Může uvnitř Země existovat „jiný svět“, jehož vstup je v Antarktidě?

16/02/2023 Iveta Mauci 10 min read 302 Zobrazení Antarktida, dutá Země, Nacistické Německo, pararelní světy, teorie, UFO, výpravy

Nové TOP 10 Vesmír Všechny články Záhady

Víra v onen svět existuje tak dlouho jako samotná civilizace, píše Svět poznání. Hádes, Peklo, Lucufer, Agarthos, Tartaros a další. Toto ani zdaleka není úplný seznam jmen, která lidé dali podsvětí. Ale pokud je v dávných dobách považovali za skutečné z rozmaru, pak je zvláštní, že se později organizovaly vědecké výpravy. Vlády a akademie věd vážně uvažovaly o způsobech pronikání na onen svět. I průzkum severního a jižního pólu byl spojen se snahou lidí najít vchod do legendární kobky. Je možné, že ty výpravy, které jsou nyní v Arktidě a Antarktidě, hledají mimo jiné vstup do slavného Tartaru?

Ještě v 5. století před naším letopočtem, starověký řecký vědec Anaxagoras navrhl, že na odvrácené straně ploché Země existuje paralelní svět, který se neprotíná s naším. Tato mylná představa trvala, dokud astronomové neprokázali, že Země je kulatá. Tento objev však pouze přidal na exotičnosti představ lidí o onom světě. Pak se tato teorie stala podzemní, a proto je podle ní Země uvnitř dutá. Tato teorie prošla zvláštním vývojem v 17.–18. století a s malými změnami a doplňky existuje dodnes.

Teorie 1) SLUNCE UVNITŘ

Slavný anglický astronom a geofyzik Edmund Halley (1656-1742), objevitel strašlivé komety, si byl nejen jistý, že Země je dutá, ale také navrhl, že její vnitřní živý svět je osvětlen vlastním malým sluncem. Jeho současník, velký švýcarský matematik Leonhard Euler (1707-1783), akademik petrohradské akademie věd, také předložil teorii, podle níž je naše planeta dutá a uvnitř ní svítí další slunce nad obydlenými kontinenty. Američan Franklin (1706-1790) a Němec Lichtenberg (1742-1799) tvrdili, že my sami nežijeme v nadzemí, ale v podsvětí a noční hvězdy nejsou planety ani asteroidy, ale sraženiny plynu vyplňující dutinu.

Teorie natolik zaujala vědecký svět, že na konci 18. století geograf a cestovatel Leslie navrhl vyslání výpravy za hledáním podzemního (nebo nadzemního?) království. Bohužel se tato výprava nikdy neuskutečnila, ale jen proto, že se badatelé nedokázali shodnout, kde přesně byl tento vchod do Tartaru, lokalizován.

Teorie 2) VŮNĚ ŠEDI…

Předpokladů bylo hodně. V roce 1816 Angličan Cormuls prohlásil, že prohlubně na povrchu země vznikají díky posunům v zemské kůře a právě ony skrývají vchod do kobky. Vědec objevil jeden z těchto posunů v bažinách poblíž Birminghamu. Navíc voněl sírou. Místní obyvatelé tvrdili, že v noci za úplňku slyšeli strašlivé vytí a někteří z nich dokonce viděli obrovského psa, který se objevil odnikud a náhle zmizel kdesi v podzemí. Protože se mu nepodařilo získat vládní dotace, začal Cormuls pátrat po záhadném tvorovi na vlastní pěst. Nenašel jsem to, ale své teorie jsem se nevzdal.

Musím říci, že nepříjemně páchnoucí zvířata se objevila v kamenných mohylách podél břehů řeky Vakhsh v Tádžikistánu a na Ďáblově louce u Pskova a na březích Černé řeky v USA … A také v údolí Loiry místní obyvatelé viděli obrovské páchnoucí medvědy (podle jiných svědectví to byly opice) s jiskřícíma očima.

Nesystematické pátrání ukončili až Američané na začátku 19. století. John Cleave Simms a o půl století později Cyrus Teed.

