Je to nezávislý soubor dat, který potvrzuje ostatní práce,“ říká Nicole Michelová, populační bioložka z oddělení Conservation Science Division National Audubon Society v Portlandu ve státě Oregon.

„Chceme, aby to byl skutečný budíček,“ říká Rosenberg. Zotavení orlů a dalších dravců po zákazu insekticidu DDT v USA v roce 1972 ukazuje, že když se odstraní příčina úbytku, „ptáci se vracejí jako hrom“. Tentokrát by ke stabilizaci populací mohlo přispět odvrácení úbytku biotopů, například v důsledku přeměny travnatých ploch na plodiny pro biopaliva nebo rozvoje pobřeží.

Současně s dokumentem přišla koalice ochranářských skupin s politickými doporučeními a akčním plánem pro občany. Podle Rosenberga mohou pomoci jednoduché kroky, jako je držení koček doma nebo vysazování původních rostlin. „Neříkám, že můžeme zastavit úbytek všech druhů ptáků, ale mám zvláštní naději.“