Déšť, který na Zemi trval 2 miliony let, pomohl vývoji dinosaurů
Foto: PixabayGeologům se podařilo zjistit hodně o modré skále na které žijeme a nyní přesně určili dobu, kdy nepřetržitý déšť, který trval po miliony let, pomohl vyklíčit životu po celém světě. Vědci se domnívají, že existovalo období, kdy pršelo milion až dva miliony let v kuse.
Studie publikovaná v časopisu Geologické společnosti (Carnian Pluviální epizoda a původ dinosaurů), naznačila, že toto vlhké období bylo přívětivé pro dinosaury, kteří nevymřeli, ale naopak jim pomohlo v evoluci.
Když si vzpomenete na dobu Pangea (před 200–300 miliony lety), superkontinentu tvořeného veškerou pevninou světa, byla planeta pochopitelně jiným místem. V 70. a 80. letech 20. století geologové objevili neobvyklé vrstvy uložené v některých starověkých horninách, které jsou datovány před 232–4 miliony let.
Jedna skupina výzkumníků, působící ve východních Alpách, zkoumala vrstvu siliklastické sedimentace uložené v karbonátu, zatímco tým ve Spojeném království zkoumal vrstvu šedé horniny nalezené uvnitř slavného červeného kamene nalezeného v této oblasti.
Tyto dva nálezy, stejně jako další po celém světě, ukázaly na podobný závěr, v jednu chvíli bylo na Zemi poměrně dlouhé období sucha a pak začalo pršet.
Geologové byli schopni dojít k závěru, že na počátku věku dinosaurů bylo neobvykle vlhké období. Toto období vešlo ve známost jako karnská pluviální událost v době zvýšených srážek a rozrušení oceánů a atmosfér, nebo karnská pluviální epizoda, což vyžadovalo větší pochopení toho, proč začalo tak dlouho pršet.
Předpokládá se, že důvodem je obrovský nárůst vlhkosti, ke kterému mohlo dojít v důsledku masivní sopečné erupce ve Velké magmatické provincii Wrangellia.
To by vedlo k prudkému nárůstu globálního oteplování, následnému ohřevu oceánů a následnému zvýšení vlhkosti ve vzduchu.
Foto: freepik/volný zdrojGeologové zjistili, že na počátku věku dinosaurů bylo neobvykle vlhké období. Umožnilo jim to diverzifikovat po chaotickém období, které ovlivňovaly neustálé sopečné erupce.
Vědci napsali: „V důsledku rozsáhlého vymírání rostlin a klíčových býložravců na souši, byli dinosauři zdánlivě hlavními obyvateli v době obnovy, rychle expandovali v rozmanitosti, ekologickém dopadu (relativní hojnosti) a regionální distribuci zpočátku z Jižní Ameriky na všechny kontinenty .
„Možná to byla jedna z nejdůležitějších [rychlých událostí] v dějinách života, pokud jde o její roli při umožnění nejen ‚věku dinosaurů‘, ale také původu většiny klíčových kladů, které tvoří moderní faunu pozemského světa, tetrapodi, lissamphibians, želvy, krokodýli, ještěrky a savci.“
Doplňkový materiál: Vzorkované tetrapodní fauny, geologická stáří a podrobnosti o metodě R kódu a výsledky jsou k dispozici na https://doi.org/10.6084/m9.figshare.c.4111439