Teorie 3) DÍRY V POLOKOULI

V roce 1818 obdržely téměř všechny vládní agentury USA včetně Kongresu a prezidentské administrativy dopis od bývalého kapitána pěchoty Johna Simmse: „Prohlašuji celému světu, že Země je dutá a uvnitř obydlená. Obsahuje několik pevných soustředných koulí ležících jedna v druhé a má otvory na pólech … Jsem připraven zaručit celý svůj život za pravdu a nabídnout prozkoumání této dutiny, pokud svět souhlasí, že mi pomůže v této výpravě… K tomu potřebuji 100 statečných mužů, kteří vyrazí koncem léta ze Sibiře se soby na saních po ledu Severního moře. Slibuji, že jakmile projdeme kolem 82 stupňů severní šířky, najdeme teplé a bohaté země, bohaté na nerosty, zvířata a možná i lidi. Vrátíme se příští jaro…

Ze Simmsovy teorie vyplynulo, že Země se skládá z pěti obyvatelných sfér. Všechny jsou propojeny průchozími otvory na pólech, a pokud je lidstvo najde, bude moci bezpečně cestovat uvnitř Země.

Dopis se stal předmětem vážné diskuse jak ve vědeckých kruzích, tak v Kongresu, ale Johnu Clevu Simmsovi peníze poskytnuty nebyly. Poté, co vyrobil dřevěný model zeměkoule, jezdil s přednáškami po Spojených státech. Zveřejnění jedné z nich „probudilo“ Cyruse Teeda. který ji rozvinul do stavu nové esoterické doktríny.

Teorie 4) KORESH A BENDER

Na rozdíl od Simmse byl Cyrus Teed ve vědeckých kruzích známý jako intelektuál. Byl obeznámen s myšlenkou Anaxagorase a s díly Edmunda Halleyho i s teorií Angličana Cormulsího. Simmsův návrh ho pouze přiměl ke spojení všech těchto „dílků“ do sebe.

V první řadě „pochopil teorii tak“, že nežijeme na Zemi, ale uvnitř ní. A nepadáme proto, že jsme pod tlakem slunce, které je jakoby jádrem naší planety. Slunce „žije“ mimo vzduchovou vrstvu, jejíž tloušťka je podle Teeda 60 kilometrů. Kromě hlavního svítidla je zde také měsíc a sraženiny řídkého světla (hvězdy).

Nápad to byl tak fantastický, že si okamžitě získal řadu příznivců. A brzy se zformovalo nábožensko-mystické hnutí, zvané Koreishism – jménem Koresh (nebo Koreish), které si Cyrus Teed vzal pro sebe.

Mnozí, kteří „teoretika duté Země“ znali osobně, tvrdili, že na konci svého života zcela ztratil hlavu ze své vlastní velikosti. Navíc před svou smrtí Theed odkázal, že by neměl být pohřben, protože tělo, jak tvrdil, nepodléhá rozkladu. Avšak druhého dne byli jeho následovníci nuceni ostatky svého vůdce zpopelnit.

Již v roce 1880 přeměnil Theed svou fantastickou doktrínu v Doktrínu dutého světa a aby ji popularizoval, začal vydávat noviny pod honosným názvem Ohnivý meč. Právě ony na konci první světové války padly do oka německému pilotovi Benderovi. S jeho pomocí a za aktivní účasti Benderova armádního soudruha Hermanna Göringa myšlenky Cyruse Teeda brzy zaujaly mysl mnoha nacistických pohlavárů.

Teorie 5) PRO SPECIÁLNÍ ÚČELY

Těžko říci, co více přispělo k popularitě Bender-Teedových myšlenek v nacistickém Německu – nezničitelná víra nacistických vůdců ve vše nadpřirozené nebo touha postavit se myšlenkám skutečného árijce Bendera proti Einsteinově „židovskozednářské“ teorii o nekonečnosti světa. V každém případě byly Benderovy myšlenky jasně přístupnější pro pochopení běžného člověka. Navíc slibovali rychlý a vcelku materiální efekt. Faktem je, že pokud je Země opravdu dutá a náš svět se nachází na vnitřní straně jejího povrchu, tak pomocí soustavy zrcadel, optiky a výkonných radarů je docela dobře možné vidět, co se děje na druhé polokouli.

Na jaře 1942 byla na Hitlerův osobní rozkaz uspořádána tajná výprava na malý baltský ostrov Rujána. Jejím vedením byl pověřen slavný jaderný fyzik Heinz Fischer. Pro vybavení byly odebrány nejvýkonnější radary, které byly dříve zapojeny do obranného systému země. Předpokládalo se, že pokud by byly radary nasměrovány pod úhlem 45 stupňů k obloze, bylo by možné získat obraz britské flotily umístěné na námořní základně Scapa Flow. V případě, že by experiment dopadl úspěšně, měl se začít vytvářet laser založený na slunečním paprsku – zbraň, která svou silou nemá obdoby.

