plešatost | Svět2000

Lékem na plešatost může být běžný cukr

16. 8. 2024 Katerina Karaskova 0 komentářů 4 min read 596 Zobrazení cukr, deoxyribóza, lék, plešatost

Podle tiskové zprávy zveřejněné univerzitou v Sheffieldu, se vědcům podařilo objevit cukr, který dokáže obnovit růst vlasů.

Tým vědců z Scheffieldské univerzity a pákistánské univerzity COMSATS zjistil, že organická sloučenina 2-deoxy-D-ribóza (2dDR) může stimulovat růst nových vlasů.

Výzkumníci došli k tomuto závěru po osmi letech zcela jiného výzkumu. Původně tým sledoval, jak by tento cukr mohl napomáhat hojení ran. K náhodnému objevu dospěli, když viděli, jak chlupy v okolí poraněných míst vykazují zrychlený růst ve srovnání s neošetřenými oblastmi. Domnívali se, že má přímý vliv na nemocné chlupové folikuly.

Mužská plešatost

„Mužská plešatost je častým onemocněním. Postihuje muže po celém světě. V současné době existují pouze dva léky na její léčbu, které jsou licencované FDA,“ řekla Sheila MacNeilová, profesorka Sheffieldské univerzity. „Náš výzkum naznačuje, že odpověď na léčbu vypadávání vlasů by mohla být tak jednoduchá. Stačí použití přirozeně se vyskytujícího cukru deoxyribózy. který zvyšuje přívod krve do vlasových folikulů a podporuje tak růst vlasů.“

Aby vědci ověřili svou teorii, vyvolali u myší vypadávání chlupů způsobené testosteronem, aby napodobili mužskou plešatost u lidí. Následně byly myši rozdělené do skupin. Negativní myši léčené dihydrotestosteronem (DHT), pozitivní myši léčené minoxidilem. Myši léčené 2dDR gelem a skupina myší, které byl podávaný gel složený z 2dDR a minoxidilu.

Pozn:

Minoxidil se prodává v lokální formě pod značkami Rogaine a Theroxidil. Je jedním ze dvou léků na vypadávání vlasů schválených FDA. A které jsou v současné době na trhu. Lék má vedlejší účinky v podobě citlivosti na světlo a nepříjemnými pocity na pokožce hlavy. Neléčí ustupující linii vlasů. Je účinnější u mladších lidí, kteří mají méně než 40 let. A neměli by ho užívat lidé, kteří užívají léky na krevní tlak.

Průběh studie

Ve studii dostávaly myši příslušné přípravky denně po dobu 20 dnů. Poté byly analyzované řezy kůží, aby se zjistila délka, průměr, hustota a šířka chlupových folikulů. Poměr růstových fází chlupů – anagenu (růstu) a telogenu (klidu), pokrytí chlupových cibulek melaninem a růst krevních cév.

Po 21 dnech měly myši léčené gelem 2dDR-SA na bázi alginátu sodného s prodlouženým uvolňováním podobný růst chlupů, jako skupina myší léčených minoxidilem. Výsledkem však bylo o něco větší množství krevních cév a nárůst délky a hustoty chlupových folikulů. Ten opět kopíroval léčbu minoxidilem. Gel 2dDR-SA také zvýšil množství chlupů v anagenní neboli růstové fázi, která je zásadní pro udržení hustoty chlupů, resp. vlasů.

Další články autora

Celkově byla léčba přípravkem 2dDR-SA o 80-90 % účinnější než minoxidil. Při kombinaci přípravku 2dDR-SA a minoxidilu nedošlo k žádným významným prospěchům. Což naznačuje, že tato cukerná sloučenina má velký potenciál jako cenově dostupná a bezpečná alternativa k současným nabídkám.

