15/01/2025

Vědci objevili vzácná „smrtící“ jezírka v Akabském zálivu, představují neporušené záznamy o zemětřeseních a tsunami

NovéTOP 10Záhady

„Nešťastní“ tvorové, kteří vstoupí do vzácných jezírek v Rudém moři, jsou omráčeni nebo okamžitě mrtví

Mikrobům v těchto hustých, slaných prohlubních se daří v extrémních podmínkách, napsal server Livescience. Vzácná hlubinná jezírka solanky objevená v Rudém moři mohou být vodítkem k ekologickým otřesům v oblasti, které trvají tisíciletí, a mohly by dokonce vrhnout světlo na původ života na Zemi, konstatuje nová studie.

Hlubinná „hipersolná“ solná jezera jsou mimořádně slaná a tvoří se na mořském dně. Patří mezi nejextrémnější prostředí na Zemi. Přesto se tato vzácná jezírka navzdory své exotické chemii a naprostému nedostatku kyslíku hemží životem a mohou nabídnout poznatky o tom, jak začal život na Zemi a jak by se život mohl vyvíjet a prospívat na jiných světech bohatých na vodu, než je ten náš.

„Naše současné poznatky jsou takové, že život vznikl na Zemi v hlubokém moři, téměř jistě v anoxických – bez kyslíku – podmínkách,“ řekl Live Science hlavní autor studie Sam Purkis, profesor a předseda katedry mořské geovědy na univerzitě v Miami. „Hlubinná solná jezírka jsou skvělou analogií rané Země a navzdory tomu, že postrádají kyslík a hypersolný roztok, hemží se bohatou komunitou takzvaných ‚extremofilních‘ mikrobů. Studium této komunity tudíž umožňuje nahlédnout do podmínek, v nichž se život poprvé objevil na naší planetě, a mohlo by vést hledání života na jiných ‚vodních světech‘ v naší sluneční soustavě i mimo ni.“

Tyto bazény by také mohly přinést mikrobiální objevy, které by mohly přispět k vývoji nových léků, dodal Purkis.

„Molekuly s antibakteriálními a protirakovinnými vlastnostmi byly dříve izolovány z hlubokomořských mikrobů žijících v solných bazénech,“ řekl.

Vědci vědí o pouhých několika desítkách hlubokomořských solných bazénů na celém světě, které mají velikost od několika tisíc čtverečních stop až po asi čtvereční míli (2,6 čtverečního kilometru). Jsou známy pouze tři vodní plochy, které jsou hostiteli hlubokomořských solných bazénů: Mexický záliv, Středozemní moře a Rudé moře.

Rudé moře disponuje nejvyšším známým počtem hlubokomořských solných bazénů. Předpokládá se, že vznikají z rozpouštějících se ložisek minerálů uložených během miocénu (asi před 23 miliony až 5,3 miliony let), kdy byla hladina moře v této oblasti nižší než dnes.

Až dosud se všechna známá hlubinná solná jezírka v Rudém moři nacházela nejméně 25 km od pobřeží. Nyní vědci objevili první taková jezírka v Akabském zálivu, severní kapse Rudého moře, kde se potopená slaná jezera nacházejí jen 2 km od pobřeží.

Blízkost těchto jezírek k pobřeží znamená, že se v nich mohly nahromadit odtoky z pevniny a začlenit do své chemické výbavy suchozemské minerály. Mohly by proto potenciálně sloužit jako unikátní archivy, které uchovávají stopy tsunami, povodní a zemětřesení v Akabském zálivu po tisíce let, řekl Purkis.

Vzorky jader, které výzkumníci získali z nově nalezených slaných jezírek, „představují neporušený záznam o minulých srážkách v této oblasti, které se táhnou více než tisíc let, plus záznamy o zemětřeseních a tsunami,“ řekl Purkis. Jejich zjištění naznačují, že v posledních tisíci letech dochází k velkým záplavám způsobeným silnými dešti „přibližně jednou za 25 let a tsunami [se vyskytují] přibližně jednou za 100 let.“

Tato zjištění týkající se rizika tsunami a dalších katastrof mohou mít „velmi důležitá ponaučení pro masivní infrastrukturní projekty, které se v současnosti budují na pobřeží Akabského zálivu,“ řekl Purkis. „Zatímco pobřeží Akabského zálivu bylo tradičně řídce osídleno, nyní se urbanizuje ohromujícím tempem.“

V budoucnu „se zaměříme na spolupráci s ostatními zeměmi, které hraničí s Akabským zálivem, abychom rozšířili hodnocení rizika zemětřesení a tsunami,“ řekl Purkis. Kromě toho „doufáme, že se vrátíme do solných jezírek s důmyslnějším zařízením na výrobu jader, abychom se pokusili prodloužit naši rekonstrukci o více než tisíc let, hlouběji do starověku.“

Zdroj: Livescience