Kryonika, šance na nesmrtelnost

Foto: Kryomika/Openverse

Odvážná hypotéza

V posledních letech se stále více lidí obrací na společnosti, které nabízejí hluboké zmrazení těl a jejich dlouhodobé konzervování. Klienti věří, že věda v budoucnu dosáhne takových výšin, že je po mnoha letech rozmrazí a oživí. Chcete být nesmrtelní? Ruská firma zmrazí vaše tělo a probudí vás v budoucnu za 25 milionů Rs, napsal server IndiaTimesTech.

Futurologové a spisovatelé sci-fi předpovídají, že dříve nebo později se vědcům podaří překonat smrt. Možné cesty k nesmrtelnosti již byly nastíněny: klonování, pěstování orgánů z kmenových buněk, vytváření pokročilých nanotechnologií. Kryobiologie má své vlastní úspěchy, stejně jako kryonika jako její praktický směr.

Ruská společnost, která se jmenuje KrioRus, zmrazuje mozky a lidské mrtvoly v kryogenních komorách s tekutým dusíkem, aby je zachránila před poškozením. Jsou uloženy při -196 stupních Celsia a doufají, že jednoho dne se objeví technologie, která těla vrátí k životu.

Kryonika (z řeckého „krios“ – chlad) je technologie chlazení mrtvých na ultra nízké teploty. Vychází z toho, že zastavení mozkových funkcí teoreticky nemusí být definitivní smrtí. Očekává se, že v budoucnu pokrok ve vysoce vyvinuté technologii umožní oživit lidi, jejichž těla byla uložena po mnoho let při nízkých teplotách.

Nevyléčitelně nemocní pacienti díky kryonice získali naději, že je lékaři jednoho dne oživí, vyléčí a dají jim šanci dál chodit po naší krásné planetě, užívat si západy a východy slunce, vůně květin, zvuky hudby a žít plnohodnotný život bez nemoci, bolesti, slz a těžkých zklamání.

Prvními propagátory uchování těla na dlouhá léta byli nadšenci, kteří věřili, že kryonika je šancí na záchranu, na návrat do života v nové kvalitě, na nové úrovni, v nových podmínkách.

Podíváme-li se do historie, už v 17. století začali vědci experimentovat se zmrazením zvířat v zimním spánku. V druhé polovině 18. století předložil britský badatel John Hunter odvážnou hypotézu, podle níž bylo možné prodloužit život člověka na jakékoli období jeho cyklickým zmrazováním a rozmrazováním. Na počátku 20. století provedl ruský vědec Porfirij Ivanovič Bachtějev (1860-1913) první pokusy se zmrazováním a rozmrazováním motýlích kukel a také zaváděním netopýrů do zavěšené animace. Za svůj pokrok mu byla udělena vědecká cena K.M. Bera. V posledních letech zastával vědec pozici profesora na Moskevské univerzitě pojmenované po A.L. Shanyavském. Bohužel předčasná smrt velkého badatele v roce 1913 přerušila jeho experimenty.

Víra v pokroku

V roce 1912 ruský botanik a fyziolog Nikolaj Aleksandrovič Maksimov (1880-1952) objevil kryoprotektivní vlastnosti glycerinu a publikoval řadu článků o mrazuvzdornosti rostlin a mrazu. Rusův objev byl na mnoho let zapomenut a teprve v roce 1946 francouzský akademik Jean Rostand pokračoval v experimentech s glycerinem. Řekl: „Nemusíme čekat příliš dlouho na dobu, kdy se naučíme zmrazit lidské tělo bez dalšího poškození. Až se tak stane, budeme muset nahradit hřbitovy ubytovnami a každý z nás dostane svou šanci na nesmrtelnost, kterou slibuje věda. Musíte jasně pochopit: mrtvý člověk je jen nevyléčitelný pacient!

V dnešní době se kryoprotektor glycerin používá k dlouhodobému uchování biologických objektů jako jsou bílé krvinky, kostní dřeň, chrupavková tkáň, ledviny, srdce atd.

V roce 1956 nechal francouzský vědec Louis Re po třech měsících v tekutém dusíku rozbušit srdce kuřecího embrya, což se ukázalo jako spolehlivý kryoprotektiv.

Americký vědec Robert Ettinger (1918-2011) je považován za otce moderní kryoniky. V roce 1964 vydal knihu „Vyhlídky nesmrtelnosti“, která prošla 20 dotisky. Ve své knize zpochybňuje nezvratnost smrti a klade otázky, které mnohé znepokojují, totiž: jak překonat nemoci a jak se vyhnout předčasnému stárnutí.

Ettinger napsal: „Pokud bude lidská civilizace nadále existovat, pokrok medicíny nakonec umožní napravit jakékoli škody na lidském těle, včetně škod způsobených mrazem, poškození ze senility a jakékoli jiné příčiny smrti.

Vědec zemřel 26. července 2011 ve věku 93 let. Podle své závěti byl po smrti podroben kryokonzervační proceduře a stal se 106. „pacientem“ Kryonického institutu, který založil v roce 1976.

Mimořádný příspěvek

Rok 1967 byl ve znamení kryokonzervace prvního člověka. Byl to profesor psychologie James Bedford (1893-1967), který umíral na vážnou rakovinu. Bedfordovo tělo bylo zmrazeno několik hodin po jeho smrti. Na kryonice se podílela skupina lékařů vedená prezidentem Cryonics Society of California Robertem Nelsonem, který později napsal knihu „We Froze the First Man“ – Zmrazili jsme prvního muže/člověka.

