Genetici oznámili objev dosud neznámého způsobu rozmnožování u živých tvorů

28/06/2023 Tomáš Pokorný 3 min read 2946 Zobrazení Anoplolepis gracilipes, genetika, mravenci, rozmnožování, žlutí blázniví mravenci

Příroda/Fauna Všechny články Zajímavosti

Žlutí blázniví mravenci mají „samčí“ a „samičí“ spermie

U žlutých ohnivých mravenců (Anoplolepis gracilipes), kteří obývají subtropické a tropické oblasti Afriky, Jižní Ameriky, jihovýchodní Asie a Austrálie, byl objeven dosud vědě neznámý způsob rozmnožování. Ukázalo se, že všichni jejich samci jsou chiméry, tj. jedinci nesoucí v některých tkáních pouze buňky s mateřským genem, v jiných pouze buňky s otcovským genem nebo v některých oba. To znamená, že každý z nich může předat více genů budoucím potomkům, čímž se populace stává neuvěřitelně životaschopnou, píše MKRU. Uvedli to vědci z německého Institutu pro organickou a molekulární evoluci.

Nejprve si vysvětleme, proč se tropickým mravencům dostalo definice „bláznivý“. Jak vysvětlují v Darwinově muzeu, pokud jsou vyrušeni, začnou dělat rychlé, chaotické pohyby. Pohybují se ze strany na stranu. Nejzajímavější je však zvláštnost jejich rozmnožování, kterou nemá žádný jiný živočich. Všichni samci tohoto druhu jsou chiméry. Obecně jsou chiméry živí tvorové, kteří mají v těle buňky s odlišnou genetickou výbavou. Nejčastěji se takoví jedinci objevují náhodou, například když se v jedné části organismu vyvine samčí typ, v jiné části samičí. Ale samci žlutých bláznivých mravenců si z toho udělali pravidlo: každý z nich má v různých buňkách samičí a samčí genetickou sadu, které se navzájem nemíchají.

Požádali jsme vedoucího laboratoře epigenetiky ve Vavilovově ústavu obecné genetiky Ruské akademie věd, Sergeje Kiseleva, aby se vyjádřil ke zvláštnostem jejich rozmnožování.

– Při normálním rozmnožování u mnohobuněčných organismů dochází ke spojení jader vajíčka matky a spermie otce. Společné jádro nese samičí a samčí chromozomy,“ vysvětluje vědec. – U žlutých bláznivých mravenců se ukázalo, že tomu tak není, protože všichni jejich samci jsou chiméry. U nich se samčí a samičí jádra (s genomy R a W) dělí, aniž by se spojila. Samec, který oplodnil vajíčko nakladené samičkou spermií se sadou genů R, tak porodí královnu, samičku se sadou genů RR schopnou reprodukce. Pokud je vajíčko oplodněno spermiemi samce W, narodí se samice se sadou genů RW. Druhá varianta bývá častější než „královská“ varianta.

– Jak tento zjištěný znak pomáhá mravencům zlepšit jejich populaci?

– Existence dvou otcovských genomů, R a W, u jednoho samce nakonec trvale zdvojnásobí počet genomů v populaci. Pokud konvenčně srovnáme lidi s těmito mravenci, ukáže se, že jejich potomci mohou získat sadu genů buď od „babičky“, nebo od „dědečka“ po otcovské linii. Oba tyto nezávisle předávané genomy podporují větší genetickou rozmanitost, což samo o sobě populaci zlepšuje.

Jak na svém blogu vysvětlila Natalia Nosová z Darwinova muzea, kolonie žlutých bláznivých mravenců vytvářejí na svých stanovištích superkolonie se stovkami chovných matek. V důsledku toho tento hmyz způsobuje vážné škody nejen na drobných zvířatech, jako jsou krabi nebo ptáci, ale také na strojích.

– Na rozdíl od jiných druhů tito mravenci nekoušou v okamžiku, kdy jsou vyrušeni, místo toho vystřelují na nepřítele koncentrovanou kyselinu mravenčí. Krabi nebo ptáci nakonec oslepnou, načež se stanou snadnou kořistí žlutých bláznů,“ uvedla Nosová.

Pokud jde o techniku, podle bioložky se mravenci „mstí“ za elektrické šoky, které dostávají tím, že lezou dovnitř počítačů a dalších přístrojů.

*Původně byl tento článek zveřejněn V NOVINÁCH „MOSKOVSKIJ KOMSOMOLETS“ Č. 29054 ZE DNE 22. ČERVNA 2023 pod titulkem: ŠÍLENÝ CHOV