Letectví mapuje budoucnost bez leteckého paliva

Faradair doufá, že jeho letadla s nízkými emisemi zlevní létání

Malý britský start-up z malé kanceláře s výhledem na letiště, kde kdysi sídlila první britská letka Spitfire, doufá, že se zapíše do své vlastní historie, jako jeden z průkopníků komerčního elektrifikovaného letectví, napsal server BBC.

Faradair plánuje vyvinout a prodat hybridní elektrické osobní letadlo zaměřené na regionální letecký trh. Měl by až 19 míst a poháněl by ho ventilátor poháněný elektromotorem. Potřebnou elektřinu by zajišťovala malá plynová turbína.

Aby poskytoval extra vztlak a umožňoval vzlety a přistání z krátkých ranvejí, měl by také křídlo s trojitou úrovní. To by mu dalo přechodnou podobnost se stíhačkou z první světové války, přestože má nejmodernější aerodynamiku.

Generální ředitel společnosti Neil Cloughley tvrdí, že takové letadlo by mělo mnohem méně pohyblivých částí než konvenční vrtulové letadlo, což by zlevnilo jeho provoz. Bylo by také mnohem tišší a produkovalo méně emisí.

„Proč nepoužíváme letadla jako autobus?“ ptá se.

„Důvodem jsou především náklady na provoz. Také pokud začnete používat hodně letadel, vytváří to spoustu hluku a samozřejmě jsme se nyní dostali do věku, kdy udržitelnost je skutečně klíčovou součástí naší budoucnosti.

„Takže jsme se rozhodli, že vymyslíme letadlo, které bude nejen ekonomické, a tedy nákladově efektivní, ale také tiché a udržitelné.“

Foto: Neil Cloughley/FARADAIR
„Proč nepoužíváme letadla jako autobus?“ ptá se výkonný ředitel Faradair Neil Cloughley

Design Faradair by umožnil krátké lety mezi městy, jako je Londýn a Manchester, za 25 liber v každém směru, to je nižší cena než za vlakovou jízdenku.

Ve vzdálenějších nebo nepřístupnějších regionech by taková letadla mohla poskytnout záchranné lano pro dopravu z malých přistávacích drah a vyhnout se tak nutnosti velkých investic do silničních nebo železničních tratí.

Plánuje, že letadlo bude létat do roku 2025 s komerčním využitím od roku 2027.

Faradair není zdaleka sám, kdo vidí potenciál elektrického letectví v době, kdy vlády po celém světě hledají způsoby, jak snížit emise uhlíku. Ani její projekt není nejambicióznější.

Kalifornský start-up Wright Electric například plánuje uvést do provozu plně elektrické 100místné letadlo do poloviny dekády. Byl by založen na stávajícím Bae146, přičemž jeho čtyři turbodmychadlové motory byly nahrazeny elektromotory.

Společnost, která má partnerství s Easyjet, říká, že letadlo bude sloužit k provádění jednohodinových letů, což mu umožní obsluhovat trasy jako Londýn-Paříž, New York-Washington nebo Hong Kong-Taipei.

Při testování však letadlo poběží jako hybrid. Zpočátku bude pouze jeden ze čtyř motorů nahrazen elektromotorem, další budou následovat, pokud budou testy úspěšné.

Podle generálního ředitele Wright Electric, Jeffreyho Englera, si potenciální zákazníci myslí, že je to dobrý přístup, který by také mohli následovat, až se letoun dostane do výroby.

„Když jsme mluvili s leteckými společnostmi, řekly: ‚Tak proč zpočátku nezískáte hybridní pohon, místo plně elektrického?‘,“ vysvětluje.

„Stejně jako automobilový průmysl začal také s hybridy. Takže to je něco, co zkoumáme.“

Hlavním důvodem, proč je elektrifikace letadel tak obtížná, je to, že i ty nejlepší baterie obsahují mnohem méně energie na kilogram než tradiční letecká paliva, takže jsou příliš těžké na to, aby poháněly dopravní letadlo na dlouhé vzdálenosti.

