Vědci odhalili nejlepší místa k přežití jaderné apokalypsy

Více než pět miliard lidí by zemřelo po jaderné válce mezi USA a Ruskem v boji o jídlo, tvrdí studie. Vědci se domnívají, že spad z meganukleární apokalypsy by měl katastrofální dopad na produkci potravin – vyhladil by celé populace hladem, napsal server The SUN.

Boffins z Rutgers University dokončil podrobnou analýzu dopadu jaderné zimy – a výsledky jsou mrazivé. Věří, že katastrofické následky jaderné bitvy by způsobily, že v následujících letech na celém světě zemře hlady více než pět miliard lidí, navíc k obrovskému počtu zabitých ve válce.

Země včetně Spojeného království, USA , Německa, Francie a Číny by podle studie zažily naprostou devastaci, kdy by do druhého roku zemřeli téměř všichni.

Na druhou stranu země jako Argentina a Austrálie by ve srovnání s nimi prosperovaly, s nulovou úmrtností navzdory předpokladu, že všechna hospodářská zvířata budou mrtvá a nebude obchod s jinými národy.

Profesor Alan Robuck z Rutgers University v New Jersey řekl: „Každý chápe, že přímé dopady jaderné války by byly strašné, jak jsme viděli v Hirošimě a Nagasaki.

„Naše práce ukazuje, že ve zbytku světa může zemřít více než desetkrát více lidí kvůli dopadům na klima a zemědělství.“ Ve studii publikované v časopise Nature Food vědci zvažovali šest scénářů zahrnujících jaderné války různé velikosti – včetně mezi Indií a Pákistánem a USA a Ruskem.

Spočítali, kolik sazí blokujících slunce se dostane do atmosféry z ohnivých bouří vytvořených detonací atomových zbraní. I při sebemenším konfliktu mohlo být více než miliardě lidí odepřeno jídlo kvůli neúrodě – převyšuje počet zabitých ve skutečné bitvě mezi 50-100 miliony.

Ale rozsáhlá jaderná válka by mohla zaznamenat tak obrovský pokles výnosů plodin, že 75 procent světové populace by během pouhých dvou let zemřelo hlady.

Vědci přišli s odhady tak, že ignorovali počáteční počet úmrtí z jaderných zbraní a místo toho modelovali úpadek zemědělství z poklesu slunečního světla kvůli sazím a teplotám. Ve většině zemí věří, že by došlo alespoň k 90procentnímu snížení kalorií.

Některá místa, jako je Austrálie, Argentina, Panama, Paraguay a Haiti, si ale udržela kalorickou produkci, protože již pěstovali odolnější plodiny, jako je pšenice, a měli menší populace.

Profesor Robuck řekl: „Stále by pro ně bylo dost domácí produkce, ale dokážete si představit, že tam budou flotily hladových uprchlíků z Asie.“

„Takže to nemusí být nutně broskve a smetana jen pro Austrálii.“ Přichází poté, co nejvyšší šéf OSN varoval, že svět hledí do „nabité zbraně“ jaderného armagedonu.

Generální tajemník Antonio Guterres věří, že krize na Ukrajině a Tchaj-wanu  přibližují svět k jaderné propasti.

Zdroj: The SUN