pesticidy | Svět2000

Místo pesticidů omyvatelné emulzní nátěry z esenciálních olejů

3. 10. 2024 Adam Walko 1 min read 205 Zobrazení BIO, biopotraviny, esenciální oleje, jídlo, organické nátěry, ovoce, pesticidy, potraviny, zelenina

Ekologie Nové Potraviny

Stále více spotřebitelů volí bioprodukty z mnoha důvodů. Jedním z nich je vyhnutí se syntetickým pesticidům. Čerstvá produkce ovoce a zeleniny je náchylná k potravinovým patogenům a plísním. A při skladování se může kazit.

Organické nátěry, které mohou pomoci prodloužit trvanlivost bio ovoce a zeleniny už existují, ale tyto nátěry nezabrání kontaminaci alimentárních patogenů a plísní.

Oproti tomu se organické esenciální oleje, jako je olej z hřebíčkových pupenů, ukázaly jako účinné proti potravinovým patogenům i houbám.

Kromě toho se organické nátěry na bázi alkalického vosku po nanesení obtížně odstraňují, což je činí méně oblíbenými.

Použití esenciálních olejů v komerčních nátěrech

Vědecký tým je složený ze čtyř vědců z university Agriculture (UTIA) v Tennessee a čtyř dalších univerzit. Použití esenciálních olejů budou studovat u velkopěstitelů.

Cílem nových kyselých nevoskových formulací je zastavení patogenů a plísní. A zároveň nátěry učinit odstranitelnými. Když je spotřebitel před konzumací umyje.

Studie také ověří trvanlivost, zastavení hniloby a kvalitu produktů, které umožňují nátěry. Potahy budou hodnocené v borůvkách, meruňkách, paprikách, rajčatech a v melounech cantaloupe.

Zájem o BIO produkty a náklady

Další část studie se zaměří na to, jestli budou spotřebitelé produkty s takovými povlaky nakupovat. A jaké budou náklady a prospěch v průmyslu při potažení produktu.

Bezpečnost čerstvých organických produktů je pro spotřebitele prioritou a je možná pouze díky technologickému rozvoji a šíření znalostí. S naším týmem a přístupem si představujeme, že tyto nové formulace nátěrů budou přijaté v balírnách, budou neviditelné na čerstvých produktech a spotřebitelé je budou moci odstranit mytím, aby se minimalizovaly jejich obavy o bezpečnost a chuť, řekl Zhong.

Zdroj: EurekAlert, utia.tennessee.edu, Zemědělský ústav Tenesee

Vědci zmapovali přes satelity celosvětový rozsah skleníků

12. 6. 2024 Iveta Mauci 0 komentářů 4 min read 306 Zobrazení Čína, hladomor, pesticidy, plasty, plodiny, skleníky, Španělsko

Nové Věda

Je snadné si zvyknout, že rajčata, okurky, jahody a další plodiny si můžeme dopřávat po celý rok. Pěstování plodin ve sklenících je rozšířené ve 119 různých zemích. Na Čínu z toho připadá celých 60,4 % celkové plochy. Na druhém a třetím místě je Španělsko s 5,6 % a Itálie se 4,1 % celosvětové plochy skleníků.

V Evropě pochází většina plodin ze Španělska. Matka příroda? Nikoli. Pěstuje se pod mořem bílého plastu. Jeho plocha se táhne jižní částí země a produkuje miliony tun ovoce a zeleniny ročně.

Výhody a nevýhody

Podle docentky a spoluautorky studie Marianne Nylandsted Larsenové z katedry geověd a managementu přírodních zdrojů, však existuje i odvrácená strana mince.

„O environmentálních a sociálních důsledcích pěstování skleníkových plodin v zemích globálního Jihu toho víme velmi málo. Víme však, že mezi ně může patřit nadměrné využívání vodních zdrojů, vysoká spotřeba energie, kontaminace podzemních vod pesticidy a hnojivy, degradace půdy a znečištění plastem ze skleníků, které využívají plastové fólie a fólie. Kromě toho jsou často kritizované pracovní podmínky v zemědělství.“

Celosvětový rozmach skleníků

Pěstování ve sklenících zažívá rozmach. Vyplývá to z nové studie vědců z Kodaňské univerzity, která využívá podrobné satelitní snímky a umělou inteligenci k mapování skleníků po celé planetě. Podle výzkumníků je tento vývoj zdrojem příslibů i obav.

