První neuvěřitelná vodní mapa Marsu ukazuje polohu starověkých vodních ložisek na Rudé planetě
Zatímco myšlenka poslat lidi na Mars se kdysi omezovala na sci-fi, NASA doufá, že by se mohla stát realitou koncem 20. let 20. století. Ale jedna z klíčových otázek, kterou musíme vyřešit, než vyrazíme na Rudou planetu, je, kde přistát, píše DailyMail.
Vědci vytvořili první mapu starověké vody na Marsu na základě údajů z observatoře Mars Express a sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Odhaluje starověká vodní ložiska ve statisících oblastí na Marsu. Zjištění by mohla pomoci NASA vybrat místo, kde v blízké budoucnosti přistát.
Nyní vědci z Evropské kosmické agentury (ESA) vytvořili první vodní mapu Marsu, založenou na datech z její observatoře Mars Express a sondy NASA Mars Reconnaissance Orbiter. Tým doufá, že mapa změní způsob, jakým přemýšlíme o vodní minulosti Marsu, a pomůže nám v rozhodnutí, kde v budoucnu přistát na Rudé planetě.
Mars je čtvrtá planeta od Slunce, s ‘téměř mrtvým’ prašným, studeným, pouštním světem s velmi řídkou atmosférou. Mars je také dynamická planeta s ročními obdobími, polárními ledovci, kaňony, vyhaslými sopkami a důkazy, že byl v minulosti ještě aktivnější. Je to jedna z nejvíce prozkoumaných planet ve sluneční soustavě a jediná planeta, kterou lidé vyslali na průzkum vozítka.
Jeden den na Marsu trvá něco málo přes 24 hodin a rok je 687 pozemských dní. Fakta a čísla: období oběhu: 687 dní, povrchová plocha: 144,8 milionů km², vzdálenost od Slunce: 227,9 milionů km, gravitace: 3,721 m/s², poloměr: 3,389.5 km, měsíce: Phobos, Deimos.
Mapa ukazuje místa a množství vodných minerálů na Marsu. Tyto minerály pocházejí z hornin, které byly v minulosti chemicky upraveny vodou a obvykle byly přeměněny na jíly a soli.
I když si možná myslíte, že těchto vodných minerálů bude málo a budou daleko od sebe, velkým překvapením je jejich výskyt na Marsu, kde mapa odhaluje statisíce takových oblastí. „Tato práce nyní zjistila, že když podrobně studujete starověké terény, nevidíte tyto minerály, což je ve skutečnosti zvláštnost,“ řekl doktor John Carter z Institutu d’Astrophysique Spatiale.
Velkou otázkou nyní je, zda tato voda byla vytrvalá, nebo se omezovala na kratší, intenzivnější epizody. ESA doufá, že mapa poslouží jako lepší nástroj pro zodpovězení této otázky. „Myslím, že jsme společně zjednodušili pohled Mars,“ řekl doktor Carter.
Vědci se dříve klonili k názoru, že na Marsu vzniklo jen několik druhů jílových minerálů během jeho vlhkého období. Poté, jak voda postupně vysychala, vznikaly soli po celé planetě. Nová mapa však ukazuje, že tento proces byl pravděpodobně mnohem složitější než tento.
Zatímco mnoho solí se pravděpodobně vytvořilo později než jíly, mapa ukazuje, že existují výjimky. „Vývoj od spousty vody k žádné vodě není tak jednoznačný, jak jsme si mysleli, voda se nezastavila jen tak přes noc,“ vysvětloval doktor Carter. „Vidíme obrovskou rozmanitost geologických kontextů, takže žádný proces nebo jednoduchá časová osa nedokáže vysvětlit vývoj mineralogie Marsu.
„To je první výsledek naší studie. Druhý je, že když vyloučíme životní procesy na Zemi, Mars vykazuje rozmanitost mineralogie v geologických prostředích stejně jako Země.“
K vytvoření mapy použila ESA data z různých přístrojů. Například data z přístroje NASA Mars Reconnaissance Orbiter Compact Reconnaissance Imaging Spectrometer for Mars (CRISM) ukázala, že kráter Jezero vykazuje bohatou škálu hydratovaných minerálů.
Přístroj ESA Mars Express Observatoire pour la Mineralogie, l’Eau, les Glaces et l’Activité (OMEGA) je mezitím vhodnější pro mapování s vyšším spektrálním rozlišením a poskytuje globální pokrytí Marsu.
Výzkumníci doufají, že mapa bude pro NASA užitečná, až bude v budoucnu vybírat, kde na Marsu přistane. Zpráva přichází před misí NASA Artemis I, která má odstartovat 29. srpna a připravit tak cestu pro budoucí mise na Měsíc a Mars.
„Artemis 1 bude nepřepracovaná letová zkouška, která poskytne základ pro lidské zkoumání hlubokého vesmíru a prokáže naše odhodlání a schopnost rozšířit lidskou existenci na Měsíc i mimo něj,“ vysvětlila NASA.
Pokud budou mise Artemis úspěšné, NASA si klade za cíl vyslat astronauty na Mars koncem 20. nebo začátkem 40. let 20. století.
Zdroj: DailyMail
- Foto: Technologická univerzita Chalmers | Rasmus Larsson / Tiskový zdroj EurekAlertRychlejší vesmírná komunikace se švédským přijímačem citlivým na záznam
- Foto: Technologická univerzita Chalmers | Rasmus Larsson / Tiskový zdroj EurekAlertRychlejší vesmírná komunikace se švédským přijímačem citlivým na záznam
- Foto: APOPO/Tiskový zdroj EurekAlertVědci vycvičili africké obří krysy, aby odhalovaly nelegální obchody