Magnetar řítící se Mléčnou dráhou rychlostí 177tis. km/h, by dokázal jediným paprskem rozložit člověka na jednotlivé atomy
Foto: Ilustrace ESAPopis fotografie: Mléčnou dráhou prolétá zombie hvězda, schopná rozbít lidské atomy na kusy. Astronomové netuší, odkud se vzala. Neutronové hvězdy jsou jedny z nejkompaktnějších a nejextrémnějších objektů ve vesmíru.
Zombie hvězda se silou podobnou Hvězdě smrti ze Star Wars, by dokázala rozložit všechny lidi na planetě Zemi. Odkud se vzala a jak vznikla je prozatím vědeckou záhadou. Mléčnou dráhou doslova sviští rychlostí více než 177 000 km/h.
Tato vesmírná dělová koule, která má magnetické pole schopné roztrhat lidi na kusy, resp. rozložit je na jednotlivé atomy, má prozatím záhadný původ. Jeho objasnění může změnit lidské chápání vzniku podobných pozůstatků hvězd. Její neobvykle vysoká rychlost ale naznačuje, že se nezrodila podle očekávání, což by mohlo alespoň vysvětlit záhadný původ některých rychlých rádiových záblesků.
Co je to za objekt?
Zombie hvězda pojmenovaná SGR 0501+4516 je magnetar. Neutronová hvězda se silným magnetickým polem. Svou první aktivitu spojenou se Zemí projevil 22. srpna 2008, když po mnoha tisíciletích cestování vesmírem, vyslal k Zemi obrovskou magnetickou erupci. Tehdy se nacházel asi 15 000 světelných let od Země. A právě tehdy, při studii tohoto výbuchu, objevili astronomové ESO mrtvou hvězdu patřící do skupiny magnetarů. Rentgenové paprsky z obřího výbuchu spustily automatický senzor na mezinárodním satelitu Swift, který spadá pod vedení NASA.
Neutronové hvězdy jsou pozůstatky mrtvých hvězd, které se zhroutily do scvrklých slupek o velikosti malých planet, přičemž si zachovaly tolik hmoty, jako hvězdy podobné Slunci. Díky tomu jsou neutronové hvězdy nejhustšími známými vesmírnými objekty, které jsou předpokládanými autory černých děr.
Nejextrémnější magnetar Mléčné dráhy
Neuvěřitelně kompaktní objekt je jedním z „pouhých“ 30 známých magnetarů, které se nacházejí v Mléčné dráze. A i když byl objeven už v roce 2008, teprve díky nové studii, publikované 15. dubna v časopise Astronomy & Astrophysics, po tom, kdy vědci analyzovali data následných pozorování z Hubbleova vesmírného dalekohledu a ze sondy Gaia Evropské vesmírné agentury, vědci zjistili, že pozůstatek hvězdy se pohybuje naší galaxií mnohem rychleji, než se očekávalo. Odborníci se domnívají, že magnetické pole objektu je asi 100 bilionkrát silnější než ochranný štít planety Země.
Podle vědců NASA, pokud by magnetar SGR 0501+4516 proletěl kolem Země v poloviční vzdálenosti od Měsíce, jeho intenzivní magnetické pole by zničilo všechny kreditní karty na naší planetě. Pokud by se člověk dostal do vzdálenosti 965 km, magnetar by se stal opravdovým paprskem smrti, který by roztrhal každý atom v lidském těle. Astronomové však neočekávají, že by se zombie hvězda dostala někam do blízkosti sluneční soustavy.
Nejistý původ
Objev zpochybňuje to, co víme o tom, jak magnetary vznikají. Až dosud vědci předpokládali, že tyto objekty se rodí z explozí umírajících hvězd, které se roztrhnou na kusy předtím, než se přemění na neutronové hvězdy. To je to, co vědci předpokládali, že se stalo s SGR 0501+4516, který byl původně spatřen blízko zbytku supernovy HB9. Nová studie však ukázala, že magnetar se pohybuje příliš rychle a špatným směrem na to, aby pocházel z tohoto konkrétního místa kosmického zločinu.
Sledování trajektorie magnetaru tisíce let do minulosti ukázalo, že neexistují žádné další zbytky supernov nebo masivní hvězdokupy, se kterými by mohl být spojený.
Astronomové stále neví, jak přesně SGR 0501+4516 vznikl, pouze se domnívají, že vznikl přímým kolapsem bílého trpaslíka, tedy zbylého jádra hvězdy poté, co vyčerpala své palivo, spíše než hvězdnou explozí.
„Scénář pro vznik supernovy vede k zažehnutí jaderných reakcí a explozi bílého trpaslíka, který po sobě nic nezanechá,“ uvedl v prohlášení spoluautor studie astronom Andrew Levan, ale objevila se teorie, že za určitých podmínek se bílý trpaslík může místo toho zhroutit do neutronové hvězdy. Vědci mají tedy novou teorii, že právě takhle se mohl zrodit tento typ magnetaru.

Foto: Ilustrační_victorsteep/Pixabay
Foto: Observatoř WM Keck/Adam Makarenko/Tiskový zdroj EurekAlert