Kdo kreslí kruhy do sněhu?

Foto: Ilustrační/UFO/foto přes University of Colorado

Začátkem března 2010 objevili zaměstnanci jedné společnosti v chráněné Pavlodarské oblasti ropovodu v Kazachstánu, několik desítek obřích kruhů ve sněhu, napsal Svět poznání. Každý kruh měl v průměru více než 10 metrů. Podle pracovníků údržby v závodě, se takové věci stávaly i dříve. Kruhy se zpravidla objevovaly po sněžení. Nikdo však nikdy neviděl, jak vznikly. Je zřejmé, že nebyly vytvořeny lidskou rukou. Na sněhové pokrývce nebyly viditelné jakékoli cizí stopy.

Pavlodarští inženýři na UFO nevěřili. Měli jednodušší vysvětlení: Kruhy mohly být způsobeny vibracemi z ropovodu. Michail Vračevskij, vedoucí technický pracovník pro bezpečnost práce ve východní pobočce společnosti KazTransCom, řekl: „Takové jasně ohraničené okraje kruhů, jasně ohraničené tvary mohou být způsobeny seismickým otřesem. Mohlo by jít o kavitaci v potrubí nebo o jiný typ vibrací.“ Polní kruhy, tzv. piktogramy, jsou fenoménem známým již od starověku. Dodnes se jim říká ďábelské nebo čarodějnické kruhy. V minulosti byla tato znamení spojována s coveny, kde se praktikovaly satanistické rituály. Piktogramy se vyskytují po celém světě. Nejčastěji se vyskytují v létě na polích nebo mnohem méně často v zalesněných oblastech. Ale zcela výjimečně v zimě na sněhu.

Před časem například tým geologů z Cambridgeské univerzity zaznamenal v hlubokém sněhu v afghánských horách více než 30 kruhů a piktogramů. 19. prosince 2009 byl poblíž nizozemské vesnice Heven na poli u přehrady na malé ploše 60 krát 52 metrů objeven podivný útvar sestávající z 23 kruhů různých průměrů. Šířka kruhů v kruzích byla vždy 11 cm od sebe, a hloubka 15-20cm.

Sníh odstraněný z kruhů nebyl k nalezení nikde poblíž, stejně jako lidské stopy, byly zde pouze otisky zaječích tlapek. Podél okrajů a na spodní straně kruhů nebyla žádná voda a ve středu kroužků nebyly žádné stopy. To vše naznačovalo, že kruhy nebyly vytvořeny mechanicky.

Foto: Pavlodarská oblast, Kazachstán/ Robert van den Broecke

Jasnovidec viděl kruhy ve snu

O kruzích poprvé informoval třicetiletý Robert van den Broecke, který byl známý nejen v Holandsku, ale i jinde ve světě jako médium. A právě on poskytl fotografie a videozáznamy. Broecke je nyní nazýván druhým Uri Gellerem. Podle Roberta Broeckeho, který normálně žije v Hevenu, byl ve vesnici o několik dní dříve, než se na poli objevily tyto anomální kruhy, protože je viděl… ve snu. A nejen viděl, ale také zjistil přesné datum jejich vytvoření. Proto je Robert Broecke objevil jako první.

O tři dny později se poblíž prvních kruhů objevil nový podivný útvar, který se skládal již z 35 kruhů, táhnoucích se v řetězu v délce 140 metrů. Do 28. prosince teplota vzduchu v okolí prudce stoupla a veškerý sníh na poli roztál. Ale kruhy nezmizely! Předloňská tráva se pod neodstraněným sněhem zmuchlala! Navíc se kruhy ještě rozšířily, jak se zjistilo po následném měření, šířka kruhů se téměř zdvojnásobila!

Vše je o radiálních shlucích

Dříve, na začátku roku 2009, byly podobné útvary zaznamenány v Sevastopolu a Kazani. 5. ledna našli obyvatelé domu č. 21 na Kolobově ulici v Sevastopolu na svém dvoře záhadné kruhy.

Jak řekla „Sevastopolským novinám“ obyvatelka domu jménem Irina, v noci předtím na dvoře napadl lehký sníh, v noci bylo všechno v klidu, ale ráno při pohledu z okna zjistila, že hřiště se stalo jakýmsi terčem o průměru desítek metrů.

Kruhy se rozcházely s úhledným střídáním širších a užších pruhů. Geometrická dokonalost vynikla zejména na okrajích záhadných kruhů. V místech, kde byl po obvodu pozemku trávník, nebyl sníh vůbec žádný a ani žádný vzor. Na asfaltových cestičkách mezi trávníky byly kruhy nakreslené ještě zřetelněji než na zemi.

Novináři, kteří na místo přijeli, se obávali, že kvůli dramatickému oteplení nebude co natáčet. Bylo téměř poledne, slunce jasně svítilo a teplota byla nad nulou. Že v noci sněžilo v ulicích města připomínal, jen mokrý asfalt. Dvůr v Kolobovově ulici se však zdál být v jiné realitě. Tajemné kruhy nakreslené někým jiným se nejen nevypařily, ale dokonce ani neroztály!

Hlášení o nových kruzích, které se objevily na dvoře domu v Daurské ulici, obdržela Večerní Kazaň v polovině února 2009 od důchodkyně Valentiny Pavlovové, která byla ráno na procházce se svým psem. Uprostřed jednoho z kruhů stála bříza. Kruhy dosahovaly až ke keřům vlevo a končily nárazem do kovových stěn kontejneru vpravo. Zdá se, že ani poměrně silná vrstva sněhu nebyla pro autora tohoto zázraku překážkou. S největší pravděpodobností se tyto kruhy na sněhu objevily také pozdě večer nebo v noci, protože nikdo z místních obyvatel nevěděl, jak k tomu došlo.

Ufologové zkoumající fenomén kruhů ve sněhu si všimli, že když se objeví na náměstích, někteří obyvatelé sousedních domů jsou v noci náhle probuzeni otřesem a venku vidí jasné světlo. Současně se u mnoha z nich prudce zhoršuje pohoda a přichází celková malátnost a také se zhoršují některé chronické nemoci, které jim brání jít ráno do práce. Analýzy vzorků půdy a sněhu uvnitř kruhů neprokázaly nic mimořádného. Vše je v normě. U některých stromů a keřů uvnitř kruhů jsou však pupeny zduřelé a napůl otevřené, což se u rostlin mimo kruhy nestává.

Kdo je tento neviditelný umělec? Podle kyjevských ufologů je velmi pravděpodobné, že kruhy ve sněhu jsou tvořeny shluky paprsků tzv. pevného světla, které se uvolňují z UFO vznášejících se v malých výškách. Tyto paprsky mohou být také neviditelné, pokud se jejich hlavní část nachází v ultrafialovém a infračerveném bodu. Zřejmě dochází k téměř okamžitému silnému tepelnému zahřátí sněhové pokrývky, což způsobuje profilové tání sněhu. Výkon zdroje záření musí být obrovský. Nepřímým potvrzením této verze jsou zprávy očitých svědků, kteří pozorovali UFO letící nad oblastí několik hodin předtím, než se objevily kruhy.

Vědci-tradicionalisté samozřejmě na létající talíře a mimozemšťany nevěří a nabízejí vlastní verze toho, co se děje. Podle jejich názoru jde o vzdušné víry, které se po určité trajektorii náhle rozpadají, drtí sníh a zanechávají stopy v podobě kruhů. Není jasné, proč začínají kvést rostliny v kruzích. Zdá se však, že vědci tuto skutečnost neberou v úvahu…