rekordy

Čínské jméno tohoto hmyzu je v překladu „bambusový uzlový hmyz“ a je přímým popisem jeho tvaru. Jeho řecké jméno „phasma“ je ještě nápaditější, znamená totiž „přízrak“, píše Google Arts & Culture.

„Jednoho dne v srpnu 2014 jsem prováděl průzkum hmyzu v horské oblasti ve výšce 1 200 metrů nad mořem v autonomní oblasti Guangxi Zhuang. Čas letěl a byla už jedna hodina ráno. Zrovna když jsem se rozespale chystal sbalit vybavení k odchodu, koutkem oka jsem zahlédl dlouhý černý stín, který se na cestě přede mnou zubil směrem ke světlu. Vypadalo to jako větev stromu na silnici, kterou odfoukl vítr. Když jsem se však na ni podíval pozorněji, zjistil jsem, že se stín pohybuje v opačném směru než listí na silnici. Pohyboval se proti větru…
Ze zvědavosti jsem se vydal směrem ke stínu. A to, co jsem spatřil, mi vyrazilo dech. Byl to obrovský, zdánlivě mimozemský hmyz s třiceticentimetrovým tělem a nohama, které byly téměř stejně dlouhé jako jeho tělo. Šmejdilo to po cestě, pohybovalo svým obrovským tělem a pomalu si razilo cestu ke světlu,“ vypráví setkání s největším hmyzem na světě Zhao Li.

„Musela to být obrovská strašilka,“ říkal si, „která ještě nebyla objevena! Sáhl jsem pod jeho tělo a opatrně ho zvedl, jako bych držel něco vzácného a posvátného. Snažila se mi vyšplhat po ruce a kývala svými šesti nohami.“

Hmyz, o kterým je řeč, je Phryganistria chinensis Zhao, druh strašilky, který je s délkou 64 cm a délkou těla 38,2 cm největším známým exemplářem hmyzu.

„Vrátil jsem se pod pouliční lampu, abych si toho obrovského brouka před sebou prohlédl. Jeho pilovité nohy připomínaly trnité větve, zejména přední končetiny; zoubky byly dobře vyvinuté a úhledně uspořádané jako pilový list. Tělo bylo tlusté zhruba jako jeden můj prst, hnědé s prosvítající zelení. Připomínalo větev stromu, ale mělo hladší strukturu. Mělo oválnou hlavu. Pár kulatých očí vypadal jasně a ostře a dvě tenká tykadla byla dlouhá asi deset centimetrů a pohupovala se v chladném nočním vzduchu…

Druhý den jsem změřil velikost tohoto obřího hmyzu a výsledek mě velmi nadchl: celková délka byla o 5,7 centimetru delší než nejdelší zaznamenaná strašilka (Phobaeticus chani), jak její prvenství vyhlásilo Přírodovědné muzeum v Londýně. Je zřejmé, že se jednalo o nejdelší druh hmyzu, který byl kdy objeven; ne o jeden z nejdelších, ale o nejdelší!“ vypráví nadšeně Zhao Li. Po diskusi s několika autoritativními italskými a německými odborníky na strašilky se potvrdilo, že jde o zcela nový druh.

Zhao Li pokračuje ve vyprávění: „Ještě větší štěstí bylo, že tento tyčinkový hmyz po mém přivezení do muzea vyprodukoval šest vajíček, která měla oválný tvar, délku 5 mm a šířku 4 mm, což je na hmyz poměrně velké množství. Vajíčka byla tmavě hnědá a po zaschnutí se objevily jemné proužky. Díky malé „stopce“ na jednom konci připomínala malé ovoce.