V porovnání s moderními kryonickými léky bylo použití kryoprotektantů v Bedfordově případě dosti primitivní. Bedfordovo tělo bylo namočeno v ochranném roztoku dimethylsulfoxidu a poté postupně ochlazeno suchým ledem na teplotu minus 79 °C. O pár dní později bylo tělo umístěno do kapalného dusíku o teplotě minus 196 stupňů Celsia. Vědci zjistili, že tato teplota zabraňuje procesu rozkladu.

Vynikající příspěvek k rozvoji kryoniky měl ruský biolog a chemik Jurij Pichugin (1951-2018). V 90. letech prováděl ve spolupráci s Kryonickým institutem (USA) experimenty kryokonzervace mozku a mozkové tkáně savců (ovce, králíci, kočky). V roce 1995 jako první na světě zmrazil kousky neokortexu králičího mozku při zachování bioelektrické aktivity. Díky této práci byl vědec pozván do jednoho z výzkumných ústavů Kalifornské univerzity (Los Angeles) jako experimentátor, kde působil od ledna 1999 do července 2001.

V té době mnoho vědců tvrdilo, že je nemožné úspěšně zmrazit mozkovou tkáň. Na rozdíl od tohoto názoru se na jaře 2001 podařilo Yurii Pichuginovi úspěšně kryonizovat řezy hippocampu krysích mozků. Pichugin publikoval desítky vědeckých článků a napsal knihu „Je Země planetou divochů?“

Zemřel na infarkt v roce 2018. Jeho mozek kryokonzervovali specialisté ze společnosti KrioRus v souladu s dohodou, kterou vědec uzavřel ještě za svého života.

Světové trendy

21. století bylo poznamenáno prudkým rozvojem kryoniky a vědeckého výzkumu souvisejícího s konzervací lidského masa. Vznikají komunity příznivců kryoniky, zdokonaluje se proces kryokonzervace a úspěšně fungují charitativní nadace podporující kryoniku. Díky nim dosáhli vědci z Massachusetts Medical Center velkých úspěchů ve výzkumu kryonických procesů. Na jaře 2008 se jim podařilo rozmrazit prasečí játra, která byla tři roky uložena v kapalném dusíku a transplantovat je praseti. Játra úspěšně fungovala několik dní.

O kryoniku projevil zájem i Pentagon. Vojenské ministerstvo financovalo projekt uvedení zraněných vojáků do stavu hibernace (zpomalení životně důležitých procesů v těle) při jejich převozu do nemocnice, kde se jim dostalo kvalifikované lékařské péče. Pentagon také začal financovat vývoj pro široké použití kryoniky pro lékařské účely.

Stranou od tématu kryoniky nezůstali ani hollywoodští režiséři. Ve sci-fi filmech jsou astronauti letící ke vzdáleným hvězdám ponořeni do kryokonzervantu, aby se probudili na cílové čáře.

V americkém televizním seriálu „Výdaje“, vydaném v roce 2015, astronauti vesmírných lodí ukládají tělo zesnulého kamaráda do vaku, který je naplněn určitým plynem. Tímto způsobem je možné uchovat tělo až do jeho předání příbuzným.

Světové trendy sledovali i ruští vědci. Na začátku 21. století se v zemi otevřely společnosti nabízející kryonické služby. Je třeba poznamenat, že tento proces je složitý, vícestupňový a vyžaduje vysokou profesionalitu odborníků, kteří jej provádějí.

V roce 2003 bylo tělo prvního Rusa ponořeno do kapalného dusíku. Současně byly úspěšně vyvinuty technologie pro konzervaci těl. Vznikla výroba domácích speciálních nádob, dewarových, ve kterých se konzervovalo lidské maso v tekutém dusíku při minus 196 stupních. Pro uložení mozku byly vyrobeny malé nádoby (bike). Dewary a bixy, vyrobené z odolných kompozitních materiálů, byly umístěny ve speciálních místnostech – kryogenních skladovacích zařízeních.

Optimismus a naděje

Navzdory projevům odpůrců kryoniky stále roste počet pacientů z kryonických firem. K 1. lednu 2021 jich bylo ve Spojených státech více než dva tisíce. Majitelé, kteří přišli o své milované mazlíčky, se také uchylují ke službám kryonických společností. Dnes jsou ve Spojených státech psi, kočky, králíci, křečci a ptáci skladováni v tekutém dusíku Dewar. Jejich majitelé stále doufají, že zvířata dostanou v budoucnu nový život.

Impuls pro rozvoj kryoniky v Rusku dal vznik transhumanistického hnutí. Její iniciátoři pořádají semináře, kde hovoří o moderních technologiích pro obnovu člověka, pěstování lidských orgánů a modelování mozku. Díky takovým aktivitám roste počet klientů kryonických firem a již přesáhl stovku.

Poslední roky byly ve znamení vzniku kryoturistiky. Vzhledem k tomu, že ceny ruských kryogenních firem jsou výrazně nižší (30-40 tisíc dolarů) než například v USA (150 tisíc dolarů), a proto do Ruska jezdí zahraniční klienti.

Manažeři takových společností jsou plní optimismu a zaručují zachování těl po staletí. Je jen jedna otázka, na kterou nedokážou odpovědět: „Budou chtít vzdálení potomci, aby jejich předci byli rozmraženi a oživeni vědci budoucnosti?“