18. 4. 2026

ultrazvuk

Světlo uvnitř těla? Tohle je nová technologie nejen ultrazvuku, má to ale háček

MedicínaNovéVědecké objevy
ai generated, leg, feet, x-ray, snapshot, body, man, health, medicine, skeleton, muscles, boneFoto: Ilustrační_myshion/Pixabay

S těmito materiály budou lékaři schopni zobrazovat světelné záření v mozku, střevech, míše, svalech, prakticky kdekoli a hlavně bez nutnosti fyzického implantátu.

Světlo, které považujeme za zcela obyčejné, protože je ho všude dostatek, má překvapivé využití. Už nyní ho využíváme v aplikacích jak v biologii, tak v medicíně. Vědci používají světlo ke stimulaci růstu buněk, manipulaci s nervovými signály a dokonce i k léčbě některých druhů rakoviny. Jeho nevýhodou ale je, že neprochází snadno tkání. Většina současných metod, jak přivést světlo hluboko do těla, je invazivní a vyžaduje buď odstranění tkáně, nebo zavedení optického vlákna.

Vědci ze Stanfordské univerzity nyní vytvořili neinvazivní způsob. Přišli s metodou, která využívá běžné stavební materiály v nanoměřítku, které jsou distribuované krevním řečištěm a pomocí ultrazvukových vln jsou přeměně na přesné světelné body. Tato technika poskytuje potenciální plán pro snadnější a méně invazivní léčbu založenou na světle.

Stavební keramický materiál

Materiály, se kterými vědci prováděli své experimenty a které produkují světlo, jsou velké keramické částice, které se spíše používají ve stavebních materiálech než v těle. Tyto materiály vydávají světlo v reakci na mechanické namáhání, V tomto případě poslouží ultrazvukové vlny.

Vědci z tohoto keramického materiálu vytvořili nanočástice a použili biokompatibilní povlak, který umožňuje suspendování částic v roztoku. Tento roztok pak pomocí injekcí aplikovali myším. Krevní cévy roznesly nanomateriály do všech částí těla.

Látku lze použít všude, kde je živá měkká tkáň a cévy, které dodávají živiny, kyslík a krevní buňky. To vše lze využít k dodávání světla.

Nanočástice zůstávají tmavé, dokud nejsou zasažené ultrazvukovými vlnami. Vědci ukázali, že můžou vytvářet světlo na více místech najednou a také využívat ultrazvuk ke skenování, když vytvářejí světlo pohybem ohniska ultrazvuku.

Světlo a pohyb u myší

Aby vědci ukázali, že látka působí hlouběji v těle, protože světlo není vždycky zvenčí viditelné, vytvořili pro myši malý klobouk s ultrazvukem. Ten použili k vytvoření světla, které působilo v různých částech myšího mozku. Světlo, které stimulovalo různé neurony, způsobovalo, že se myš otáčela doleva, nebo doprava v závislosti na aktivované části mozku!

Demonstrace ukázala, že světlo produkované ultrazvukem může účinně manipulovat s buněčnou aktivitou v mozku, ale existují i ​​další potenciální využití. „Jedná se o obecnou metodu, která umožňuje jakoukoli aplikaci vyžadující světlo v hlubokých tkáních.“

Světlá budoucnost

Materiály použité v této práci vytvářejí modré světlo s vlnovou délkou 490 nanometrů. Tuto vlnovou délku lze, jak vědci prokázali, použít k excitaci neuronů a ve fotodynamické terapii rakoviny. Stejné metody by však mohly být použity k výrobě dalších užitečných vlnových délek z různých nanomateriálů. Vědci nyní experimentují s materiálem, který vyzařuje ultrafialové světlo, jež může ničit bakterie a viry.

Než ale bude možné některý z těchto systémů použít u lidí, musí se vědci ujistit, že jsou nanomateriály bezpečné. I když se zdá, že u myší nevykazují žádné nežádoucí účinky, problém ale je, že se dostatečně rychle nerozkládají a mají tendenci hromadit se na místech, jako jsou játra. Nyní, když vědci prokázali, že ultrazvuk lze použít k produkci světla, vědci doufají, že tento nevstřebatelný keramický materiál nahradí biologickým materiálem, který se v těle bezpečně rozloží.


Zdroj: Stanfordská univerzita; Guosong Hong, odborný asistent materiálových věd a inženýrství na Fakultě inženýrství a hlavní autor článku; https://www.eurekalert.org/news-releases/1123696; DOI10.1038/s41563-026-02556-z

Už chybí jen krok k tomu, abyste viděli vlastní orgány na 4D ultrazvuku

DiskuzeLidské těloMedicínaNovéTechnologieTOP 10Věda
ai generated, heart, human body, anatomy, arteries, veins, cardiovascular, health, circulation, cardiology, circulatory, aorta, ventricle, coronary, organ, doctorFoto: Ilustrační/Pixabay

Představte si skleněnou skříňku, krychli, ve které se zobrazí vaše ledviny, srdce nebo játra.

Aby naše orgány byly zdravé, potřebují správný průtok krve. Jde o velmi složitou síť na mikroúrovni, která transportuje krev do tkání a orgánů prostřednictvím drobných cév. Pokud tento mechanismus funguje správně, buňky dostávají kyslík a živiny, které potřebují k udržení zdraví a zároveň jsou efektivně odstraňované produkty metabolismu.

A aby lékaři dokázali diagnostikovat, zda tyto orgány fungují správně, vytvořili neinvazivní zařízení, které umožnilo rozlišit mikrocirkulaci i v těch nejjemnějších cévách (menších než 100 mikrometrů). V případě jater bylo možné identifikovat a rozlišit jejich tři krevní sítě (arteriální, žilní a portální) díky jejich hemodynamickému podpisu.

Pařížští vědci už nyní uspěli v mapování průtoku krve v celém orgánu u zvířat (srdce, ledviny a játra) s velkou přesností, a to ve čtyřech rozměrech: 3D + čas. Pokud by nová zobrazovací technika byla aplikovaná na lidi, mohla by zlepšit naše chápání oběhového systému. Žíly, tepny, cévy a lymfatický systém by tak usnadnil diagnostiku některých onemocnění souvisejících s krevním oběhem.

Jakákoli změna v této síti, ať už strukturální nebo funkční, může mít závažné klinické důsledky, včetně srdečního selhání, selhání ledvin a různých chronických onemocnění. V současné době však neexistuje žádná zobrazovací metoda, která by dokázala vizualizovat mikrocirkulaci a posoudit integritu celého oběhového systému, od velkých tepen až po nejjemnější arterioly, na úrovni celého orgánu.

Tato technologie bude nyní testovaná na lidech v rámci klinického hodnocení. Vývoj umožňující nasazení u lidí probíhá s pomocí Technologického výzkumného akcelerátoru pro biomedicínský ultrazvuk, který vytvořila společnost Inserm a je integrován do Ústavu fyziky pro medicínu.

Ilustrace nové technologie ve videu:


Autoři výzkumu: Tým výzkumníků z Insermu z Institutu fyziky pro medicínu v Paříži (Inserm/ESPCI Paris-PSL/CNRS)

Zdroje: https://www.nature.com/articles/s41467-025-64911-z; https://presse.inserm.fr/en/des-chercheurs-developpent-une-sonde-a-ultrasons-capable-de-visualiser-un-organe-entier-en-4d/71331/

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom Vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.


Warning: Undefined array key "sssp-ad-overlay-priority" in /data/web/virtuals/326454/virtual/www/wp-content/plugins/seznam-ads/includes/class-seznam-ssp-automatic-insert.php on line 276