„Tento proangiogenní cukr deoxyribóza se vyskytuje v přírodě. Je levný a stabilní. A prokázali jsme, že může být dodávaný v různých formách gelů,“ řekl Muhammed Yar, docent na COMSATS. „To z něj činí atraktivního kandidáta pro další zkoumání léčby vypadávání vlasů u mužů.“

Vědci se domnívají, že tato cukerná sloučenina reguluje vaskulární endoteliální růstový faktor (VEGF), který stimuluje růst nových vlasů. A nevidí důvod, proč by se měla omezovat pouze na mužskou plešatost (androgenní alopecii). Potenciálním využitím je také při vypadávání vlasů vyvolaném chemoterapií.

2dDR

„Pro studium mechanismu účinku 2dDR však bude zapotřebí další práce. Takové, která by zkoumala hladiny VEGF v tomto modelu po přidání 2dDR. A do jaké míry lze stimulaci vlasových folikulů zablokovat přidáním inhibitorů VEGF,“ poznamenali vědci.

Zjištění jsou v počátečním stádiu, ale dávají nám naději na léčbu pro vypadávání vlasů. Posouvají pozornost k využití přírodních látek, jako je například ta, která se nachází ve skořici. Pro vývoj nových a účinných lokálních léčebných postupů, které by mohly prospět milionům lidí na celém světě.

Studie byla zveřejněna v časopise Frontiers in Pharmacology.

Ledový muž Ötzi má nový vzhled, plešatý a s tmavou pletí

21. 8. 2023 Katerina Karaskova 0 komentářů 3 min read 507 Zobrazení DNA analýza, mumie, nejstarší mumie, Ötzi, pleš, plešatost, tmavá pleť

Dějiny Historie Nové Věda

Lepší analýza DNA přináší nové poznatky o barvě pleti, původu a další nové informace o alpské mumii, uvádí časopis Nature. Nejstarší mumie v Evropě prošla proměnou.

V roce 1991 narazili turisté v italském údolí nedaleko hranic s Rakouskem na zmrzlou mrtvolu. Ostatky patřily muži, který zemřel asi před 5300 lety po zásahu šípem. Ledový muž, přezdívaný Ötzi podle údolí, kde byl nalezen, se stal senzací, zaujal lidi na celém světě a vědcům poskytl nebývalý pohled na dávné Evropany.

Ötzi byl tradičně zobrazován s dlouhými, neupravenými vlasy a bledou pletí. Tyto interpretace vznikly částečně na základě genetického sekvenování mumie již v roce 2012. Vysoce kvalitní opakovaná analýza Ötziho genomu však naznačuje, že ledový muž měl na hlavě pravděpodobně jen velmi málo vlasů a měl mnohem tmavší pleť, než se dosud předpokládalo, uzavírá studie zveřejněná 16. srpna v časopise Cell Genomics.

Tento objev dává smysl vzhledem k tmavému zbarvení mumie a nedostatku vlasů, říká spoluautor Albert Zink, výzkumník mumie ze společnosti Eurac Research v italském Bolzanu. „Byl jsem překvapen,“ říká. Ale když jsem se nad tím zamyslel, mnohem lépe to vysvětluje, proč mumie vypadá tak, jak vypadá“.

Hnědé oči, bledá pleť?

Ötziho uchování v ledu představovalo příležitost k práci se starověkou DNA. V roce 2012 vědci zveřejnili pracovní verzi Ötziho genomu, jednoho z prvních starověkých genomů, který byl kdy sekvenován. Analýza naznačila, že Ötzi měl světlou pleť, hnědé oči (dříve se myslelo, že jsou modré) a stepní původ.

Tento poslední bod byl překvapivý, protože stepní původ, od dávných pastevců pocházejících z východní Evropy a střední Asie, je dnes mezi jihoevropany běžný, ale výzkum naznačil, že stepní lidé se do Evropy dostali až 1000 let po Ötziho smrti. Vědci však brzy věděli, že Ötziho genom není dokonale sekvenován.

Technologie starověké DNA se od té doby mílovými kroky zdokonalila. Zink a jeho kolegové proto sebrali úlomky z Ötziho obnažené kyčelní kosti a poslali je do Německa k sekvenování.

