Vykoupení z Osvětimi, vězeň číslo 4859, který unikl z pekla

Foto: Frederick Wallace/Unsplash

Smysl pro humor Witolda Pileckého se neztratil ani v táboře: „Jestli mě odsud nedostanete, ztratím zbytek sil v boji s vešmi. Ve svém současném stavu se rychle blížím ke komínu krematoria,“ napsal táborovému lékaři doktoru Władysławu Deringovi. Hrozilo mu odhalení, převoz do jiného tábora v Německu nebo recidiva tyfu, což vše mohlo skončit fenolovou injekcí od zdravotníka SS, píše TVP World.

Odradilo ho také to, že polský podzemní stát nereagoval na informace o tom, co se děje za dráty, které předal do Varšavy o rok dříve. Witold Pilecki využil uvolnění osvětimského dozoru o velikonočních svátcích a v noci z 26. na 27. dubna 1943 uprchl s dvěma kolegy z tábora. „Při útěku jsem měl méně zubů, než když jsem sem přijel a zlomenou hrudní kost. Za takový čas v tomto ‚sanatoriu‘ jsem zaplatil velmi lacino“ – vzpomínal později jeden z největších hrdinů druhé světové války.

A nebyl to první ani jediný útěk z tábora. V celé historii tábora je zdokumentováno asi 150 úspěšných útěků, ačkoli se o ně mohlo pokusit až 900 lidí.

Vězeň číslo 4859

Na začátku podzimu 1940 už Němci drželi několik tisíc vězňů v koncentračním táboře Osvětim, který byl tehdy určen výhradně pro Poláky. Většina z nich byli lidé, kteří byli z politických důvodů považováni za nebezpečné nebo kteří byli zajati maďarskými a slovenskými pohraničníky, když se pokoušeli vstoupit do polské armády ve Francii. Pilecki, podporučík polské kavalerie, účastník polsko-sovětské války a obranné války v roce 1939, byl členem jedné z prvních podzemních organizací, Polské tajné armády, která sdružovala předválečné důstojníky.

Obecně se má za to, že Pilecki byl „osvětimský dobrovolník“. Formálně tomu tak skutečně bylo – dobrovolně se přihlásil k úkolu infiltrovat tábor, organizovat v něm konspirační síť a nakonec sepsat zprávu o zločinném jednání Němců. Na tuto skutečnost odkazuje i název knihy Jacka Fairweathera „Dobrovolník“. Až na to, že s tímto nápadem pravděpodobně nepřišel sám Pilecki, ale někdo jiný, kdo přišel s myšlenkou vyslat ho na v podstatě sebevražednou misi. Šéf polské tajné armády mjr Jan Wlodarkiewicz ho doporučil generálu Stefanu Roweckému s tím, že je to jediný důstojník, který se může dostat do Osvětimi. Pilecki měl podezření, že jeho navržení jako kandidáta na tuto práci mohlo být součástí personální hry uvnitř organizace, ale odmítnutí by ho samozřejmě nenapadlo.

Protože Němci v té době prováděli ve Varšavě pravidelné razie, nechal se při jedné z nich zajmout a 22. září 1940 byl uvězněn v Osvětimi pod číslem 4859. Ocitl se na místě, kde Vůdce tábora s ochrannou vazbou Karl Fritzsch vítal nově příchozí se slovy: „Nepřišli jste sem do sanatoria, ale do německého koncentračního tábora, z něhož není jiný východ než komínem“.

• Který savec je nejdéle březí?
• Zanikne Golfský proud do roku 2025?
• Vesmírní kadeti: „Nejdražší“ televizní žert v dějinách lidstva

Kouř vycházel z prvního krematoria, které bylo postaveno ještě předtím, než bylo rozhodnuto o posílání Židů do krematoria (toto rozhodnutí bylo přijato o dva roky později, v lednu 1942, na konferenci ve Wannsee). Krematorium bylo postaveno v srpnu 1940 a dodala a instalovala ho německá firma Topf und Söhne z Erfurtu. Svět nevěděl, co Němci chystají a jako první o tom měl informovat právě polský důstojník Witold Pilecky.