Myšlenka se samozřejmě nezdařila a Bender skončil své dny v koncentračním táboře a Heinz Fischer na otázku o této expedici po válce odpověděl: „Bylo podivné, jaké nesmysly jste museli tehdy řešit, ale byly to pravidla hry…“

Teorie 6) PROPÍRANÁ PLANETA

Abychom byli spravedliví, je třeba přiznat, že tak nehorázné nápady měli nejen nacisté. V Sovětském svazu také existovaly celé školy, které šly proti dříve nashromážděným vědeckým zkušenostem. Pokud jste četli Obručevovu zemi Sannikov a zamysleli se nad tím, pak vám možná došlo, že tento dobrodružný román byl jen populární prezentací zcela vědecké hypotézy slavného akademika. Obruchev navrhl, že v prehistorických dobách spadl na naši planetu obří meteorit a když ji prorazil, vytvořil dutinu uvnitř Země. A tato dutina se podle akademika usadila téměř intenzivněji než celá planeta venku. Další věc je, že ke spojení těchto dvou světů dochází skrze „díry“ na pólech, které nebyly nikdy objeveny. (teda alespoň zatím… pozn. red.)

Podle řady historiků nelze aktivitu sovětského antarktického výzkumu ve 30. až 40. letech 20. století vysvětlit ničím jiným než snahou úřadů prověřit správnost akademika Obručeva. V každém případě se o tom zatím nepodařilo najít písemné důkazy.

Teorie 7) SNÍMKY JAKO DŮKAZ!

Zastánci teorie duté Země překvapivě začali vykazovat zvláštní aktivitu po druhé světové válce. Zdálo by se, že věda se štěpením atomu udělala kolosální krok kupředu, astronomové každým rokem prováděli nové a nové objevy. V roce 1957 byla v Sovětském svazu vypuštěna první umělá družice Země a Einsteinova teorie již nebyla teorií a nebylo třeba pochybovat. Na podzim roku 1968 ale americká vesmírná družice Essa-7 pořídila sérii fotografií severního pólu, na kterých výzkumníci objevili ve vrstvě hustých mraků obrovskou tmavou díru.

Smršť kolem myšlenek Halleyho, Simmse, Teeda a Obrucheva začala s novým elánem.

Za prvé, výzkumníci zimující na severním pólu dostali naléhavý úkol: „zkontrolovat díru“.

Za druhé, ufologové si pohoršili: přizpůsobili Obručevovu-Teedovu teorii svým představám a začali tvrdit, že Zemi neprorazil meteorit, ale obrovský vesmírný talíř. Údajně na něm dorazili zlí mimozemšťané, kteří připravují zkázu pozemšťanů.

A zatřetí, korejci si okamžitě vzpomněli: ještě v roce 1956 světová média informovala, že výpravě Američana Richarda Bearda se podařilo dosáhnout místa ležícího 2300 mil za (!) jižním pólem. Sám Beard pak prohlásil: „Chtěl bych vidět zemi za severním pólem, protože je středem toho, čemu se říká Velké neznámo.“ Časopis, který zveřejnil slavnou fotografii „díry“ nad severním pólem, dokonce vyslovil silný předpoklad, že Beard kdysi objevil velkou podzemní chodbu v Antarktidě a letěl se svým letadlem nejen kamkoli, ale až do samého středu Země.

Pravda, brzy se ukázalo, že Byrdova slova byla zkreslená: během své výpravy neviděl nic tajemného, kromě neznámé ledové pouště. Ufologové, bez ohledu na to, jak moc se snažili, nemohli o své teorii poskytnout žádný důkaz. A senzační vesmírné snímky byly získány jako výsledek takzvané fotomozaiky: snímky pořízené v různých denních dobách byly na sebe navrstveny.

Povyk kolem obrázků „Essa-7“ ukázal, že teorie duté Země je živá a čeká jen na příležitost, jak se zmocnit mysli s novou silou.

Teorie 8) JE LEPŠÍ JEDNOU VIDĚT…

Simmsovy příznivce kupodivu nepřesvědčí žádný výzkum v moderní geofyzice, jehož výsledky se vyučují i na střední škole. Theed a další jim podobní v omylu „teorie pekla“, pokračují. Vše se zdá být jasné: naše planeta se skládá z několika vrstev – zemské kůry, pláště a jádra o poloměru asi 3500 kilometrů.

Ale ne! Korejci se ptají: „Byl jsi tam? A pokud nebyl, pak nemůžeš tvrdit, že jádro není prázdné, že tam nežijí hrozná monstra, která čas od času přicházejí na povrch Země a přinášejí s sebou pach síry.

Pravda, oni sami nakonec odpověděli na otázku: „Pokud toto vaše peklo ve středu Země existuje, tak proč se tam tolik snažíte dojít, stejně se tam dříve nebo později dostanete?!