Sobota, 27 července, 2024

Historie tetování, od mumií a ledového muže po současnost

DějinyHistorieVšechny článkyZajímavosti
woman, tattoos, body artFoto: Pexels/Pixabay

Historie tetování je stará několik tisíc let. Tetování v dějinách sloužilo léčebným i náboženským účelům, v současnosti tvoří součást sebeidentifikace, vyjádření názorů nebo jde čistě jen o módu, píše ABC.net.

Tetované mumie i ledový muž


Mezi nejstarší známá tetování patří ta, která byla nalezena na 5500 let starých egyptských mumiích objevených v Africe. „Dvě mumie byly od 19. století uloženy v Britském muzeu“, říká historik tetování z Essexské univerzity Matt Lodder. Před pěti lety byly mumie naskenovány pomocí nového druhu zobrazovací technologie.

„Najednou se na této mužské i ženské postavě objevilo poměrně propracované ikonografické tetování,“ říká doktor Lodder, jehož nová kniha se jmenuje Painted People: Humanity in 21 Tattoos. Muž měl na paži ovci a divokého býka a žena měla na rameni vytetovaný hudební motiv.

Dalším starověkým příkladem tetování je ledový muž, který měl žít kolem roku 3250 př. n. l. V roce 1992 byl objeven pod alpským ledovcem na rakousko-italské hranici. Byl známý jako ledový muž Ötzi a po celém těle měl 61 tetování.

„Je pokrytý stopami po tetování. Takovéto značky má po celém těle, ale zřejmě na místech, kde měl známky nemoci,“ říká doktor Lodder. Tetování byla pravděpodobně vytvořena jehlami z bronzu nebo mědi, ale podle něj je těžké zjistit, zda byla použita k léčebným nebo rituálním účelům.

Náboženské účely i „suvenýry“


V Evropě 16. století sloužilo tetování náboženským účelům. Poutníci běžně cestovali do Jeruzaléma, aby si nechali vytetovat náboženská znamení nebo symboly. Pro tyto turisty bylo tetování téměř totéž, jako by si vyzvedli suvenýr.

V Jeruzalémě existují podniky, které fungují již od roku 1300 n. l. a kde se můžete nechat tetovat i dnes. V 19. století začala tato praxe přitahovat i královské rodiny. V 50. letech 19. století začali Evropané a Američané obchodovat s Japonskem a obchodníci si všimli propracovaných tetování, která byla v Tokiu populární v různých subkulturách, říká doktor Lodder.

Během návštěvy Japonska v roce 1869 si princ Alfred, tehdejší vévoda z Edinburghu, nechal vytetovat svíjejícího se draka. V roce 1881 se při návštěvě Japonska nechali potetovat také princové Albert Viktor a George z Walesu. Dospívající princ George si do svého deníku zapsal o zbytku posádky, se kterou se plavil, že „téměř všichni na palubě byli potetováni“.

Původ slova

Za slovo tetování můžeme poděkovat onomatopoii. Podle doktora Loddera pochází z tahitského slova tatau, což znamená „udeřit“. „Tetování na Tahiti se [tradičně] provádí poklepáváním na nástroj s dlouhou rukojetí.

A v angličtině se objevuje spojení s úderem nebo bitím. „Slovo ‚tetování‘ dlouho označovalo něco jako úder na buben – vojenské tetování,“ říká doktor Lodder. Říká, že toto slovo se v širším slova smyslu ujalo poté, co se kapitán Cook v roce 1774, po své první tichomořské plavbě, vydal s potetovaným Tahiťanem jménem Omai zpět do Anglie.

„[Omai] byl představen soudu a velmi rychle se popis jeho tetování – tautaus – stal v podstatě standardním anglickým slovem pro tetování.“

Změna ve vnímání

Odhaduje se, že v Austrálii mají tetování tři z deseti lidí, a toto číslo stále roste. Zdá se, že v Japonsku, kde má tetování dlouhou a rozporuplnou historii, toto číslo také stoupá. Masafumi Monden, lektorka japonských studií na univerzitě v Sydney, říká, že Japonci často skrývají svá tetování „kvůli představám, které je spojují s kriminální činností“.

Ze stejných důvodů je tetování na některých veřejných místech zakázáno.

„Po roce 1950 nastal boom japonských filmů, zejména s tematikou zločineckých gangů… a v mnoha z nich vystupovali členové zločineckých gangů, jako je jakuza, s velmi drahým tetováním na zádech a také na svých milenkách,“ říká doktor Monden.

„Takže to vytvořilo a rozšířilo představu, že tetování je členstvím ve zločineckých ganzích.“ Podle něj se však toto negativní vnímání tetování v Japonsku pomalu mění a tetování si získává oblibu jako módní nebo politické vyjádření u mladších generací.

Deník New York Times uvedl, že 60 % mladých Japonců si myslí, že pravidla týkající se tetování by se měla uvolnit. Dr. Monden však prozatím říká, že „i ti lidé, kteří cítí, že jejich tetování je součástí jejich identity, pokud pracují na konzervativním pracovišti, jako jsou úředníci nebo státní zaměstnanci, by tetování určitě skrývali“.

Pan Forreal praktikování tebori a tetování jako „katarzi“. „Na své tetování se dívám jako na sebeposílení, vytváření symbolů osobní síly,“ říká. Ze všeho nejvíc se mu líbí celoživotní závazek, který s sebou tetování nese. „V naší společnosti je dnes tak málo věcí, které jsou skutečné. Všechno je na jedno použití,“ říká.

„Tetování je jedna z posledních opravdových věcí, kam musíte přijít, sedět, krvácet, trpět a na konci můžete něco dostat. To se mi na tom líbí.“

Napsat komentář