Nový výzkum ukazuje, že Měsíc ovlivňuje náš spánek

Foto: Brett Sayles/Unsplash

Po staletí lidé obviňovali Měsíc za nálady, nehody a dokonce i přírodní katastrofy. Nový výzkum však ukazuje, že nebeský společník naší planety ovlivňuje něco úplně jiného – náš spánek, napsal server Aboelfe.

V článku zveřejněném 27. ledna 2021 v Science Advances vědci z Washingtongské Univerzity a Mezinárodní Univerzity v Quilmesu v Argentině uvádějí, že spánkové cykly u lidí oscilují během 29,5 denního lunárního cyklu: Ve dnech před úplňkem lidé chodí spát později večer a spí kratší dobu. Výzkumný tým, vedený profesorem biologie UW Horaciem de la Iglesia, pozoroval tyto variace jak v době nástupu spánku, tak v délce spánku v městském a venkovském prostředí. Od domorodých komunit v severní Argentině po vysokoškolské studenty v Seattlu, městě více s více než 750 000 obyvateli. Viděli oscilace bez ohledu na přístup jednotlivce k elektřině, ačkoli odchylky jsou méně výrazné u jedinců žijících v městském prostředí.

Všudypřítomnost tohoto vzoru může naznačovat, že naše přirozené cirkadiánní rytmy jsou nějak synchronizovány s fázemi měsíčního cyklu nebo jsou jimi strhávány.

„Vidíme jasnou lunární modulaci spánku s ubývajícím spánkem a pozdějším nástupem spánku ve dnech před úplňkem,“ řekl de la Iglesia. „A ačkoli je účinek silnější v komunitách bez přístupu k elektřině, účinek je přítomen v komunitách s elektřinou, včetně vysokoškoláků na University of Washington.“

Pomocí zápěstních monitorů tým sledoval spánkové vzorce mezi 98 jednotlivci žijícími ve třech domorodých komunitách Toba-Qom v argentinské provincii Formosa. Komunity se během sledovaného období lišily v přístupu k elektřině. Jedna venkovská komunita neměla přístup k elektřině, druhá venkovská komunita měla pouze omezený přístup k elektřině, například jediný zdroj umělého světla v obydlích, zatímco třetí komunita se nacházela v městském prostředí a měla plný přístup k elektřině. U téměř tří čtvrtin účastníků Toba-Qom výzkumníci shromáždili údaje o spánku za jeden až dva celé lunární cykly.

Minulé studie týmu de la Iglesia a dalších výzkumných skupin ukázaly, že přístup k elektřině ovlivňuje spánek, což vědci také viděli ve své studii: Toba-Qom v městské komunitě šel spát později a spal méně než venkovští účastníci s omezeným nebo žádným přístupem k elektřině.

Ale účastníci studie ve všech třech komunitách také vykazovali stejné spánkové oscilace, jak Měsíc postupoval svým 29,5 denním cyklem. V závislosti na komunitě se celkové množství spánku během lunárního cyklu měnilo v průměru o 46 až 58 minut a doba spánku se pohybovala kolem 30 minut. Ve všech třech komunitách měli lidé v průměru poslední čas spánku a nejkratší dobu spánku v noci tři až pět dní před úplňkem.

Nový výzkum ukazuje, že v noci před úplňkem lidé spí méně a chodí spát v průměru později. Všudypřítomnost vzoru, který byl pozorován v městském a venkovském prostředí, může naznačovat, že naše přirozené cirkadiánní rytmy jsou nějak synchronizovány s fázemi měsíčního cyklu. 

Když objevili tento vzorec mezi účastníky Toba-Qom, tým analyzoval data monitoru spánku od 464 vysokoškolských studentů z oblasti Seattlu, která byla shromážděna pro samostatnou studii. Našli stejné oscilace.

