Lidské tělo | Svět2000

ai generated, heart, human body, anatomy, arteries, veins, cardiovascular, health, circulation, cardiology, circulatory, aorta, ventricle, coronary, organ, doctor

Už chybí jen krok k tomu, abyste viděli vlastní orgány na 4D ultrazvuku

13. 11. 2025 Iveta Mauci 1 komentář 2 min read 187 Zobrazení 4D, cévy, Francie, játra, ledviny, Paříž, srdce, ultrazvuk, video

Diskuze Lidské tělo Medicína Nové Technologie TOP 10 Věda

Představte si skleněnou skříňku, krychli, ve které se zobrazí vaše ledviny, srdce nebo játra.

Aby naše orgány byly zdravé, potřebují správný průtok krve. Jde o velmi složitou síť na mikroúrovni, která transportuje krev do tkání a orgánů prostřednictvím drobných cév. Pokud tento mechanismus funguje správně, buňky dostávají kyslík a živiny, které potřebují k udržení zdraví a zároveň jsou efektivně odstraňované produkty metabolismu.

A aby lékaři dokázali diagnostikovat, zda tyto orgány fungují správně, vytvořili neinvazivní zařízení, které umožnilo rozlišit mikrocirkulaci i v těch nejjemnějších cévách (menších než 100 mikrometrů). V případě jater bylo možné identifikovat a rozlišit jejich tři krevní sítě (arteriální, žilní a portální) díky jejich hemodynamickému podpisu.

Pařížští vědci už nyní uspěli v mapování průtoku krve v celém orgánu u zvířat (srdce, ledviny a játra) s velkou přesností, a to ve čtyřech rozměrech: 3D + čas. Pokud by nová zobrazovací technika byla aplikovaná na lidi, mohla by zlepšit naše chápání oběhového systému. Žíly, tepny, cévy a lymfatický systém by tak usnadnil diagnostiku některých onemocnění souvisejících s krevním oběhem.

Jakákoli změna v této síti, ať už strukturální nebo funkční, může mít závažné klinické důsledky, včetně srdečního selhání, selhání ledvin a různých chronických onemocnění. V současné době však neexistuje žádná zobrazovací metoda, která by dokázala vizualizovat mikrocirkulaci a posoudit integritu celého oběhového systému, od velkých tepen až po nejjemnější arterioly, na úrovni celého orgánu.

Tato technologie bude nyní testovaná na lidech v rámci klinického hodnocení. Vývoj umožňující nasazení u lidí probíhá s pomocí Technologického výzkumného akcelerátoru pro biomedicínský ultrazvuk, který vytvořila společnost Inserm a je integrován do Ústavu fyziky pro medicínu.

Ilustrace nové technologie ve videu:

Autoři výzkumu: Tým výzkumníků z Insermu z Institutu fyziky pro medicínu v Paříži (Inserm/ESPCI Paris-PSL/CNRS)

Zdroje: https://www.nature.com/articles/s41467-025-64911-z; https://presse.inserm.fr/en/des-chercheurs-developpent-une-sonde-a-ultrasons-capable-de-visualiser-un-organe-entier-en-4d/71331/

Lidské oko má omezené rozlišení. Má cenu kupovat si televizi s ultra HD?

10. 11. 2025 Iveta Mauci 0 komentářů 2 min read 402 Zobrazení 4K, 8K, lidské oko, limit, oči, televize, Ultra HD, zrak

Diskuze Lidské tělo Medicína Nové Objevy

Čím více pixelů, tím kvalitnější obraz. Všichni chceme mít kvalitní zážitek. Ale opravdu se vyplatí pořídit si televizi s ultra-HD rozlišením? Potřebujete 4K nebo 8K obrazovku, abyste měli dokonalý pocit ze sledování?

Podle vědců z Univerzity v Cambridgi a Meta Reality Labs má lidské oko limit pro rozlišení obrazu. Jinými slovy, lidské oko dokáže vidět jen omezený počet pixelů. Pokud má obrazovka vyšší limit, poskytuje našemu zraku více informací, než jsou schopné detekovat.

Pro výpočet limitu pro rozlišení provedli vědci studii, která měřila schopnost účastníků detekovat specifické prvky v barevných a šedotónových obrázcích, které vysílali na obrazovce. Účastníci se na obrázky dívali přímo nebo periferním viděním. Obrazovka se nacházela blízko nich, ale také dále.

Přesný limit rozlišení závisí na řadě proměnných faktorů. Velikosti obrazovky, světla v místnosti a vzdálenosti mezi divákem a obrazovkou. Pro průměrně velký obývací pokoj s 2,5 metry mezi televizí a sedačkou by oproti televizoru Quad HD (QHD) s nižším rozlišením a stejnou velikostí 44palcový 4K nebo 8K televizor neposkytl žádnou další výhodu.

Vědci také vyvinuli bezplatnou online kalkulačku, kde si můžete zadat velikost svého pokoje a rozměry a rozlišení svého televizor. Aplikace vám doporučí nejvhodnější obrazovku pro váš vlastní domov.

