Stará studie odhaluje nejlepší věc, kterou může jednotlivec udělat, pokud vybuchne jaderná bomba

Foto: Alexandra_Koch/Pixabay

Vzhledem k tomu, že vyhlídka na jadernou válku visí stále ve vzduchu, možná by stálo za to prověřit, co – pokud vůbec něco – lze udělat, abyste zvýšili své šance na přežití, píše IFL Science.

Vraťme se tedy zpět ke studii zveřejněné před několika lety, která se zabývala tím, jak chování člověka může změnit jeho šance na přežití, a také nejlepším postupem, který lze učinit, pokud uprostřed města, ve kterém žijete, vykvete obrovská koule smrti.

Zde je scénář: 10 kilotunové improvizované jaderné zařízení je odpáleno v centru Washingtonu DC na křižovatce ulic K Street NW a 16th Street NW 15. května 2006 v 11:15 EDT. Co by se stalo?

Už máme docela dobrou představu o tom, co se stane s městem, když je odpálena jaderná bomba. Pokud by šlo o povrchový výbuch, pak by se radiace rozšířila dále a ohnivá koule ve středu by byla větší, než kdyby byla odpálena nad městem.

Ta ohnivá koule, která se zformuje za miliontinu sekundy, je tak horká, že všechno v bezprostřední blízkosti by bylo zničeno. V podstatě by se veškerá hmota, ať už je to budova, ve které se nacházíte, židle, na které sedíte, nebo vy sami – změnila z pevné látky na plyn. Ve scénáři studie předpovídají, že celý blok ve Washingtonu DC bude přeměněn přímo na plazmu.

V návaznosti na to by tepelné záření způsobilo popáleniny prvního stupně spolu s očekávaným jaderným zářením. Zároveň by se šířila masivní rázová vlna, dokud by vám nezůstal pouze jaderný spad, který prší shora. To vše je fyzika, a tak je vše předvídatelné.

Lidé jsou na druhou stranu notoricky nepředvídatelní. Cílem studie bylo objasnit to pomocí systému známého jako „modelování agentů“. Ve skutečnosti to spouští řadu různých scénářů toho, co by lidé mohli udělat. Od nejméně složitého chování po chaotické jednání, přičemž jednotliví „agenti“ v modelu jednají a reagují svým vlastním způsobem. Buď vyhledáním úkrytu, evakuací oblasti, hledáním zdravotní péče, nebo starosti o ostatní. Tým pak na základě výsledků vypočítal nejlepší postup.

Během prvních 10 minut, bez ohledu na to, co kdo dělá, zemře 90 000 lidí. Zcela předvídatelně, pokud nikdo nic neudělá, zemře mnohem více – podle studie zhruba až 279 020 během 48 hodin. Pokud se lidé začnou chovat výše naprogramovaným způsobem, pak počet úmrtí dramaticky klesne, zvláště pokud lidé zůstanou ve svém domě alespoň 12 hodin.

Vědci ale také přišli na to, co by se pravděpodobně stalo, kdyby se přeživší vydali hledat své blízké. Je úžasné, že mnozí skutečně cestují do zóny dopadu. Jak byste očekávali, více lidí nakonec zemře, pokud vyhledají členy rodiny, protože je pravděpodobnější, že opustí svůj úkryt a vystaví se tak radiaci. Je zajímavé, že vědci poznamenávají, že by to mohlo být minimalizováno rychlým opravením komunikace, aby si lidé mohli volat a vědět, že ostatní jsou v bezpečí.

Zdá se tedy, že je lepší zaparkovat ve svém domě, dávat si pozor na bod číslo jedna a zapomenout na pokusy o záchranu přátel, blízkých nebo domácích mazlíčků. V tak vyhrocené situaci je prostě lepší, ať se postarají sami o sebe. Je tady větší šance, že se nakonec shledáte.