Čtvrtek, 13 června, 2024

Padouch, který nejprve snědl svou oběť a poté tuto událost vyprávěl ve své knize: Issei Sagawa

KrimiNovéVrazi a psychopatiVšechny články

Issei Sagawa, psychopatický padouch, který se snaží potlačit svou vlastní ošklivost a slabost tím, že zabije velmi krásnou ženu a vezme jí životní energii. Svou zvrácenost podtrh tím, že tělo mrtvé ženy znásilnil, píše Lexpress.fr. A tento muž byl ještě dlouho naživu, aby žil „svobodným“ životem a zemřel teprve vloni, 24. listopadu.

Sagawa se narodil v Japonsku, později přišel do Paříže, aby studoval na univerzitě. Žil zde jako student, který se vzdělával asi 2 roky, ale nedokázal se sociálně zařadit. Sagawa, který měl těžké dětství a nemohl dostat potřebnou pozornost a péči ani ze strany své rodiny, ani svého okolí, zaujal své místo ve společnosti jako člověk, který si příliš nedůvěřoval a byl neslučitelný s prostředím, ve kterém žil. Mnoho psychopatických duší, jako je vrah, který se snaží nakrmit tuto duši lidmi, které zabil …

Po téměř dvou letech samoty se Sagawa setkává s Holanďankou Renée Harteveltovou, která studuje na stejné univerzitě jako on. Sagawa, kterému se nějak podařilo mezi nimi udržet konverzaci, požádá Harteveltovou, aby mu pomohla s němčinou S touto záminkou pozve Harteveltovou v den svých narozenin, 11. června 1981, do svého bytu. Sagawa po příchodu Harteveltové řekně, že ji miluje a chce s ní být. Nizozemka ale tuto žádost odmítla. Nato Sagawa střelil Harteveltovou, která seděla u stolu, puškou do krku, nalezenou v jeho bytě. Později její mrtvé tělo znásilní a poté začne vymýšlet odporný plán, jak ho sníst, aby získal její životní energii...

Nekromantie a k tomu ještě kanibalismus

Po zabití Harteveltové Sagawa nejprve dívku znásilní a pak místo toho, aby se pokusil zničit mrtvé tělo tak, jak je, plánuje nejprve část sníst a zbytek nechat v lese. Harteveltovou začne jíst odspodu, protože vypadá tak lahodně. Pak sní nejprve levou bradavku, pak nos. Nohy a ruce…

Kufr napěchovaný kusy částí těla

Sagawa, který jedl Harteveltovou po kusech asi 2 dny, nechal ostatní části těla, které se začaly rozkládat, ve dvou kufrech a nechal je v Bouloňském lese. Poté, co tohle všechno skončí a bude dopaden, bude o této události vyprávět celému světu s velkou bázní a lehkým úsměvem. Sagawa, který jedl Harteveltovou po kusech asi 2 dny, nechal ostatní části těla, které se začaly rozkládat, ve dvou kufrech a nechal je v Bouloňském lese.

Poté, co tohle všechno skončí a bude dopaden, bude o této události vyprávět celému světu s velkou bázní a lehkým úsměvem...
Foto: AFP PHOTO/DOMINIQUE FAGET
V roce 1987 se stalo něco, co všechny šokovalo. Vydal knihu s názvem „V mlze“, která pojednává o tom, jak zabil a snědl Renee Harteveltovou. Sagawa, který se později objevil v mnoha erotických filmech, pracoval jako spisovatel pro místní noviny.

Issei Sagawa se narodil 6. dubna 1949 v Kóbe, Japonsko a žemřel 24. listopadu 2022). Byl muž japonské národnosti, který 11. června 1981 zavraždil holandskou studentku Renée Harteveltovou, jejíž tělo poté brutálně zmasakroval a některé části snědl. Po propuštění z vězení se v Japonsku díky svému činu stal dokonce populární. Jednu dobu se živil tím, že prodával své knižní publikace, a to díky velkému zájmu ze strany veřejnosti. (Zdroj: Wikipedia)

Sagawa se narodil zámožným rodičům. Narodil se nedonošený, byl údajně tak malý, že ho jeho otec mohl nosit na dlani své ruky. Ihned po porodu u něj byla diagnostikována enteritida (zánět tenkého střeva). Nakonec se zotavil díky injekcí s fyziologickým roztokem. V roce 1977, když měl 28 let, Sagawa emigroval do Francie s cílem získat titul Ph.D. (doktor filozofie) v literatuře na Pařížské univerzitě (tehdejší Sorbonna).

Vražda z kanibalizmu nebo pro sexuální perverzi?