První vajíčko se vylíhlo 5. ledna 2015 pod bedlivým dohledem v chovné místnosti hmyzu. Larvy této strašilky jsou zcela odlišné od ostatních strašilek. Její přední nohy jsou tmavě fialové a špičky bílé; její 4 zadní nohy jsou přerušovaně fialové a bílé. Díky těmto jasným barvám hmyz velmi vyniká. Pravděpodobně by mohlo jít o varovné zbarvení pro ptáky, aby se nestali snadno kořistí.“

Jejich růst dal Liovi příležitost odhalit tajemství celého života tohoto tyčinkového hmyzu. „V polovině března, kdy venkovní teploty v Čcheng-tu dosáhly 20 °C, jsem je vzal domů a choval je ve velké, 1,5 metru vysoké kleci z nerezové oceli na terase, aby je bylo možné snadno pozorovat. Během několika měsíců jsem jejich chování pozoroval téměř každý den. Zjistil jsem, že během dne si vždy vybírají pobyt na nejvyšší větvi nebo v horní části klece, kde visí s nataženýma předníma nohama a zůstávají nehybně stát. Teprve když se obloha zcela setmí, začnou se pohybovat. Zřejmě jsou to noční tvorové; v noci se stávají aktivními. Přestože mají dlouhé nohy, pohybují se po většinu času stejně pomalu jako lenochodi.“

Zhao Li díky tomu pochopil, proč se tak dlouho nikomu nepodařilo tento hmyz objevit. „Lze usuzovat, že ve volné přírodě žijí v korunách stromů a prakticky je neopouštějí. Pouze v noci je lákají jasná světla. Asi si spletli světlo lampy u cesty s měsíčním svitem a snažili se k němu probít na noc, když jsem je objevil. V lese svítí měsíc na nejvyšší část stromu. Tento jedinečný zvyk vysvětluje, proč tak obrovský hmyz nebyl nikdy předtím objeven: ze země je nelze najít, když se skrývají v bujné koruně, zcela nehybně a napodobují větve.

Dne 16. září 2017 jsem obdržel certifikát od Guinnessovy knihy rekordů. Stálo v něm: „Nejdelším hmyzem je strašilka (Phryganistria chinensis), která měří 640 mm s plně nataženýma nohama a byla odchována v Muzeu hmyzu západní Číny v Čcheng-tu v čínském S‘-čchuanu.“

Přestože má tento „pomalý obr“ na nohou ostny podobné pilám, nemá žádné útočné mechanismy. Přirozeným nepřátelům se vyhýbají pomocí vysoké úrovně mimikry, tzv. přírodního „převlečení“. Samci svým lesklým, světle hnědým tělem napodobují odumřelé bambusové větve. O něco silnější samice vypadají jako větve. Jejich zbarvení těla a značení se mění, aby se přizpůsobily prostředí, ve kterém vyrůstají.

Strašilky se dělí do pěti čeledí s více než 300 rody a 3 000 druhy; v Číně žije více než 300 druhů strašilek. Většina druhů je dlouhá a tenká a má na sobě tzv. „uzly“, díky čemuž připomínají bambusové rostliny. Tři páry štíhlých nohou také vypadají jako bambusové větve. Proto se tomuto hmyzu v čínštině říká „bambusový uzlový hmyz“.

• Psychologie diktátorů: Co se odehrává v myslích Putina nebo Kim Čong-una?
• Obří hmyz, který by vám svým tělem zalehl celou klávesnici
• Geniální podvodníci: Chobotnice v tisíci kostýmech a želvy, které si pozvou večeři přímo do tlamy

V jihovýchodní Asii žije nejhojnější počet druhů strašilek na světě. Mnohé druhy jsou velké, mají úchvatný vzhled, zvláštní barvy a vysokou okrasnou hodnotu. Milovníci a sběratelé hmyzu často usilují o jejich získání.

Velikost tohoto hmyzu nám dává příležitost být svědky nádhery mikrosvěta. Alespoň víme, že některé druhy obřího hmyzu stále žijí, přestože mnozí dávní obři již vyhynuli. Máme štěstí, že jsme ho objevili, protože v minulosti byly velké druhy tyčkového hmyzu objeveny pouze v zemích poblíž rovníku. Tento nový druh obřího tyčinkového hmyzu nalezený v Číně je důkazem zázračnosti této země kolem nás.
Příští rok plánujeme vypustit uměle odchované jedince tohoto druhu zpět na jeho původní místo a doufáme, že budou ve volné přírodě dobře chráněni a zanechají našim potomkům další nádherné druhy.

Zdroje: Google Arts & Culture, Guinnessova kniha rekordů