15. 4. 2026

Černé moře

Hadí ostrov, symbol války na Ukrajině a příslib kazetové munice

NovéTOP 10Válečná zóna

Volodymyr Zelenskyj zveřejnil video z návštěvy ostrova, který se stal symbolem ukrajinského odporu, v době, kdy válka vstoupila do svého 500. dne, píše BBC.

Na začátku války se ukrajinští vojáci bránící Hadí ostrov vzpírali rozkazu ruské válečné lodi, aby se vzdali. Ostrov v Černém moři byl obsazen Ruskem, ale později jej Ukrajina získala zpět. Ukrajinský prezident jej ve videu označil za „místo vítězství“, které již nikdy nebude znovu dobyto. V nedatovaném klipu, který byl zveřejněn na Telegramu, jej Zelenskyj označil za důkaz, že Ukrajina vrátí každý centimetr svého území, které Rusko zabralo od 24. února 2022, kdy začala plnohodnotná invaze.

Chci odtud, z tohoto místa vítězství, poděkovat každému našemu vojákovi za těchto 500 dní,“ řekl Zelenskij na videu, na kterém je vidět, jak na ostrov přijíždí lodí a nechává květiny u památníku. Ukrajinský prezident později oznámil návrat pěti bývalých válečných zajatců, které Rusové zajali během loňského obléhání ocelárny Azovstal v Mariupolu, domů. Ti se od září 2022 nacházeli v Turecku poté, co byli v rámci širší výměny zajatců osvobozeni z ruského zajetí.

Prezident Zelenskij navštívil Hadí ostrov v době, kdy válka vstoupila do 500. dne.

Vlajková loď ruské Černomořské flotily Moskva připlula k Hadímu ostrovu během několika hodin po zahájení války a nařídila ukrajinským vojákům na ostrově, aby se vzdali. „Navrhuji, abyste složili zbraně a vzdali se, abychom se vyhnuli krveprolití a zbytečným obětem. Jinak budete bombardováni,“ řekl jeden z ruských důstojníků.

Ukrajinská reakce a slovní výměna se stala virální, když jeden z vojáků odpověděl a poslal ruskou válečnou loď „k čertu“ – i když použil mnohem slova. Hadí ostrov byl obsazen a ukrajinští vojáci byli zajati – později však byli vyměněni za ruské zajatce. Ukrajinské síly ostrov znovu dobyly v červnu loňského roku.

Zástupce vedoucího týmu OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině Noel Calhoun uvedl, že 500. den je „dalším chmurným milníkem ve válce, která si stále vybírá strašlivou daň na ukrajinském civilním obyvatelstvu“. OSN odhaduje, že od začátku války bylo zabito více než 9 000 civilistů, včetně přibližně 500 dětí, ačkoli skutečný počet může být podle ní mnohem vyšší.

Pan Zelenskij vystoupil s videopřáním poté, co strávil nějaký čas na návštěvě evropských lídrů před summitem NATO, který se tento týden koná ve Vilniusu a na němž se očekává, že válka na Ukrajině bude jedním z hlavních bodů programu.

Uvítal také zprávu, že USA budou Ukrajině dodávat kazetové bomby. Zbraň, která byla zakázána ve více než 120 zemích, protože má zkušenosti se zabíjením civilistů. Ukrajina i Rusko používají kazetovou munici po celou dobu války, ale rozhodnutí USA se ukázalo jako kontroverzní.

Vědci objevili vzácná „smrtící“ jezírka v Akabském zálivu, představují neporušené záznamy o zemětřeseních a tsunami

NovéTOP 10Záhady

„Nešťastní“ tvorové, kteří vstoupí do vzácných jezírek v Rudém moři, jsou omráčeni nebo okamžitě mrtví

Mikrobům v těchto hustých, slaných prohlubních se daří v extrémních podmínkách, napsal server Livescience. Vzácná hlubinná jezírka solanky objevená v Rudém moři mohou být vodítkem k ekologickým otřesům v oblasti, které trvají tisíciletí, a mohly by dokonce vrhnout světlo na původ života na Zemi, konstatuje nová studie.

