99% obyvatel Země vidělo ve stejný okamžik denní světlo

10/07/2023 Markéta Beňovská, Mgr. 2 min read 229 Zobrazení denní světlo, příroda, Skutečný přírodní úkaz, zajímavosti

Uplynulou sobotu 8. července mohla většina obyvatel Země spatřit sluneční paprsky. Devadesát devět procent světové populace, tedy téměř osm miliard lidí, mohlo ve stejný okamžik spatřit alespoň trochu slunečního světla. Světlo se k většině lidí na Zemi dostalo zhruba na minutu krátce po sedmé hodině ranní východního času, ale ne všichni zažili stejnou intenzitu slunečních paprsků, píše National Geographic.

Lidé žijící na východě až v Japonsku viděli jen náznak večerního světla, zatímco lidé žijící na západě až v Kalifornii mohli spatřit jen slabé záblesky ranního světla – s výjimkou míst, kde Slunci bránila oblačnost.

Severní a Jižní Amerika, Evropa, Afrika a většina Asie se dočkali slunečního svitu, zatímco Austrálie, Nový Zéland a tichomořské ostrovy byly ve tmě.

Počítání časových jevů

V loňském roce se na sociálních sítích virálně rozšířil příspěvek ukazující většinu světa v nějaké formě denního světla, což podnítilo norskou webovou stránku Time and Date, která sleduje a vypočítává časové jevy, k prověření faktů.

Jejich výzkum ukázal, že tvrzení je pravdivé – s určitými výhradami. Počítá se veškeré sluneční světlo, tedy i tmavý soumrak. Jen asi 83 procent světa zažilo „skutečné denní světlo“, když je slunce mezi svítáním a soumrakem. Šestnáct procent světa zažilo nějakou verzi soumraku, včetně nejtemnější formy soumraku, tedy denní doby, kdy je světlo venku téměř k nerozeznání od noci.

K tomuto jevu slunečního svitu dochází částečně kvůli tomu, že je světová populace soustředěna na pevnině. Část Země, která byla v čistém nočním světle, spadá nad Tichý oceán, rozsáhlou oblast pokrývající asi třetinu zeměkoule. Mezi oblasti, kde je alespoň trochu světla, patří nejlidnatější místa na světě.

Další články:

Proč k tomuto jevu dochází?

Tento světelný okamžik není tak vzácný, jak by se mohlo zdát. Časopis Time and Date také zjistil, že v 60denním okně od května do července dochází v podstatě ke stejnému jevu, kdy více než 98 procent lidí na Zemi dostane na několik minut trochu slunečního světla. Částečně je to způsobeno tím, že téměř 90 procent obyvatel Země žije na severní polokouli, která je v těchto měsících nakloněna nejblíže ke Slunci.

Pozoruhodné je, že den, kdy může maximum lidí potenciálně zahlédnout sluneční světlo, nepřipadá na letní slunovrat, každoročně nejdelší den v roce na severní polokouli, který letos připadl na 21. června. Po slunovratu se Země mírně odklání od Slunce, čímž se průměrný den zkracuje, ale obyvatelé jižněji položených oblastí jsou vystaveni většímu počtu hodin denního světla.

Pokud nejste letní typ, začněte odpočítávat dny do 6. prosince, kdy na 85 procentech světa nastane noc.