Pomocí kombinace algoritmů hlubokého učení a moderních zdrojů satelitních snímků vědci zmapovali rozlohu půdy využívané pro pěstování skleníků po celém světě. Z jejich mapování vyplývá, že pěstování ve sklenících – ať už se odehrává ve sklenících nebo na otevřených polích obalených plastovými fóliemi – pokrývá nejméně 1,3 milionu hektarů zemského povrchu. Nový údaj je téměř třikrát vyšší než předchozí odhady.

Čína na prvním místě s velkým náskokem. Deset zemí, které se na pokrytí skleníkových plynů podílejí největší měrou:

Čína (60,4 %)
Španělsko (5,6 %)
Itálie (4,1 %)
Mexiko (3,3 %)
Turecko (2,4 %)
Maroko (2,3 %)
Jižní Korea (1,8 %)
Japonsko (1,7 %)
Nizozemsko (1,4 %)
Francie (1,3 %)

Celosvětový fenomén 20. století

Zatímco velké skupiny skleníků na globálním Severu vznikly v 70. a 80. letech 20. století, na globálním Jihu začaly vznikat o dvě desetiletí později. A zatímco na globálním Severu došlo k určité stagnaci, v Asii, Africe a Střední a Jižní Americe trajektorie růstu pokračuje. Skleníky na globálním Jihu totiž zaujímají 2,7krát větší plochu než na globálním Severu.

„Pěstování ve sklenících se stalo celosvětovým fenoménem. Vše nasvědčuje tomu, že se bude rozšiřovat i nadále.“

„Tento fenomén však stoupá velmi rychle a my jsme měli velké mezery ve znalostech dynamiky, která tento jev pohání,“ říká Xiaoye Tong, postdoktorandka kated georyvěd a managementu přírodních zdrojů a první autorka výzkumného článku publikovaného v časopise Nature Food.

„Zdá se, že boom v Číně úzce souvisí s její silnou ekonomickou výkonností v posledním desetiletí a s nárůstem městského obyvatelstva s kupní silou, které vyžaduje rajčata, okurky a další druhy čerstvého ovoce a zeleniny i mimo jejich sezónu. Zemědělci, kteří nejsou schopni tuto formu pěstování financovat, dostávají dotace. Stát podporuje výstavbu skleníků. Osvojují si tak pěstitelské techniky,“ říká Xiaoye Tong.

Obrovské výhody i důsledky

Vládní podpora pěstitelů ve sklenících neexistuje jen v Číně. Vyskytuje se i v suchých a polosuchých oblastech, které se tradičně neobdělávají a kde se dříve intenzivní zemědělství nepěstovalo. Polovina všech oblastí s pěstováním ve sklenících se totiž nachází v regionech s významnými omezeními zdrojů, jako je nedostatek vody. Výzkumníci proto poukazují na to, že pěstování ve sklenících poskytuje příležitosti pro místní potravinovou bezpečnost a zmírnění chudoby v zemích globálního Jihu.

Díky kontrolovanému prostředí skleníky potenciálně nabízejí řadu významných výhod v podobě vyšších a stabilnějších výnosů, účinných zavlažovacích systémů, přesnějšího dávkování hnojiv a živin a lepší kontroly kvality plodin.

„V zemích s nízkými a středními příjmy, které představují 70-80 % celkové plochy, chybí regulace v oblasti pěstování ve sklenících.“ řekl k celosvětovému problému Xiaoye Tong.

Je potřeba prozkoumat význam pěstování plodin ve sklenících pro země globálního Jihu.

„Doufám, že toto mapování poslouží jako výchozí bod pro studie týkající se důsledků pěstování ve sklenících. Například: Zmírnilo chudobu na venkově? Ovlivňuje pěstování ve sklenících poptávku po ovoci a zelenině a požadavky na jejich kvalitu na národních i mezinárodních trzích? A jaké důsledky to má na spotřebu potravin?

Článek byl upraven z tiskové zprávy Kodaňské univerzity. Vědecká studie byla publikovaná v časopise Nature Food.