13/10/2024

Čínští vědci volají po plánu na zničení satelitů Starlink Elona Muska

NovéTechnologieTOP 10

Čínští vojenští vědci tvrdí, že Starlink by mohl ohrozit čínskou národní bezpečnost

Čínští vojenští výzkumníci vyzvali k vývoji zbraně „tvrdého zabíjení“, která by zničila satelitní systém Elona Muska Starlink, pokud by to ohrozilo národní bezpečnost Číny. Vědci upozornili na „obrovský potenciál Starlinku pro vojenské aplikace“ a na potřebu Číny vyvinout protiopatření k sledování, deaktivaci nebo dokonce zničení rostoucí satelitní megakonstelace. Jejich článek byl publikován v časopise China’s Modern Defense Technology

Starlink je širokopásmová satelitní internetová síť vyvinutá Muskovou společností SpaceX, jejímž cílem je přenášet přístup k internetu zákazníkům kdekoli na světě (pokud mají satelitní anténu Starlink pro připojení k satelitům). Od vypuštění prvních satelitů Starlink v roce 2019 jich SpaceX vyslalo na nízkou oběžnou dráhu kolem Země více než 2 300 a společnost plánuje vyslat do vesmíru až 42 000 satelitů, aby vytvořily gigantickou megakonstelaci.

Čínští výzkumníci byli zvláště znepokojeni potenciálními vojenskými schopnostmi, o kterých tvrdí, že by mohly být použity ke sledování hypersonických střel; dramaticky zvýšit rychlost přenosu dat amerických dronů a stíhaček stealth; nebo dokonce narazit a zničit čínské satelity. Čína již měla několik téměř střetů se satelity Starlink, když loni napsala OSN, kde si stěžovala, že tamní vesmírná stanice byla nucena provést nouzové manévry, aby se vyhnula „blízkému setkání“ se satelity Starlink v červenci a říjnu 2021.

„Měla by být přijata kombinace metod měkkého a tvrdého zabíjení, aby některé satelity Starlink ztratily své funkce a zničily operační systém družic,“ uvedli vědci pod vedením Ren Yuanzhen, výzkumníka z Pekingského institutu sledování a telekomunikací, který je součástí strategických podpůrných sil čínské armády, napsal v novinách. Tvrdé a měkké zabíjení jsou dvě kategorie vesmírných zbraní, přičemž tvrdé zabíjení jsou zbraně, které fyzicky zasahují své cíle (jako jsou střely) a měkké zabíjení včetně rušení a laserových zbraní. 

Čína již má několik metod pro deaktivaci satelitů. Patří mezi ně mikrovlnné rušičky, které mohou narušit komunikaci nebo usmažit elektrické součásti; výkonné lasery s milimetrovým rozlišením, které dokážou zachytit snímky s vysokým rozlišením a zaslepit satelitní senzory; kybernetické zbraně k pronikání do satelitních sítí; a protisatelitní rakety dlouhého doletu (ASAT), které je mají zničit, uvádí ministerstvo obrany USA. Ale vědci tvrdí, že tato opatření, která jsou účinná proti jednotlivým satelitům, nebudou stačit k potopení Starlinku. 

„Družice Starlink představuje decentralizovaný systém. Konfrontace se netýká jednotlivých satelitů, ale celého systému,“ napsali vědci. Výzkumníci také nastínili, jak by útok na systém Starlink vyžadoval „některá nízkonákladová a vysoce účinná opatření“.

Jaká přesně by tato opatření mohla být, zůstává nejasné. Výzkumníci navrhují, aby Čína postavila své vlastní špionážní satelity, aby mohla lépe slídit Starlink. Najít nové a vylepšené způsoby, jak hacknout jeho systémy a vyvinout účinnější metody pro vyřazení více satelitů v síti. To by potenciálně mohlo znamenat nasazení laserů, mikrovlnných zbraní nebo menších satelitů, které by mohly být použity k rojení satelitů Starlinku. Čína se také snaží konkurovat společnosti Starlink přímo spuštěním své vlastní satelitní sítě. Nazývá se Xing Wang nebo Starnet a jejím cílem je také poskytovat platícím zákazníkům globální přístup k internetu.

Starlink byl dříve používán pro vojenské účely. Pouhé dva dny po ruské invazi na Ukrajinu, 24. února, napsal ukrajinský vicepremiér Mychailo Fedorov na Twitteru žádost, aby Musk rozmístil do země další satelity Starlink. Ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu 24. května Fedorov řekl, že SpaceX dosud poskytla Ukrajině více než 12 000 satelitních antén Starlink, a dodal, že „veškerá kritická infrastruktura [na Ukrajině] používá Starlink“. 

Začátkem tohoto měsíce napsal Elon Musk na Twitteru, že Rusko provedlo několik pokusů o rušení signálu a hackerské útoky na Starlink. Zdá se, že poznámka ředitele ruské vesmírné agentury Roskosmos, Dmitrije Rogozina pro ruská média, také vyhrožuje Muskovi, který ho obviňuje z dodávek „vojenského komunikačního vybavení“ „militantům nacistického praporu Azov“ a tvrdí, že Musk bude hnán k odpovědnosti. Musk reagoval odpovědí na Twitteru: „Pokud zemřu za záhadných okolností, bylo fajn tě znát.“

Čína možná hledá alternativní způsoby, jak čelit Starlinku, protože rakety ASAT vytvářejí nebezpečné podmínky pro všechny národy operující ve vesmíru. Výbuchy na oběžné dráze jsou nebezpečné nejen samy o sobě, ale také kvůli mnoha tisícům úlomků, které vytvářejí (od velikosti basketbalového míče až po velikost zrnka písku). Tento vesmírný šrapnel má potenciál způsobit vážné poškození satelitů. V listopadu 2021 ruský test protidružicové rakety vyhodil do povětří zaniklý špionážní satelit ze sovětské éry na nízké oběžné dráze Země a vytvořil pole trosek o nejméně 1 632 kusech, které donutily americké astronauty na palubě Mezinárodní vesmírné stanice schovat se ve své zakotvené kapsli, podle databáze orbitálních objektů US Space Force.

Spojené státy, Čína, Indie a Rusko v minulosti prováděly testy ASAT, čímž vznikl vesmírný odpad. USA v dubnu oznámily zákaz dalších testů ASAT. V říjnu 2021 čínští vědci tvrdili, že navrhli způsob, jak se vyhnout problémům s troskami pomocí výbušného zařízení, které by se dalo nacpat do výfukové trysky satelitu, bezpečně vyhodit do vzduchu satelit, aniž by napáchalo nějaký nepořádek a způsobem, který by bylo možné zaměnit za porucha motoru.

Podle nedávno zveřejněné zprávy amerického ministerstva obrany Čína od roku 2019 více než zdvojnásobila počet svých zpravodajských, sledovacích a průzkumných (ISR) satelitů ze 124 na 250. Na začátku roku 2022 bude celkový počet čínských satelitů, včetně těch, které nejsou ISR, bylo 499, na druhém místě za Spojenými státy 2 944, z nichž Starlink tvoří více než 2 300, podle Union of Concerned Scientists.

Zdroj: China’s Modern Defense Technology