Foto: BILL INGALL/NASA
Elektrická letadla jako e-Genius se vyvíjejí po desetiletí

„Specifická energie dnešních baterií zdaleka neodpovídá tomu, co byste potřebovali,“ vysvětluje Dr. Andreas Strohmayer, vedoucí Ústavu konstrukce letadel na univerzitě ve Stuttgartu.

Institut zkoumá potenciál elektrického a hybridního letectví od poloviny 90. let a před více než deseti lety poprvé letěl vlastním experimentálním dvoumístným elektrickým letadlem e-Genius.

„Vyrábíme vlastní bateriové systémy pro naše elektrická letadla,“ vysvětluje

„Dostáváme se do oblasti 200 wattů [hodin] na kilogram, kde bychom potřebovali 1 000 nebo 1 500. Takže jsme daleko od toho, co bychom potřebovali pro velké letadlo.“

Jeho názor je, že pomocí dnešní technologie lze postavit malá, lehká elektrická letadla do šesti míst.

Věří také, že by mělo být možné postavit větší příměstské letadlo s až 19 sedadly a přitom se stále spoléhat čistě na bateriové napájení, i když by to bylo „na hraně toho, co je v současnosti možné“.

Foto: EVIATION
Popisek obrázku,Eviation má ve vývoji devítimístný letoun

Do této kategorie by se vešlo i Alice, devítimístné letadlo vyvíjené izraelskou firmou Eviation. Letoun, který byl vyvíjen několik let, byl navržen tak, aby letěl až 600 mil čistě na elektrický pohon.

Cokoli většího by mezitím muselo být hybridní, kombinující elektromotory s konvenčními motory nebo palubními generátory.

Podle Dr. Strohmayera mají oba typy letadel potenciál k vytvoření nových leteckých sítí s malými plně elektrickými letadly, které přepravují cestující na krátkých skocích z místních letišť do regionálních uzlů. Tam by byla k dispozici větší hybridní letadla, která by je přepravila na cesty do 500 km.

„Byla by to hustší síť letectví,“ vysvětluje.

„Největší využití by našel v regionech, jako je Skandinávie nebo v horských oblastech, kde opravdu nelze jen tak budovat sítě vysokorychlostních železnic.

„Existují místa jako Indonésie, Polynésie, kde máte všechny tyto ostrovy, které musí být propojeny. Na světě jsou místa, kde jsou takové sítě zoufale potřeba.“

Eviation plánuje své první testovací lety Alice letos v létě.

Foto: AIIRBUS
Popisek obrázku,Cílem projektu ZEROe společnosti Airbus je do roku 2035 létat komerční letadlo s nulovými emisemi

Je však nepravděpodobné, že by taková technologie byla příliš využívána na dálkových trasách, a to může vysvětlovat, proč se evropský letecký gigant Airbus rozhodl, že jeho vlastní priority leží jinde.

V roce 2017 začala společnost vyvíjet prototyp hybridního letadla E-Fan X ve spolupráci s Rolls-Royce a Siemens. Stejně jako projekt Wright Electric byl založen na stávajícím Bae146.

Ale o tři roky později byl program zrušen. Dr. Sandra Bour-Schaeffer, generální ředitelka Airbus Upnext, divize odpovědná za výzkum nových technologií, si myslí, že to bylo správné rozhodnutí.

„Naším cílem je dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050,“ říká. „Abychom toho dosáhli, musíme se podívat na dvě různé technologie spojené s různými časovými horizonty.“

V krátkodobém horizontu, aby se snížily emise, se společnost zaměřuje na používání udržitelných leteckých paliv vyrobených z obnovitelných zdrojů a odpadu.

Kromě toho se Airbus zaměřuje pevně na používání vodíku k pohonu nové generace čistých letadel.

„Naší ambicí je uvést na trh první komerční letadlo s nulovými emisemi založené na vodíku v roce 2035,“ vysvětluje.

„Už mám týmy, které pracují na kryogenních a supravodivých technologiích. Už teď zkoumáme, co přijde dál.“

Zdroj: BBC

0 0 votes
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Budeme rádi za vaše názory, prosím komentujte.x