plynní obři | Svět2000

Ve vesmíru se něco děje. Že by se rodila nová sluneční soustava?

1. 4. 2026 Iveta Mauci 0 komentářů 3 min read 87 Zobrazení Evropská jižní observatoř (ESO), Nová, plynní obři, Sluneční soustava, vesmír

Astronomie ESO Nové Vesmírné objevy Zajímavosti

Popis: Fotografie zachycuje vznik dvou planet v blízkosti mladé hvězdy WISPIT 2. Pozorování byla provedena pomocí přístroje SPHERE na dalekohledu Very Large Telescope (VLT) organizace ESO. Přístroj SPHERE dokáže přímo zobrazovat exoplanety tím, že kompenzuje atmosférické turbulence a blokuje světlo centrální hvězdy. Tento složený snímek obsahuje pozorování přístrojem SPHERE provedená v různých časových obdobích. Nejvzdálenější planeta, WISPIT 2b, byla objevena jako první, zatímco WISPIT 2c, která obíhá mnohem blíže hvězdě, byla potvrzena až později. — Popis: Fotografie zachycuje vznik dvou planet v blízkosti mladé hvězdy WISPIT 2. Pozorování byla provedena pomocí přístroje SPHERE na dalekohledu Very Large Telescope (VLT) organizace ESO. Přístroj SPHERE dokáže přímo zobrazovat exoplanety tím, že kompenzuje atmosférické turbulence a blokuje světlo centrální hvězdy. Tento složený snímek obsahuje pozorování přístrojem SPHERE provedená v různých časových obdobích. Nejvzdálenější planeta, WISPIT 2b, byla objevena jako první, zatímco WISPIT 2c, která obíhá mnohem blíže hvězdě, byla potvrzená až později.

Astronomové z ESO pozorují formování mladých planet v disku, který se vytvořil kolem mladé hvězdy.

Vědci nejprve objevili jednu planetu a nic nenasvědčovalo tomu, že by v blízkosti mělo být něco dalšího. Přesto se rozhodli hvězdu dále prozkoumat. Díky dalekohledům Evropské jižní observatoře (ESO) zjistili, že se nepatrný vesmírný kousek nachází další planeta. Následné pozorování společně s jedinečnou strukturou disku, která se vytvořila kolem hvězdy, naznačují, že systém WISPIT 2 může naznačovat mladou sluneční soustavu.

Je to dosud nejlepší pohled do naší vlastní minulosti.

Formování planet kolem mateřské hvězdy

Tento systém je po PDS 70 teprve druhým známým systémem, ve kterém byly přímo pozorované dvě planety v procesu formování kolem své mateřské hvězdy. Na rozdíl od PDS 70 má však WISPIT 2 velmi rozsáhlý disk pro formování planet s charakteristickými mezerami a prstenci. To znamená, že se v disku momentálně formují další planety.

Astronomové tak získali nejen klíčovou laboratoř, ve které můžou pozorovat vznik jedné planety, ale celého planetárního systému! Díky těmto pozorováním se astronomové snaží lépe pochopit, jak se vyvíjejí mladé planetární systémy ve zralé, jako je ten náš.

První planeta WISPIT 2b

První nově objevená planeta v této soustavě, pojmenovaná WISPIT 2b, byla zaznamenaná vloni. Její hmotnost je téměř pětkrát větší než má Jupiter. Kolem mateřské hvězdy obíhá ve vzdálenosti přibližně 60násobku vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem.

Druhá nová planeta WISPIT 2c je čtyřikrát blíže k centrální hvězdě a má dvakrát větší hmotnost než WISPIT 2b. Obě planety jsou plynní obři, podobně jako vnější planety v naší sluneční soustavě.

Obě planety jsou plynní obři, podobní Jupiteru. WISPIT 2b je téměř pětkrát hmotnější než Jupiter a obíhá kolem hvězdy ve vzdálenosti 60krát větší než je vzdálenost mezi Zemí a Sluncem. WISPIT 2c je dvakrát hmotnější než 2b a obíhá kolem hvězdy čtyřikrát blíže.

Popis: Tyto snímky pořízené pomocí dalekohledu Very Large Telescope (VLT) organizace ESO, zachycují zrod planetárního systému kolem mladé hvězdy WISPIT 2. Hvězda je obklopena diskem plynu a prachu, surovinou, z níž se planety formují a rostou. V roce 2025 objevil tým astronomů mladou planetu pojmenovanou WISPIT 2b, která vytvořila mezeru v disku kolem hvězdy. Nyní tentýž tým potvrdil přítomnost druhé planety, WISPIT 2c, která obíhá ještě blíže k hvězdě, jak je vidět na vloženém snímku.

Snímky pořídil přístroj SPHERE na VLT. SPHERE dokáže korigovat rozmazání způsobené atmosférickými turbulencemi a také blokovat světlo centrální hvězdy, čímž odhaluje slabý disk a planety kolem něj ve velkém detailu. Při objevu byl použit také další přístroj, GRAVITY+ na interferometru VLT, který pomohl potvrdit planetární povahu pozorovaného objektu.

Zdroj: Chloe Lawlor, doktorandka univerzity Galway v Irsku a hlavní autorka studie; Christian Ginski, spoluautor studie a výzkumník na univerzitě v Galway; https://www.eso.org/public/czechrepublic/news/eso2604/?nolang; https://www.eso.org/public/czechrepublic/news/eso1821/