Tým potvrdil, že večery před úplňkem, kdy účastníci spali nejméně a chodili spát nejpozději, mají po setmění k dispozici více přirozeného světla: Dorůstající Měsíc je čím dál jasnější, jak postupuje k úplňku, a obecně stoupá v pozdním odpoledni nebo v podvečer, umístěním vysoko na oblohu večer po západu slunce. Druhá polovina fáze úplňku a ubývající měsíce také vydávají významné světlo, ale uprostřed noci, protože Měsíc v těchto bodech lunárního cyklu vychází tak pozdě večer.

„Předpokládáme, že vzorce, které jsme pozorovali, jsou vrozenou adaptací, která našim předkům umožnila využít tento přirozený zdroj večerního světla, který se vyskytoval v určitou dobu během lunárního cyklu,“ řekl vedoucí autor Leandro Casiraghi, postdoktorandský výzkumník UW Ústav biologie.

Zda Měsíc ovlivňuje náš spánek, je mezi vědci kontroverzní otázkou. Některé studie naznačují lunární efekty, jen aby byly v rozporu s jinými. De la Iglesia a Casiraghi se domnívají, že tato studie ukázala jasný vzorec částečně proto, že tým použil zápěstní monitory ke shromažďování údajů o spánku, na rozdíl od uživatelsky hlášených spánkových deníků nebo jiných metod. Ještě důležitější je, že sledovali jednotlivce napříč měsíčními cykly, což pomohlo odfiltrovat část „šumu“ v datech způsobených individuálními variacemi ve spánkových vzorcích a velkými rozdíly ve spánkových vzorcích mezi lidmi s přístupem k elektřině a bez ní.

Tyto lunární účinky mohou také vysvětlit, proč přístup k elektřině způsobuje tak výrazné změny našich spánkových vzorců, dodal de la Iglesia.

„Umělé světlo obecně narušuje naše vrozené cirkadiánní hodiny specifickým způsobem: nutí nás jít spát později večer, nutí nás to méně spát. Obecně ale nepoužíváme umělé světlo, abychom si ráno ‚přivstali‘, i když ne úplně ne dobrovolně. Jsou to stejné vzorce, jaké jsme zde pozorovali u fází měsíce,“ řekl de la Iglesia.

„V určitých obdobích je Měsíc večer významným zdrojem světla a to bylo našim předkům jasně zřejmé už před tisíci lety,“ řekl Casiraghi.

Tým také našel druhou, „poloměsíční“ oscilaci spánkových vzorců v komunitách Toba-Qom, která zřejmě modulovala hlavní lunární rytmus 15denním cyklem kolem fáze novu a úplňku. Tento semilunární efekt byl menší a znatelný pouze ve dvou venkovských komunitách Toba-Qom. Budoucí studie by musely tento semilunární efekt potvrdit, což může naznačovat, že tyto měsíční rytmy jsou způsobeny jinými účinky než světlem, jako je maximální gravitační „tah“ Měsíce na Zemi při novu a úplňku, podle Casiraghiho.

Bez ohledu na to, lunární efekt, který tým objevil, ovlivní pokrok ve výzkumu spánku, uvedli vědci.

„Obecně existuje mnoho podezření na myšlenku, že fáze měsíce mohou ovlivnit chování, jako je spánek – i když v městském prostředí s velkým množstvím světelného znečištění možná nebudete vědět, co je fáze měsíce, pokud půjdete ven nebo se podíváte z okna,“ řekl Casiraghi. „Budoucí výzkum by se měl zaměřit na to, jak: Působí prostřednictvím našich vrozených cirkadiánních hodin? Nebo jiné signály, které ovlivňují načasování spánku? Na tomto efektu je toho hodně k pochopení.“

Odkaz: „Spánek s úderem měsíce: Synchronizace lidského spánku s měsíčním cyklem v polních podmínkách“ od Leandra Casiraghi, Ignacio Spiousas, Gideon P. Dunster, Kaitlyn McGlothlen, Eduardo Fernández-Duque, Claudia Valeggia a Horacio O. de la Iglesia, 27. ledna 2021, Science Advances.

Zdroj: Aboelfe