Každý spotřebitel, který si kupuje novou televizi, je bombardovaný technickými informacemi od výrobců, kteří se je snaží přesvědčit, že rozlišení jejich obrazovek, ať už Full HD, 4K nebo 8K, jim nabízí nejlepší divácký zážitek. Rozlišení displeje je považováno za stejně důležité i pro mnoho dalších obrazovek, které používáme, na telefonech nebo počítačích, ať už je používáme k fotografování, sledování filmů nebo hraní videoher, včetně her ve virtuální realitě. Dokonce i výrobci automobilů nabízejí stále vyšší rozlišení pro informační displeje v automobilech a obrazovky satelitní navigace.

Vzhledem k tomu, že velké inženýrské úsilí směřuje ke zlepšení rozlišení mobilních, AR a VR displejů, je důležité znát maximální rozlišení, při kterém další vylepšení nepřinášejí žádný znatelný přínos. Neexistují však žádné studie, které by skutečně měřily, co lidské oko dokáže vidět a jaká jsou omezení jeho vnímání.

Pokud máte na displeji více pixelů, je méně efektivní, stojí více a k jeho ovládání je potřeba větší výpočetní výkon.

Široce uznávaný standard vidění 20/20, založený na Snellenově tabulce, kterou zná každý, kdo si někdy nechal zkontrolovat zrak, naznačuje, že lidské oko dokáže rozlišit detaily s rozlišením 60 pixelů na stupeň.

Náš mozek ve skutečnosti nemá schopnost dobře vnímat barevné detaily, a proto jsme zaznamenali velký pokles u barevných obrazů, zejména při pohledu periferním viděním,“ řekl Mantiuk. „Naše oči jsou v podstatě senzory, které nejsou zas tak skvělé, ale náš mozek tato data zpracovává do podoby, kterou si myslí, že bychom měli vidět.“

Autorka studie: Dr. Maliha Ashraf z katedry informatiky a technologií v Cambridge, spoluautor studie: profesor Rafał Mantiuk, rovněž z katedry informatiky a technologií v Cambridge

Zdroj: https://www.nature.com/articles/s41467-025-64679-2 https://www.cl.cam.ac.uk/research/rainbow/projects/display_calc/; https://www.eurekalert.org/news-releases/1103122

Lidská vajíčka mají geniální vlastnost, aby se ochránila, umí se vypnout

17. 7. 2025 Iveta Mauci 2 min read 604 Zobrazení embrya, genetika, geniální, IVF, lidské tělo, přežití, těhotenství

Genetika Lidské tělo Medicína Nové

Lidská vajíčka mají geniální vlastnost, aby se ochránila umí se vypnout

Až 50let čekají v latentním stavu. Patří k nejtrpělivějším buňkám v lidském těle. K životu se probudí teprve až ve chvíli, když je to potřeba.

Lidské tělo je jako stroj. Funguje pomocí bilionů „převodových koleček“. Když se jedno porouchá, může to narušit, nebo dokonce zastavit, funkci celého orgánu. V lidském těle máme také opraváře, kteří přispěchají na pomoc, upozorní nás na bolest, ale také nás dokážou aktivovat v případě potřeby, jako je například adrenalin. Je toho opravdu hodně. A teď k tomu všemu přibyla další vlastnost. Umění přežití!

Vědci zjistili, že když vajíčka dozrávají, záměrně svou aktivitu zpomalují, naopak aktivují likvidaci odpadních látek ve svých vnitřních systémech, což je pravděpodobně evoluční systém, který udržuje na uzdě nízký metabolismus a následné riziko z poškození.

Milióny nezralých vajíček

Ženy se rodí s jedním až dvěma miliony nezralých vajíček, přičemž do menopauzy se jejich počet zmenší na několik stovek. Každé vajíčko se musí vyhýbat opotřebení až padesát let. Vyčkávají, zda nebudou potřeba k oplodnění.

Nezralá lidská vajíčka — Nezralý lidský oocyt fixovaný a imunoznačený intracelulárními organelovými markery. Mitochondrie jsou zobrazeny oranžově, endoplazmatické retikulum šeříkově a aktinový cytoskelet zeleně. DNA je zobrazena světle modře.

Po celou dobu je nezbytná recyklace bílkovin. Pro úklid buněk a lysosomy a proteazomy jsou bílkoviny hlavními jednotkami pro likvidaci odpadu v buňce. Pokaždé, když tyto buněčné komponenty degradují bílkoviny, spotřebovávají energii. To následně může vést k tvorbě reaktivních forem kyslíku (ROS), škodlivých molekul, které mohou poškozovat DNA a membrány. Předpokládá se, že brzděním recyklace vejce udržuje produkci ROS na minimu a zároveň stále provádí dostatek úklidových prací, které jsou nezbytné k přežití.

Vědci pracovali s více než 100 vajíčky od 21 zdravých dárkyň ve věku 19–34 let v Dexeus Mujer, klinice pro léčbu neplodnosti v Barceloně, z nichž 70 vajíček bylo připravených k oplodnění a 30 stále nezralých oocytů.

Zdroje: https://www.eurekalert.org/news-releases/1090932; https://www.embopress.org/doi/full/10.1038/s44318-025-00493-2