solanka | Svět2000

Pod Velkým solným jezerem je skrytá sladká voda

24. 3. 2026 Iveta Mauci 0 komentářů 4 min read 53 Zobrazení Antelope Island, Farmington Bay, kruhové mohyly, sedimenty, sladká voda, solanka, Solné jezero

Geologie Nové TOP 10

Obrovské překvapení čekalo vědce, kteří mapovali terén pomocí letecké elektromagnetického snímkování (AEM). Snímkování geologických struktur, které se nacházejí pod Farmington Bay a Antelope Island u jihovýchodního břehu jezera, odhalily skrytý zdroj sladké vody.

Neočekávanou částí nebyla solná čočka, ale to, že sladká voda, která je ukrytá pod ní, zasahuje tak hluboko do nitra jezera. Možná je dokonce pod celým jezerem. To vědci zatím netuší. Jako hydrologové by normálně očekávali, že solanka bude zabírat celý objem pod jezerem, protože je hustší než sladká voda. Člověk by očekával, že sladká voda z hor bude přitékat někde na okraji. Ale vědci zjistili, že přitéká směrem do nitra. A právě pod touto solnou čočkou to vypadá, že je ukrytý hluboký objem této sladké vody.

Analýza dat provedená geofyziky z Univerzity v Utahu ukazuje, že sladká voda nasycuje sedimenty pod hypersalinním povrchem jezera až do hloubky 3 až 4 kilometrů. Geofyzikální průzkum provedený z vrtulníku, provedli vědci poté, kdy vědci z Utahu zjistili, že sladká voda pod tlakem vyvěrá na několika místech na odkryté pláži jezera. Sladká voda se na těchto místech projevuje v podobě podivných mohyl pokrytých fragmity.

Popis: *Posádka vrtulníku, která se 28. února 2025, připravovala k průzkumnému letu s leteckým elektromagnetickým průzkumným zařízením na ostrově Antelope Island.*

***Popis: Vrtulník vzlétá z ostrova Antelope s elektromagnetickým průzkumným zařízením pro geofyzikální sběr dat nad Farmington Bay v únoru 2025.***

***Popis: Snímek z Google Earth, který zachycuje Round Spot 9, jeden z několika valů tvořících se ve Farmington Bay, pořízený v květnu 2025.***

Popis: ScreMapa oblasti leteckého elektromagnetického průzkumu překrytá na podkladové mapě ESRI World Imagery. Polohy letových linií jsou zobrazené červeně a protínají ostrov Antelope Island a záliv Farmington Bay. Kruhy označují umístění nánosů fragmitů.

Jde o první studii, která prokázala, že metoda AEM má schopnost detekovat sladkou vodu, která se nachází pod tenkou vrstvou tamní vodivé slané vody. Vědci také charakterizovali prostorový rozsah sladkovodní nádrže pod Farmingtonským zálivem a studovali potenciální hloubku sedimentů nasycených sladkou vodou vymezením struktury suterénu. Vědci tak byli schopni odpovědět na otázku, jak hluboká je tato potenciální nádrž a jaký je její prostorový rozsah pod východním okrajem jezera. Když znáte hloubku a šířku, znáte porézní prostor, pak můžete vypočítat potenciální objem sladké vody.

Důkazy předložené v této nové studii naznačují, že sladká voda vstupuje do podpovrchového prostředí směrem k nitru jezera, nikoli k jeho okraji, jak by se očekávalo.

Zájem o kruhové mohyly

Studie byly podnícené výskytem kruhových mohyl o průměru 50 až 100 metrů, pokrytých 4,5 metru vysokými houštinami rákosu na vyschlém dně zálivu Farmington Bay. Klesající hladina jezera odhalila 1280 km² jezera Playa, které se nyní stává hlavním zdrojem prachového znečištění vanoucího do center obyvatelstva Utahu.

Profesor Johnson chce prozkoumat, zda by bylo možné bezpečně využívat artézskou podzemní vodu ke zmírnění prachu obsahujícího toxické kovy.

„Prvořadým cílem je pochopit, zda bychom mohli tuto sladkou vodu využít k navlhčení prachových ohnisek a jejich smysluplnému uhašení, aniž bychom příliš narušili systém sladké vody. Pro mě je to primární cíl, protože je to velmi praktické a je nepravděpodobné, že bychom byli schopni dostatečně zaplnit Farmington Bay a další části pláže, abychom se vyhnuli vzniku prachových skvrn ve vyšších nadmořských výškách. To by byl skvělý způsob, jak toho dosáhnout,“ řekl Johnson.

Vědci ve studii měřili elektrický odpor do hloubky asi 100 metrů. Pomocí leteckých elektromagnetických průzkumů dokázali rozlišit sladkou vodu od slané, která je mnohem elektricky vodivější. Aby zjistili, zda je to možné, vědci najali geofyzikální posádku z Kanady, která měla za úkol řídit elektromagnetické zařízení, které bylo zavěšené pod vrtulníkem. Vrtulník přeletěl 10 průzkumných linií ve směru východ-západ, které se táhly od Farmington Bay až po severní část ostrova Antelope Island. Celkem zmapovali 240 kilometrů..

Letecký průzkum celého jezera by mohl pomoci s regionálním plánováním vodních zdrojů a informovat o podobných hledáních sladké vody pod koncovými jezery po celém světě.

