„Blade Runner“: Dystopické mistrovské sci-fi dílo k zamyšlení lidstva

Foto: Warner Bros

Ikonický sci-fi film, který porušil pravidla a stal se hollywoodskou legendou, z replikantů dnes až mrazí v zádech, jak je to reálné

Příběh se odehrává v blízké budoucnosti, kdy věda pokročila a společnost začala vyrábět replikanty, kteří jsou od lidí k nerozeznání. Liší se jen tím, že žijí pouze čtyři roky. Replikanti jsou používáni pro nebezpečné mise, ale po krvavé vzpouře v jedné mimozemské kolonii jim byl zakázán vstup na Zemi pod trestem smrti. Na plnění tohoto nařízení dohlíží speciální policejní tým Blade Runner. Rozepsal se o příběhu server Space.

Rick Deckard, bývalý člen této jednotky, je povolán zpět do akce, když je jeho kolega zákeřně zabit jedním z replikantů. Vyšetřování ho zavede do koncernu, který replikanty vyrábí. Zde se setkává s krásnou Rachael, ačkoliv není skutečným člověkem, ona sama je o svém lidství zcela přesvědčená. Rick na replikanty nahlíží jako na podřadné věci, ale díky sblížení se záhadnou Rachael začíná o svém vyhraněném názoru pochybovat. Jsou skutečně replikanti od lidí natolik odlišní a je třeba je vyhladit, jak to Deckardovi nařizují jeho velitelé?

Blade Runner, nasycený modrým oparem cigaretového kouře, špinavými panorámy měst a špatnými ušlapanými postavami, které žijí v klasických detektivních thrillerech od autorů jako Dashiell Hammett a Raymond Chandler, znovuobjevil mozkové sci-fi filmy způsobem, který zůstává nepolapitelný a osvětlující.

Nádherné budování světa, ponurý tón a nápaditý produkční design Ridleyho Scotta ve filmu „Blade Runner“ jsou legendární a toto neonové peklo s věčným kyselým deštěm smáčejícím přelidněné městské plísně a létající auta převyšující dekadenci bylo vizuálním standardem, pro většinu bezútěšných sci-fi filmů a videoher od té doby. 

To je samo o sobě pozoruhodné dědictví, nebýt nesčetných dalších vlivů a inspirací, které film poskytl generacím umělců, designérů a filmařů. Jedním z působivých ocenění je, že jde o první velký film, který se ponořil do toho, co později vytvořil autor filmu „Neuromancer“ William Gibson jako kyberpunk.

Posílena transcendentní elektronickou partiturou řeckého skladatele Vangelise, revolučními optickými efekty, modely a miniaturními díly z filmu Douglas Trumbull z filmu „2001: A Space Odyssey“ Douglas Trumbull a svěží kinematografií s laskavým svolením Jordana Cronenwetha je „Blade Runner“ skutečným zjevením. 

Jedním z kontroverzních aspektů uvedení v kinech, o kterém se diskutovalo, je hlasový projev Harrisona Forda Deckarda jako reakce na nervózní vedení studia, které se obávalo, že diváci nebudou moci sledovat děj. Ford zjevně úmyslně přečetl tento tvrdý dialog, možná jako vzpouru proti dodatku, ale možná jen proto, aby napodobil ten druh mrtvolného podání, které bylo slyšet ve starých hollywoodských detektivkách. 

Pokračování „Blade Runner: 2049“ Denise Villeneuvea z roku 2017 bylo krásným doprovodným kouskem k původnímu filmu, který respektoval jeho odkaz a byl pečlivě vytvořen tak, aby ladil se Scottovým mistrovským dílem.

U příležitosti letošního 40. výročí je potěšující vědět, že „Blade Runner“ je stále rozebírán a diskutován jako typický sci-fi artový film, kterým je. Film, který proniká do tajemství stvoření a jeho neodmyslitelných povinností, jak se lidstvo snaží, aby se vyhnula vyhubení v důsledku pokroků strojových technologií, které zbavují duši duše.

S „Blade Runnerem“ Sir Ridley Scott vykouzlil meditativní náladu a dystopický sen, o kterém by měl přemýšlet celý svět, a to je po čtyřech dekádách docela ohromující úspěch. Není to špatné na teprve třetí film britského tvůrce!

Zdroj: space.com