Forma genové terapie nabízí naději na léčbu těžké závislosti na alkoholu, zjistila studie

15/08/2023 Katerina Karaskova 0 komentářů 3 min read 221 Zobrazení alkoholismus, dopamin, genová terapie

Medicína Nové Všechny články Zajímavosti

Forma genové terapie, která se již zkouší u pacientů s Parkinsonovou chorobou, by mohla poskytnout jednorázovou léčbu těžké závislosti na alkoholu. Studie na opicích (makacích), které měly sklony k nadměrnému pití alkoholu, ukázala, že výrazně omezila jejich konzumaci alkoholu, uvádí The Guardian.

Profesorka Kathleen Grantová z Národního výzkumného centra pro primáty při Oregonské univerzitě zdraví a vědy v Beavertonu v USA, která výzkum spoluvedla, uvedla: „Pití se snížilo téměř na nulu. Po celé měsíce se tato zvířata rozhodovala pít vodu a alkoholu se prostě úplně vyhýbala.“

Zneužívání alkoholu je ve Velké Británii největším rizikovým faktorem úmrtí, invalidity a špatného zdravotního stavu u osob ve věku 15 až 49 let, který je zodpovědný za 9 641 úmrtí jen za rok 2021. Stejně jako jiné návykové látky, i alkohol vyvolává v mozku uvolňování chemické látky, která se nazývá dopamin a navozuje dobrý pocit. Chronické pití však uvolňování dopaminu snižuje a lidé, kteří jsou na alkoholu závislí, již nemají tendenci pociťovat potěšení z jeho pití. „Zdá se, že pijí více, protože cítí potřebu udržovat stav opojení,“ řekl Grant.

Cílem genové terapie bylo pokusit se obnovit tuto dopaminovou dráhu odměny posílením funkce mozkových buněk, které syntetizují dopamin.

Stejně jako lidé jsou i někteří makakové náchylnější k silnému pití než jiní. Pokud jim začnete, vedle běžné potravy a vody, nabízet i 5% alkohol (zhruba stejně silný jako pivo), některé opice si nakonec téměř vždy vyberou alkohol.

Grantovou a její kolegy zajímalo, zda by resetování jejich dopaminových drah pro odměny mohlo omezit jejich touhu pít alkohol. K tomu použili neškodný virus, který do oblasti mozku, jež se podílí na vzniku závislosti a odměny, dopravil gen pro protein zvaný neurotrofický faktor odvozený z gliových buněk (GDNF).

„Tímto genem jsme se zaměřili na buňky, která produkují dopamin, abychom zvýšili syntézu dopaminu, a tím doplnili nebo obnovili to, o co nás chronické pití připravilo,“ řekla Grantová.

Zákrok, při němž se k navádění injekce přesně do správného místa používala magnetická rezonance, podstoupili čtyři makakové závislí na alkoholu. Podobný postup se zkouší u dospělých pacientů s Parkinsonovou chorobou a u dětí se vzácnou genetickou poruchou zvanou deficit dekarboxylázy aromatických L-aminokyselin, která postihuje nervový systém a způsobuje pohybové problémy.

Výzkum, který byl publikován v časopise Nature Medicine, zjistil, že makakům se trvale začal nadměrně uvolňovat dopamin a jejich následná konzumace alkoholu se snížila až o 90 %. „Zvířata, která dostávala neaktivní formu genu, pokračovala v pití, zatímco u zvířat, kterým byl podáván GNDF, se dopamin obnovil a zvířata přešla na velmi nízkou úroveň pití – asi jeden až dva nápoje denně z osmi až deseti nápojů denně,“ uvedla Grantová.

„Vstupujeme do éry genové terapie neurologických a možná i psychiatrických poruch a myslím, že tato studie je v tomto směru velmi slibná.“

Dodala, že předtím, než bude možné tuto techniku testovat na lidech, je třeba provést studie na zvířatech. Také proto, že postup genové terapie zahrnuje operaci mozku a je nevratný, by se pravděpodobně vždy používal jen v nejtěžších případech závislosti na alkoholu. „Nejvhodnější by byla pro jedince, u nichž všechny ostatní formy terapie nezabraly,“ uvedla Grantová. „K invazivní a nevratné terapii se opravdu nechce přistupovat, pokud není v sázce něčí život.“

Napsat komentář