Poruchy v magnetickém poli Země způsobují, že se ptáci odchylují od svého kurzu

Foto: Screamenteagle/Pixabay

V nové studii se vědci zaměřili na nebezpečí, kterým čelí stěhovaví ptáci a na jejich schopnost se jim přizpůsobit. Není žádným tajemstvím, že nepříznivé povětrnostní podmínky mohou ptáky během podzimních migrací dezorientovat, donutit je vychýlit se z kurzu a ocitnout se na neznámém území. Vědci se však zaměřili na otázku, proč ptáci také často odbočují ze svých tras, i když počasí není hlavním faktorem, píše Sci Tech Daily.

V nové studii se vědci z Kalifornské univerzity v Los Angeles zaměřili na studium toho, jak mohou poruchy zemského magnetického pole způsobit, že se ptáci odchýlí od svých migračních tras, což je také známé jako „putování“. Taková odchylka od kurzu přitom nesouvisí s povětrnostními podmínkami a je běžná zejména při podzimní migraci.

Magnetické pole naší planety prochází mezi severním a jižním pólem a je vytvářeno několika faktory, a to jak nad, tak pod povrchem Země. Desítky let výzkumu ukázaly, že ptáci mohou vnímat magnetická pole pomocí magnetoreceptorů v jejich očích a nová studie podporuje toto tvrzení z ekologického hlediska.

Podle autora studie, docenta katedry ekologie a evoluční biologie Morgana Tingeye, je stále více důkazů o tom, že ptáci jsou schopni vidět geomagnetická pole a dokonce je používat jako „navigátora“. To však může hrát zlý vtip na stěhovavé ptáky – když jsou narušena samotná magnetická pole, je narušena i schopnost ptáků se jimi pohybovat. K podobným poruchám může docházet vlivem magnetického pole Slunce v období jeho zvýšené aktivity, slunečních skvrn či erupcí, ale i jiných zdrojů.

Podle Tingleyho je navigace ve zdeformovaném magnetickém poli extrémně obtížná, v podstatě se orientujete „pomocí zkreslené mapy“, která odhazuje ptáky.

Ve studii vědci zkoumali údaje od více než 2 milionů ptáků, kteří představují více než 150 druhů, kteří byli chyceni a vypuštěni v letech 1960 až 2019. Po prostudování dat vědci zjistili, že „putování“ stěhovavých ptáků ve skutečnosti více souvisí s povětrnostními podmínkami. Vědci však také našli silnou korelaci mezi ptáky, kteří byli chyceni daleko mimo jejich očekávaný rozsah a geomagnetickými poruchami, ke kterým došlo během jejich podzimní nebo jarní migrace. Toto spojení však bylo obzvláště živé na podzim.

Podle Tingleyho, on a jeho kolegové nenašli souvislost mezi věkem ptáků a jejich „putováním“, takže se má za to, že se stejně spoléhají na geomagnetismus bez ohledu na jejich migrační zkušenosti.

Vědci věří, že výsledky jejich výzkumu pomohou osvětlit chování dalších zvířat, která během migrace také ztrácejí orientaci a ocitají se daleko od své obvyklé trasy, například velryby. Tighley poznamenává, že výzkum byl v podstatě inspirován velrybami na pláži, takže on a jeho kolegové doufají, že práce pomůže dalším výzkumníkům studujícím navigaci zvířat.