Středověká náboženská poustevnice pohřbená v „extrémně neobvyklé“ poloze měla syfilis

Archeologové zjistili, že kosterní pozůstatky středověké kostry ženy, v podstatě náboženské poustevnice, pohřbené v neobvyklé, skrčené poloze na místě kostela v Anglii zemřela na syfilis a artritidu, píše Livescience.

Zjištění vyvolává otázky o tom, jak mohla náboženská poustevnice získat sexuálně přenosnou infekci (STI), ale může potenciálně vysvětlit její neobvyklou pohřební pozici.

Kostra byla objevena v roce 2007 během vykopávek v kostele Všech svatých v Yorku. Podle studie zveřejněné 16. prosince v časopise Středověká archeologie, se archeologové domnívají, že pozůstatky možná patří lady Isabel Germanové, která žila život v ústraní uvnitř jediné místnosti v kostele během 15. století.

Archeology zarazilo, jak byla žena pohřbena v těsně přikrčené poloze v malé místnosti umístěné za oltářem kostela. Zvláštní umístění těla je považováno za raritu pro pohřby během tohoto časového období.

„Umístění kostry v apsidě naznačuje, že to byla žena vysokého postavení,“ uvedla první autorka studie Lauren McIntyreová, osteoarcheoložka ve společnosti Oxfordské Archaeologie v Anglii, „ale skrčená pohřební poloha je pro období středověku extrémně neobvyklá.“

Nová studie naznačuje, že umístění lady Isabel mohlo být způsobeno buď její artritidou, nebo těsným pohřebním prostorem, který jí byl přidělen. Je také možné, že zemřela v této pozici a než mohla být pohřbena, nastala rigor mortis, napsali autoři ve studii.

Poté, co provedli radiokarbonové datování a analyzovali pozůstatky, vědci zjistili, že žena „žila se septickou artritidou a také pokročilou pohlavní chorobou, syfilisem. To by znamenalo, že žila s vážnými, viditelnými příznaky infekce postihující celé její tělo a později s neurologickými příznaky“ a úpadkem duševního zdraví ,“ řekla McIntyreová.

Výzkumníci studie zaznamenali možnost, že jediná kost, která vykazovala syfilis, část lebky, která ležela odděleně od jedince, mohla pocházet z jiné kostry, jejíž pozůstatky byly „nalezeny na opačné straně hřbitova“. Podle studie však našli několik lézí i jinde na kostře, které také naznačovaly syfilis.

Zatímco vědci mohou pouze spekulovat o tom, jak získala pohlavně přenosnou chorobu, zatímco žila život v ústraní, domnívají se, že je možné, že tato nemoc buď ležela v nečinnosti během 28 let, kdy lady Germanová podle dobové dokumentace, žila na místě, nebo že se izolovala. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) věřila, že dělá pokání za získání často znetvořujícího STI, které se může odhalit ve formě vředů a vyrážek na těle.

„Nemáme žádné informace o okolnostech, za kterých k tomu došlo. K sexuálnímu kontaktu mohlo dojít během konsensuálních vztahů nebo nekonsensuálních událostí, jako je znásilnění,“ napsali autoři ve studii.

„Lady German žila v historickém období, kdy si obvykle myslíme, že existuje silná souvislost mezi viditelnými a znetvořujícími nemocemi a hříchem, přičemž tento typ utrpení je považován za trest od Boha,“ uvedl McIntyre v prohlášení. „I když je velmi lákavé naznačit, že někdo s viditelnou znetvořující chorobou by se měl vyhýbat nebo se chtěl zavázat žít jako poustevnice, jako způsob, jak se schovat před světem, tento výzkum ukázal, že tomu tak nemusí být. Tak vážná nemoc mohla být také vnímána pozitivně, když byla zaslána Bohem, aby někomu zvláštnímu udělil status mučedníka.“

Foto: Isabel German/Archeologie na místě