Zdroj: https://attheu.utah.edu/feature/great-salt-lakes-mystery-islands/; vědecká studie DOI 10.1038/s41598-026-40995-5; hlavní autor Michael Ždanov, profesor geologie a geofyziky a ředitel Konsorcia pro elektromagnetické modelování a inverzi (CEMI)

Vědci objevili vzácná „smrtící“ jezírka v Akabském zálivu, představují neporušené záznamy o zemětřeseních a tsunami

8. 9. 2022 Iveta Mauci 3 min read 327 Zobrazení Akabský záliv, Černé moře, smrtící, solanka, tsunami, zemětřesení, živočichové

Nové TOP 10 Záhady

„Nešťastní“ tvorové, kteří vstoupí do vzácných jezírek v Rudém moři, jsou omráčeni nebo okamžitě mrtví

Mikrobům v těchto hustých, slaných prohlubních se daří v extrémních podmínkách, napsal server Livescience. Vzácná hlubinná jezírka solanky objevená v Rudém moři mohou být vodítkem k ekologickým otřesům v oblasti, které trvají tisíciletí, a mohly by dokonce vrhnout světlo na původ života na Zemi, konstatuje nová studie.

Hlubinná „hipersolná“ solná jezera jsou mimořádně slaná a tvoří se na mořském dně. Patří mezi nejextrémnější prostředí na Zemi. Přesto se tato vzácná jezírka navzdory své exotické chemii a naprostému nedostatku kyslíku hemží životem a mohou nabídnout poznatky o tom, jak začal život na Zemi a jak by se život mohl vyvíjet a prospívat na jiných světech bohatých na vodu, než je ten náš.

„Naše současné poznatky jsou takové, že život vznikl na Zemi v hlubokém moři, téměř jistě v anoxických – bez kyslíku – podmínkách,“ řekl Live Science hlavní autor studie Sam Purkis, profesor a předseda katedry mořské geovědy na univerzitě v Miami. „Hlubinná solná jezírka jsou skvělou analogií rané Země a navzdory tomu, že postrádají kyslík a hypersolný roztok, hemží se bohatou komunitou takzvaných ‚extremofilních‘ mikrobů. Studium této komunity tudíž umožňuje nahlédnout do podmínek, v nichž se život poprvé objevil na naší planetě, a mohlo by vést hledání života na jiných ‚vodních světech‘ v naší sluneční soustavě i mimo ni.“

Tyto bazény by také mohly přinést mikrobiální objevy, které by mohly přispět k vývoji nových léků, dodal Purkis.

„Molekuly s antibakteriálními a protirakovinnými vlastnostmi byly dříve izolovány z hlubokomořských mikrobů žijících v solných bazénech,“ řekl.

Vědci vědí o pouhých několika desítkách hlubokomořských solných bazénů na celém světě, které mají velikost od několika tisíc čtverečních stop až po asi čtvereční míli (2,6 čtverečního kilometru). Jsou známy pouze tři vodní plochy, které jsou hostiteli hlubokomořských solných bazénů: Mexický záliv, Středozemní moře a Rudé moře.

Rudé moře disponuje nejvyšším známým počtem hlubokomořských solných bazénů. Předpokládá se, že vznikají z rozpouštějících se ložisek minerálů uložených během miocénu (asi před 23 miliony až 5,3 miliony let), kdy byla hladina moře v této oblasti nižší než dnes.

Až dosud se všechna známá hlubinná solná jezírka v Rudém moři nacházela nejméně 25 km od pobřeží. Nyní vědci objevili první taková jezírka v Akabském zálivu, severní kapse Rudého moře, kde se potopená slaná jezera nacházejí jen 2 km od pobřeží.

Blízkost těchto jezírek k pobřeží znamená, že se v nich mohly nahromadit odtoky z pevniny a začlenit do své chemické výbavy suchozemské minerály. Mohly by proto potenciálně sloužit jako unikátní archivy, které uchovávají stopy tsunami, povodní a zemětřesení v Akabském zálivu po tisíce let, řekl Purkis.

Vzorky jader, které výzkumníci získali z nově nalezených slaných jezírek, „představují neporušený záznam o minulých srážkách v této oblasti, které se táhnou více než tisíc let, plus záznamy o zemětřeseních a tsunami,“ řekl Purkis. Jejich zjištění naznačují, že v posledních tisíci letech dochází k velkým záplavám způsobeným silnými dešti „přibližně jednou za 25 let a tsunami [se vyskytují] přibližně jednou za 100 let.“

Tato zjištění týkající se rizika tsunami a dalších katastrof mohou mít „velmi důležitá ponaučení pro masivní infrastrukturní projekty, které se v současnosti budují na pobřeží Akabského zálivu,“ řekl Purkis. „Zatímco pobřeží Akabského zálivu bylo tradičně řídce osídleno, nyní se urbanizuje ohromujícím tempem.“

V budoucnu „se zaměříme na spolupráci s ostatními zeměmi, které hraničí s Akabským zálivem, abychom rozšířili hodnocení rizika zemětřesení a tsunami,“ řekl Purkis. Kromě toho „doufáme, že se vrátíme do solných jezírek s důmyslnějším zařízením na výrobu jader, abychom se pokusili prodloužit naši rekonstrukci o více než tisíc let, hlouběji do starověku.“

Zdroj: Livescience

Foto: ?? Janko Ferlič/Pexels
Místo pesticidů omyvatelné emulzní nátěry z esenciálních olejů
Foto: Lockheed Martin / Tiskový zdroj
Polští partneři Lockheed Martin dokončili projekty ELES/J-Box, MCU a F-16
Foto: Northrop Grumman / Tiskový zdroj
Tajemný Manta Ray z Pentagonu, nový druh průzkumného vodního špionážního predátora