Ovlivňuje osamělost náš mozek? Vědci se rozhodli to prozkoumat

09/07/2023 Iveta Mauci 2 min read 905 Zobrazení osamělost, psychiatrie, psychologie

Osamělost, kterou psychologové a psychiatři často označují za problém 21. století, již dlouho poutá pozornost vědců na celém světě. Dosud provedené studie ukázaly, že může mít vliv na sníženou kvalitu života, větší náchylnost k nemocem a dokonce i vyšší úmrtnost, píše WP Tech. Nejnovější analýza, kterou provedli odborníci z Kalifornské univerzity, naopak ukázala, že existují významné rozdíly mezi svobodnými lidmi a ostatními jedinci. Rozdíly jsou patrné i mezi svobodnými osamělými lidmi.

Vědci zkoumají osamělost u lidí

Studie, jejíž výsledky byly zveřejněny ve vědeckém časopise Psychological Science, byla provedena na skupině 66 lidí ve věku od 18 do 21 let. Jednalo se o studenty prvního ročníku univerzity. Měli za úkol zhlédnout 14 poutavých videí. Ta zobrazovala mimo jiné sentimentální hudební videa a sportovní události. Zatímco studenti videa sledovali, vědci zkoumali jejich mozkovou aktivitu pomocí funkční magnetické rezonance (fMRI).

Science Alert vysvětluje, že kromě toho byli účastníci studie požádáni, aby vyplnili UCLA Loneliness Scale (široce používaný jednorozměrný ukazatel osamělosti) a také vyplnili sebehodnocení pocitů osamělosti a sociální izolace. Na základě těchto informací byli rozděleni do dvou skupin – na ty, kteří jsou osamělí, a na ty, kteří osamělost nepociťují. Poté bylo analyzováno, zda jsou patrné rozdíly a podobnosti mezi mozkovou aktivitou jedinců z každé skupiny. Zohledňovalo se, jak 214 různé oblasti mozku reagovaly na podněty v záběrech.

Podle americké služby nebyly u těch, které byly klasifikovány jako „závislé“, zaznamenány žádné významné rozdíly. Naopak významné rozdíly a dokonce jedinečné reakce mozku byly zaznamenány u těch, kteří deklarovali vysokou míru osamělosti. Vědci se domnívají, že výsledky jsou důkazem toho, že osamělí lidé zpracovávají svět jinak než jejich vrstevníci i než oni navzájem. To může mít následně vliv na ještě větší pocit nepochopení okolním světem. Výše zmíněné rozdíly byly patrné i tehdy, když odborníci vzali v úvahu faktory, jako je demografická podobnost a přátelské vztahy mezi jednotlivci, upozorňuje Science Alert.

Vědci prozatím nevědí, zda je rozdílné zpracování podnětů příčinou nebo důsledkem osamělosti. Doufají však, že jejich výzkum pomůže zlepšit naše chápání osamělosti a najít způsoby, jak jí pomoci čelit.

Odkaz na odborný text: https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/09567976221145316