Renée Harteveltová byla Sagawova spolužačka. V červnu 1981 ji pozval na večeři do svého bytu. Jako výmluvu uvedl, že potřebuje pomoc s překladem německé poezie. Poté, co Harteveltová dorazila, byla požádána, aby začala předčítat básně. Sagawa k ní přistoupil zezadu a střelil ji puškou do krku. V ten moment začal uskutečňovat plán s cílem sníst svou oběť. Nejdříve se pokusil zakousnout do jejích zadních partií, to vedlo k neúspěchu a proto se později vydal zakoupit řeznický nuž. Sagawa při zatčení uvedl, že si Harteveltovou vybral kvůli jejímu zdraví a kráse. Měla přesně ty vlastnosti, které, jak on věřil, postrádá. Sagawa popsal sám sebe jako slabého, škaredého a neschopného mrňouse (jeho výška byla 152 cm). Tvrdil, že chtěl tímto činem absorbovat její energii.

Sagawa uvedl, že omdlel díky šoku, který protrpěl, když Harteveltovou zastřelil. Probral se však s uvědoměním, že má před sebou úkol, který je třeba vykonat, a tak také učinil. Začal se zadními partiemi a stehny, předtím však ještě s mrtvým tělem souložil. Při výslechu vyjádřil svůj údiv nad barvou lidského tuku, který měl podle něj kukuřičné zabarvení. Po dva dny Sagawa konzumoval rozličné části těla. Řekl, že chuť masa by se dala připodobnit k syrovému tuňáku. Zmasakrovaného těla se Sagawa pokusil zbavit v odlehlém jezeře, byl však při tom spatřen a později zadržen francouzskou policií. Ta našla v jeho mrazáku části zesnulé oběti. Sagawův bohatý otec poskytl právníka na synovu obhajobu. Po dvouletém zadržování bez soudního procesu byl Sagawa shledán duševně labilním, tím pádem nezpůsobilým pro stanutí před soudem. Soudce Jean-Louis Bruguière vynesl verdikt a nařídil, aby byl Sagawa držen v ústavu pro choromyslné, a to po dobu neurčitou. Japonský spisovatel Inuhiko Yomota se vydal Sagawa navštívit a získat informace o jeho zločinu. Sagawaho vylíčení celé události bylo vydáno v Japonsku pod názvem In the Fog (volně přeloženo: V mlze). Sagawaho pozdější publicita a zvrácená proslulost zřejmě přispěla k rozhodnutí o jeho extradici do Japonska. Po svém příjezdu byl okamžitě eskortován do nemocnice, kde byl podroben psychologickému vyšetření. Všichni vyšetřující psychologové ho prohlásili za duševně příčetného. Uvedli, že jediným hlavním motivem pro vraždu, byla sexuální perverze.

Japonské autority ho nebyly schopny z právního hlediska zadržet, poněvadž francouzská státní správa odmítla vydat soudní materiály (které jsou dosud tajemstvím), s tvrzením, že případ byl ve Francii již uzavřen. Výsledkem bylo, že Sagawa se 12. srpna, 1986 odhlásil z ústavu pro choromyslné a stanul tak na svobodě. Jeho svoboda byla mnohými zpochybňována a kritizována.

Život po propuštění

Sagawa žil v Tokiu. Někteří Japonci ho považují za celebritu, i když pouze v omezené míře. Byl častým hostem různých diskuzních pořadů mezi roky 1986 a 1997. Napsal také několik gastronomických recenzí pro japonský magazín Spa. V roce 1992 se objevil ve filmu Uwakizuma: Chijokuzeme (Nevěrná žena: potupná pomsta) jako sadomasochistický voyer. Společně s knihami pojednávajícími o vraždě Harteveltové, Sagawa sepsal titul s názvem Shonen A. Příběh mapuje skutečnou událost, ke které došlo v roce 1997 ve městě Kobé, kde 14letý chlapec zabil dvě osoby. Jednou z nich byl 10letý žák zvláštní školy, kterého Shonen A, jak byl nazýván médii, dekapitoval (sťal).

Navzdory několika příležitostem, kdy Sagawa pracoval na volné noze, nebyl schopen sehnat vydavatele, který by jeho díla publikoval. Sagawa navštívil a byl následně vyhozen z více než 500 zaměstnaneckých pozic. Jedna jazyková škola francouzštiny se dokonce rozhodla Sagawa najmout, neboť byla ohromena, že se nebál použít v žádosti o zaměstnání své pravé jméno. Z toho nakonec sešlo, protože pobouření zaměstnanci školy byli proti. V roce 2005 zemřeli jeho rodiče, když se Sagawa pokusil navštívit pohřební ceremoniál, byl z něj vykázán. Sagawa poté splatil dluhy, které po rodičích zůstaly, a přestěhoval se do obecního bytu. Nějakou dobu pobíral sociální dávky, pak byl však nucen hledat si práci. V interview pro magazín Vice v roce 2009 uvedl, že trpí sebevražednými myšlenkami. Řekl, že marné pokusy o nalezení práce a fakt, že je známým vrahem a kanibalem, je pro něj úděsný trest.

Foto: Profimedia