Čí práci nahradí AI? Proč se úředník v Etiopii musí bát víc než úředník v Evropě

Foto: geralt/Pixabay

Umělá inteligence mění svět a jednou z hlavních oblastí, kterou krátkodobě až střednědobě ovlivní, je pracovní síla. Algoritmy umělé inteligence napodobují systémy reálného světa. Čím je systém opakující se, tím je pro AI snazší jej nahradit. Proto jsou pracovní místa v zákaznických službách, maloobchodě a administrativních pozicích pravidelně označována jako nejrizikovější, píše TechExplore.

To neznamená, že to neovlivní ostatní pracovní místa. Nejnovější pokroky v AI ukázaly, že všechny druhy kreativní práce a profese bílých límečků, mohou být ovlivněny v různé míře.

Je tu však jeden důležitý bod, který se v diskuzích o vlivu umělé inteligence na pracovní místa obvykle neřeší. To znamená: místo, kde pracujete, může být stejně důležité jako to, co děláte.

Současné trendy a projekce naznačují, že první a nejvíce postižení budou lidé v rozvojových zemích, kde vyšší podíl pracovních míst zahrnuje opakující se nebo manuální úkoly.

Privilegováno geografií

Podle zprávy Světového ekonomického fóra Future of Jobs patří nově vznikající technologie a digitalizace k největším hnacím faktorům vytlačování pracovních míst. Zpráva uvádí: „Většina nejrychleji ubývajících míst jsou úřednické nebo sekretářské pozice, přičemž se očekává, že nejrychleji budou klesat bankovní překladatelé a příbuzní úředníci, úředníci poštovních služeb, pokladní a prodavači lístků a prodejci dat.“

Vezměme si jako příklad úředníka v kanceláři, mezi jehož povinnosti patří zvedání telefonů, příjem zpráv a plánování schůzek. Nyní máme přístup k nástrojům umělé inteligence, které dokážou provádět všechny tyto úkoly.

Mohou také pracovat nepřetržitě, zdarma (nebo za zlomek ceny), aniž by je ovlivnily osobní problémy a aniž by se museli psychicky namáhat optimalizovat svůj pracovní postup. Samozřejmě budou pro zaměstnavatele atraktivní!

Na první pohled byste mohli předpokládat, že úředník žijící v rozvinuté zemi ztratí práci s větší pravděpodobností než jeho protějšek v rozvojové zemi, protože se zdá, že ten první bude pravděpodobněji implementovat nové nástroje umělé inteligence.

Ve skutečnosti se však očekává, že o práci přijde více lidí v rozvojových zemích. Úspěch každého národa bude záviset na tom, jak dobře se dokáže přizpůsobit vysídlení své pracovní síly.

V roce 2009 vytvořila Mezinárodní telekomunikační unie Organizace spojených národů index rozvoje informačních a komunikačních technologií (ICT) pro srovnávání a srovnávání výkonnosti ICT v rámci zemí a mezi nimi.

Tento index mimo jiné měří:

• úroveň a vývoj informačních a komunikačních technologií v různých zemích v čase
• jak se zkušenosti jednotlivých zemí srovnávají s ostatními
• rozsah, v jakém může země vyvinout a využít tyto technologie k posílení vlastního růstu a rozvoje v kontextu dostupných schopností a dovedností.

Jinými slovy, skóre země v tomto indexu lze korelovat s tím, jak dobře se přizpůsobuje vznikajícím technologiím, jako je umělá inteligence.

Není překvapením, že rozvinuté země jsou na vyšší pozici než zbytek světa. V roce 2012 se mezi prvními pěti zeměmi umístila Korejská republika, Švédsko, Island, Dánsko a Finsko. Posledních pět bylo Eritrea, Burkina Faso, Čad, Středoafrická republika a Niger.

Bohatství a příležitosti dělají rozdíl

Světová banka rozdělila svět podle příjmů a regionů, což ukazuje, že rozvojové země patří mezi země s nejnižšími příjmy.

Obecně řečeno, zaměstnávání lidí je v rozvojových zemích mnohem snazší kvůli nižším mzdám, přísnější konkurenci a menší regulaci na podporu zaměstnanců.

Světová banka odhaduje, že asi 84 % světové populace v produktivním věku žije v rozvojových zemích. Podobně zpráva Mezinárodní organizace práce z roku 2008 odhaduje, že 73 % všech pracovníků na světě žije v rozvojových zemích, zatímco pouze 14 % žije ve vyspělých průmyslových zemích.

To znamená, že jakákoli úřednická místa, která AI v rozvojových zemích neobsadí, se stanou konkurenceschopnějšími, než je většina lidí schopna zvládnout. Jak napsala hlavní ekonomka Světové banky Indhira Santosová v roce 2016 s odkazem na digitální revoluci:

„[…] pracovní místa, o která pracovníci pravděpodobně přijdou, jsou disproporčně zastávána nejméně vzdělanými a spodními 40 procenty distribuce příjmů. V důsledku toho není největším rizikem digitální revoluce masivní nezaměstnanost, ale prohlubující se příjmová nerovnost.“

Tyto faktory povedou v rozvojových zemích k ekosystému ovládanému zaměstnavateli. Tyto země mají jak vyšší výskyt pracovních míst, která lze nahradit nebo přemístit (například práce v call centrech), tak méně peněz a dovedností potřebných k efektivní implementaci nástrojů umělé inteligence.

Náklady a dostupnost programů a algoritmů umělé inteligence také urychlí tento proces v určitých regionech.

Důležité zůstává kritické myšlení

Odborníci poznamenávají, že AI vytvoří mnoho pracovních příležitostí, včetně pracovních míst, která ještě neexistují. Jenomže ne všechny země budou dobře vybaveny k tomu, aby přechod provedly, až přijde čas.

Zpráva Future of Jobs (Práce zítřka) říká, že „analytické myšlení a kreativní myšlení zůstávají nejdůležitějšími dovednostmi pracovníků.“ Pokud se tedy obáváte, že si práci udržíte i v budoucnu, stojí za to získat více těchto dovedností.

Kromě toho se můžete zastavit a zvážit, jak by místo, kde žijete, mohlo hrát roli v tom, zda budete mít v budoucnu práci. A pokud náhodou žijete v bohaté, rozvinuté zemi, považujte se za šťastlivce. 

Tento článek je znovu publikován z The Conversation pod licencí Creative Commons. Přečtěte si původní článek