Sobota, 27 července, 2024

Vědci mluví o podivném chování Země

TechnologieTOP 10Všechny články

Zaznamenán nejkratší den v historii

Trend zkracování dne byl objeven nedávno, a zjevně nabírá na síle. Za uplynulé půlstoletí, od 60. let minulého století, kdy vědci začali měřit délku dne pomocí nejpřesnějších chronometrů, atomových hodin, napočítali fyzici 28 rekordně krátkých dnů, napsal server Expert.

Pocit chronického nedostatku času není vůbec klamný. Vědci z National Physical Laboratory (NPL) v Londýně tvrdí, že 29. červen byl nejkratším dnem v historii. Minulý pátek byl den podle Popular Mechanics o 1,59 milisekundy kratší než obvykle.

Důvod zkrácení dne zatím není znám. S největší pravděpodobností jich je několik. Délku dne může ovlivnit celá řada příčin a faktorů, od změny přílivu a odlivu po změnu vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem a účinky změny klimatu.

Doktor fyzikálních a matematických věd Leonid Zotov z National Research University High School of Economics například „viní“ tzv. „Chandler wobble“, mírnou – asi 3–4 metry – odchylku zemské osy relativní relativní rotace. k pevné Zemi. Je pravda, že podle některých zpráv je to v letech 2017-20. zmizel.

Pokud bude krácení délky dne pokračovat, bude nutné revidovat postup určování času. Aby bylo možné držet krok s atomovými hodinami, bude možná nutné zavést přestupné sekundy. Bude tedy možné odstranit nesrovnalosti, ale skoková vteřina bude mít vážné důsledky pro počítačový hardware a software.

Zastánci zavedení přestupné vteřiny však právem poukazují na to, že důsledky jejího zavedení se zatím nikdo vážně nezabýval a že je možné, že se nemůže stát nic hrozného. Stačí říci, že před 1,4 miliardami let trval den na naší planetě pouhých 18 hodin. Měsíc byl tehdy mnohem blíže Zemi než nyní a přinutil ji rotovat mnohem rychleji.

Podle australského astronoma Freda Watsona se navíc rychlost rotace Země neustále mění. V průměru se nyní zpomaluje asi o 3 milisekundy za století.

„Pokud se na to podíváte, pak zjistíte, že Země vůbec není pevná koule, která se otáčí kolem své osy,“ vysvětluje Watson. „Má kapaliny stříkající jak uvnitř, tak na povrchu. Navíc má atmosféru. A všechno se to trochu vrtí…“

Zdroj: Expert