Hlubinná „hipersolná“ solná jezera jsou mimořádně slaná a tvoří se na mořském dně. Patří mezi nejextrémnější prostředí na Zemi. Přesto se tato vzácná jezírka navzdory své exotické chemii a naprostému nedostatku kyslíku hemží životem a mohou nabídnout poznatky o tom, jak začal život na Zemi a jak by se život mohl vyvíjet a prospívat na jiných světech bohatých na vodu, než je ten náš.

„Naše současné poznatky jsou takové, že život vznikl na Zemi v hlubokém moři, téměř jistě v anoxických – bez kyslíku – podmínkách,“ řekl Live Science hlavní autor studie Sam Purkis, profesor a předseda katedry mořské geovědy na univerzitě v Miami. „Hlubinná solná jezírka jsou skvělou analogií rané Země a navzdory tomu, že postrádají kyslík a hypersolný roztok, hemží se bohatou komunitou takzvaných ‚extremofilních‘ mikrobů. Studium této komunity tudíž umožňuje nahlédnout do podmínek, v nichž se život poprvé objevil na naší planetě, a mohlo by vést hledání života na jiných ‚vodních světech‘ v naší sluneční soustavě i mimo ni.“

Tyto bazény by také mohly přinést mikrobiální objevy, které by mohly přispět k vývoji nových léků, dodal Purkis.

„Molekuly s antibakteriálními a protirakovinnými vlastnostmi byly dříve izolovány z hlubokomořských mikrobů žijících v solných bazénech,“ řekl.

Vědci vědí o pouhých několika desítkách hlubokomořských solných bazénů na celém světě, které mají velikost od několika tisíc čtverečních stop až po asi čtvereční míli (2,6 čtverečního kilometru). Jsou známy pouze tři vodní plochy, které jsou hostiteli hlubokomořských solných bazénů: Mexický záliv, Středozemní moře a Rudé moře.

Rudé moře disponuje nejvyšším známým počtem hlubokomořských solných bazénů. Předpokládá se, že vznikají z rozpouštějících se ložisek minerálů uložených během miocénu (asi před 23 miliony až 5,3 miliony let), kdy byla hladina moře v této oblasti nižší než dnes.

Až dosud se všechna známá hlubinná solná jezírka v Rudém moři nacházela nejméně 25 km od pobřeží. Nyní vědci objevili první taková jezírka v Akabském zálivu, severní kapse Rudého moře, kde se potopená slaná jezera nacházejí jen 2 km od pobřeží.

Blízkost těchto jezírek k pobřeží znamená, že se v nich mohly nahromadit odtoky z pevniny a začlenit do své chemické výbavy suchozemské minerály. Mohly by proto potenciálně sloužit jako unikátní archivy, které uchovávají stopy tsunami, povodní a zemětřesení v Akabském zálivu po tisíce let, řekl Purkis.

Vzorky jader, které výzkumníci získali z nově nalezených slaných jezírek, „představují neporušený záznam o minulých srážkách v této oblasti, které se táhnou více než tisíc let, plus záznamy o zemětřeseních a tsunami,“ řekl Purkis. Jejich zjištění naznačují, že v posledních tisíci letech dochází k velkým záplavám způsobeným silnými dešti „přibližně jednou za 25 let a tsunami [se vyskytují] přibližně jednou za 100 let.“

Tato zjištění týkající se rizika tsunami a dalších katastrof mohou mít „velmi důležitá ponaučení pro masivní infrastrukturní projekty, které se v současnosti budují na pobřeží Akabského zálivu,“ řekl Purkis. „Zatímco pobřeží Akabského zálivu bylo tradičně řídce osídleno, nyní se urbanizuje ohromujícím tempem.“

V budoucnu „se zaměříme na spolupráci s ostatními zeměmi, které hraničí s Akabským zálivem, abychom rozšířili hodnocení rizika zemětřesení a tsunami,“ řekl Purkis. Kromě toho „doufáme, že se vrátíme do solných jezírek s důmyslnějším zařízením na výrobu jader, abychom se pokusili prodloužit naši rekonstrukci o více než tisíc let, hlouběji do starověku.“

Zdroj: Livescience



Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom Vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.


Warning: Undefined array key "sssp-ad-overlay-priority" in /data/web/virtuals/326454/virtual/www/wp-content/plugins/seznam-ads/includes/class-seznam-ssp-automatic-insert.php on line 276