Tento kvalitnější genom ukázal, že Ötziho předpokládaný stepní původ pravděpodobně pochází z kontaminace moderní DNA. Místo toho tým zjistil překvapivou úroveň anatolsko-zemědělského původu. Předpokládá se, že tito raní zemědělci, kteří žili na území sevřeném mezi Středozemním a Černým mořem, migrovali do Evropy a mísili se s místními lovci a sběrači. Ötzi však nenesl mnoho evropské lovecko-sběračské DNA, což naznačuje, že jeho rod byl v té době geneticky izolován od ostatních Evropanů.

Nový portrét

Markery pigmentace kůže odhalily, že Ötzi měl v kůži mnohem více melaninu, než se předpokládalo, takže byl tmavší než současní Sicilané. Byl také nositelem genetických markerů pro mužskou plešatost. Vzhledem k jeho věku, a chybějícím vlasům mumie, má Zink podezření, že Ötzi v době své smrti plešatěl.

Předchozí práce naznačují, že v době, kdy Ötzi žil, byli v Evropě Anatolci. Proto není až tak překvapivé, že mumie měla anatolské předky, říká Pontus Skoglund, výzkumník starověkého genomu z Institutu Francise Cricka v Londýně. Genom je vítaným doplňkem k podrobnému portrétu, který existuje o jeho životě a posledních hodinách života.

Práce odhaluje, kolik toho o této mumii ještě zbývá zjistit, říká Zink. „Často se mě ptají, zda by po 33 letech výzkumu ledového muže nemělo být známo všechno?“ říká Zink. „Tak to ale není. Myslím, že se vždy budou otevírat nové dveře pro výzkum.“

Vědci tvrdí, že našli potenciální „LÉK“ na plešatost a asi zjistili jeho příčinu

29. 7. 2022 Iveta Mauci 1 min read 459 Zobrazení lék, plešatost, vědci

Nové Zajímavosti

Nový výzkum připisuje plešatost jediné chemické látce

Jedna chemická látka může být zodpovědná za to, zda lidé plešatí, nebo ne, zjistila nová studie. Ve Spojeném království budou přibližně dvě třetiny mužů čelit mužské plešatosti. Studie říká, že objev této chemické látky by mohl „nejen léčit plešatost, ale v konečném důsledku urychlit hojení ran“, napsal server Independent.

Vědci z Kalifornské univerzity v Riverside zjistili, že jediná chemická látka je zodpovědná za dělení a odumírání vlasových folikulů.

Ve studii publikované v Biophysical Journal spoluautor studie Qixuan Wang řekl: „Ve sci-fi, kdy se postavy rychle uzdravují ze zranění, je myšlenka, že to kmenové buňky umožňovaly. „V reálném životě nás náš nový výzkum přibližuje k pochopení chování kmenových buněk, abychom jej mohli ovládat a podporovat hojení ran.“

Tým zkoumal vlasové folikuly, protože jsou jediným lidským orgánem, který se pravidelně a automaticky regeneruje, a zjistil, že typ proteinu zvaný TGF-beta řídí, jak se kmenové buňky ve vlasových folikulech dělí a proč některé mohou odumírat.

Wang vysvětlil: „TGF-beta má dvě protichůdné role. Pomáhá aktivovat některé buňky vlasových folikulů k produkci nového života a později pomáhá organizovat apoptózu, proces buněčné smrti.

„I když se vlasový folikul sám zabije, nikdy nezabije svůj rezervoár kmenových buněk.“ Když přeživší kmenové buňky dostanou signál k regeneraci, rozdělí se, vytvoří novou buňku a vyvinou se v nový folikul.

Vědci však zjistili, že když vlasový folikul zemře, rezervoár kmenových buněk stále zůstává.

„Když přeživší kmenové buňky dostanou signál k regeneraci, rozdělí se, vytvoří nové buňky a vyvinou se v nový folikul,“ řekl Wang. Autoři studie dodali, že je možné stimulovat růst vlasů aktivací kmenových buněk folikulů, ale je třeba provést další výzkum na toto téma.

Zdroj: Independent